Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Školka tresty
Holky, tak si běžím zase postěžovat, nějak potřebuju náhled nezávislé osoby, protože vůbec nevím, jak se zachovat 🙁
Jedná se o školku, kde ke šťouchačce na jídlo přibylo zavírání do kumbálu, alespoň mi to včera Maruška řekla, když jsme probíraly její “zlobení“ ve školce. Na otázku, proč to dělá mi odpověděla, že jí paní učitelka zavírá do kumbálu. NO a já nevím, co teď dělat, protože je pravda, že když doma už přehání, taky jí odvedu (většinou z postele, když už všichni chceme spát a ona řve nebo skáče atd.) a dám jí do kuchyně samotnou. Většinou brečí a potom přijde, že už teda bude potichu, lehne si a spí.
Tak vlastně nevím, jestli jim mám říkat, že se mi to nelíbí (hlavně vůbec nevím, jak to probíhá, jestli jí tam nechají někde v nějaké tmě dlouho, nebo jí jen jakoby strčí za dveře, aby se uklidnila, prostě nevím a přiznají se vůbec, když se zeptám – těžko).
Já chápu, že když jim místo jídla běhá mezi židlemi a leze na parapety a při nějaké školkové činnosti totéž a ruší ostatní děti, že jí to nemůžou nechat dělat, ale trošku bych si to představovala jinak, paní učitelka si zrovna včera stěžovala, že s ní není žádná domluva, že vůbec neposlechne, nevnímá, že je to hrozné a že jí mám naučit poslouchat :-(.
NO ale přesto si myslím, že zavírání do kumbálu to nějak neřeší. Navíc mi Maruška ještě říkala, že jí paní učitelka říká, že je zlobivá a hloupá. Já jí to nechtěla věřit, ale už jsem to slyšela i v šatně od holčičky, tak někde to asi sebrala. “hele mami, to je ta zlobivá Maruška“ 🙁
Co byste dělaly vy? Určitě si chci o tom s puč promluvit, ale když mi řekne, co má s ní teda dělat, tak vlastně sama nevím.
lien píšeme tady jak by se řešili určité situace…a měla jsi nějaký ty problém, nějakou nepříjemnou zkušenost na pískovišti, v krámu, atd?nemyslím tím cizí dítko na tebe, ale že by tedy něco Maruška dělala a ty jsi nezasáhla čekala jsi že to udělá ten dotýčný? setkalo se to s pochopením?
manžel už na to kouká stejně a překopal své smýšlení? protože mám pocit že on to viděl na začátku tak nějak jako my tady…
Ale jestli to tobě i kamarádce takhle vyhovuje, tak si korigujte dál, nemyslím, že by jim to nějak extrémě uškodilo, pokud vás to baví, oni už jsou asi stejně zvyklí, že to tak bude probíhat.
bami dítě které se chová průbojně (něco někomu bere atd.) je buď nějakým způsobem potlačované, tak se zkouší prosadit když má pocit, že to projde (na návštěvě ho třeba maminka nezmlátí) a tím, že ho budeme korigovat stejně ničemu nepomůžeme, protože už z domova má zřejmě nevhodné prostředí, které se na něm v dospělosti nějak podepíše.
Nebo jde o vývojov¨é stadium – to potlačováním a korigováním pouze prodloužíme, protože si ho stejně potřebuje odžít.
A nebo prostě je průbojné přirozeně, na čemž nevidím nic špatného v budoucnu. I vůdcové jsou ve společnosti třeba.
To korigování mi přijde v každém případě nevhodné, pokud by to bylo v mezích, stýkala bych se s nimi dál a nic bych nekorigovala, pokud by to meze překračovala, zkusila bych se (s největší pravděpodobností dočasně) stýkat bez Honzíka nebo nějak jinak to zabezpečit. Možná že by ses třeba i divila, jak by to bez zasahování probíhalo dál.
když dítě učíš moceské hry teď a baví ho to, je větší předpoklad, že je bude používat i v partnerství…
– neučím, zažívat pocit moci (bezmoci) je od přírody daný, jen mu umožňuji si moc zažít v bezpečí domova, aby jí nevyžadoval ve věku, kdy už to není třeba a od hry se přejde v obravdový mocenský boj a taky aby mocenskou hru dokázal rozpoznat, pokud narazí na člověka, který jí hraje, což v naší společnosti nëní nijak ojedinělý jev
když po tobě háže někdo písek, je ti to příjemné?
