Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jaká máte přání - doživotní
V souvislosti s těmi přáními jsme mluvily i o přáních, kterí si chceme splnit, dokud jsme na světě (a máme k tomu více času než jen ty dva dny).
Samozřejmě si všichni přejeme zdraví pro své blízké i pro sebe, i pro široké okolí, světový mír, dobrou práci a tak. Ale co ta trochu praštěná přání, taková ta trochu sobecká?
Já bych tam asi měla
– chci se naučit tančit (to už se mi začíná dařit, společně s Quendolinou a našimi muži jsme začali chodit do tanečních pro dospělé – stálo to sice hodně přemlouvání a trochu vydírání, ale podařilo se a už i chlapi jsou spokojení)
– chtěla bych se naučit dobře anglicky a pokud možno i nějaký jiný cizí jazyk
– chtěla bych vylézt na Rysy
– chtěla bych se podívat na všechny díly světa (světadíly)
– chtěla bych tady po sobě něco zanechat, až už na světě nebudu (ale ještě nevím, co 🙂 )
A dál zatím nevím….
A co Vy? 🙂
Babofko, to bylo hezké 🙂
Raduš, tož to je pecka, hlavně, že se mu “nic“ nestalo, nic není důležitější… Jeden můj kamarád rozflákal auto už hned první víkend – v pátek koupil a v neděli boural. Ale přežil a to je nejhlavnější. Měla jsem na mysli ale právě jen ta “bonusová“ přání. Samozř za podmínky, že všichni naši drazí jsou v pořádku 🙂
Keenspeed, dívám se, že nás je tu cestovatelek více, tak taky hromadná sleva jako na toho Chocholouška? 🙂
Zavi, to je fakt pesimistické…. na kolena určitě operace pomůže, nebo nějaký podpůrný prostředek, mi dr předepsal Donu anebo Mobilin (snad nedělám reklamu), zkus se poptat…. ten kemp je hezký, nebo co třeba penzionek? Tam bude určitě tepleji 🙂 Držím palce, ať se zatím daří aspoň s těmi rukodělnými pracemi, co Fler? A určitě něco ještě vymyslíš 🙂
Lien, a nejsi? Sice Tě moc neznám, ale aspoň trochu určitě budeš, ne? 🙂
Kukačko, a co soukromá přání? USA a určitě ještě něco? 🙂
Matildo, Ty jsi ale provokatérka 🙂 Jaké smsky po ránu myslíš? Připomeň prosím 🙂 No kdyby se Ti povedla ta chýška (pod palmami, to dá rozum), ráda přijedu a budu Ti dělat pomyšlení, jo? 🙂
Bami, teď asi není vhodná chvilka, viz Tvá debata o Chochol, ale třeba něco malinkého vymyslíš? 🙂 Aha, teď čtu, že píšeš 🙂 Jak to myslíš, že nezvládáš český jazyk? Kdo to tedy tady za Tebe píše??? 😀 A mmch, na Sibiři může být taky hezky. Jen bys asi měla nabalit jinak než na ty Kanáry 🙂
jovanko jinak máš krásné plány a přeju ti aby se splnily….no a kdybych je měla převést na sebe..tancovat umím, jazyk nezvládám ani český a cizí jsou pro mě muka, někam lézt i kopeček s kočárkem je problém, s cestování mám paniku nejradši jsem doma,určitě bych se vydala na Kanáry a skončila na Sibiři, a jediné co je fajn už jsem po sobě zanechala – 3 děti to jsem si to zjednodušila 😀
Radko…UF! Myslím, že se to objevilo velmi vhodně zrovna v diskuzi o doživotních přání…
radu tak to mu dlouho nevydrželo…jsem ráda, že to dopadlo tak jak dopadlo a né hůř…ono ho to špatně ještě čeká TY né dělám si srandu….a myslím že je to pro něj doživotní ponaučení…je dobře že tam nahoře má andělíčka a nedopadlo to zle….tak at se vše hojí tak jak má a je brzy doma…
jestli ho nezabiju já, tak bude dobrej:-) pár dní si poležel ve špitále, otřes mozku, zhmožděnou páteř a obratle, podezření na vnitřní zranění a krvácení se naštěstí nepotvrdilo. policajti říkali, že narazit o 30 cm bokem, bylo po něm jak po žabě. já už když mu ježíšek to auto dal, tak se mi to nelíbilo:-( teď holt bude jezdit šalinou.radka2
radko pod to se podepisuju…a co syn? je v pořádku, ty tohle píšneš a už nevíme zbytek, to je jak kdyby jsi zavolala nám a dál nevíme…já doufám že je vše ok…
já moc neplánuju většinou stejně z plánů sejde nebo se něco začne ubírat jiným směrem a ve finále člověk zjistí že to tak mělo být a je to správné….
