Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Všechny vás zdravím
Nebyla jsem tu sto let, děti vyrostly, ale přesto na vás často vzpomínám. Některé asi vzpomenete kdo jsem.
Osud mě zavál zcela jinam. Trochu jsem sice čekala, že bude změna, ale bylo jich víc než dost a během nich jsem neměla sílu sem docházet a komunikovat.
Dnes bych se zase ráda poohlédla po novinkách, co tu máte. I když už mám děti velké, mám to tady ráda, a je to jako vracet se po dlouhé těžké nemoci zpět do života.
Mám vás ráda, holky.
Dáša P.
Dášo, už jsem Tě sice přivítala v OV…
ale i sem napíšu:
Vítej!
Je mi, jako bych se vrátila po dlouhé cestě domů.
Jen ten domov je nově vymalovaný, a změnil se nábytek a narodili se tu moví človíčci a přišly nové mamčinky.
Holčinky, víte, co mě sem přivedlo? Hledala jsem náměty na nějaké tvoření, výrobky, dost mě to teď zajímá. A strýček Google mi vyplivl jako jeden z odkazů právě vás.
Tak díky za milé přijetí, jakmile mi to čas a pubrťáci dovolí, porozhlédnu se tu.
Dášo!
Moc ráda tě tu čtu, občas jsem vzpomněla, jak asi pokračuješ a kam ten život zamířil. Změny byly určitě velké, u nás se taky začalo dít a jistě to ještě nekončí, díky tomu jsem si vzpomněla asi víckrát.
Když už nacházíš zarostlejší cestičku do známých míst, jistě dochází k integraci toho nového 😉 Vítej a zavítej častěji, ju?
Taky jsem si četla znovu ten článek, co někdo vytahl, a vzpomněla jsem si.
Jestli ono to nebylo znamení… 😉
Tak vítej, hezky se rozkoukávej, i když to bude těžké, novinek plný pytel 🙂
Dášenečko, už jsem Tě přivítala v OV, takže ještě jednou – jsem moc ráda, že jsi mezi námi 🙂
Co je možné, napiš, co a jak s Tebou v “mezičase“ bylo, jsem zvědavá a myslím, že ne sama 🙂
:-*
Dášo, to snad ani není možný 🙂 Začátkem týdne jsem si zrovna na tebe vzpomněla a říkala si, jak se asi máte, pak někdo vytáhl tvůj starý článek o Tourettově syndromu a dnes jsi tu 🙂
Tak jen doufám, že tu “dlouhou těžkou nemoc“ se ti podařilo definitivně udolat a návrat do života i na VD bude mít hoooodně dlouhého trvání.
Vítej zpátky na VD! 😉
Dáši, vítej zpět 🙂 Je to jako návrat ztraceného syna … dcery 🙂
Ahoj Dášo, Ty mě asi neznáš, byla jsem dlouho jen čtenář… ale Ty jsi mi utkvěla velmi dobře v paměti; “znám Tě“ ještě i z jiných stránek, tam už ale nechodím…
Tak vítej zpátky a už se těším na Tvé příspěvky…
Dáši, ahoj!
No, vzpomínala jsem na Tebe…
Jsem ráda, že jsi se tu objevila. A doufám, že i budeš nadále objevovat.
😉
Nebyla jsem tu sto let, děti vyrostly, ale přesto na vás často vzpomínám. Některé asi vzpomenete kdo jsem.
Osud mě zavál zcela jinam. Trochu jsem sice čekala, že bude změna, ale bylo jich víc než dost a během nich jsem neměla sílu sem docházet a komunikovat.
Dnes bych se zase ráda poohlédla po novinkách, co tu máte. I když už mám děti velké, mám to tady ráda, a je to jako vracet se po dlouhé těžké nemoci zpět do života.
Mám vás ráda, holky.
Dáša P.