Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Drobné radosti
Předpokládám, že většina z vás bude se mnou souhlasit, že by se člověk měl umět radovat i z milých drobností a nečekat jen na obr štěstí a zázraky.
I když se to možná nezdá, tak snad každý den se něco takového “malého milého“ dá najít. Možná to nestojí za zakládání nové tam-tamové zprávy, ale třeba budete mít chuť se o ně podělit tady hromadně. A pak, až přijde nějaká ponurá nálada, bude se hodit, si to tady pročíst;-)
Pochlubíte se, co vám poslední dobou udělalo taky takovou malou radost?
Ty velké radosti nezapomeňte napsat do TAM-TAMu jako samostatnou zprávu, určitě si je tu rádi všichni přečteme 😉
Dneska svítí slunko – hned je mi veseleji.
🙂
Zuzi, děkujíííí…kéž by to tak bylo a i to málo takhle zůstalo!!!!
Jen se bojím, že budou nějaké nežádoucí účinky nebo bude špatný krev. obraz, začnou se tvořit krev. sraženiny… Domula těch genet. nemocí má opravdu hodně a léky na jednu nemoc, jdou proti té jiné 🙁
O Domčiných nemocech se nebojím mluvit, ba naopak….ale mám strach se radovat z úspěchu…
Takhle jsem se radovala z toho, že reagovala ze začátku(pár let) velmi dobře na růstový hormon a rostla…Vyhlídky byly až na 160-165 cm. Dneska se modlím za každý milimetříček, protože poslední dva roky je to nahoubec…budem rádi, když bude mít 145 cm.
Ale to už sem nepatří…takže nemám drobné radosti, ale s pokorou si drobně ty radosti dávkuji 😀 😀
Ve zdraví jsme dojely domů, i do garáže jsem se nakonec dostala.
A všichni svatí stáli při nás, protože když jsem dávala přednost linkovému autobusu, chytla jsem smyk; a opakovaně jsem najela do sněhového jazyku tak, že nás to táhlo do příkopu.
A snad na chvíli přestalo sněžit – uvidím ráno, na jak dlouho.
😯
Dneska už sněžilo jen málo 😀 Neznámý pán mi sám od sebe ráno pomohl vyházet přední půlku auta a ještě do mě strčil. V ordinaci bylo dneska minimum lidí, určitě jsem nebyla sama, kdo málem neodjel.
All is well 🙂
suodal hodně tiše gatuluju ať nezakřiknu a držím palečky´:-) z toho jak jsi to napsla sálá obrovská láska 🙂
Lien zcela tě chápu..spoustu věcí si uvědomíme až když se pokazí,pokud funguje vše tak jak má,tak je často ani nevnímáme..
Možná to někomu přijde divné,ale mě ta sněhová nadílka dneska potěšila 😀 připomělo mi to vánoce a shodou okolností jsem v práci měla na oběd bramborový salát a řízek 😀 Jak málo stačí k radosti 😀
Mám radost z toho, že jsem před chvílí dojela v pořádku z práce domů v tom dnešním počasí.
Radost jsem měla ještě z oplatku Mila, který jsem dostala od přítele a dnes si jej dala k odpolední kávičce.
Markittka.P
Peti, děkujíííí :-)…a ještě i Nunince 🙂
Když já se bojím radovat moooc nahlas, takže si užívám každý den a dávkuji si tu radost po troškách.
Možná tak za 3-5 měsíců, až se všechno ustálí a potvrdí, bych mohla něco spísnout.
Ale teď jsem VDĚČNÁ za každý její usměvný a klidný okamžik!!!!
Takže:
Maruška už drží třetí týden ve školce bez nemoci :-). Sice chodí jen tři dny v týdnu na 4 hodiny, ale i tak je to úspěch.
Konečně nemrzne, takže nemusím několikrát ¨denně rozmražovat vodu ve chlévu a v pračce 🙂
Včera večer byl manžel hrozně dlouho ve stodole, myslela jsem, že dělá dřevo a on mi večer přinesl dřevěné srdíčko. Potěšilo moc, i holky, Laura ho má jako kousátko a Maruška jako hračku.
Jo a mám rýmu /to tedy není moc veselé/, ale není mi u ní špatně jako jindy, je to opravdu JENOM rýma.
zuzino, s tím úkolem jsi mě teď teda dostala 😀 je fakt, že jsem uvažovala, že i tohle jeden z úkolů bude, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Říkala jsem si, že do téhle diskuze by se mělo psát opravdu z radosti i když třeba úplně maličkaté.
(No, kdyby ale hodlala nějak moc zapadnout, tak možná při nějaké další úkolvoce…)
suodal, úplně jsem zazdila tvoji radost, ale řekla bych, že ta sem nepatří. Něco takového by si určitě zasloužilo samostatnou růžovku jak vyšitou! Tak třeba časem…?
Matildo, gratuluju, ke všem radůstkám, jen tak dál 😉
Ježečku, to jste si teda zase “užívali“ 🙁 Tak snad už máte vybráno – nám takhle hořela před rokem touto dobou Anička, brr, radši nevzpomínat.
Moje dnešní radosti – Aniččina třída dostala ve škole konečně plnou náhradu za nemocnou třídní, už chybí snad čtvrtý týden a pořád je suploval někdo jiný. Asi si dovedete představit, kolik toho za tu dobu (ne)udělali. Nemyslím to ve zlém, ale ta představa, jak to budou te´d ve druhé třídě všechno dohánět… Tak snad s “náhradní“ učitelkou zase opřou síly do učení. Další radost – hned od ní byla pochválena jak krásně čte (ona a ještě jedna holčička).
Radost mám i z toho, že se celkem ujal i ten VD dárek na dnešek.
No a večer mě čekalo ještě překvápko na kurzu španělštiny – nikdo kromě mě nepřišel, lektorka hodinu nezrušila, takže jsem měla soukromou lekci. Když si teď vzpomenu, co jsme všechno ve španělštině probraly (já teda i rukama nohama, slovíčka jsem nahrazovala, jak se dalo), tak žasnu 🙂