Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Čtete si s dětmi?
Co je čtení???? Čtení je způsob získávání informací z něčeho, co bylo napsáno. Čtení zahrnuje poznávání symbolů (písmen), které tvoří jazyk. Čtení je i rozvoj fantazie!!!
Je poslední lednový týden a já se Vás tedy ptám:
Podporujete svoje děti v rozvoji fantazie a čtete jim?
Čtete i s dětmi, které už samy umí číst?
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“ a zapojit se do ní můžete i mimo tento týden.
Chcete-li se k tomuto tématu rozepsat víc, můžete nám svůj příspěvek do pátku (28. 1. 2011) poslat i jako článek. Bude-li mít hlavu a patu a alespoň 250 slov, rády ho zveřejníme na hlavní straně. Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek Pojďte si povídat… v lednu 2011)!!!!!
Dani,tak já v dětství měla čítárnu právě i na WC,protože když byl děj napínavej,nemohla jsem vynechat ani minutu,znáš to:DD..včera mi malá ještě připomněla,když chtěla přečíst O pejskovi a kočičce,že tohle byla taky moje oblíbená z dětství..díky ní se takhle vracím zpátky do mládí a je to hezký:)..někdy si říkám,že bych se do něj chtěla vrátit celkově:)
fNedělní chvilka poezie s Emanuelem Fryntou: 🙂
Muž odpočíval vedle meze
a zpozoroval hlemýždě,
jak mu i se svým domkem leze
neomaleně přes hýždě.
I civěl chvíli sladkobolně
na hlemýždího ničemu,
čekal, že zmizí dobrovolně –
a on se neměl k ničemu.
Že obyčejně, co nás hyzdí,
nás také záhy otráví,
muž náhle křikl: “Jdi mi z hýždí!“
A hlemýžď slezl do trávy.
A tak se řítil proti větru
ten hlemýžď dbalý o svou čest,
že na stém pátém milimetru
už upaloval o sto šest.
Opět hezká otázka. V posledních letech spíš záleží na tom, kdy je na čtení čas a klid. Ale dřív jsem trávila s knihou každou volnou chvíli naprosto kdekoliv (kromě WC, toto místo nemám ráda coby čítárnu). Ráda čtu v křesle nebo v posteli, hodně využívám času v dopravních prostředcích. A při vaření a uklízení poslouchám knížky v mp3. Dá se jich dost půjčit v hudebním oddělení knihoven, občas je i kupujeme a prostě sháníme, jak se dá.
Berulinko, máš pravdu, i když já čtu i jiné knihy, těm pohádkovým dám přecejen nejvíce času. Syn má taky výdrž, když řeknu: “A to byla poslední,“ neodpustí si: “bohužel.“ A já se nechám ukecat a čtu další a další.
dobré ráno Suo i ostatní:)..tak já osobně žádnou knížku nečtu,jen pohádky,protože to mě totálně vyždímá,malá je neúnavná,mohla by číst celý dny:))..oblíbený místo na poslouchání pohádek má u mě-opře se o mě,kouká do knížky a je unešená,že čtu,což pro mě hodně znamená:))..k vánocům dostala magnetickou knížku s hodinama,takže už ovládá “celou hodinu“,je to taky bezva knížka,i když to ovládá,přesto strašně ráda pořád a dokola přiřazuje správný čas na správný místo:)
Dobré ránko a krásnou neděli:o)
Pro někoho je to jen kniha, pro někoho životní styl a vyznání. V bibli se píše, že Bůh tvořil Zemi šest dnů a sedmý den odpočíval. A moje zvědavé otázky zní: “Jak odpočíváte Vy s knížkou??? V kterou denní nebo noční hodinu??? U skleničky něčeho dobrýho nebo u kafíčka??? Ve vaně nebo zachumlaní v dece??? Jaký je pro Vás ten správný relax s knihou???“ A ještě něco k těm naším malým čtenářům…“Pozorujete u svých dítek, že i oni mají své oblíbené místečko na ponoření do světa fantazie???“
