Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tatínek
Ahoj holky, pěkný večer Vám všem :-).
Dnes mám na Vás takovou trochu ošemetnou otázku a moc mě zajímá, jak na to budete nahlížet Vy… jaký budete mít názor…
Byla jsem za taťkou… a on se pořád tvářil jako že “něco“… bylo mi jasné, že mi chce něco říct a že neví, jak na to… Tak jsem to z něj vytáhla!
Když hodně zestručním jeho povídání, řekl mi, že “nechce být sám“.
Pravdou je, že ty první měsíce po maminčině “odchodu“ byly zoufalé, taťka byl strašně smutný a každý den chodil na hřbitov. Večer mi telefonoval a pokaždé se mi rozbrečel. ALE to už máme za sebou… ty nejbolestnější okamžiky…
A co teď?
Jak byste se zachovaly Vy?
Daly byste svému tatínkovi “požehnání“?
Zdravím a přeji příjemný večer.
padmé to je těžké co na to to víš, že je lepší aby kolem sebe a pro sebe měl někoho s kým si může povídat, vyrazit na výlet, nebo jen tak koukat ve dvou na televizi….
na druhou stranu musím upřímně přiznat, že mě to zarazilo, přijde mi jako by jsi včera psala, že maminka už není….také přiznávám, že nevím přesně jak je to dlouho, možná je to prostě jen můj pocit…..ono na druhou stranu je těžké definovat, kolik času je dost a kolik málo…je to na daném člověku
já věřím že ty dokážeš vše správně rozhodnout…a tatínka podpoříš pokud to bude potřebovat…
stejně si myslím že je to těžká situace i pro tebe at už tu budem povídat co chceme…ono záleží i na té paní(nebo jak ji mám pojmenovat) jak se bude chovat a jaká bude a jak s tí bude tatínkovi…
Ahoj holky, pěkný večer Vám všem :-).
Dnes mám na Vás takovou trochu ošemetnou otázku a moc mě zajímá, jak na to budete nahlížet Vy… jaký budete mít názor…
Byla jsem za taťkou… a on se pořád tvářil jako že “něco“… bylo mi jasné, že mi chce něco říct a že neví, jak na to… Tak jsem to z něj vytáhla!
Když hodně zestručním jeho povídání, řekl mi, že “nechce být sám“.
Pravdou je, že ty první měsíce po maminčině “odchodu“ byly zoufalé, taťka byl strašně smutný a každý den chodil na hřbitov. Večer mi telefonoval a pokaždé se mi rozbrečel. ALE to už máme za sebou… ty nejbolestnější okamžiky…
A co teď?
Jak byste se zachovaly Vy?
Daly byste svému tatínkovi “požehnání“?
Zdravím a přeji příjemný večer.