já chci jen prožít klidný a pohodový život s těma co mám ráda a aby i oni byli štastní a zdravý a katastrofy se nám vyhýbaly(různého druhu)….
Hezké téma 🙂
Pokud můžu být sobecká a nemyslet jen na světový mír a zdraví všech mých blízkých :-), tak má přání se točí kolem zaplacení hypotéky, úhrady všech dluhů, a pak myslím na to, že bych ráda tenhle náš velký dům po odstěhování všech našich dětí vyměnila za malinký útulný přízemní domeček s jednou místnůstkou “na všechno“ a dvěma ložnicemi a s malou zahrádkou kolem, pokud možno mírně na samotě, asi přibližně jako u vás 🙂 Na ty srnky po ránu pořád vzpomínám 😀
A dál má touha míří k návštěvě nějakého ostrůvku v Karibiku nebo v Pacifiku – možná by to došlo až tak daleko, že už bych se pak domů nevrátila a sen o malém domečku bych přehodnotila na malou chýšku někde pod palmami 🙂
Zvlášť v tomto zamrzlém období pořád intenzívně myslím na teplé kraje 🙂
Momentálně máme jako rodina ve svých přáních jasno: dostavit barák, zbavit se hypotéky a šťastně přivést na svět třetího potomka. Dál zatím nekoukám… i když…ráda bych se ještě jednou podívala do USA.
chtěla bych být moudrá
Já to vezmu trošku pesimisticky, omlouvám se.
Už jsem téměř všechny sny vzdala. Snila jsem si o domečku se zahrádkou, jenže manžel má názor, že běžnou prací se na něj nedá vydělat a pak taky má názor, že peníze v podstatě na nic nepotřebujeme, tak není nutné jít do práce…
Měla jsem sen, až děti odrostou a přestanou s náma jezdit na dovolené, chodit si po horách, stačily by mi ty české a slovenské… Při prvním pokusu jsem zjistila, že už to moje kolena nezvládnou. Navštívila jsem ortopeda, který mi poradil cvičení a sdělil, že až to bude nejhorší, zoperuje se to. Vzhledem k tomu, že cvičení nepomáhá, vzdala jsem se myšlenky chození po horách…
Ještě trošku si sním o kempu, moc by se mi líbilo mít vlastní mrňavý kempík, opět až děti vyletí z hnízda a nebudou potřebovat mamahotel… Vzhledem k tomu, že už dnes mě bolí celý člověk, mám obavy, že už bych to v pozdějším věku fyzicky nezvládla…
Jeden jediný sen se mi začíná plnit. Sen o šikovných dětech. Snad jsem to nezakřikla:-D
A tak si aspoň tajně sním o tom, že se budu moct věnovat ručním pracem (to zní jak z první republiky:-), výtvarnu a kdyby se tak občas něco povedlo i prodat (ono se to pak doma docela kupí…)
Kdybych mohla žít život ještě jednou, žádné přání bych neodkládala na až jednou…