Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Úraz
Taky se musím podělit se svými “trápeními“.
Tenhle článek je o mém bývalém manželovi, otci Marušky. Neví nikdo co bude, extchýně mi volala, že byla v nemocnici, spadl na temeno hlavy, je po několika operacích, má zhmožděný mozek, zlámaná žebra a propíchané plíce udržovaný v umělém spánku. Prý mu dávají nula procent. Tak teď nevím, asi bych se tam měla jít podívat, tchýně by chtěla, prý dodat nějakou energii, mám brát dcerku sebou nebo vůbec nevím co a jak. Třeba už se neprobere a pak bych si to mohla vyčítat, nevím. Zítra do Plzně jedeme, tak by to bylo možné. Co si o tom myslíte vy?
bami no právě, čím déle to trvá tím se šance zmenšují, nedá se nic dělat
to je mi líto…už by bylo potřeba zlepšení…drž se
PRo ty, které to zajímá, stav se nelepší, spíše naopak, vypadá to špatně 🙁
Hm, Lien… co říct. Je mi z toho úplně úzko.
Přijde mi to fakt strašný, když takhle dopadne mladý člověk, neumím si ani představit, že by to byl otec mého dítěte.
Je mi i hrozně líto jeho matky, musí to být pro ni hrůza vidět takto své dítě.
Zázrak bych mu přála.
Je tedy dobře, že jsi malou nebrala. Je fakt, že jsem nic podobného nikdy nezažila a asi si to člověk neumí představit.
Ježiš,pár dní se sem nedostanu a taková fuj zpráva :-(.
Co říct? Ikdyž se člověk rozejde,v návalu vzteku vyřkne i pomyslí na hrozné věci,které dotyčnýmu přeje v tu chvíly,kdy nám ublíží, přece to nemyslí tak.
Je to hrozný,prožila jsi s ním kus svého života,ale máš už svůj a Maruška už má svou rodinu a byla malá,v žádném případě bych jí do toho netahala.Možná si na něj pamatuje,ale v jejím věku připravit jí takový trauma ležícího ve špitále ,to by mě osobně nikdo nedonutil ani bývalá tchýně.
Teď to asi bude znít blbě,osobně bych mu přála aby se v klidu odebral na onem svět.Protože po tom všem by to už nebyl život…
Ty se drž a snaž se nepodlehnout stresům,máš fajn chlapa a plno starostí svých a tamto je už Tvá minulost za kterou jsi udělala tečku,když ses vdala.
Lien, tak to je hodně smutné. 🙁
Myslím na vás.
tak jsem zpět, holky hrůza, malou tam v žádném případě nevezmu, ani tak nejde o potlučenost, ale že ten člověk už nevypadá jako živý, ale jako figurína :-(((
Nemám slov, snad jen čekat na zázrak
Taky si myslím, že návštěva nemocnice není pro malé dítě vhodná. Je třeba si uvědomit starou známou věc, že dítě není malý dospělák.
Ahoj Lien,asi budu opakovat již napsané…Pokud se vaše vztahy urovnaly,jela bych.Zase všechno špatné určitě nebylo a je to i odpuštění.Stav je dle toho co jsi psala velmi vážný,ale z druhé strany je mladý,silný může zabojovat.V tom držím palce,protože tohle jsou opravdu mezníky,kdy si člověk uvědomí,že někdy vteřina změní vše co dosud platilo…
Co se týče Marušky,tak bych ji sebou ale nebrala.Tipuju,že leží na ARO a ony ty hadičky ze všech přístrojů a nejen z nich,obvazy atd. vypadají pro laika přímo hrozně a na dětskou dušičku to může mít horší dopad než,že tatínkovi se něco stalo..
Zvládni to,držím palce.
Lien, Tvoji smutnou zprávičku jsem si přečetla až teď, tak se omlouvám za pozdní reakci, přesto ji napíšu – tohle je přesně ta mezní situace (dle mého názoru), kdy by se každý člověk měl zachovat “lidsky“. Ať bylo, co bylo, už je to za Vámi a Tvoje dcera je i jeho dcera – a tak to navždy zůstane. Spojili jste svoje životy neviditelným poutem v jeden – dceřin. Já bych za ním určitě jela.
A stejně tak vím, že malou bych s sebou nebrala.
Myslím na Tebe…