ahojky všem,teda suodal.tys to uhádla,ta rýmovačka o koblížkovije ta co myslíš ty,já psala že si nemužem vzpomenout,králíčku o těch autech máme doma a jsou to krátké příběhy,povinně z nich čte aspon jeden příběh,ovečky v tom traktorovi tom i ovečka shaun je bezva-pro suodal,zatím ahojky všem,l
Vicikovko tak si ani neuvědomuji jestli jsem kdy něco od Petišky kromě “Starých bájí a pověstí“ četla:o( Prostě přemýšlím a nic. Domče je už 12 a čtu jí i teď. Jsou to krásně strávený společný chvilky. Buď se obložíme časopisama “Koně a hříbata“ a čtem a diskutujem o koních. A nebo jako zrovna teď, máme rozečtenou knížku. Zatím jsme jí moc nedali, ale zrovinka včera jsme popojeli s kapitolou…bylo to moc příjemný, když se jako za starých dobrých časů Domula schoulila na moje rameno a já četla. Tak ať vám to společné čtení s Verunkou vydrží co nejdýl:o)))
Lussy tak “Polámal se mraveneček“ mám taky docela ráda, ale raději jí zpívám…teda konkrétně tuhle tu:o))) A stále se opakující pohádku o červeném prasátku, co chodilo po drátku, v červeném kabátku a v kapse mělo pohádku o červeném prasátku, co chodilo……znám taky:o))) Jsou to děsný blbiny, ale když je dětem v autě dlouhá chvíle, tak tohle vždycky zabralo….fakt děsná ptákovina:o)))
Danniello tak titul “Pro zvědavá ouška“ mi teda nic neříká:o( A “Zvídavá rodinka“ taky neeee. Docela rádi doma taky používáme úryvky z pohádek nebo i filmů. U nás nejčastěji frčí: “Spadlo ti to…asi vítr Máchale“.
Já jsem myslela, že šlo o koblížka taky z té Hrubínovy kníážky. Ten začíná:
Koblížek na másle zpívá,
dědek vedle hlady zívá.
“Smaž, babičko, smaž!“
“Však si pochutnáš!“
Ještě je dobrá knížka pro malé “Pro zvědavá ouška“ od Kahouna.
Jo, Traktor Tom, to máme taky, ale ten Červený traktůrek mi přijde ještě lepší.
A ta písnička, no jo, opravdu nelibozvučná, řekla bych, že je to překladem.
A taky je teď u nás v kurzu Zvídavá rodinka. Je to legrace, syn si samozřejmě pamatuje přesné formulace o kometách, kladce, krvi a chodí nám to hlásit.
Ahoj vicikovko, holka tebe jsem tu hódně dlouho neviděla!
suodal, tak já mám nejoblíbenější veršované pohádky úplně stejné jako bamiska. Polámal se mraveneček máme úplně nové leporelo a Kuřátko a obilí mám ještě leporelo po mně, to jsem milovala, je to krásná básnička.
A pak jsem jako dítě milovala takové leporelo o mráčku, ale to už asi nenajdu. Bylo to o mráčku, z kterého kapaly kapky, pak z něj byl potůček, pak řeka, moře, pak se voda vypařila a tak pořád dokola.
Nemám čas pročítat celou diskuzi a věřím, že je mezi námi velká spousta velkých i malých čtenářů :-D.
Verča letos nastoupila do první třídy a souvislý text ještě sama nezvládne – ještě nezná všechna písmenka ;-). Takže zatím čteme každý večer pohádky na dobrou noc, Verča se nám zatím čile o čtivo stará a nosí nové a nové knížky ze školní knihovny. Jak to bude až bude sama číst nemám tušení – snad i my v ní zatím podporujeme čtení jak se jen dá. Ježíšek přinesl oběma dětem krásné knížky od E. Petišky – ilustrované H. Zmatlíkovou – prostě nádhera – jak texty, tak i obrázky :-). vicikovka