Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vysvědčení - radost nebo starost?
Máme tady začátek léta a dětem se rychle blíží konec školního roku.
A s tím také vysvědčení za celoroční práci dětí.
Pro někoho je to radost, pro jiného starost a jak je to u Vás?
- Těší se děti na Vysvědčení?
– A jak se na vysvědčení těšíte Vy jako rodiče?
– Jste přísní kvůli známkám na Vysvědčení?
– Dostanou děti za vysvědčení nějakou odměnu?
– Trestáte děti za známky na vysvědčení?
– Máte tento den slavnostnější?
– Děláte tento den pro něco děti něco speciálního?
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Zapojit se do ní můžete ale i mimo tento týden.
Budeme rádi, když k tomuto tématu napíšete alespoň 250 slov a svůj příspěvek pošlete do pátku (01. 7. 2011) jako článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/. Bude-li mít hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-cervnu-2011).!!!!!
Krásné ránko 🙂
Tak já už mám dnes za sebou děkovný telefonát tř. učiteli. Odvedl opravdu velký kus práce jak s Domčou tak s celou třídou. Poděkování patřilo i ostatním vyučujícím učitelům.
Loni měli p. učitelku, která je vůbec nezvládala (jemná alkoholička…aspoň místní obyvatl. to tvrdí). Ve třídě byla šikana, posměšky, jeden šel proti druhýmu… fakt hrůza!!!! Domula nechtěla chodit vůbec do školy.
Třídu jí ředitel sebral a ejhle pan učitel z II. stupně z nich udělal docela dobrou partu puberťáků 🙂
A k těm špatným zkušenostem…v naší ulici se jeden kluk chtěl kvůli vysvědčení zabít…aspoň se to říkalo. Skočil pod vlak, ale tlaková vlna ho vyhodila zpět. O rok později už si ten svůj odchod ze světa připravil důkladněji a skočil pod vlak v tom samém místě, ale z mostu. Bohužel mu to vyšlo!!! Jeho maminka mi nikdy nepřipadala jako pedantka. Ale nikdo neví, jak to u nich vypadalo za zavřenými dveřmi 🙁
Večer jsem Domče popřála sladký sny a aby si to usínání zapamatovala, protože už naposledy usíná jako páťačka a má za sebou zase kus celoroční práce!!!! 🙂
VŠEM ŠKOLÁČKŮM A ŠKOLÁKŮM PŘEJI KRÁSNÉ VYSVĚDČENÍ
A POKUD SE TO NEPOVEDE, NEVADÍ 🙂 PŘÍŠTĚ TO BUDE LEPŠÍ 🙂
MAMINKY A TATÍNCI, MĚJTE SVÉ DĚTIČKY RÁDI A NEBUĎTE NA NĚ DNESKA MOC PŘÍSNÍ, ONI SE MOC SNAŽILI 🙂
KRÁSNÉ VYSVĚDČENÍ A PŘÍJĎTE SE POCHLUBIT I NA VD do diskutárny Vysvědčení – radost nebo starost?:-)
no a tohle je ta druhá špatná strana…
tak at jsou dnes rodíče na své děti pyšné i když třeba výsledky nebudou podle jejich očekávání a hezky to všichni oslavte a nepřecpěte se zmrzlinou a pizzou, no a krásné prázdniny …
další školní rok je za náma to tak rychle utíká..u nás to je první rok v nové škole po přestěhování a příjde mi jako by včera do ní šel prvně ..
Tak jsem přečetla diskuzi a musím říct, že jsem se nikdy nesetkala ani ve svém okolí s přístupem, jaký popisuje Nuninka a Lien. Takové rodiče by opravdu měla řešit sociálka.
My jsem jako děti se sestrou byly bezproblémové, chválené i za dvojky, protože je to chvalitebná a trojka je dobrá. A za vysvědčení vždycky byla knížka. A naše holky jsou stejné knihomolky jako maminka, takže odměna je jasná. A k tomu nějaký nanukáček na oslavu začátku prázdnin a léta. Dcery jsou studentky samojedničkářky, starší dokonce už i na gymnáziu. Takže já vlastně jenom chválím a podobně jako Zuzina utěšuju, pokud někdy přijde “ den Blbec “ a přilítne nějaká ta čtyřka. A musím dodat, že asi máme štěstí na učitele, protože i oni dovedou nějaký ten momentální výpadek pochopit a jednu nepovedenou písemku ignorovat.
Příští školní rok nás čeká potřetí první třída, je to s odstupem devíti let, tak jsem zvědavá, jak to bude zvládat syn a sním i já. Protože když byly prvňačky holky, byla jsem doma a měla dost času se jim věnovat. V té první, druhé třídě je ten dohled a pomoc opravdu nutný, i když nebyl žádný problém. Asi bude třeba poněkud přeorganizovat domácí režim. Uvidíme. Ale trestat za známky určitě nebudu. A už vůbec ne nějakým “zákazem vycházení“. Děti už tak mají málo pohybu a ještě jim bránit v tom, aby se šly vylítat na čerstvý vzduch je absilutní nesmysl. Přeju všem pohodové rodiče, kteří o svých dětech vědí celý školní rok a ne jenom 30.6. a KRÁSNÉ PRÁZDNINY. PaKo.
Adujo,
Já si teda nemyslím, že „dnešní děti si dupnou a mají všechno…“
Možná to tak funguje v bohatých rodinách kde rodiče dávají dětem dost peněz jenom aby od nich měli pokoj, protože oni na ně nemají čas 🙁
Ale v normální rodině to tak není 🙂
Makienko
Velká gratulace tatínkovi 🙂 a manželovi 🙂
A gratuluji k tak krásnému vysvědčení 🙂
Zuzi,
puberty u dcery se teda taky bojím, protože to bude vážně něco.
