Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Křehký náznak štěstí
…. dnes po návratu z práce 🙂
Není to na vypisování, musí to být anonymně, protože než se z náznaku stane něco víc, uteče ještě spousta času. Díky ale každému, kdo se na chvilku zaraduje se mnou, protože někam ten pocit prostě vložit musím 🙂 🙂
Virenko, my jsme měli pro holčičku připravenou Alžbětu, dřív jsem chtěla Elišku, ale nějak mi přišlo, že je Elišek moc. Alžbětka nebyla, což jsem vpodstatě věděla na sto procent od začátku a pořád jsme dumali nad klučičími jmény.
A měla jsem z toho takový pocit, že všechna jména jsou hezká, ale žádné není to pravé. Nakonec jsme ho pojmenovali po manželovu dědečkovi, se kterým měli hodně dobrý vztah.
Moc na vás myslím, ať je ti dobře a miminku taky.
Anička měla taky jako variantu Vojtíška 🙂
U Majdy jsme měli problém vybrat obojí,teď bych krásných holčičích měla zásobu, ale s klukem bych si nevěděla rady (doteď jsem ráda, že Majda není kluk, hlavně kvůli tomu jménu, které se nám tak těžko vybíralo).
My měli Vojtíka už u prvního a já ještě po porodu váhala, které ze dvou jmen mimísovi dát. Vojta prohrál a tak jsem myslela, že už nikdy žádný nebude, ale teď by se mi líbil zase moc 🙂
jé, my měli taky Vojtu vymyšleného, ale už bych za něj Lauru nevyměnila 🙂
Ájíku,
jsem strašně ráda, že tě vidím!!!!!! Já vím, že už se tu jen občas mihneš a doufala jsem, že se mihneš 🙂 Jak jsme se tu jen tak navzájem míhaly, tak jsem nějak úplně ztratila pojem, jak s vámi je… naposledy kolem loňské zimy, kdy jste zdravotně laborovali a ty často v obchůdku, dál už mám temno. Takže doufám, že s tebou a rodinkou je dobře. Promiň, nemáš už všechny školáky? Jsem z toho nějak pomatená 🙂
Ještě pro Ctiradku, ne, já netuším modrý uzlík, ale je to tak nějak úplně automatický, klučičí máma, co já bych si s tou prcinkou počala? Já mám spíš dojem, že si s ní budu muset umět počít, ale tedy jméno mě holčičí nenapadá vůbec žádný, zato Vojtíška bych ještě přibrala lehce 😉
Téda Virenko…. to je úúúžasná zprávička! 🙂 🙂 🙂
Já už se tu skoro nevyskytuju, prostě to fakt nestíhám, ale když už sem nakouknu, většinou mě čeká nějaká pecka – a tak je to i teď 🙂 Moc moc gratuluju a přeji jen to nejlepší, hlavně ať jste oba vpořádku…. no, vzala sis v práci krásný mustr, evidentně si “to taháš domů “ 🙂
Tak se oba držte,ať už klouček nebo holčička, ať je hlavně všechno OK – a šetři se trochu!
Moc jsi mě potěšila 🙂
Teda koukám, že tady se odehrálo úplné tipovací drama 😀
Já jsem původně měla tip na Horempádem. Virenka mě fakt nenapadla.
Virenko, mě, jako klučičí mámu by taky nenapadla symbolika vrány.. :-):-):-)
Ty teda tušíš modrý uzlík? Hm, to může něco znamenat. Od té doby, co mám děti, tak na takové pocity hodně věřím…
I u Kubíka jsem si myslela, že to bude chlapeček, ale u Jáchymka jsem to cítila HNED.. TO si taky přesně pamatuju. manžel v práci, já doma pozitivní test a přesto, že jsem si do té doby přáíla holčičku, tak jsem šla pro kalendář a vypsala jsem si všchny KLUČIČí jména, které se mi líbily, protože jsem najednou měla silný pocit, že to bude druhý kluk…. A okolí mi moc nevěřilo, tvrdili, že je to to, co si já přeju a že tomu věřím.. Ale já jim tvrdila, že jsem si fakt přála holčičku, původně… pamatuju si, jak to byl krásný pocit…
a já tipovala čápa jako posla Tvého povolání 🙂
S těmi jmény…to Ti věřím.Je to těžký z tolika jmen vybírat.
U prvního bych potřebovala aspoň paterčata,abych si vybrala a nakonec to dopadlo tak,že nás už uháněla matrika a jméno dala / rozhodla/ Martinova kmotra :-).
Hanča měla být Petruška a nakonec jsem otci odkejvala,že bude po mě.
Ale na jméno je ještě dost času.Hlavně,že budete v pořádku.
Když já začla žít s mým chlapem taky jsme uvažovali o mimču,ale strach z mého skoro čtyřicetiletého věku rozhodl neriskovat.To víš,že byli chvíle,kdy jsem litovala,ale asi to tak mělo být.
No těším se aspoň z Vás a vzpomínám jaký to bylo a je mi krásně při tom čtení…
Ctiradko, se jmény to bude opravdový porod. Ještěže je to ještě daleko, mám pocit, že se mi nelíbí vůbec žádné jméno 😉
Já mám z toho, co píšeš u klucích a svých pocitech, silný pocit dèja vu, je to skoro totéž, co jsme před pár lety prožívali my. A já jsem byla opravdu hodně “překvapená“, to mi můžeš věřit, spíš ohromená, já si myslím, že jinak už bych byla tehdy nekývla. A že mi to taky chvíli trvalo, protože tu “svou“ chvíli jsem naopak přetáhla…
Takže k tomu nemůžu dodat než nikdy neříkej nikdy, já si na to dávám už spoustu let velký pozor 😛
Jo, a s tím čápem, holky tu říkaly, že znají jen vránu, což mě klučičí mámu ani nenapadlo a všimni si, že ten můj nese modrý uzlík… nevím, co to může symbolizovat, ale tuším to 😉