Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Čtete si s dětmi?
Co je čtení???? Čtení je způsob získávání informací z něčeho, co bylo napsáno. Čtení zahrnuje poznávání symbolů (písmen), které tvoří jazyk. Čtení je i rozvoj fantazie!!!
Je poslední lednový týden a já se Vás tedy ptám:
Podporujete svoje děti v rozvoji fantazie a čtete jim?
Čtete i s dětmi, které už samy umí číst?
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“ a zapojit se do ní můžete i mimo tento týden.
Chcete-li se k tomuto tématu rozepsat víc, můžete nám svůj příspěvek do pátku (28. 1. 2011) poslat i jako článek. Bude-li mít hlavu a patu a alespoň 250 slov, rády ho zveřejníme na hlavní straně. Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek Pojďte si povídat… v lednu 2011)!!!!!
já jsem měla ráda Ferdu mravence,děsně se mi tam líbily ty mravenčí kukly jako miminka:DD..potom jsem četla pořád dokola Kluci,holky a Stodůlky,Nemožná holka,martínkova čítanka..byla jich opravdu spousta,že už si je ani nepamatuju:)
Když už se ptáš na první knížku, co mě osobně vzala u srdíčka, tak já rozhodně milovala Děti z Bullerbynu, ty jsem přečetla snad 10x a teď znovu už 2x holkám. A pak jsem taky milovala knížku “Království pod lipou“ – to mi četla babička, to je kniha ještě po mojí mamce, o včeličkách a milovala jsem ji možná i proto, že se četla vždy o prázdninách u babičky a taky “Anička z 1.A“ od Jana Rysky. Ale já miluju spoustu knížek, nicméně tyhle tři jsou asi favoritky.
no já asi nebudu originální….milovala jsem knížky čtyřlístku Fifinka, