Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mé nové trápení:-(
Ahojky mé virtuální kamarádky, s novým rokem vás všechny zdravím, protože z nedostatku času sem vždycky jen vlítnu na pár minut a zase běžím… Ale teď mám splín a vím, že se mi uleví, když vám napíšu.
Už dlouho se potýkám s vysokým tlakem, který se mi objevil nějakou dobu před otěhotněním s Vladoškem. Začalo to zhruba v období rozvodu, ale pak se to už víceméně zhoršovalo. Občas jsem si skočila na kontrolní změření, pokaždé to bylo horší, ale já jsem vyšetření pořád odkládala, znáte to, děti jsou důležitější… Pak jsem byla těhotná a na každé poradně mi sestřička měřila tlak 2x, aby si byla jistá, že ty naměřené hodnoty jsou fakt tak hrozné. Mě bylo divné, že s tím paní doktorka nic nedělala, ale cítila jsem se dobře, snažila jsem se šetřit, a čekala, že po porodu, jednou, si s tím tlakem konečně zaběhnu k doktorce. Když ke mě jezdí na návštěvu moje maminka, která se sama na vysoký tlak léčí, stejně jako zbytek mé nejbližší rodiny, vozí sebou vždycky tlakoměr a nutí mě každý den k přeměření. Ty hodnoty jsou fakt fuj, takže teď přijela v pátek a donutila mě, ať si zajdu k lékaři, že Vladoška pohlídá.
Nakonec jsem byla ráda. Tenhle problém musím začít řešit. Ale co mě vlastně trápí… Léky na vysoký tlak se neslučují s kojením, Vladoškovi je 9 měsíců a já ho už musím začít odstavovat. Toho mého závisláčka, tu malou prdelku, která bere kojení už jen jako utěšeníčko, jako rituál k uklidnění, jako svoji jistotu, jako svůj pocit bezpečí. Hladí si to prsíčko, když dudlá, ručičkama mi jezdí po celém těle pod tričkem, žmoulá prstíčky druhou bradavku a spokojeně mhouří očička…
Celou dobu jsem mu z legrace vyhrožovala, že pokud nebude pořádně bumbat a bude si se mnou jenom hrát, že mu to mlíčko seberu. A teď je to tady. Od pátku si pomaličku zvyká na lahvičku se Sunarem. Ubírám jedno kojení za druhým, teď kojíme jen v poledne a večer před spaním a samozřejmě celou noc až do rána. To je taky to, co mi dělá starosti, jak odbourám noční kojení, když malý se může ukřičet a dudlík samozřejmě nechce ani vidět, stejně jako čajíček nebo tatínka, chce jen to svoje prsíčko do pusinky… Ach jo… Ani přes den to není žádná sranda, byl zvyklý ke mě kdykoliv přijít, přitulit se hlavičkou a vyžádat si to svoje uklidněníčko. Teď mu jakékoliv mazlení okamžitě připomene kojení a on ho v tu chvíli chce a pak se vzteká, když ho něžně odmítám a snažím se odvést pozornost jinam.
Zítra mě čekají odběry krve, EKG, rentgeny plic, srdce, ledvin a močového měchýře. Po všech výsledcích dostanu léky, které opravdu potřebuji. V poslední době mi totiž, asi následkem té nevýslovné únavy z nevyspání, začalo být hůř, motá se mi hlava a večer před spaním mi buší srdce tak, že často nemůžu vůbec usnout. Tak mi držte palečky, ať se trápení brzy utiší a kojení se stane nádhernou vzpomínkou.
Přestože jsem nekojila moc dlouho (jen 6měs. a ještě ty poslední měsíce částečně), dle tvého popisu si přesně dokážu zpětně vzpomenout, jak krásné okamžiky jsem prožívala… Hodně jsem to oplakala, že malou déle nemůžu kojit, mělo to spousty důvodů. Úplně chápu tvé pocity. Je jasné, že víš, že zdraví je třeba především, tak ti hlavně chci popřát, aby to odstavování nebylo tak bolestné jak pro chlapečka, tak pro tebe. Časem to uvidíš zase jinak:o) Moc ti držím palečky!!!
