Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vesnice versus město
Ahoj holky,
musím se Vám svěřit, co se mi (resp. mě a manželovi) honí hlavou.
Bydlíme na vesnici 10 km od města (16 000 obyvatel), 30 km od okresního města a 40 km od kraje Prahy – Ruzyně.
Já pocházím s vesnice z domku, manžel bydlel do 16 let v paneláku a pak na vesnici, ale v bytě.
Když jsme spolu začli uvažovat o společném bydlení, o bytě nás vůbec nenapadlo uvažovat. Máme rádi přírodu, pobyt venku, zvířata. A tak jsme koupili domek, kde teď bydlíme, už je to 11 let. 3 roky jsme ho dávali dohromady, prakticky jsme ho postavili od základů znovu. U domu je 1 500 m2 zahrada.
To jsme od začátku věděli, že bude pustá, protože nějaké pěstování brambor a spol nás teda nebere.
Před 8 lety jsme se sem nastěhovali, šťastný, že jsme ve svém. Po roce jsme si koupili vysněného psa – berňáka, za půl roku druhýho.
To byl takový první impuls, kdy jsme si poprvý řekli – pane bože, proč jsme dům koupili zrovna tady? Není tu vůbec žádná příroda – les, polní cesta nic, kam by se dalo se psy jít. Všude jen velká pole. Takže jsem s nima chodila po polích a riskovala, že nás zastřelí myslivci nebo po vsi na vodítku. Do lesa jsme jezdili autem o víkendech.
Po 5 letech bydlení zde se nám narodila dcera – a to už jsem odhalovala další mouchy. Kromě přírody tu nejsou skoro nikde chodníky. Takže procházka s kočárkem se rovná nerváku, kdy uskakuju před náklaďákama do příkopu a po návratu kočár vypadá jak když jsem projela hnojištěm.
Když malá povyrostla, došlo mi, že tu vlastně není ani dětské hřiště a to jde zde i 3 přidruženými obcemi přes 1 000 obyvatel – máme poštu, školu, školku, nákupní středisko,vlakové nádraží.
Tak jsem jezdila na plavání a do mateřského centra s malou do města.
Skoro před rokem se nám narodil syn. Malá začla od září chodit do školky. A já mám čím dál větší depku.
Školka má otevřeno do 15.30, ale ideální je vyzvednout dítě do 15.00.
Jelikož jsou děti od sebe 2,5 roku, vyjde to, že jeden rok budou chodit do školky současně.
Do práce se nemám kam vrátit, už jsem vymyslela i variantu práce z domova, protože vozit malou do školy do města, malýho do školky a pak zase vyzvedávání, to bych musela najít práci max. na 4 hodiny abych to odjezdila. Když jeden onemocní ,tak nevím jak bych to dělala. Manžel je v práci od nevidím do nevidím.
Prostě to na nás najednou padlo a nechceme tu být. Rozhodně ne za pár let, až půjdou děti do školy.
Kolikrát tu čtu, jak svážíte děti z kroužků v sedm večer a honem děláte úkoly.
Na to dům se zahradou nepotřebujeme. to je dobrý, když jsou děti malý, ale pak? budou chtít za kamarády ze školy, do kroužků a jediná možnost bude ta, že je tam odvezu autem.
A já se nehodlám smířit s rolí celoživotní taxikářky.
Notabene, projedeme neskutečný peníze už teď.
Takže co nás napadlo?
Odstěhujeme se do města, do bytu. Tady to prodáme a mělo by to vyjít tak, že za co prodáme dům, pořídíme byt. Tím se zbavíme hypotéky (ještě by zbylo i na její doplacení), ušetříme několik tisíc za benzín a možná by nám stačilo jednou auto. I kdyby ne, nebudeme muset jezdit nakoupit, cvičit, k některým doktorům.
Pejskům je 7 a 6,5 roku, takže dokud budou žít se neodstěhujeme. Ale jinak nás tu nic nedrží.
Omlouvám se za román, děkuju všem kteří dočetli do konce a všem kteří napíšou nějaký důvod proč tu zůstat nebo proč nejít do města.
jovanko, tys mě teď úplně dostala, všecko co ti vadí mi připadá právě super 😛
A v bytě že ¨je čas na víc aktivit?! Já jsem si byla vždycky jistá, že to byťáci dělají, protože nemají doma do čeho píchnout, tak aby úplně neshnili.
No a teď vidím, že to někdo opravdu upřednostňuje, tedy jestli jsem tě správně pochopila.
Lussy, pokud pocházíš z domku a nikdy sis nezkusila dlouhodobě bydlet v bytě, tak téměř jistě spokojená nebudeš, taky jsem pro venkov, důvody už krásně sepsala bami a zuzina.
Já i choť jsme typičtí měšťáci – bydleli jsme kdysi každý v činžáku. Roměrném. S vysokými stropy.
Spolu jsme pak začínali v panelákovém 2+1. Ve městě (s bídnou MHD)…
Teď už víc jak 4 roky bydlíme na vsi, v domku se zahradou.
Bez dětí bychom vystačili s jedním autem, s dětmi jsou dvě auta nutností. Zatím.
Podpatky nenosím, ale když jsem jezdila autobusem, abych pomalu chodila z domu v gumákách (brodíme se bahnem) a v práci se přezouvala.
Teď máme asfaltovaný nájezd do garáže, takže relativně suchou/čistou nohou přejdu do garáže, usednu do auta a nejhorší marast projedu…
Zahradu máme a jsme všichni moc rádi.
Do školky i do školy holky vozíme do města – ta školka, to bylo něco podobného jak psala Lussy.
Navíc to máme po cestě do práce, v místě je to vše opačným směrem.
(Jovanko, světla máme taky tak těch 200 m daleko… a kolikrát nesvítí ani ta… 😉 )
Jo, jsou chvíle, kdy si postesknu, že by nám bylo v bytě líp – když přes sníh nemůžem vyjet. Že si nemůžu zajít s kamoškou na skleničku – jak bych se dostala do města a z města?
Taxikářem svých dětí jsem a počítám, že pár let ještě budu. Ale časem budou holky samostatnější. Už si dokonce plánují, jak si vezmou moje auto a budou vozit mě (no, nedělám si iluze – jak jim jednou pustím volant, abych si pořizovala další….)
My se rozhodli pro tento způsob života a užíváme si ho.
Jo, kolem baráku nám vede polňačka – jsou období, kdy je to tu samý traktor a náklaďák. Výhledově tu mají asfaltovat “cyklostezku“ – už měla být předloni, loni, letos….
Zatím jsme vyfasovali hromadu “hmoty“, ať si můžem zaházet výmoly, co tu ty velké zemědělské stroje vyjedou.
Uvidíme, co budem říkat v důchodu, ale to máme ještě tak 30 let čas.
🙂
Možná trochu odbočím,ale nejsi jediná od koho jsem to slyšela o tom vyzvedávání dětí.Ségra měla také takové dilema,že školka je do čtyř a ona pro ně někdy fakt splašeně letěla,protože si je všichni berou ve tři a učitelky se pak blbě dívají…mě tohle moc rozum nikdy nebral.Ona tam totiž neletěla,že malá tam bude poslední a bude jí smutno,ale kvůli učitelkám 🙁 co to je?????
ahoj Lussy….já jsme byla zapřisáhlá,že jedině panelák.Od mých 15 jsme bydleli na vesnici,asi ještě menší než ty popisuješ,maminka si splnila sen a já se těšila na zimu,že nebudu muset ,,makat“ na zahradě,sázet brambory,plet,když naši nebyli doma tak zalévat její radosti/a že jich bylo :-)/,že když dostanu na něco chuť tak ve městě je přeci otevřeno pořád a ne že když zapomenu koupit rohlíky které byli objednané dopředu ,tak smolík a hlavně.. ráno vstanu a bude teplo!!!!!Pár let po maturitě jsem skutečně v paneláku bydlela a teď jsme v malém městečku,v něčem podobném jako je rodinný domek.Do velkých měst okolo to máme ale blíže než vy,a je i spojení sockou..nejsem až tak závislá na autě.Dle tvého psaní myslím,že by ti určitě chyběla kávička v pergole nebo jen tak na zahradě,pro děti vyžití na vaší zahradě atd.My třeba máme menší pozemek,ale i kdyby byl větší tak na něm je jen dětské pískoviště,posezení,houpačka a gril :-)Nemám pocit,že odpoledne trávíme méně času s dětmi na úkor baráku.Právěže ty rituály,kdy si nejvíce povídáme jsou ty letní pití kávičky a sekání trávy je pro manžela relax.Ale zas jde o tu rozlohu :-)Děti když jsou u tchýně tak chtějí chodit ven,ale tam je nemůže jen tak vypustit,už se musí ,,obřadně“,protože lítat tam a sem už není tak jednoduché..No a právě zima je u nás taková nijaká…A opět mi trochu vadí,že ráno vstanu a teplo není.Ale zase když se člověk po ránu trochu rozcvičí u zatápění tak se to taky dá zvládnout,a dnes to jde řešit plynovým kotlem,tak třeba se taky jednou dočkám 😀
Nevím,ale pokud je to váš splněný sen,uvažuj dopředu,že děti ti opravdu vyrostou a ve městě budeš s manželem sedět na bytě nebo na zahradě,hladit psa a čekat až se ti ratolesti vrátí :-)Já jsem pro vesnici 😀
Já Ti asi taky moc nepomůžu. Jsem z města a celý život – až na poslední dva měsíce – jsem bydlela ve městě.
