Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Škol(k)a volá!
Zbývají poslední tři dny prázdnin a ve čtvrtek dětem začne nový školní rok. Někdo půjde do školy, někdo do školky.
Máte doma mazáka nebo nováčka?
Napište nám o tom, jak se vaše děti těší do školy/školky.
- Máte už vše připraveno na první školní den?
– Těší se děti do školy/školky?
– Jak u Vás probíhají přípravy na první školní den?
– Na co se děti těší nejvíce? (kamarádi, učitelky, nebo nějaký předmět)
– A čeho se nejvíce bojí?
Každé dítě tento den prožívá jinak. Někdo se těší, někdo se bojí a někomu to je jedno.
A pak jsme tady ještě my – Maminky, které vše prožíváme s dětmi.
Radosti, starosti, bolínka, pláč, první lásky a první zklamání.
Najednou zjistíme, že doma máme místo miminka malého školkáčka, předškoláka nebo školáka už velkého.
- Jak tento den prožíváte VY?
– Čeho se nejvíce bojíte?
– Z čeho máte největší radost?
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Zapojit se do ní můžete ale i mimo tento týden.
Budeme rádi, když k tomuto tématu napíšete alespoň 250 slov a svůj příspěvek pošlete do pátku (02.09. 2011) jako článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/. Bude-li mít hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-cervnu-2011).!!!!!
Ivčo, to je mi líto.
Já bych to ale nevzdávala tak brzo!! Jestliže byl celou dobu v pohodě, hrál si s dětma, tak to podle mě bude dobré a je to jen otázka času.
Horší je, když to dítko tam pláče celou dobu, s nikým si nehraje…
Nejstarší dcera nastupovala do školky ve čtyřech letech. Už dobrý rok předtím vyhledávala děti, bez problémů vydržela s někým jiným než se mnou, ráda si hrála atd., do školky se těšila… Čekala jsem, že to bude v pohodě, ale bylo to taky na delší dobu. Trvalo asi půl roku, než to bylo úplně ok. Ten první půlrok to bylo jak kdy.
Ze začátku jsem chodila na zvykání s ní, asi 14 dní. Ale nebyl žádný pokrok, víc a víc na mě visela. Období se různě střídala, ale kolikrát jsem ji taky slyšela řvát (to nebyl ani pláč), až ven. A jak mi bylo asi víš. Hrozně.
Každý den jsem měla chuť to vzdát.
Na druhou stranu jsem si byla jistá, že to není tím, že ještě na to není zralá – kdekoliv jinde byla společenská a to i beze mě. Navíc paní učitelka mi pořád tvrdila, že to bude dobré, že jakmile se uklidní (třeba 15 minut), tak je pak celé dopoledne dobrá a šikovná a i dcera mi pak vyprávěla, co dělala atd.
Pomáhalo jí, když měla nějakou kamarádku, to do třídy vždy vběhla s radostí. Jakmile tam kamarádka nebyla, tak se ve dveřích šprajcla. Děti pro ni byly důležitější než dospělí, od učitelek si ten odstup držela delší dobu a déle si zvykala.
Měla taky nějaké bloky, ten první půlrok nechtěla nic vyrábět, jen seděla bokem. V úplném začátku se i bála splachování (to jsme řešili tím, že jsem každé ráno tam šla s ní, aby si to mohla zkusit se mnou,a dodala si jistoty). Taky ten první půlrok nechtěla chodit do školky v pátek. To vždycky cvičily v tělocvičně a to jí asi zas znejisťovalo, když nešla do třídy.
Je to pro ty prcky většinou poprvé, kdy něco podobného prožívají a není to žádná sranda. I já jako dospělá jsem v novém zaměstnání měla vždy chuť se otočit a nejít tam a byla jsem první týdny nervózní.
Není to nic jednoduchého.
