Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vysvědčení - radost nebo starost?
Máme tady začátek léta a dětem se rychle blíží konec školního roku.
A s tím také vysvědčení za celoroční práci dětí.
Pro někoho je to radost, pro jiného starost a jak je to u Vás?
- Těší se děti na Vysvědčení?
– A jak se na vysvědčení těšíte Vy jako rodiče?
– Jste přísní kvůli známkám na Vysvědčení?
– Dostanou děti za vysvědčení nějakou odměnu?
– Trestáte děti za známky na vysvědčení?
– Máte tento den slavnostnější?
– Děláte tento den pro něco děti něco speciálního?
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Zapojit se do ní můžete ale i mimo tento týden.
Budeme rádi, když k tomuto tématu napíšete alespoň 250 slov a svůj příspěvek pošlete do pátku (01. 7. 2011) jako článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/. Bude-li mít hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-cervnu-2011).!!!!!
Ahojky Nuninko…
…protože má Domula poruchu učení ve velkém rozsahu, tak známky opravdu neřeším. Prostě jednou, když se tomu mozečku “chce“ je to na jedničku, až se divím. A z toho prostě nejsou příznivé podmínky a ač jsme něco třeba doma “šrotili“, tak je to stejně za 5. Řeším jen 5 za úlohy a písemky o kterých věděla a neučila se. Třeba by dostala taky za 5, kdyby se učila…prostě by nebyl den. Ale když se na to vyloženě vykašle, tak spíš řeším zodpovědnost, že se ani nesnažila se připravit na písemku.
Domča bude mít letos tři lidovky…Čj,M,Aj. A přispívá k tomu i počet zameškaných hodin… něco málo přes 200 hodin 🙁
Docela jsem byla připravená, že z angl. bude mít za 4. Tam je to bída po všech stránkách. Obrovské výkyvy!!!! Myslím, že paní učitelka jí ji nedala hlavně kvůli té MOTIVACI!!!! Jsou to fakt skvělí PÁNI UČITELÉ!!!!!
Vím, že s tím nic neudělám a tak se snažím Domule co nejvíc pomáhat a hledáme různé fíglíky na domácí učení.
Je tedy pravdou, že obrovským přínosem pro Domču je báječný přístup školy a učitelů k ní.
Matikářka ji třeba test na počítači nechá udělat dvakrát…protože poprvé vydí, že Domča prostě ten den není schopná spočítat 5+8. Tak k ní příjde skoukne co spočítala a prohlásí svou krásnou větu s úsměvem na tváři: Domčo, vymaž to a honem to zkus znovu!!! 🙂 Tak to Domča zkusí znova… někdy to vyjde a někdy jí to prostě “raději“ fakt neznámkuje 🙂
Je to tak třeba i ve čtení…někdy čte perfektně a z toho má prostě dny, kdy není schopná přečíst jedno jediný slovo správně….a to myslím opravdu!!!
A co za vysvědčení?!….nějaká drobnůstka, která potěší. V první třídě to byl koník a letos v páté to bude pravděpodobně nějaká bižu 🙂 Nejsem zastáncem peněžních darů a ani jiných velkých dárků.
A o mých zkušenostech a smutné zkušenosti z mého okolí až k večeru, protože ten román zatím stačí 🙂
Dovolím si zapojit se taky, protože dítko školou povinné mám (a za rok přibyde další;-) )… Luky končil sedmičku a musím říct, že přestože se učí celkem snadno, tak svůj denní režim a řád prostě má(není to jen o tom, co slyší ve škole, ale denně se “učí“ – tzn. čte si poslední látku v sešitě, aby byl v obraze…) …a tím si myslím, že Bamiska myslela i to “učení se se svými kluky“. Dohlídat to, aby se připravovali pravidelně…
A co se známek týká, tak myslím, že určitou vypovídající hodnotu mají. Nechci, aby se syn drtil něco dokolečka, když mu to není blízké a nerozumí tomu, ale na druhou stranu, když vím, že je šance si známku zlepšit, tak ho podporuju v tom, aby se snažil a nechal se třeba přezkoušet.