– ne není, a to snad má znamenat, že nikomu?
o chceš říct, že když maruška bude kejvat nohama a občas kopne protisedícího, že jí neřekneš, aby to nedělala? nebo ona si to sama uvědomí a tomu okopanýmu se omluví a snaží se to neopakovat? přece nechceš, aby pak považovala za běžné, že může svým chováním „obtěžovat“ kohokoliv. ona svoboda člověka začíná tam, kde končí svoboda druhého.
– pokud si člověk neřekne, co ho obtěžuje, pak může klidně obtěžovat a považovat to za běžné. Jak by se to měla jinak dozvědět, než tím, že jí to okopávaný člověk řekne? Třeba si to ten daný člověk příště rozmyslí a řekne raději co mu vadí nebo se smíří se špinavými kalhoty, ale zase může mít dobrý pocit, že všichni viděli, jaký je chudák.
A jak věrohodné vlastně může být, když matka pořád říká komu co vadí a nevadí. Každý člověk dřív nebo později zjistí, že maminka není bůh a nevidí do hlav všem okolo sebe a to jestli jim něco vadí či ne pouze odhaduje. Takže v podstatě dítěti lže.
Svobodu vnímá každý jinak a pokud chce být svobodný musí začít u sebe. Svoboda nezačíná ani nekončí, buď je nebo není. Svobodný nemůže být nikdo, pro koho je prioritou někdo druhý.
mě připadne trapné, když tomu dítěti nikdo doma nevysvětlil, že když dva dospělí mluví, tak se jim nemá plést do hovoru, notabene u absolutně cizích lidí. že mu nikdo doma nevysvětlil, že není slušné bez dovolení k někomu cizímu si jen tak přisednout.
– a to je podle jakých pravidel? Kdo je vymyslel a k čemu mají sloužit? Nebo to je nějaký přírodní zákon bez kterého bychom vymřeli? Co kdyby se stejně choval dospělý, taky budeš čekat, až přijde jeho maminka a usměrní ho?
radko a teď úplně bez skrupulí, na některé děti mají rodiče příliš mnoho nároků. Kdyby přestali takové s prominutím kraviny po dítěti chtít, bylo by nejspíš o poznání klidnější a ubylo by mnoha diagnoz.
já už to po sobě čtu a stejně nevím jestli je to napsané tak jak to myslím 😀
s tím hraním ještě myšlenka silnější dítko má tedy výhodu že se umí ozvat, sebrat, nedat nebo nevím jak to napsat a slabší má tu smůlu že se neumí ozvat a prosadit….slabšímu to třeba časem dojde a bude se víc prát a bojovat za své, ale to silnější jak usměrníš, že to chování není až tak vhodné nebo dobré, protože podle mě když ho necháme tak z něj vyroste člověk který si vše vydobyde špatnou cestou….no já už nevím jak poskládat slova, snad to není tak nepochopitelné
jo písmenka zkreslují a vidíš pochopí každý něco jiného já ten začátek, ty mou návštěvu….