Matildo, sama bych to moc těžko nesla. Ale protože je opravdu malý, navíc píšeš “závisláček“, v první řadě se dobře informuj, PROČ musíš přestat kojit a zda není léčba slučitelná s kojením, což tedy já vím celkem dobře, že JE. Jistě, člověk nechce miminku dlouhodobě podávat byť stopová množství ani neškodných léků, ale taky není dobré končit úplně proti svým pocitům, proti chování svého miminka. To ti tlak rozhodně srovnat nepomůže :-((.
Jestli chceš, koukni pro základní informaci sem:
http://www.interna-praha.cz/kojah.html
Jestli ti na kojení kvůli malému záleží, neznamená to, že ti nezáleží na tvém zdraví a neznamená to, že není řešení. Mnoho praktických doktorů a internistů bohužel nemá (protože aktivně neshání) informace o bezpečnosti užívání léků při kojení a “pro jistotu“ maminku před kojením varuje, případně ho velmi tvrdě doporučí nebo jím podmíní zahájení léčby. Bez útoku na kohokoliv z nich to nemusí být pravda, proto se prosím nenech odbýt, ptej se, chtěj smysluplné odpovědi, zagůgli na internetu. Léky na tlak používáme běžně u těhotných, není jich nijak málo, které vstupují s vyšším tlakem do těhotenství od začátku. Léky bez vedlejších projevů a dopadů na dítě v těhotenství bývají většinou ZCELA bezpečné i při kojení. Drž se, holka, ale je to na tobě.
Jsem moc ráda, že od tebe zase něco čtu :-))
Nemáš, bohužel, jinou volbu. Teď je nejdůležitější Tvé zdraví. Tak ať to “odvykání“ bolí co nejmíň.
Martinkoooo :((((((
Je mi z toho moc smutno, jak to píšeš… umím si to moc dobře představit, ti moji prcínci mě taky vždycky “žmoulali“ jako Tebe a vzpomínám na to, jak to bylo krásné a něžné… Je mi to moc líto, že musíš ukončovat kojeníčko, navíc vím, jaký je Vladošek závisláček 🙁
Na druhou stranu- vysoký tlak není legrace a pokud už to došlo tak daleko, že Tobě samotné je zle, je asi nejvyšší čas s tím něco dělat. Jak píší holky, Vladánek potřebuje zdravou a šikovnou mamku, navíc je vás doma dost, o koho je potřeba se postarat…. (vím to z vlastní zkušenosti, když jsem měla vleklé střevní potíže, to období mezi odpornými vyšetřeními se vleklo strašně, protože jsem měla co dělat sama se sebou – a dodnes se nemůžu nabažit toho, jak je mi konečně povětšinou dobře)…. Pořád je to lepší, než kdybys musela odstavit dvouměsíční miminko. Bude to hrozně těžké a je mi smutno za Tebe… ale teď se musíš hlavně dát dopořádku a být ZDRAVÁ!
Drž se – budu na tebe moc moc myslet – i na to vaše sluníčko, abyste to zvládli co nejvíce v klidu a rychle!
Milá Matildo, cítím s tebou, vím, že je to těžké, ale musíš to zvládnout právě kvůli němu – musíš být zdravá a v pořádku pro něj, ještě tě ten tvůj malý bude hodně hodně potřebovat. Přeji hodně štěstí a držím palečky.
Taky držím palce, ať si syn rychle zvykne na nový vztah s tebou a ať se ti zdraví spraví:-). Mám ráda “babské recepty“, sama je užívám, a tak doporučuju zelený čaj. Dlouhodobé pití snižuje tlak.
Ahoj Matildo, život není žádné peříčko. Ale je moc důležité, abys byla zdravá. Bez kojení se malej obejde, zvykne si rychle, to se neboj. Bez tebe by si ale zvykal hůře. Nejdůležitější je, abys byla zdravá a dnešní medicína si s tím už umí docela dobře poradit. Přeju ti ať vše dopadne co nejlépe a užívej si s malým krásné chvíle. Není přece jen kojení, najdou se i jiné krásné okamžiky, které se kojení vyrovnají:-))
Matildo,no já mám úplně slzy v očích,jsem fakt naměkko:-(((
Jak to popisuješ,moc Tě chápu,je to opravdu těžké ukončit kojení a vzít prckovi maminčino mlíčko:-(
Ale ono je to těžké v 9měs i ve 2letech,prostě je to vždycky problém. Ukončení nočního kojení se taky neobejde bez pláče-to je normální,pamatuji si tu hysterii velmi živě a to já končila z důvodu,abych se vyspala:-) sice později,ale kvůli sobě.
