Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Ne šťastný začátek...
Ach jo.
Před týdnem byl choť na vodě, měl “karambol“, “dopracoval“ to až do nemocnice…
Ke všemu dnes začala Any blindit, horečkuje.
Nevíme, jestli je to nějaká ta jednodenní viróza, co jich je teď všude kolem mraky (v předchozích dvou týdnech bylo několik případů i ve školce). Nebo jestli ji nesedlo včerejší jídlo (já i Lu jsme v pořádku). Nebo jestli je to psychosomatická reakce na tatínka.
Že jde choť do nemocnice na kontrolu, jsme holkám včera ráno řekli. Že si ho tam zatím nechají, jsem jim řekla radši až po návratu ze školy.
No a já se teď pomalu smiřuji s tím, že budu muset zvládat i činnosti, které měl na starosti choť – tak nějak to máme rozdělené.
Třeba sekání zahrady. K sekačce mě dosud choť nepustil – byla to jeho “hračka“, teď se mi to snaží vysvětlit během pár minut. Návod k sekačce je bůhvíkde.
Chtěla jsem se pochlapit dnes, ale měla jsem službu v práci, pak honem dokoupit pár maličkostí, za chotěm (měl nějaké požadavky), pro holky k babičce – tam jsme se zdržely kvůli Any… Domů jsme dojely až za tmy.
No a začátek školní docházky bude taky zajímavý – moje pracovní doba není kompatibilní s provozem školní družiny. Uvidím, jak moc vstřícní v práci budou – odskočit pro holky a vrátit se s nima.
Choť koncem prázdnin ucítil příležitost se změnou školského zařízení (přestup ze školky do školy) a “vykřikoval“, že nebude vodit a vyzvedávat. No a nebude. Aspoň teda nějakou dobu určitě ne.
Už mě i napadlo, jestli mě to nedonutí přerušit studium – ale pořád doufám, že tak daleko to nezajde.
😯
Jaruš, držím palce. Máš toho opravdu naloženo, ale nejdůležitější je zdraví, takže ať máš brzy uzdravujícího se taťku doma. Nevím, nakolik bylo to zranění vážné, protože nám přiděluješ info po troškách a velmi omezeně 🙂
– ale jak říkám já, už z dob minulých, kdy jsem měla za muže aktivního horolezce – sportem k trvalé invaliditě 🙂
Co holky a škola – dobrý? 🙂
Jaruš, držím palce. Máš toho opravdu naloženo, ale nejdůležitější je zdraví, takže ať máš brzy uzdravujícího se taťku doma. Nevím, nakolik bylo to zranění vážné, protože nám přiděluješ info po troškách a velmi omezeně 🙂
– ale jak říkám já, už z dob minulých, kdy jsem měla za muže aktivního horolezce – sportem k trvalé invaliditě 🙂
Co holky a škola – dobrý? 🙂
Tak žena vydrží hodně, že.
Nic jiného ho jí totiž kolikrát nezbyde – však to mnohé znáte.
(Na příbuzné spoléhat nemůžu – máme v místě jen manželovu máti a ta se sama nikam nedostane, tu taky prakticky všude vozím já – či choť.)
No jsem v jednom kole – holky a škola (kroužky ještě nezačaly), navštěvovat a zásobovat chotě v nemocnici, obstarat domácnost, nějaké nezbytnoti kolem manželovy praxe.
Včera večer jsem odpadla – prostě tělo si poručilo.
Ty manželovy výkřiky beru s rezervou. On je “svéráz“. Nějakou velkou iniciativu v péči o holky z jeho strany ani nečekám. Tak holt ze mě musí být v jistých případech “generál“, který mu prostě zadá úkoly “rozkazem“.
Fakt se nemůžu rozčtvrtit.
Ale to holt budeme řešit, až to bude aktuální – až bude choť opět práceschopný.
Dnes ráno mi choť volal – jeho ošetřující lékař už začal mluvit o dnech příštích. Cítím z toho, že se jeho zdravotní stav přecejenom lepší (dosud byl prostě hospitalizovaný a budoucnost se “neřešila“).
😯
Jarmushko, to je opravdu rozjezd! Snad manžel v nemocnici nepobude moc dlouho a ty jsi ženská činu, přeorganizuješ program a zas to půjde… moc ti přeju návrat do starých dobrých kolejí co nejdřív, taťkovi a dcerce brzké uzdravení. Trošku mě zaskočilo to, že manžel odmítl vodit holčičky do školy, nebylo to myšleno nějak jinak? Pokud to ty nemůžeš stihnout, samy přece ještě chodit nemůžou? To mi fakt hlava nebere…
Tak pevné nervy a hlavu vzhůru, zase bude líp!
Jarmuschko, já právě řeším vodění a vyzvedávání ze školy taky, ale mám k tomu k dispozici alespoń občas babičku a ještě starší dcerušku. Takže to nějak vymyslíme.
Tobě teda nezávidím, to je opravdu raketový začátek. Ale třeba si to vše vyberete nyní a pak to bude už v poklidu a v pohodě. 🙂
Držím palce!
jejda no tak chlapovi do nemocnice, at se dá do kupy a je zase možno ho zatáhnout do koloběhu, no to vykřikování že nebude vodit jsi měla hned utlumit 😀 když to bude třeba tak přece musí běhat to se nedá nic dělat pokud není jiná možnost, se to na tebe nakupilo, ale já věřím že najdeš řešení všech problémů…na sekačku popros souseda poradí, já sekám také a není to nic složitého…a školu neruš když jsi to zvládla sem zvládneš i zbytek to ostatní se nějak upraví…těším se na snad brzkou lepší zprávičku….drž se máš toho naložíno, ale snad je to jen chvilková záležitost….
Jarmuschko to je tedy nadělení 🙁 v prvé řadě držím palečky ať se manžel dá do kupy bez následků a v pokud možno nějaké té přijatelné době :-)co se týče mužské práce…i v tom tě chápu,protože např. já mám na sekačku zákaz,z jednoduchého důvodu,když jsem byla aktivní tak poté sekačka nejela :-)no a s holčinama,máš asi výhodu,že pracuješ v kanceláři a můžeš si pro ně zajít.Já bych takovou možnost neměla,tak aspoň nějaký světlý bod ne?Co požádat o pomoc jiné příbuzenstvo?Bude toho na tebe víc,určitě i návštěvy manžela a k tomu první třída.Moc ti přeju ať se vše usadí a jste všichni v pořádku 🙂
…omlouvám se za předchozí anonym ;-)…Šárka
Jarmuschko, to je fakt pech..když se daří, tak se daří:-( Drž se, určitě to zvládneš a přeju muži i Anežce, ať jsou brzy fit:-)
Ups! Teda Jarm, když se “daří“, tak se daří! Je s podivem, jak “to“ vždycky přijde v nejméně vhodnou chvíli…
Nicméně – hlavu vzhůru, Jarmuschko.
Však ono se to překulí a zas bude dobře.
Tobě posílám přání pevných nervů a dostatek nadhledu.
A členům Tvé rodiny přeji brzké uzdravení.