ono si to možná prožít je něcojiného než o tom psát, možná Maruška nikdy to co tu píšem neudělá nenapadne a nebudeš to muset řešit ..to je ta lepší verze 😀
s těma hračkama…dnes dopo jsme byli u kamarádky dopoledne, děti si hrály a my popíjeli kafíčko a seděli ve stejné místnosti, máme stejně staré dítka a to doslova 😀 kamarádky holčička je průbojnější a cokoliv si Honzík vezme do ruky tak ona okamžitě chce a vytrhává mu to, a je jedno jestli jsme my u nich nebo oni u nás… a obě se snažíme at malé nebo malému vysvětlit, že si s tím pohraje, půjčí, vrátí atd, ale brát mu to nemá….já si myslím že se oba naučí si půjčovat věci, dělit se o ně a to že někdy se duhému musí ustoupit a vyhovět a není pořád pomém….nevím jak to vysvětlit..s kamarádkou se známe 17 let ona má 4 děti já tři, máme se rády a i naše děti, které jako malé všechny měli taková ta bojovná období, neumím si představit, že bych přestala chodit k ní abych se tomu vyhnula a přestat řešit ty chvilky co nebyly vždy ok…v současné době maj děti vztah super ti velcí, ti dva prckové si ho snad také časem udělají
a usmrním je ted protože jim jsou dva a kousek, až jim bude víc tak je samozřejmě nechám si řešit situace více, ale pokud bude potřeba tak zasáhnu a nevidím v tom něco špatného….vždyt od toho tu také pro ty svoje drobky jsme aby jsme je vedli, pomáhali, nebo podporovali, to juž je jedno jak si co pod těma slovama představí…
bami já jsem z toho tvého příspěvku pochopila, že ti návštěva nevěděla kdy jí t domů, že už jsi chtěla aby šli a oni to nechápali, tak jsem reagovala, že je pokrytecké, žes to neřekla.
Ty teď píšeš něco jiného, tak jsem to nejspíš špatně pobrala.
A hlavně já nemluvím o návštěvě dospělých, tam je jasné, že se domlouvají dospělí a dítě buď jde s nimi nebo zůstává třeba doma. Já mluvím o návštěvě dítěte u jiného dítěte, kdy dítě tam chce být a maminka říká jo, a v duchu si myslí, už aby vypadlo. Já to zažila právě s tou sousedkou, co mi vyprávěla, že je někdo u nich celý den navezený, že si připadá jak ve školce přitom tomu tatínkovi říká, že je to v pohodě :-(. Tak o tomhle mluvím.
A myslím, že to že mě nemá dítko kopat se dá říci jiným způsobem než se na něj obořit a nadávat, to se pak člověk nemůže divit, že třeba nakonec dostane vynadáno od maminky, když reaguje rovnou nadáváním.
snažila jsem se tuhle myšlenku pochopit ale asi se mi to nikdy nepodaří …myslím že budeš narážet a Maručka také a budeš za to vinit všechny ostatní….když si vybyvím vše začalo tím jak jsi si i v plkárně stěžovala, jak Maruška neposlouchá, jak nechce jít za ruku atd i manžela jsi chtěla poslat na psych at si to řeší on když neuznává to co ty a ty hranice chtěl nastavit…a sjelo to někam jinam…
Nikoho vinit nebudu a neviním, mám s tímto slovem problém, dle mého vina neexistuje.
K tomu co bylo v plkárně a tady na začátku se nechci vyjadřovat, těžko se něco chápe přes písmenka, ale tak, jak jsi text četla ty jsem ho skutečně nepsala :-(.
A s tím dalším je jasné, že pokud bys o takovou návštěvu nestála, není nutné, aby k vám chodila, to je volba každého. Já bych zase nešla nikam, kde bych Marušku musela neustále korigovat, namísto toho, aby si to děti zkorigovaly samy. Prostě pokud si dvě dítka nesednou a berou si hračky a mlátí se u hry, tak asi nebudou vhodní partneři ke hře (v tomto věku). Pokud stojím o styk s matkou, budu to muset řešit bez nich. Ne tím, že je budu ovládat kdo co smí a kdo ne.
A z druhé stránky ti to přijde spravedlivé? Př. Maruška je tedy silnější a může si tím pádem hrát s více hračkami než uťáplý Honzík a nesmí, protože to maminka zakazuje. To je teda lepší? Pro ní? Nebo pro koho? Pro Honzíka? Co uvidí, že i když je slabší, může se prosadit tím, že zavolá maminku. To ale není realita, ona tam vždycky nebude.
Tohle ale neplatí pokud je Honzík doma a ona je tam na návštěvě, to je spíš o společných hračkách na nějakém neutrálním území.
