Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vzpomínky na porod
Když se sejde maminkovský “babinec“, většinou se hovor točí kolem dětí, případně manželů, nezřídka se stočí také k porodním příběhům.
Porod je snad pro každou ženu silné téma, které láká k vyprávění, ať už ho pojmeme jakkoli. Pojďte si s námi popovídat nejen o tom, jak probíhal právě ten váš porod. Svěřte se i se svými představami, jak by měl probíhat v ideálním případě. Napište nám i o tom, co bylo pro vás největším překvapením, zklamáním nebo co vás nejvíc potěšilo.
Čekáte nebo plánujete miminko? Povězte nám o tom, jak ho chcete přivést na svět.
Krátké postřehy si rádi přečteme v této diskuzi. Téma je ale natolik povídací, že určitě nebude problém vzpomínku na vlastní porod zachytit alespoň 250 slovy – v takovém případě ji pak pošlete jako článek přes náš webový formulář (když bude trošku kratší, uši vám určitě neutrhneme ;-)). Váš porodní příběh se tak dostane k většímu množství čtenářek (a čtenářů) a zároveň tak zvýšíte svoji šanci na výhru.
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Na konci prázdnin vybereme dva aktivní diskutující nebo autory článků, kteří dostanou malou odměnu (viz. článek Pojďte si povídat… o prázdninách 2011).!!!!!
Kdybych byla rychlejsi, dala jsem sem na to odkaz, myslim, ze se to k tematu dost hodi…
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10285396167-orgasmicky-porod/21138254744-orgasmicky-porod/
Je neděle, blíží se půl druhá ranni a já zjišťuji, že přes veškeré nasazení je mi to všechno na nic, nam tady nejde CT2 🙁
Děkuji za příspěvky!
Lussy: http://www.vasedeti.cz/vase-pribehy/moje-cesta-k-miminku/muj-prvni-porod-aneb-takhle-jsem-si-to-nepredstavovala/
knizkova8: http://www.vasedeti.cz/vase-pribehy/moje-cesta-k-miminku/me-porody/
PetraO, myslím si, že o Vašem třetím porodu si rádi přečteme. I když chápu Vaše obavy z toho, aby se do Vás někdo nepustil a vy zbytečně nečelila nátlaku připomínek k Vaší volbě. Osobně vidím jako nejdůležitější, že své volby nelitujete a vše dopadl dobře.
PetraO,
mám známou, která potřetí rodila taky doma.
Já doma rodící matky neodsuzuju, spíš je obdivuju, protože ten šílený boj s okolím, s úřady a s lékaři každá žena neustojí.
Nebo máme příbuznou provdanou v Holandsku a tam 80 % žen rodí doma. Jen ty co mají předem znám nějaký zdravotní problém rodí v nemocnici.
Ona by tady v Čechách o domácím porodu nikdy neuvažovala, ale tam časem zjistila, že tam je to prostě úplně normální a rozhodla se nerodit v Čechách v porodnici, ale taky doma v Holandsku. Nakonec měla nějaké zdravotní problémy a tak plánovaně rodila v nemocnici, ale stejně ji 6 hodin po porodu pustili s miminkem domů. Udělají jen základní vyšetření a když je vše OK šup domů.
A co se mi hodně líbí, že měla týden státem placenou paní, která jí pomáhala s kojením, vařila jí, uklízela, cokoli potřebovala ohledně domácnosti nebo miminka zařídila. To mi přijde úžasný, že se může absolutně věnovat miminku.
Přemýšlím, zda mám nechat vyvěsit sou vzpomínku na svůj třetí porod, který proběhl doma. Mám trochu obavy, asi je to můj styl-utíkat před strachem a problémy. Nicméně bych si tak přála, aby i v naší republice došlo k nějakému kompromisu, k pochopení a jeden druhého nenapadal. Naštěstí v běžném životě je to o mnoho lepší, než v prostorách internetu, realita je prostě lepší, než virtualita. Máme svobodu, která často postrádá jasných pravidel, ale určení pravidel je mnohdy nadlidsky složité. Rozhodnutí jednotlivce nikdy nesouvisí jen s tím daným člověkem, ale vždy má vliv na lidi okolo a je spoustu věcí, o nichž dohadování, kde končí právo jednoho a začíná svoboda druhého, nemá konce.
K porodu se váží i pojmy jako třeba touha, víra, důvěra, ale i starch a předsudky a je na každé z nás, jak na tom v těchto směrech jsme, podle toho si totiž volíme v tu chvíli nejlepší směr a miminko k nám tak přijde vždy tou nejlepší cestou, jakou za daných okolností mohlo.
jo, tak jsem to dohledala, kdyby se někdo chtěl koukat, v neděli 10.7., ale bohužel v půl druhé v noci na ČT2.
Ctiradko, nestrhne 🙂
Lussy, orgasmický porod, budou to ještě jednou opakovat, ale někdy okolo půl druhé. Byla jsem na něm před otěhotněním s Maruškou na týdnu respektu k porodu. Pamatuji si, že to byl moc pěkný film. Tedy jestli to bylo to samé, různé příběhy žen, které rodily a nechaly se přitom natočit. Je to ono? Byly tam jak domácí, tak nemocniční porod a dokonce mám pocit i císařský řez?
Včera v noci jsem sepsala 2 články o mých porodech a pak před půlnocí dávali na ČT 2 moc hezký dokument o porodech – Orgastický porod nebo tak nějak podobně se to jmenovalo.
Už je to třetí den, co pokaždé když večer uspávám Davídka, píšu v myšlenkách o mém porodu… pokaždé jinak.
Mnohé myšlenky, ohledně mého dosud jediného porodu, jsem tu už napsala – na jiných místech, v jiných souvislostech.
Teď bych ale chtěla reagovat na téma porod doma. Mám jednu kamarádku, která se brzy chystá porodit doma – v UK. Jiná kamarádka ji to sice dost tvrdě rozmlouvala, protože díky okolnostem a možná i tomu, že své první těhotenství trávila dost adrenalinově, po 24 týdnech byla bez šance vidět úsměv dítka, na které se těšila. Zažila to, co je to lékařská pomoc a díky prožitým komplikacím své dítko porodil pod dohledem lékařů a jinak by nevolila.
Máme kolem sebe svobodu. Dost často se v médiích píše o tom, jak ženy chtějí rodit “císařem“… Jak ženy chtějí rodit doma. Doufám, že mi čas dovolí a napíšu Vám pár řádků o tom, jaké je to být přesvědčená o tom, že nejlepší je přirozený porod (za asistence lékařů), a nedostat šanci takto rodit. Jaké je to, když lékař nechce slyšet Vaše přání a pocity. Jaké to je, když nerodíte a jen vás “rozřežou“ a najednou jste matkou… Bez jakéhokoli pocitu přirozené porodní bolesti.
To všechno dokáže zahojit jen radost z výsledku. S odstupem času si to více a více uvědomuji a snažím sama sebe kárat za to, že si vůbec dovoluji “stěžovat“ na to, že vše dobře dopadlo…
Aneb moje maminka má pravdu. Dříve ženy měly tolik práce, že neměly čas se zaobírat podobnými myšlenkami.