Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Školka tresty
Holky, tak si běžím zase postěžovat, nějak potřebuju náhled nezávislé osoby, protože vůbec nevím, jak se zachovat 🙁
Jedná se o školku, kde ke šťouchačce na jídlo přibylo zavírání do kumbálu, alespoň mi to včera Maruška řekla, když jsme probíraly její “zlobení“ ve školce. Na otázku, proč to dělá mi odpověděla, že jí paní učitelka zavírá do kumbálu. NO a já nevím, co teď dělat, protože je pravda, že když doma už přehání, taky jí odvedu (většinou z postele, když už všichni chceme spát a ona řve nebo skáče atd.) a dám jí do kuchyně samotnou. Většinou brečí a potom přijde, že už teda bude potichu, lehne si a spí.
Tak vlastně nevím, jestli jim mám říkat, že se mi to nelíbí (hlavně vůbec nevím, jak to probíhá, jestli jí tam nechají někde v nějaké tmě dlouho, nebo jí jen jakoby strčí za dveře, aby se uklidnila, prostě nevím a přiznají se vůbec, když se zeptám – těžko).
Já chápu, že když jim místo jídla běhá mezi židlemi a leze na parapety a při nějaké školkové činnosti totéž a ruší ostatní děti, že jí to nemůžou nechat dělat, ale trošku bych si to představovala jinak, paní učitelka si zrovna včera stěžovala, že s ní není žádná domluva, že vůbec neposlechne, nevnímá, že je to hrozné a že jí mám naučit poslouchat :-(.
NO ale přesto si myslím, že zavírání do kumbálu to nějak neřeší. Navíc mi Maruška ještě říkala, že jí paní učitelka říká, že je zlobivá a hloupá. Já jí to nechtěla věřit, ale už jsem to slyšela i v šatně od holčičky, tak někde to asi sebrala. “hele mami, to je ta zlobivá Maruška“ 🙁
Co byste dělaly vy? Určitě si chci o tom s puč promluvit, ale když mi řekne, co má s ní teda dělat, tak vlastně sama nevím.
Lien, píšeš, jako bys měla vystudovanou minimálně medicínu, psychologii a speciální pedagogiku k tomu a věděla, o čem mluvíš.
– 😛 :-P, to už bych tak s největší pravděpodobností nepsala, měla bych dávno nalito v hlavě úplně něco jiného a cesta ven by byla ještě mnohem těžší
lien….ano možná tabulky atd vymysleli lidé, ael stejně tak i třeba to jak má být velký výběh pro psa atd, co jsi vehementně obhajovala v jiné diskuzi a také to je tedy v tom případě jen výplod člověka a ten ti tedy tak divný nepřišel…
– bami, pes (vlk) je svobodné zvíře, nikdy nikde nebylo přivázáno, dokud to neudělal člověk, neobhajovala jsem žádné rozměry, hájila jsem to, že pes nemá být uvázán, zavřen. To nikdo nevymyslel, tak to vždycky bylo.
k tomu adhd….dobře i kdybych přijala fakt(jako že to vidím jinak) že 7 nebyl připraven na určitou činnost, jaktože nedospěl za celých 16 let?
– ne, neznamená že by ke psaní čtení nedospěl 16 let, znamená to jen, že kdybychom ho nechali, psal by třeba v devíti, ale neměl by pak žádné další problémy, protože by právě nemusel zpracovávat ten nátlak.
argumentovat nebudu nemá to cenu,
– škoda ráda bych to probrala i konkrétněji, myslím, že to má cenu. Třeba by se mi rozšířily obzory a zjistila bych, že můj názor je hloupý. Jsem přesvědčená, že je to i pro matku velmi vyčerpávající neustále se snažit nacpat své dítě do něčích představ. Věřím, že je to práce, která stojí spoustu sil a utrpení :-(.
ale i pokud jsi mluvila v obecné rovině tak se mě rčení, že to dítě je někam tlačeno, podsouváme mu to že je „postižený“ a vlastně že to je vina matky velmi dotkul
– není to vina matky, jen její zodpovědnost, jestli přijme dítě takové jaké je, nebo ho bude chtít trošku/hodně/úplně opravit aby bylo jiné než je.