Markétka si dneska jde pro vysvědčení ze ZUŠ tak jsem zvědavá 🙂
No tak jsem si se zájmem přečetla tuto debatu.Já osobně si myslím,že známky mají určitou vypovídající hodnotu,ale zároveň nejsou to nejdůležitější na škole.Myslím tím,že když se o dítě zajímám během školního roku průběžně, nemůžu přeci být překvapená.S dcerou se pravidelně neučím,už funguji jen jako nárazový vysvětlující,zkoušející rodič,v podstatě když za mnou nebo manželem dcera přijde/tatínek je přes zeměpis a matematiku,já čeština a přírodověda :-D/,ale žákovskou knížku vidím minimálně jednou týdně,o větších písemkách mám také přehled.Přijde mi to prostě normální,dceru povzbudit a když něco nevyjde neumím ji trestat nějakými zákazy.Když prostě vím,že to nehodila za hlavu,ale neměla svůj den,tak spíš utěšuji já ji.Poslední negativní zkušenost u nás byla se známkami po návratu z lázní.Vysvědčení tedy nebude samojedničkové,ale já jsem spíš ráda,že přes nastalé komplikace není propad větší a hlavně,že je zdravá!!!,takže oslava bude stejná jako každý rok.palačinky se zmrzlinou 😀
Co přinese další rok,kdy bude puberta nejspíš v plném proudu si momentálně netroufám odhadnout 🙁
Tak já jsem se vždycky divila, když v tv říkají, že v den vysvědčení stoupá počet sebevražd a telefonátů na tísňové linky… ale když čtu příspěvek Lien a Nuninky, tak se teda nedivím. To je vážně síla a strašné.
Já jsem vždycky rodiče na vysvědčení připravila předem, většinou už bylo jasno od třídních schůzek.
Na Zš jsem měla samé jedničky bez učení, ke konci už jsem lajdačila, tak byl sem tam nějaký úlet.
Ale naši to brali normálně.
Odměna za vysvědčení nějaká vždycky byla, někdy peníze, někdy knížka, někdy nějaké menší překvapení…pro mě vždycky největší odměnou byly ty prázdniny, takže jsem byla vždycky šťastná.
Horší to bylo na střední, to jsem měla i čtverky a trojku z chování (záškoláctví a falšování omluvenek), takže to samozřejmě už průšvih byl. Ale taky to naši zjišťovali postupně, takže v den vysvědčení se žádný šok nekonal.
No rodiče jsem svou pubertou potrápila, ale taky jsem z ní úspěšně a ve zdraví vyrostla a maturitní vysvědčení už bylo s jedničkami a dvojkami.
Dcera donesla první vysvědčení už v pátek, tento týden už mají volno. Má samé jedničky, i kdyby ne, tak by mi to nevadilo. Uvidíme, co bude dál.
Nevím, asi jsem taky zastánce známek, když sleduju průběžně, tak díky tomu získám přehled, co jí jde a co ne. Když má mezi jedničkami trojku, tak si řeknu, že je potřeba trochu na to mrknout a zkusit procvičit.
Když vidím, že škrábe jak kocour a žádná změna, tak holt se asi budu muse s tím smířit nebo tomu dopřát delší čas.
Myslím, že škola je důležitá i v tom, že se děti naučí pracovat, plnit si povinnosti, nevzdávat se, když něco hned nejde. Neříkám, že to nejde naučit i jinak, ale úplně ke škole přistoupit jako, že vlastně o nic nejde, to za správné nepovažuju.
Na druhou stranu vím, že když se dítku do studia něchce, tak to není konec světa. Hodně se toho dá studovat i v dospělosti. Navíc i bez vystudovaných škol se dá prožít hodnotný život a mnohdy je člověk se zš mnohem moudřejší naž kdejaký vysokoškolák.
Můj manžel až v zaměswtnání zjistil, že ho ta práce nebaví, dálkově vystudoval VŠ úplně jiného směru.
Můj taťka – vyučený s mat. – se pustil do vš studia teď. A ve svých 52 letech má za sebou první ročník se samými A.
makinea
s posledním komentářem od místa “dnešní děti si dupnou a mají všechno…“ nesouhlasím
Kopíruju z redakce:
Toto téma mě zaujalo,děti mám odrostlé,jsem babičkou,ale na jejich vysvědčení si stále vzpomínám.Nikdy jsem žádné velké odměny za vysvědčení nepreferovala,vždy jsem jim říkala,že škola je vlastně jejich práce a jakou práci odvedou,takovou budou mít odměnu.Jejich známky ,toje vlastně jakýsi plat,za vykonanou práci.Za vysvědčení pak dostaly knihu,šli jsme do restaurace na oběd a na zmrzlinu nebo pohár.Od babičky pak dostaly nějakouu peněžní odměnu,ale nikdy to nebyly vysoké částky,většinou 100,-Kč.Ovšem dary,které dostávají dnešní děti zavysvědčení(mobily,počítače,…),tak o tom by se mým dětem mohlo jen zdát.Větší dárky byly na vánoce nebo na narozeniny.Dnešní děti si dupnou a mají všechno a pak si ničeho neváží.A hlavně ,mají spoustu peněz,rodiče se nezajímají za co je utratí a pak si mohou kupovat drogy nebo hrát automaty.Dnešní doba uvolnila hodně morálku a to si myslím není moc dobré.
Aduja