Pokud jsi na něm viděla, že je na to zralý (a i to, že si hraje s dětmi tomu nasvědčuje), tak bych vytrvala a obrnila se klidem, jak jen to jde. Ony i ty dětičky vycítí tu nejistotu mamky. Podat to tak jakože je to teď jeho povinnost. Zároveň mu i vyjádřit porozumění, že chápeš, že je to pro něj těžké a že mu to zkusíš co nejvíc usnadnit.
Škoda, že neřekne, v čem je problém v té jídelně. Na tom by se dalo začít pracovat, škoda, že tam nechce vejít ani s tebou.
Věřím, že časem ho tam zláká nějaký kamarád. Nebo to nějak vymyslíte.
Jinak v takových situacích, kdy se dítko šprajcne, se mi osvědčilo, jednat po malých krůčcích… To znamená, když se mu něco v jídelně nepozdává… Tak prvně ho přesvědčit, že si třeba sedne jen v jídelně u dveří… jakmile ho to nebude stresovat, tak třeba sedět u stolu a nejíst, později zkusit pití, jídlo…
TAk držím palce.
Ivčo, tak to je špatné. A nemůžou mu to jídlo dát v jiné místnosti? Alespoň ze začátku.
Neví proč ti bylo trapně? Za to přece nemůžeš a malý taky ne. Prostě má z té místnosti z nějakého důvodu strach.
Zkus nějak zjistit proč.
A učitelka je tam od toho aby dětem pomohla s čímkoliv.
Holky, děs běs…
Byla jsem ve školce s Domčou do 9 hodin, do jídelny zase ani krok. Pak jsem po anglicku zmizela s tím, že se za půl hodiny vrátím a uvidíme. Když jsem dorazila, učitelka mě poslala domů, že ani nefňukně, hraje si s dětma. Hurá, jásala jsem. Jenže…V poledne jdu pro něj dle domluvy po obědě, od dveří ho slyším, jak ječí. Když vešel v zápalu hry a kolektivu do jídelny, učitelka zavřela dveře a ať si sedne na židličku, dostal pro mě z neznámých důvodů hysterický záchvat, kopal, pral se s učitelkou…Takže ho odvedli na chodbu a tam na mě čekal a celu dobu ječel…
Celý odpoledne byl psychicky úplně odrovnanej. Do 4 hodin tady seděl na židli ani se nehnul…Připadala jsem si, jako když jsem ho to dopoledne týrala…Pak se teda probral a už si hraje…
No, takže jsme se domluvili s učitelkou a ředitelkou, že zítra přijdeme, přinese si svojí svačinu, sám si vybere, jestli jí půjde sníst s dětma do jídelny nebo bude sedět na chodbě s jinou učitelkou a tam to sní. Že ho teda nebudou nutit do jídelny chodit. Má zřejmě nějaký blok z té místnosti, nechce tam jít ani se mnou…Netuším…
Holky, mě bylo ta trapně…Půlhodinový rozhovor s ředitelkou, byla jsem rudá až za ušima…Já myslela, že bude ječet co zmizím a ono to bylo úplně jinak. Prý je 3 měsíční zkušební doba, tak se do tý doby musí naučit chodit do jídelny…Rozhodla jsem, že jestli zítra bude ječet (z jakéhokoliv důvodu), ve středu tam už nepůjde…Přijde mi že ho trápím..Slzy mám na krajíčku, fakt netuším, co mám dělat, co mu v tý hlavičce bagruje…Ani mi to neřekl, proč nechce do jídelny chodit, jen mi řekl, že tam nechce, že bude na chodbě…Nechce mi odpovědět…No, chápu, že na tohle nemají učitelky čas…
No, takže takhle u nás…
Ahojky 🙂
Tak my jsme měli možnost srovnávat dvě školky…díky stěhování. A v obou se zoubky po obědě čistí 🙂
Ivčo, tak jak jste dnes zvládali????
