Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vzpomínky na porod
Když se sejde maminkovský “babinec“, většinou se hovor točí kolem dětí, případně manželů, nezřídka se stočí také k porodním příběhům.
Porod je snad pro každou ženu silné téma, které láká k vyprávění, ať už ho pojmeme jakkoli. Pojďte si s námi popovídat nejen o tom, jak probíhal právě ten váš porod. Svěřte se i se svými představami, jak by měl probíhat v ideálním případě. Napište nám i o tom, co bylo pro vás největším překvapením, zklamáním nebo co vás nejvíc potěšilo.
Čekáte nebo plánujete miminko? Povězte nám o tom, jak ho chcete přivést na svět.
Krátké postřehy si rádi přečteme v této diskuzi. Téma je ale natolik povídací, že určitě nebude problém vzpomínku na vlastní porod zachytit alespoň 250 slovy – v takovém případě ji pak pošlete jako článek přes náš webový formulář (když bude trošku kratší, uši vám určitě neutrhneme ;-)). Váš porodní příběh se tak dostane k většímu množství čtenářek (a čtenářů) a zároveň tak zvýšíte svoji šanci na výhru.
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Na konci prázdnin vybereme dva aktivní diskutující nebo autory článků, kteří dostanou malou odměnu (viz. článek Pojďte si povídat… o prázdninách 2011).!!!!!
knizkova8
souhlasím s tebou 🙂 Také nejsem zastáncem domácích porodů, ale také je pravda, že v porodnicích je toho spousta co je třeba zlepšit.
Máme tady další článek od bublais
http://www.vasedeti.cz/vase-pribehy/moje-cesta-k-miminku/nejhorsi-zivotni-zazitek-porod/
Lien, bod 4… :-):-):-):-):-):-):-)
Akorát asi obě (všechny) tušíme, co bude tady v diskuzi následovat.. :-):-):-)
A ještě můj druhý porod jsem nedávno popsala zde
http://www.vasedeti.cz/vase-pribehy/moje-cesta-k-miminku/muj-druhy-porod-neporod/
Tak také použiji vzor od Petry, je to asi nejpřehlednější, rodila jsem 2008 a 2011 oba císařské řezy, první plánovaný, druhý akutní
1.
a – ačkoliv jsem věděla o řezu, ne¨těšila jsem se, ale s přibližováním termínu jsem byla stále více rozhodnutá porodit normálně, na což jsem se těšila
b – totéž
2.
a – absolutně ne, personál hrůza, lékaři prováděli neustálý psychonátlak, kterému jsem nakonec podlehla
b – v rámci možností ano, lékař byl super a i když to nakonec dopadlo opět sekcí, byl to velký rozdíl oproti poprvé. A jedna jedovatá pediatrička mi zážitek rozhodně nezkazila
3.
a – ne, spíše mi starost komplikovaly svým neustálým vyrušováním a protiřečími si radami
b – ne, nebylo třeba, ale pokud by bylo, jistě by pomohly
4.
Od malička mám stejnou představu, jak zahodím vidle, umeju se, porodím, utřu dítě, nakojím, přivážu na sebe a půjdu dokydat dobytku 🙂
5.
a – na první vůbec ne, jediné, co z něj vzešlo dobrého byla dcera a odhodlání další porod takto nikdy neabsolvovat
b – ano, jen první okamžik s dcerou nebyl tak silný a emotivní jako poprvé, což mi je divné, ale je to tak
6.
a – poprvé si pamatuji jen manželova slova máme holčičku a zaplavila mě ta vlna emocí, o které se může každému jen zdát, byl to skutečně velmi silný zážitek a totéž při prvním pohledu a přisátí dcerky
b – zmatenost, nevěděla jsem, kde jsem, co se děje a byla jsem překvapená, že mám po “porodu“ a druhou holčičku, ovšem když jsem jí viděla, byla jsem nadšená a jsem z obou nadšená každý okamžik svého života
Knizkova8, neomlouvej se…je to tvůj názor!!!! 🙂
A já mám úplně ten stejný názor!!! Já bych do domácího porodu taky nešla. Prostě bych se bála právě té prázdné náruči a nebo i toho, že by tu dítko zůstalo beze mě.
Třeba pak se víc rozepíšu, ale teď letíííím 🙂
Já mám co se porodů týče ještě jednu malou připomínku nebo jak to nazvat. Když slyším,že chce žena rodit doma dělá se mi nevolno a obrazně řečeno se mi otevírá kudla v kapse. Já rodit doma druhou dceru nemám. A znám ženu která byla tak strašně alternativní,že jí zůstala prázdná náruč. Protože prohlásila,že zvěř to také zvládne bez pomoci.
Dřív to bylo normální,řekne se. Jenže byla také veliká úmrtnost jak novorozenců tak rodiček. Takže si myslím,že porod doma je šílený hazard jak s životem ženy tak s tím nenarozeným.
Proti alternativnímu porodu nic nemám,je to pěkné pokud to jde ale vždy je tam jistota toho lékaře a operačního sálu. A když už to dopadne zle,nebudu se muset celý život trápit vědomím ,že jsem si to neštěstí zavinila sama. Myslím,že to do této diskuze také patří. Pokud jste jiného názoru tak se omlouvám.
Děkuji za příspěvek, který dorazil do redakce od pekole!
http://www.vasedeti.cz/vase-pribehy/jsem-mama/porod-nezapomeutelny-zazitek/
Děkuju nuninko 🙂
keensped, napsala jsi to moc hezky 🙂