Teď jsme dva měsíce na vsi a pro mě je to tedy hrůza. Řešíme tu věci, které jsem ve městě považovala za naprosto samozřejmé. Jako třeba silnice nebo veřejné osvětlení. K našemu domu nevede ani jedno. Poslední lampa je asi 200m daleko – což když není úplněk a nebe bez mráčků je k ničemu. Silnice byla v dezolátním stavu už před 11 lety, když jsem tu přijela prvně. Jenže stále nejsou peníze a zdá se, že ani nebudou. Teď udělali novou cestu v jiné ulici, protože tam bydlí více lidí než tady (!!!) Jít ven v podpadcích by si dovolil jedině šílenec, ve tmě pak šílený sebevrah. Stejně tu ale žádné divadlo není….
Ale ať si nestěžuji já, když ses ptala Ty 🙂 Rozhodnutí je jen na Vás. Myslím, že v bytě je mnohem více času na všelijaké aktivity. V baráku je pořád co dělat. Takže pro mě je volba jasná, doufám, že k ní dospěje i můj drahý. Ale u Vás je situace jiná. Líbilo se mi, co psala myslím Bamiska – zvažuj to, co je pro Vás důležité z dlouhodobějšího hlediska. Např. – děti do školy stále vozit nebudeš, protože vyrostou. Atd.
Držím palce!
tak mi to tu pořád leží v hlavě. víš jestli je to jen kvůli dojíždění, kde máš jistoto že až budou děti větší budou chtít někam chodit, u nás jak jsem psala nechodí….no ted ti vadí chodníky a nebudou se třeba dělat, já jen jak jsem psala u nás že nebyli tak ted po X letech jsou tam krásně udělané po celé vesnici…a až nebudeš jezdit s kočárkem tak to také nebudeš řešit…
je to těžké rozhodnutí, je to důležité co JE DOBRÉ pro vás….není to třeba jen momentální stav nějaká krize…
vadí ti psi a venčení…až jednou nebudou tak nebudeš muset ani venčit….
no vůbec ti to nezávidím řešit a vyhodnocovat….máš na to spoustu času podle toho jak jsi psala s pejskama tak se to třeba časem všechno vytříbí….
no a se školkou…třeba kdyby byla práce vozit sebou do města, nebo až budeš vozit holku do školy tak dát do školky ve městě není možnost??
no je to těžké rozhodnutí ale máš čas
Lussy, to těžko říct…
Já pochazím z malé vesnice, kde jsme měli jen školku, takže jsem od první třídy až do maturity dojížděla autobusem…ZŠ byla v té době ve vedlejší vesnici a jezdilo nás více děcek, tak to tak hrozné nebylo…když jsme chtěli někam jet, tak autobus nebo poprosit taťku – mamka nemá řidičák…
co se týka dr., tak tam nějakou dobu pobýval, ale pak se přestěhoval do vedlejší vesnice..
V té době tam ale bydlelo spousta děcek, takže mi nepřišlo, že jsem o něco ochuzená…jediné co se u nás dalo podnikat, byly v zimě lyže, takže jsme od děcek s partou kamarádů lyžovali, vedli nás k tomu naši otcové…
a co jsem tím chtěla říct???? kdybych se nenastěhovala do menšího města a nezažila jeho výhody oproti mé vesnici, tak asi zůstanu v rodné vesnici, i když vím, že je to hrozně komplikované – co se týká dr., dojíždění do práce, lékarny, obchod otevřený jen do 5 hod….dále taky musím myslet na syna a budoucí potomky – ZŠ v místě pobytu, pak i gympl, možnost různých aktivit a kroužků… a hlavně manžel je tu zvyklý, nechtěl na vesnici…
a mám to štěstí, že bydlím v baráku se zahradou a ne v bytě – než jít do bytu, tak to radši zůstanu na vesnici – možná je to tím, že jsem na to zvyklá, že se musí všude dojíždět, dělat velké nákupy atd.