Věříš, že děláš správnou věc prospěšnou pro tvého syna a někdo ti říká, že mu škodíš, proto se cítíš dotčená, chápu to.
já jako matka se snažím když udělám chybu dokážu si ji uvědomit a i se dětem dojít omluvit, takže si myslím že pokud by to byla moje chyby dokázala bych si to připustit
– o to uvědomění právě jde
kde jsi vyčetla tu myšlenku s adhd jak jsi ji tu vyslovila?
na to nedokážu odpovědět, myslím, že jsem nic takového nečetla.
Ale zrovna na ?dyslexii? (poruchu čtení)se ptala nějaká paní na semináři. Odpověď byl jednoduchá, kdyby nechtěla po dítěti, aby četlo, žádnou dyslexií by netrpělo. Naučilo by se číst až by samo přišlo na to jak.
Napiš si je na lístečky a rozvěš po své domácnosti, abys je měla stále na očích a mohla si je opakovat…
– jarmuschko, to jsem kdysi dělávala s určitými věcmi, které jsem nedokázala přijmout. V tomto případě mi to přijde zbytečné, nijak se mi přijímat zodpovědnost nepříčí (to neznamená, že je to jednoduché), ale děkuji za tip, třeba někdy použiji.
Není jednoduché přijmout fakt, že my jsme příčina „poruchy“ našeho dítěte.
Lien, jen cituji tvá vlastní slova.
Napiš si je na lístečky a rozvěš po své domácnosti, abys je měla stále na očích a mohla si je opakovat…
lien….ano možná tabulky atd vymysleli lidé, ael stejně tak i třeba to jak má být velký výběh pro psa atd, co jsi vehementně obhajovala v jiné diskuzi a také to je tedy v tom případě jen výplod člověka a ten ti tedy tak divný nepřišel…
k tomu adhd….dobře i kdybych přijala fakt(jako že to vidím jinak) že 7 nebyl připraven na určitou činnost, jaktože nedospěl za celých 16 let? nevím jak jsi přesně formulovala to že se jim těmi přístupy vlasně ubližuje a tlačí se špatným směrem…jak tohle můžeš říct, pracovala jsi někdy s takovým dítětem měla jsi ho doma? ….argumentovat nebudu nemá to cenu, ale i pokud jsi mluvila v obecné rovině tak se mě rčení, že to dítě je někam tlačeno, podsouváme mu to že je “postižený“ a vlastně že to je vina matky velmi dotkul….já jako matka se snažím když udělám chybu dokážu si ji uvědomit a i se dětem dojít omluvit, takže si myslím že pokud by to byla moje chyby dokázala bych si to připustit,…..jinak rozhodně netlačím dítko nikam…příklad učila jsem se vždy dobře vždyt víš že i na vš jsem měla jen jednu dvojku….ano mě osobně špatné známky mých dětí velmi mrzí, ale je to můj vnitřní problém, né jejich oni s tím problém nemají, Vašík s adhd a dys má průměr 2,0 přitom mu tam zajely na vysvědčení 4 a bojovala jsem s tím já….né on a nijak jsem se po něm nevozila, nesnižovala ho…mohli jsme krásně zvládnout střední školu abych já mohla říct že máme střední …přesto jsem aby byl spokojenej a “netlačila ho někam“ a neplnila si to svoje ego dala a podpořila ho v učilišti…no nevím jestli z toho nějak vyplývá co jsem vlastně chtěla říct….
kde jsi vyčetla tu myšlenku s adhd jak jsi ji tu vyslovila?
předtím jsem nepísnula, že jsem ráda, že Maruška bude chodit do školky….myslím že bude spokojená nevím prostě vnitřeně si to myslím…
Opravdu se v této diskusi nevyjadřuju, i když se spoustou názorů názorů souhlasím, nemám chuť se dohadovat. Ale tohle už je fakt trošku přes čáru.
Lien, píšeš, jako bys měla vystudovanou minimálně medicínu, psychologii a speciální pedagogiku k tomu a věděla, o čem mluvíš.
Přitom jsi laik, který má malé dítě a vůbec o těchto problémech netuší, nikdy se s nima v reálu a praxi školy či domácnosti nesetkal.
Buď ráda, že máš doma jen Marušku a ne dítě s nějakou poruchou. To bys teprve viděla, co je to realita dne.
Vím o tom úplně stejně jako kdokoli jiný. Což zároveň znamená, že připouštím jakékoli jiné názory, ale také sděluji ten svůj. Pokud tě můj názor popouzí zamysli se nad reálností svého, to co si myslíme o druhých, většinou nám vlastní bývá.
o adhd víš prd, a pokud tvrdíš tak kategoricky to co o tom píšeš, jsi u mě hloupá osoba neschopná přijmout (nemyslím vzít ho za svůj, ale prostě připustit že je možný i jiný) názor. tobě už fakt chybí jen přesunout se někam na farmu do nějaké sekty.
tak to je snad jasné, jak by to dopadlo v diskusi ADHD, to se ptát nemusím. Není jednoduché přijmout fakt, že my jsme příčina “poruchy“ našeho dítěte.
Dys…. neexistují, všechna vznikají tím, že dítě není zralé na tento úkon, navíc je mu předkládán způsobem, který nechápe a není mu umožněno nalézt si vlastní způsob (jak např. počítat nebo číst, psát). Někdo vymyslel, že v 7 letech by se už člověk měl naučit číst a psát. Jenže to měřítko neplatí pro všechny, někdo je k tomu zralý v 5 a někdo v 9. Všechny děti, které jsou zralé nebo jen chtějí déle (a to není minimum) potom trpí horší či lehčí (nerozpoznanou) formou dysporuchy, tento tlak už má jen krůček k dalším a dalším údajným poruchám (adhd..). Ale všechny poruchy jsou jen na našem přijímači, to my jsme nenechali dítě než přijde jeho čas, my jsme ho zařadili do škatulky adhd, dys – poruchový a my na něj vyvíjíme stále větší a větší tlak (léčba, vhodný přístup…) a stále více mu tím ukazujeme, jak je porušený a jak se musí předělat k obrazu přijatelnosti. Tohle je podmíněná láska :-(.
A začíná ještě mnohem dřív než ve školních letech (už bys měl umět pozdravit, už by sis měl sám čistit zuby, oblékat se, mluvit ve větách, uklízet, chodit, sedět, kreslit, chovat se slušně…..)
Je mi líto.
lien vyjádřím se jen k adhd….jak tohle můžeš říct ty s tím máš nějaké zkušenosti… zkus to písnout do diskuze o adhd a uvidíš jak budou reagovat maminky….
vašík má adhd v rovině poruchy pozornosti, doprovázející dyslexii a dysortografii a nevěřím že je to tím že bych ho nějak přetěžovala nebo byl úzkostný (nevím přesně jak jsi volila slova)…..porod byl klešťový a to je jedna z příčin…a podle mě se po nich nechce více, jen jsou jiné metody jak jim právě třeba v tom učení pomoci aby nebyly nervované a stresované a věřili si …. jde o jiné metody v přístupu tak to vidím já…
a jak to vůbec víš, že si tam přišli povídat a že by je malá rušila.
Přijde mi tvůj postup stejně absurdní, jakoby oni dva přišli do restaurece, viděli mě tam sedět s Maruškou a přišli by mi říct, že si jdou jenom povídat, tak kdyby si maruška chtěla přisednout, že jim to vadí.
Jako abych to předem věděla. No to je přeci taková blbost….
nemluvím o epilepsii, mluvím o ADHD, myslím, že tyhle “nemoci“ jsou smyšlenky, jsou to prostě jen vynervované děti, které ať dělají co dělají, stejně je to pořád málo :-(. Navíc je doktory “léčena“ tak, že se na dítěti chce ještě víc = musí mít ještě přísnější řád. No ale o tom nemá cenu se dohadovat, na to prostě máme každý svůj názor, kterému věříme.
K té restauraci já s tím souhlasím, že si dospělý může říct, co se mu líbí a co ne, ale pořád nevidím důvod dítě nějak omezovat předem a pak se tedy dozvědět, že jí mám nechat, že jim to nevadí. To nechámpu komu to mělo prospět? Nebo je to o tom, že jsem předvedla, jaká jsem slušná matka, protože dítěti řeknu, co se má a co nemá? Podle mě je to neslušné, že se pletu do toho co dělají jiní jedinci a snažím se je řídit tak, jak já bych chtěla aby to bylo. Předložila jsi mi můj problém s mocí, začínám se dle tvých řešení domnívat, že ho máš spíš ty :-). Podle mě je mnohem lepší, když jí řeknou, že jim to vadí až když to tak je a já se do toho vůbec nemám co míchat, je to jejich tří věc. Pokud se vměšuju, jsem sebestředný sobec, který si myslí, že jedině on určuje pravdila světa.