Jinak, u nás je to s odměnami za výzo jako u bamisky – žádné velké hmotné dary, jen s tím rozdílem, že nechodíme na zmrzku, ale na pizzu a synek dostane nějaké maxisláďo – letos ještě novou lahev na pití na tréninky (z té měl asi radost největší;-) ) a pak od babiček stovku nebo dvě.. My už máme po vysvědčení, děti mají ředitelské volno, takže se jim pěkně prodloužily prázdniny.
A když zavzpomínám na svoje dětství – ze známek měli naši radost asi první dvě tři třídy, pak už si myslím, že brali jako samozřejmost to, že byly stále samé až do osmičky – takže žádné zvláštní dary, jen pochvala a třeba dortík. U mě se to odbylo navíc s svátkem, který jako na potvoru, mám zrovna na konci školního roku 😉
u nás doma se v rodině za vysvědčení netrestalo a taky nic nezakazovalo..od rodičů jsme nedostávali ani žádnou odměnu, říkali, že se učíme pro sebe – ale to začalo az tak nějak těsně před střední školou, ale babička nám dycky dala nějakou tu korunu 😀
taťka býval z trojek na vysvedčení zklamaný víc než mamka, ja jsem mívala skoro pravidelně trojky z matiky, ten předmět mi nešel…ale jeden rok, myslím ve třeťáku šestiletého gymplu jsem domů donesla tři trojky…což jsem sama netušila, takže žádná předpříprava rodičů 🙂
ostatní předměty mě docela bavily, takže známky v poho…
mamka se s náma učila asi tak do 4. třídy, pak jsme chodili, jen když jsme něco nechápali – což byla u mě matika a někdy i fyzika 😀 😀
a dnes uznávám větu, že se jsme se učili opravdu pro sebe 😀
Lien taky jsem spoustu věcí, co jsem se musela učit, nepoužila, ale někdy jsem byla ráda, že mám aspoň nějaký přehled…
uvidíme jak to půjde ve škole Markovi, ale myslím si, že určitě nebudu tlačit na pilu…
lien tvá filosofie je hezká ale i ty budeš muset dítě doma doučovat ale spon ze začátku protože to ve škole není schopné posjmout, ale spon ze začátku, protože čtení psaní a počítání ve škole nezvládne, je to o procvičování doma…jinak souhlasím napslala jsi to hezky, jen do té současné doby prostě stojí to za pr…
a zrovna ta zmíněná výchova M a W se mi moc nezamlouvají…můj osobní postoj…
zavi nějak 100% nesouhlasím s tím že je to odraz celoroční práce rodičů, ono se tam skloubí víc věcí..jednak záleží dle mého na učitelce a vztahu k dítěti…u nás třeba letos zafungovalo i to že kluk je v 8 a “sere“ ho že všichni tedy většina dělá naschvály učitelům, o hodinách dělá budgr a nepostouchaj a on jako dys potřebuje klid, má poruchu pozornosti tak mu to všechno odvádí….na druhou stranu jeho spoustu věcí zájímá a hlásí se, no a už je jinej a tohle pololetí ho díky tomu vystrčili na okraj třídy takže i on podlehl pasivitě a nerad vyčnívá…já nebo manžel každý den kontrolujem tašku, učíme se (tenhle půl rok hlavně kolem státnice jsem to nezvládala) ale před tím ano a stejně výsledky nejsou takové jako bych si přála….ale kdyby jsme to neděli tak asi budou horší
holky kdyby jste věděly co mi kolikrát Vašík líčí co ta partička dokáže a jak jsou na učitele drzí…jedna holka propadá ze 4 předmětů největší výtržnice, druhou maminka předává na jinou školu, no ale přitom holka od 5 třídy průserářka kouření atd a maminka vždy seřve uč místo aby dala holce pár facek, no a ted ji radši dá jinam na poslední rok..špatné výchovné vzory..no ale to jsem odskočila….
nuninko, na tvého otce ani nic psát nebudu, to je tedy kapitola sama pro sebe 🙁
Jen si dovolím nesouhlsit se Zavou, myslím si opak, že známka nic nevypovídá o schopnostech a inteligenci dítěte a že rozhodně za ní není vidět “práce“ rodičů. Sice dítě ve škole ještě nemám, ale jsem rozhodnutá ho nijak známkami nestresovat, pro mě jsou důležité naprosto jiné věci, než kdy se narodil a co napsal josef václav sládek, nebo goniometrické funkce či zlomky, které jsem snad v životě nepoužila. Takže když nebude propadat, je to v pohodě.
