Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Školka tresty
Holky, tak si běžím zase postěžovat, nějak potřebuju náhled nezávislé osoby, protože vůbec nevím, jak se zachovat 🙁
Jedná se o školku, kde ke šťouchačce na jídlo přibylo zavírání do kumbálu, alespoň mi to včera Maruška řekla, když jsme probíraly její “zlobení“ ve školce. Na otázku, proč to dělá mi odpověděla, že jí paní učitelka zavírá do kumbálu. NO a já nevím, co teď dělat, protože je pravda, že když doma už přehání, taky jí odvedu (většinou z postele, když už všichni chceme spát a ona řve nebo skáče atd.) a dám jí do kuchyně samotnou. Většinou brečí a potom přijde, že už teda bude potichu, lehne si a spí.
Tak vlastně nevím, jestli jim mám říkat, že se mi to nelíbí (hlavně vůbec nevím, jak to probíhá, jestli jí tam nechají někde v nějaké tmě dlouho, nebo jí jen jakoby strčí za dveře, aby se uklidnila, prostě nevím a přiznají se vůbec, když se zeptám – těžko).
Já chápu, že když jim místo jídla běhá mezi židlemi a leze na parapety a při nějaké školkové činnosti totéž a ruší ostatní děti, že jí to nemůžou nechat dělat, ale trošku bych si to představovala jinak, paní učitelka si zrovna včera stěžovala, že s ní není žádná domluva, že vůbec neposlechne, nevnímá, že je to hrozné a že jí mám naučit poslouchat :-(.
NO ale přesto si myslím, že zavírání do kumbálu to nějak neřeší. Navíc mi Maruška ještě říkala, že jí paní učitelka říká, že je zlobivá a hloupá. Já jí to nechtěla věřit, ale už jsem to slyšela i v šatně od holčičky, tak někde to asi sebrala. “hele mami, to je ta zlobivá Maruška“ 🙁
Co byste dělaly vy? Určitě si chci o tom s puč promluvit, ale když mi řekne, co má s ní teda dělat, tak vlastně sama nevím.
jo jo lien, syn se narodil s epilepsií (vznikla poškozením mozku – nedokysličením při porodu)za kterou můžu já, protože jsem ho od narození vychovávala dle rr a až do dospělosti byl označován okolím za nevychovance právě kvůli mé volné výchově:-)ona je to totiž chemie, a tu výchovou neovlivníš. stejně tak nelze “vyvolat“ adhd.
mimochodem, mluvila jsem o situaci kdy si dva dospělí jdou do restaurace sednout proto, že si chtějí povídat spolu. pokud ne, tak jistě po zásahu matky – prosím tě maruško, oni si povídají spolu, neruš je, jim přece nic nebrání říct – paní, nám to nevadí, nechte ji tady. pak je to ok.
vidíme podobně tam má být 😛
makineo, díky, myslím, že dost věcí vidíme
Peťko mně se to v noci ještě rozleželo v hlavě, konkrétně tahle věta
tam kde já tomu říkám učení základům slušného chování, tam ty už třeba vidíš tlačení dítěte do něčeho, co nechceš, nebo co nechce ono.
A to je právě ono, já si myslím, že dítě nepotřebuje učit slušnému chování, že se to naučí samo, když mu dáme dostatek času.
Takže právě věci typu večer se chodí spát, po jídle se čistí zuby, po záchodě se myjí ruce, poděkuj, pozdrav, v obchodě se neběhá, dospělýmse neskáče do řeči, u jídla se sedí, obědvá se v poledne, jí se to co je na stole, písek se nehází, do výšek se neleze……. jsou naprosto zbytečné povely a dítě učí akorát poslouchat to, co nechce, v tom duškovi to naomi krásně vysvětluje, učí se, že to co chce samo (běhat, nejsít…) je špatné, že správné je to, co chce někdo jiný (být v klidu, jíst) tudíž se učí být závislý na tom, co chce někdo druhý a podle toho se chovat. To je princip závislosti a veškeré nespokojenosti v jakýchkoliv vztazích sám se sebou počínaje.