a k dětské dr. taky dojíždím, jelikož v našem městě jsem nebyla spokojená…ale já mam řidičák a teď už jsme koupili i druhé auto….
to jsem ti asi moc nepomohla že jo 😀 ale stejně se rozhodnout musíte sami – to je vždycky to nejhorší!!!!
Lien,
pro nás by bylo ideální bydlet ve městě v domku. Je tam taková čtvrť domků z 30. let, kousek od centra, kousek do přírody. Ale dům v původní stavu (=na spadnutí) se prodává za 2 mil, v lepším stavu tak za 3,5 a po rekonstrukci za 5-6 mil. Takže to je mimo naše možnosti.
A jít do jiné vesnice není řešení – pořád se bude řešit dojíždění.
sluníčko já jsem dočetla, vše co píšeš chápu a souhlasím ono je to sporné než jsem se rozvedla bydlela jsem na vesnici a musela jsem se smát když jsem četla o těch chodníkách 🙂 u nás to bylo stejné, sice kluci vyběhli na hřiště, ale spíš díky tomu že byli malí tak se mnou když jsme se tam sráželi s kamarádkama…..ted když jedou k ex tak jsou celý víkend na hřišti….
ted jsme v paneláku druhém bytě a snad koncovém první měl 60 a ted máme 100 a to mi vyhovuje, nešlapem si na nohy do mešího rozhodně nechodte, kluci moc ven nechodí je fakt že přes týden je škola, ale pak starší někdy vyrazí na kolo, nebo někdo menšího vytáhne ven, ale oc je to neláká, ale ani jim to nevadí to vidím….
najdeš celou řadu pro a proti, já první rok probrečela v paneláku ted bych neměnila….
určitě u bytu aspon balkon kvůli prádlu a večrnímu kafíčku
pokud by byla možnost zahrádky doporučuju, nechá se odjet opéci buřtík a my tam máme i bazének takže kluci v létě nestrádají…..
jediné co nevím tak jak odhadnout odhlučnění bytu, my první měli krásně klidnej, a tady je to trochu horší asi mrchy na něčem při stavění šetřili, ale je to normál člověk si zvykne a přestane to vnímat….
no a pokud se rozhodnete pro byt tak co jsou děti malé a zasadit je se školou atd kamarády hned od začátku vidím to na klukách malej v poho se školou našel i kamarády ten starší si je hledá hůř, ale příští rok jde na střední tak čekám že se to změní
město mi vyhovuje, kousek všechno od lékárny, dětského hřiště, obchodáčky a nakupování, kroužky jsou v místě, kluci teda moc nechtějí jsou už velcí, ale s malým až odroste určitě využijeme…
na druhou stranu mi i vyhovuje určité soukromí ve městě, nikdo se tu o mě nestará a snad ani nepomlouvá a tak….
no a také ale musím přiznat že první rok jsem v paneláku brečela že jsem v králíkárně, chyběly mi kytky tak jsem měla zaplavenej balkon, koupání na plavečáku nesnáším proto se to vyřešilo tou zahrádkou….výhodou je i to že žádné vyhrnování sněhu každý den celou zimu , vyjde tak jeden týden 😀
no a řekla bych že s manželem je víc času na děti, no na nás díky počtu dětí až tak není ale to je jinej problém 😀 chtěla jsem říct, že když se bydlelo v baráku tak se přišlo z práce a lítalo se kolem baráku, ted přijdem domů dáme kafe, řeší se co bylo v práci, co děti potřebují do školy a více méně jsme stále spolu….samozřejmě také se kolem bytu něco dělá, ale to je v porovnáním kolem baráku minimum
no tak to jsem ti ten romám vrátila vid….
ono těžko poradit, každému vyhovuje něco jiného…ale já mám pocit že tak nějak máte jasno a jen to dotáhnout tu myšlenku aby jsi měla jistotu že je to správná volba….ale to sluníčko zjistíš až do toho hupnete….
Lussy, já řeším něco podobného. Teď letím do školky – tu tedy máme ve vsi, pak napíšu více.