Podle mě je škola, tak jak jsem jí zažila já k ničemu, nic nevypovídá o skutečném životě, snad jen to, že někteří lidé jsou čestní a jiní ne, ale to mě nikdo neučil, to jsem si musela jaksi zažít na vlastní kůži. Možná že teď v době waldorfských a montesorri pedagogik je určitý posun, ale moc tomu nevěřím. Podle mě by se člověk měl od malička učit to, co bude v životě potřebovat a k tomu jen nějaké ty základy, číst, psát, počítat. Takže rozhodně se s dětmi doma doučovat nebudu, aby měly jedničky, tedy spíš jím vysvětlím, že množiny jsou k ničemu, že je důležité být pravdomluvný, čestný pomáhat ostatním a nikomu neubližovat…. A většinu dalších věcí je naučí život sám, pokud tedy nesedí v bytě před televizí a ven nepřijdou jak je rok dlouhý a nemyslí si např., že kráva je fialová :-(.
já na děti hudrám spíš během roku, ke konci se to snažíme trochu zlepšit tak jako všichni…letos bude vysvědčení které mě zklamalo, ale také díky tomu, že to vím dopředu tak se s tím člověk srovná…na druhou stranu jsem měla možnost si i uvědomit že je to i částečně moje vina – díky mému studiu jsem na ně neměla čas se jim pořádně věnovat, takže když to tučím dopředu co bude tak se s tím smířím a výzo nějak nehrotím…pochválím a pak si takovou tu formulku “příští rok budem muset zabrat neodpustím“
zjistila jsem že nejhorší je se s tím smířit jako rodič že dítě má trojky, kouká na to svýma očima já se na základce nemusela učit a známky byly hezké a tak to člověk tak nějak očekává i od svých dětí, další věc otázky co bylo na vysvědčení jsou chvilková záležitost pak si na to nikdo ani nevzpomene…
u nás vysvědčení nijak extra odměňujeme, jdeme na zmrku nebo nějakou mnamku doma..do pokladničky dostanou třeba stovku….mě se to prostě příčí “uplácení drahejma dárkama“ znám i takové co dávají kolo a pod…si říkám co jim dají na střední škole
letos vím že budu zklamaná dost Vašík díky mé škole , tedy nejen kvůli ní(řešíme i přestup do vedlejší třídy) sklouznul do 4 a to rozdýchávám špatně, není to neznalostma má na 2max3 to říká i v ped poradně, ale lajdačí puberta se nám tam také odrazila……….Míša bude mít ve 4třídě také trojku a je to také moje chyba to že tam není něco v pořádku tuším dýl no a v poradně jsem byla až ted, od příštího roku bude mít IVP kdybych šla dřív měl by vysvědčení hezčí….takže příští rok budou muset zabrat moje děti, ale hlavně i já…s obouma se stále učím, oni to sami nejsou schopní….
nuni je mi líto jak jsi to měla nastavené, já si myslím že by k tomu nemělo docházet bud to prostě v dětech je a nebo není a opravdu když je někdo “magor“tak pak to může končit i tou sebevraždou dítěte…myslím že děti by si měly uvědomovat, že špatné známky nejsou dobré a že se musí snažit to zlepšit, ale né aby se báli….nikdy jsem dítě za známku neuhodila a nikdy to neudělám….
Zavo, moc děkuji za tvou reakci a jsem ráda, že jsi napsala 🙂
S mým otcem (nevlastním) to je bohužel pouze kapka v moři, ale to nechci probírat ani nijak rozepisovat. Neviděla jsem ho přes 11let a jsou to ty nejlepší roky mého života. Vím, že se říká že nepřeješ nikomu nic špatného. Já vím, že je to špatné, ale jemu přeji jen to nejhorší.