Nádherný příklad je od radky v té restauraci. Někdy někdo (asi nějaký chorouš navíc) vymyslel, že se s cizími lidmi je neslušné bavit. Mně to neslušné nepřijde, je to úžasné a bezprostřední. Pokud to někomu vadí, myslím, že by to mohl říci, že se se mnou bavit neche, ale jsem přesvědčená že většina si ráda popovídá.
No a s těmi dalšími věcmi je to totéž (sezení u jídla a jánevímco ještě radka píše)
Takže radko, já nevychovám sobce bez hranic, nemůžu z člověka tím, že ho nechám žít udělat něco, co není :-P.
Ale pokud bych měla použít stejné “náboje“, řekla bych ti, že ty na své dítě natolik tlačíš, že je nemocné. Mám pocit, že jsi snad i někde psala, že se to týká nejen jednoho. Jsem přesvědčená, že určitě se snažíš udělat to nejlepší, ale člověk je někdy tak zacyklený ve starých modelech, že si vůbec neuvědomuje, jak nefunkční a škodlivé mohou být, možná by občas stálo za to situaci přehodnotit. Ale to už mluvím obecně, ne přímo k tobě.
A poslední věc k RR, je a bylo mi velmi blízké, ale v mnoha věcech je to stále ovládání a vmanipulovávání tam, kde chceme aby dítě bylo, i když pod rouškou “respektu“ a nenásilí.
Shrnula bych to tedy tak, že opravdu není nutné se k dítěti chovat jinak než k dospělému – opět dle NA.
Nikomu dospělému kdo se mnou žije, nebo je u nás na návštěvě rozhodně neříkám, co má a nemá dělat, kdy si má čistit zuby, kdy má jít spát a kdy vstávat, taky ne že musí jíst to co je, ani že nemá dělat něco, co zrovna dělá……
To, co píšeš v poslednch příspěvcích se mi moc líbí. Myslím to, jak ses bavila s Maruškou.
To mi přijde naprosto férové pro všechny.
Jinak tady toho bylo napsáno tolik, že se ani nedá reagovat.
Já jen ještě díky za odpověď.
Mně na přístupu, kdy chceš čekat až se ozve ten, co mu něco vadí, vadí jedna věc… a to ta, že už je pozdě. Když holka vleze úřednici na stůl, už jí ho třeba zašpiní, pomačká papíry… Člověk může reagovat, až když se něco stane, až je dokopaný, špinavý, má něco zničené, zatímco ty můžeš reagovat dřív. To jsou takové situace, které vadí všem – kopání, lezení na stůl, kramování v ordinaci atp. Ale hlavně si myslím, že tyto základy je lepší ukazovat v roce a půl, kdy dítě chce vědět, jak se věci dělají.
Jinak s návštěvou nemám problém. Sama jsem schopná to říct. A pak čekám že se oni podle toho zařídí a pokud bude potřeba, tak si maminka svoje dítě i přes brek odvede. Ne že je já budu muset žduchat ze dveří.
Na druhou stranu chápu, že pokud hostitel “ze slušnosti“ říká, “klidně zůstaňte až do půlnoci“ nebo majitel záhonku řekne, “ale ať si klidně trhá“, a pak se diví, tak je to jeho problém. A takové pokrytectví taky neuznávám. I pravda se dá říct slušně a vhodným způsobem.
Petko ano, ve školce se prostě musí dodržovat pravidla.
Je mi jasné, že v takovém zařízení není možné jinak fungovat. Stále by pro mě bylo nejlepší, kdyby Maruška do školky nechtěla.
Už jsem s ní o režimu ve školkách mluvila, myslím, že to pochopila a uvidíme, jak se rozhodne. I jsem jí ujistila, že to můžeme zkoušet, kdy už bude schopná nějaká pravidla respektovat a že se jí to jednou určitě podaří :-). A že za kamarádkama můžeme na hřiště, nebo na návštěvu, pokud se zatím jinak chovat nemůže. Koukala rozumně, tak uvidím, jak se jí to v hlavičce poskládá.
Minulý týden jsme takto uzavřely dohodu o plavání a světe div se, Maruška vůbec nechce učit plavat, ona se chce chodit jen tak čachtat. Učitelky a to co po ní chceme jí vadí a dělat to nechce, takže jsem zrušila rezervaci na kurs a budeme se chodit čachtat, třeba to se školkou dopadne stejně. Akorát to chtělo si pořádně promluvit.
