Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Drobné radosti
Předpokládám, že většina z vás bude se mnou souhlasit, že by se člověk měl umět radovat i z milých drobností a nečekat jen na obr štěstí a zázraky.
I když se to možná nezdá, tak snad každý den se něco takového “malého milého“ dá najít. Možná to nestojí za zakládání nové tam-tamové zprávy, ale třeba budete mít chuť se o ně podělit tady hromadně. A pak, až přijde nějaká ponurá nálada, bude se hodit, si to tady pročíst;-)
Pochlubíte se, co vám poslední dobou udělalo taky takovou malou radost?
Ty velké radosti nezapomeňte napsat do TAM-TAMu jako samostatnou zprávu, určitě si je tu rádi všichni přečteme 😉
Ivčo, Vy máte v Praze ještě sníh???
Ty jsou krásné! Já včera taky sněženky viděla, ale byli to spíš takoví chcípáčci 🙂
První sněženky v Praze:-)
Včera hlídala sousedka na zkoušku 2,5 hodiny Marka.
Byl naprosto v pohodě, dokonce nechtěl domů 🙂
Sousedka je z něj nadšená, už si plánuje, že budou spolu chodit na procházky, že volala dceři, ať doveze po synovi autíčka, ať si má Mára s čím hrát.
Takže jsme se domluvili na pravidelném hlídání, navíc jen za 50,- na hodinu. Víc si prostě nevezme.
Takže já jsem ráda, že mám hlídání přes ulici a že máme vlastně třetí babičku 🙂
Jarmuschko, taky jsem včera cestou ze cvičení koukala, jak je jasno a co hvězd nám tu svítí 😉
Jo jo, Petro, svítíčko sluní – včera, dnes – snad to pár dnů ještě vydrží.
Ale mě včera nadchla večerní (noční) obloha – bez mraků. A tolik hvězd na ní. To už jsem dlouho neviděla.
😉
Tak si tu brblám, jak se mi už zase leskne monitor a houby vidím, no a cestou k oknu mi to došlo – co mám co brblat, svítí sluníčko, prostě paráda!
Tak vám to sem píšu, kdyby náhodou někdo chtěl mít taky připomínky, že na něj přes okno praží… 😀
Vcera nam manzelova sestrenice prinesla ukazat fotky vnoucatek, cerstve nsrozena miminka dvojcatka Krystof a Ema, jsou nadherna. Ještě budou 2 tydny v porodnici a pak hura domu.
Anička dnes úspěšně absolvovala svou první noc bez plíny 🙂 tak ještě to poobědní spaní a dudlíka a je to 🙂
Tak je to už pár dní co se to stalo ale měla jsem na mále a málem tekly i slzy… Moje mladší dcera Bára (skoro 8 let) dostala od svého “tatínka“ (když ho náhodou zahlédla venku) rovnou stovku. Byla tak nadšená, že si může jít koupit co ona chce a tak utíkala do blízkého krámku. Přišla se sladkostmi, které jí nekupujeme a vzadu schovávala ruku. Přišla a podávala mi chňapku se slovy – na že na vás myslim, na tebe a na Martina (manžel) a dala mi to. Jká na ní koukám, než mi to celé došlo, že si mohla za těch 25 co to stálo, koupit třeba pikao či něco dobrého a ona mi koupí dárek pro mě? Jen tak z lásky??? Poděkovala jsem jí, pohladila po vláskách a řikám že je moc hodná, když myslí i na mě a že jí ty korunky dám za ten dárek at si může koupit co chce.. to ji očka se rozsvítily znovu a byla asi ráda a já taky.. Potvůrka spočítala si do poslední korunky a vyšlo jí to na korunu!