Nuninko, to co píšeš, je strašné. Dovolím si napsat, že by klidně tatínka mohli zavřít za týrání osoby svěřené.. Bohužel se takovéhle věci dějí stále. Snad jste jinak vycházeli dobře, ale neumím si představit, že bych s takovým otcem měla normální vztah. Mám problém se svým a to zdaleka nedosahoval “kvalit“ tvého.
Vysvědčení je obrázkem celoroční práce. Nemám jiný zdroj informací, jak si moje dítě ve škole vede. Nejsem pro různé náhražky typu slovního hodnocení, slova se dají zaobalit a nedozvím se nic. “Je šikovný, chytrý..“ může u každého znamenat jinou míru. Známkování je relativně srovnatelné.
Vysvědčení je především obrázkem rodiče. Odráží moji výchovu, to, jestli dítěti jsem ochotná věnovat čas – vysvětlovat, co ve škole nepochopil, vyzkoušet, pohlídat, aby se učil, dělal úkoly, zkontrolovat občas sešity, zjistit, v čem dítě chybuje, učit se s ním, případně zajistit doučování.. Dělá to hodně. Dcera i manžel začali doučovat různě staré děti z různých předmětů. Výsledky jsou obrovské! Někde je změna o dva stupně známkování. Každý potřebuje jiný styl vysvětlení, někdo potřebuje poradit, jak se má učit. Chápu, že ne každý rodič to dokáže. (Ještě, že já na to mám chlapa:-)
A poslední věc – pokud vidím, že dítě ve škole problém má, musím zjistit proč. Občas se z toho nějaké to dys.. vyvrbí a po předání “papíru“ škole je po problémech. Tedy doufám, nemám v tom praxi.
Doma děti za vysvědčení nic nedostávají, párkrát jsme byli oslavit konec školního roku v cukrárně, ale poslední dobou je nástup prázdnin natolik hektický a každý už má nějaký svůj program, že na oslavu není čas:-)
Ale dám si práci a všechny celoroční úspěchy dětí dám do fólií a udělám jim složku. Na první straně je vysvědčení, pak vysvědčení “od jinud“ (u nás hudebka) a dál různé diplomy či ocenění (ale můžou tam být i obrázky, jednou tam měla dcera oceněný a tiskem vydaný článek, diplomy jsou klidně i ze školy v přírodě, z orelských soutěží)… Tyhle složky si rádi prohlíží děda s babičkou a jsou to oni, kdo děti za vysvědčení odměňují.
Přiznám se, že jsem původně nechtěla k tématu nic napsat. Měla jsem pocit, že nemám co říct. K vůbec nějaké reakci mě vyprovokoval komentář tvůj, Nuninko. Pak už to šlo samo a jak vidíš, jsem k nezastavení:-)
A proč se ptám i na tresty?
Jako dítko jsem měla z vysvědčení strašný strach. Ať v pololetí nebo na konci školního roku.
Otec si vždy nachystal vojenský široký pásek na stůl, pak zavelel dones vysvědčení.
Já jsem teda nebyla šprt, mívala jsem i trojky. Ale i za ty jsem teda dostávala 🙁
A čím jsem byla starší, tím víc jsem se vysvědčení bála. Bála jsem se jít i domů 🙁
A taky jsem chápala proč byl v tento den zvýšený počet sebevražd.
Teda, chápala jsem proč to udělali, že ten strach je tak velký, že Vám připadá, že prostě nemáte jinou možnost.
A ještě k těm trestům, na střední škole jsem za vysvěčení dostala zaracha na celé prázdniny 🙁
Nesměla jsem jít ven, na bazén, do obchodu ani k babičce, prostě nikam. Jediné kdy jsem se ven dostala bylo vynesení smetí.
NEBUĎTE NA DĚTI MOC PŘÍSNÍ, POKUD SE JIM VYSVĚDČENÍ MOC NEPOVEDLO, SVĚT SE KVŮLI TOMU NEZBOŘÍ.
JE SAMOTNÉ TO MRZÍ A JSOU Z TOHO NEŠŤASTNÍ.
NEDOPUSŤTE ABY SE BÁLO PŘIJÍT DOMŮ, VŽDYŤ KAM JINAM BY MĚLO JÍT, NEŽ ZA VÁMI?