A s tím co píšeš naprosto souhlasím, není to o tom, že já po ní nechci nic a ona může všechno, jen že každý má jinde nastaveno co už vadí a co ne.
Bami speciálně pro tebe je tam odkaz na duškovo divadlo, až si uděláš čas. Opravdu není v mých silách tak krásně vše vysvětlit jako Naomi A., ale není nic, v čem bych s ní nesouhlasila, skutečně mě oslovuje mnohem více než RR.
Lien, já si třeba taky nemyslím, že je nutné dítě nějak řídit, nebo ovládat.
Asi to každá nazýváme jinak. Tam kde já tomu říkám učení základům slušného chování, tam ty už třeba vidíš tlačení dítěte do něčeho, co nechceš, nebo co nechce ono.
I se mi často stává (hlavně to je vidět u starší dcery), že dítko si vybere něco jiného, než bych vybrala (doporučila, udělala..) já a následně se ukáže, že si dítko vybralo dobře. 🙂 A občas už i vzhledem k věku jde o důležitá rozhodnutí, například výběr školy apod.
Jsem ráda, že jsi upřímně napsala o druhé školce. Jestli to chápu dobře, i tam bude nutné udržovat určitá pravidla?
A třeba nakonec zjistíš, že původní školka je lepší a dává Marušce víc, než tato alternativní. Nebo taky ne, asi to ukáže čas. Ale vážím si upřímnosti, že jsi to dokázala napsat tak, jak ti to učitelka v nové školce řekla.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/212562220600080/video/
– tady naomi hned na začátku říká, že si myslíme, že pokud nebudeme dítě pořád nějak řídit, tak z něj nevyroste dobrý člověk, totéž, co se mi snažíte říci vy, ale já tomu nevěřím.
Asi to nakonec vyřeším velmi jednoduše, Marušce řeknu, že doma se může chovat tak a tak, ale ve školce že platí pravidla, která kdo nedodržuje, nemůže tam chodit, ať si sama vybere, zda je schopná a chce respektovat školkový řád nebo bude raději doma.
Budeme mít klid všichni, jak učitelky, tak Maruška i já.
Petko nevím přesně co chceš vědět.
Mně kolektivní sporty taky nebavily, vlastně na sport nějak nejsem vůbec. Pokud někoho baví, tak ať si je dělá.
Jinak dnes byla Maruška poprvé v té nové školce, sice ještě trošku rýmuje, ale nakažlivá už není, tak jsem jí tam jen na dopoledne dovezla.
Paní učitelka má stejný názor, jako naše paní učitelky, takže při počtu 30 dětí by to zvládnout nešlo.Jestli prý chci aby jí naučily nějaká pravidla, tak jeden den v týdnu nestačí. Tak jsem jí ujistila, že to opravdu nechci, že mi stačí když přijde do kolektivu. Pokud je pro ně snesitelná, tak že budu ráda, když tam bude moci pobýt, pokud ne, tak tam chodit nebude. Ať si určí sama, co vydrží. Tak tak hrozné to prý zase nebylo, no uvidíme, jak dlouho.
Maruška má zatím jasno, chce do té “naší“ školky, sice se jí tady líbí, ale ta u nás je lepší, protože může učitelkám říkat jménem a tady jim musí říkat paní učitelko :-).
Radko, nevím jestli je to přímo na sektu, ale rozhodně je to těžko skloubitelné např. se školkou.
A ještě jsem v noci přemýšlela a znovu chci zopakovat, že to že něco dítě chce, ještě neznamená, že ho to nechám dělat. Mně pořád připadá, že se mi sanžíte podsunout, že píšu, že si může dělat pořád co chce. Ano, snažím se, aby mohla, ale samozřejmě to nejde pořád. Pořád jde jen pochopit, že je to pro ní důležité, ale určitě to neznamená, že může všecko dělat. Rozhodně se snad nenechám např. mlátit apod.
Lien, díky za odpověď.
Ještě by mě zajímala jedna věc. Jak píšeš v článku od Padmé o nepotřebě kolektivu. A co říkáš třeba na kolektivní sport?