A k poslednímu, je to asi zvláštní, ale vůbec mi nepřipadá, že se s někým přu a vysvětluju :-P. Takže myšlenka na poslání někoho kamsi mě vůbec nenapadla :-).
lien-
když dítě učíš moceské hry teď a baví ho to, je větší předpoklad, že je bude používat i v partnerství…
písek – kdy ti to vadí a kdy ne? když po tobě háže někdo písek, je ti to příjemné? je na místě, aby MATKA nebo OTEC házejícího dítěte mu sdělil, že tohle se nedělá. já přece nebudu vychovávat cizí dítě.
restaurace – je velmi humorné pozorovat dospělé lidi, kterým je trapné říci dítěti co ne/chtějí ….. mě připadne trapné, když tomu dítěti nikdo doma nevysvětlil, že když dva dospělí mluví, tak se jim nemá plést do hovoru, notabene u absolutně cizích lidí. že mu nikdo doma nevysvětlil, že není slušné bez dovolení k někomu cizímu si jen tak přisednout.
kopání – to chceš říct, že když maruška bude kejvat nohama a občas kopne protisedícího, že jí neřekneš, aby to nedělala? nebo ona si to sama uvědomí a tomu okopanýmu se omluví a snaží se to neopakovat? přece nechceš, aby pak považovala za běžné, že může svým chováním “obtěžovat“ kohokoliv. ona svoboda člověka začíná tam, kde končí svoboda druhého.
lien popisuješ tu situaci tak že by jsi oslovila dítko pokud by nereagovalo tak pak až maminku….mě prostě přijde přirozené aby maminka která vidí že dítko kývá nožkama a kope tím do paní co sedí naproti, tak abych ho upozornila já aby dávalo pozor atd a nedělala že tam v uvozovkách nejsem at si mu to řekne ona jestli jí to vadí….
ty jsi takhle přemýšlela už dřív a nebo to máš až po těh knihách a seminářích? protože vážne neznám člověka(teda si myslím) který by tu situaci tak řešil…tada kamarádky z okolí atd..
ted asi budu mimo mísu vybavuju si scénku dítka na nákupu s rodiči kdy se strašně vztekalo házelo s věcma na pás, vydupalo si sušenku a ve finále ten kečup rozbylo, přijde mi že rodiče to nijak neřešily hlavně proto aby z toho nebyla ještě větší scéna. …rodiče musím připsat nebyly nijací generálové, frajírci (nevím jak to napsat) paní byla moc fajn milá a ráda jsem si s ní povídala, ale chlapečka v mých očích evidentně nezvládala a co vím tak je z něj dítko ve škole velmi živé a to to píšu hezky 😀 ……no proč to píšu, tak nějak mi to malinko splývá s tím co razíš přitom oni asi se o toto nesnažili….víš tak nějak mi přijde že toho dítko bude časem zneužívat, využívat…proč by né vždyt mu to prochází vícé méně….on je ten kdo vládne situací
no tak zase mně špinavé kalhoty jsou putna a s naschválem jsem se nesetkala, ani mě nenapadlo, že by někdo v autobuse schválně kopal do lidí :-(. Nebo to možná jinak vnímám, nevím, nevidím v takovém chování záměr, i když musím přiznat, že nevylučuji, že tam je.
V tomto případě jde opravdu o mocenskou hru(a zřejmě to bude hodně dělat dítko, kterému pocit moci velmi chybí), ke které by mělo stačit nedat souhlas . Teda říct, že chápu, že je to pro něj velká legrace, ale já že to nechci, ať si zkusí zahrát s někým jiným nejlépe s maminkou 😛 a pokud dítě nereaguje, skutečně bych požádala rodiče, aby to vyřešil, klidně odchodem, pokud to nejde jinak.
Já jsem doposud reagovala na takové bezděčné dětské kopání, které podle mě většina z nich ani nemůže ovlivnit.
Vírenko mě osobně nevadí, že je diskuse v tématu školka, je to opravdu blízce spojené, jen že kdyby někdo nahlédl asi bude koukat co to má společného s názvem diskuse :-).
Pro mě je taky velmi podnětné číst reakce ostatních.