A k těm svačinám…mám problém co vymyslet na oběd, aby se to neopakovalo pořád dokola a se svačinama je to bohužel stejný 🙁 Taky to řešívám v pondělí nějakým tím nedělním koláčem atd. Nebo večer někdy uvařím puding do boxíku a k tomu nějaký ten loupáček…
U nás ve škole mají takový “mléčný obchůdek“…MLÍČKO a tam si děti můžou i něco na tu sváču koupit…jogurt, kroasan, minerálky atd.
Domča si nosí i jogurty s nějakou tou cereálii…koupila jsem na to takový ten pidi boxík. Ve škole si to nasype do jog. a když jí zůstane, tak má na zobání o další přestávce.
Ovoce a zeleninu mi většinou donese domů, takže to řešívám tak, že jí donutím jest odpo O+Z.
Pitný režim…škoda mluvit. Honím jí do každé kapky vody :-(…takže nemusím popisovat množství vody, které si odváží ráno a které odpo doveze zpátky 🙁
Lussy, to čištění zubů je jak v které školce.
Holky chodily do takové, kde se zuby nečistily.
Když byly o prázdninách náhradně v jiné, kde ano, tak to nedělaly, kartáčky s pastou tam neměly.
Svačiny ve škole bych uvítala, ale zatím nám to nebylo nabídnuto.
Zítra máme třídní schůzky, tak uvidíme, co se dozvíme.
Jinak holčičky si dnes nesly rohlík s tvrdým sýrem – na půl, každá půlka zabalená zvlášť.
A dva kousky kynutého švestkového táče – taky každý zabalený zvlášť. A k tomu několik cherry rajčátek.
Holky dostaly instrukci, že to mají na dopoledne i odpoledne a když to sní vše najednou, tak holt budou mít ve družině hlad…
😉
Ty porcované sirupy vyrábí Jupí, narazila jsem na ně v Hypě někdy o prázdninách. Určitě budou k dostání i jinde.
Lien,
my máme podepsané všechno. Šla jsem koupit do papírnictví fix na textil, ale paní mi poradila, že ten je moc tlustý a stejně se časem opere a tak mi nabídla lihový fix, kterým se popisují třeba vypalená DVD. Píše tence, takže se mi na cedulky příjmení hezky vešlo a zatím co jsem prala, tak to drží.
Kromě oblečení máme podepsané boty,bačkůrky a hrneček.
Na kartáček se musím zeptat, malá tam je až do odpoledne, při nástupu o kartáčku nic neříkali, ale měla tam být původně jen do oběda. Ona teda říká, že si tam děti zuby nečistí, ale radši to zjistím.
ještě se chci zeptat, jestli jste jim všechno podepisovali, nemyslím oblečení, ale třeba kartáček na zuby, hrneček apod. , máte vše označené a čím, aby se to nesmylo/nevypralo?
ivčo jak válčíte?
Jarmuschko a není možnost svačin přímo ve škole?
Markétka má svačinky ve škole, jenom se musí chystat svačina do družiny.
A to jsem řešila nejprve ovocem. (teď je ho spousta 🙂 )
Pak něco co jí vydrží až do odpoledne do družiny. Žádný salám. Spíše jsem třeba upekla buchtu a k tomu třeba banán. Nebo bebečka, oplatek, tyčinku,atd………
Sirupy Jupí balené po pytlíčkách? To jsem ještě neviděla.
Pití má taky až do družiny. Na chodbě mají čaj. Takže pokud chce má hrníček a může si jít kdykoliv nalít. Ale většinou si nejprve vypije svoje pití a pak si jde nalít do lahvičky.
Na svačinu a oběd pití dostanou v jídelně.
Týden uběhl jako voda a máme tady konec – „Pojďte si povídat- Škol(k)a volá!“
Všem děkuji a budu moc ráda když budete i nadále psát jak si Vaše dětičky vedou. Jak se jim daří a jak vše zvládáte.