Ty to děláš kvůli zdraví,kvůli tomu,aby Vladošek měl zdravou maminku,které se nebude motat hlava a tlouct srdce když si spolu budete hrát.
Vůbec se netrap-hypertenze není žádná sranda!
Tak palečky se drží,bojujte-Vladošek je chlap,nebude to jednoduché:-))) ale zvládnete to. K
Ahojky mé virtuální kamarádky, s novým rokem vás všechny zdravím, protože z nedostatku času sem vždycky jen vlítnu na pár minut a zase běžím… Ale teď mám splín a vím, že se mi uleví, když vám napíšu.
Už dlouho se potýkám s vysokým tlakem, který se mi objevil nějakou dobu před otěhotněním s Vladoškem. Začalo to zhruba v období rozvodu, ale pak se to už víceméně zhoršovalo. Občas jsem si skočila na kontrolní změření, pokaždé to bylo horší, ale já jsem vyšetření pořád odkládala, znáte to, děti jsou důležitější… Pak jsem byla těhotná a na každé poradně mi sestřička měřila tlak 2x, aby si byla jistá, že ty naměřené hodnoty jsou fakt tak hrozné. Mě bylo divné, že s tím paní doktorka nic nedělala, ale cítila jsem se dobře, snažila jsem se šetřit, a čekala, že po porodu, jednou, si s tím tlakem konečně zaběhnu k doktorce. Když ke mě jezdí na návštěvu moje maminka, která se sama na vysoký tlak léčí, stejně jako zbytek mé nejbližší rodiny, vozí sebou vždycky tlakoměr a nutí mě každý den k přeměření. Ty hodnoty jsou fakt fuj, takže teď přijela v pátek a donutila mě, ať si zajdu k lékaři, že Vladoška pohlídá.
Nakonec jsem byla ráda. Tenhle problém musím začít řešit. Ale co mě vlastně trápí… Léky na vysoký tlak se neslučují s kojením, Vladoškovi je 9 měsíců a já ho už musím začít odstavovat. Toho mého závisláčka, tu malou prdelku, která bere kojení už jen jako utěšeníčko, jako rituál k uklidnění, jako svoji jistotu, jako svůj pocit bezpečí. Hladí si to prsíčko, když dudlá, ručičkama mi jezdí po celém těle pod tričkem, žmoulá prstíčky druhou bradavku a spokojeně mhouří očička…
Celou dobu jsem mu z legrace vyhrožovala, že pokud nebude pořádně bumbat a bude si se mnou jenom hrát, že mu to mlíčko seberu. A teď je to tady. Od pátku si pomaličku zvyká na lahvičku se Sunarem. Ubírám jedno kojení za druhým, teď kojíme jen v poledne a večer před spaním a samozřejmě celou noc až do rána. To je taky to, co mi dělá starosti, jak odbourám noční kojení, když malý se může ukřičet a dudlík samozřejmě nechce ani vidět, stejně jako čajíček nebo tatínka, chce jen to svoje prsíčko do pusinky… Ach jo… Ani přes den to není žádná sranda, byl zvyklý ke mě kdykoliv přijít, přitulit se hlavičkou a vyžádat si to svoje uklidněníčko. Teď mu jakékoliv mazlení okamžitě připomene kojení a on ho v tu chvíli chce a pak se vzteká, když ho něžně odmítám a snažím se odvést pozornost jinam.
Zítra mě čekají odběry krve, EKG, rentgeny plic, srdce, ledvin a močového měchýře. Po všech výsledcích dostanu léky, které opravdu potřebuji. V poslední době mi totiž, asi následkem té nevýslovné únavy z nevyspání, začalo být hůř, motá se mi hlava a večer před spaním mi buší srdce tak, že často nemůžu vůbec usnout. Tak mi držte palečky, ať se trápení brzy utiší a kojení se stane nádhernou vzpomínkou.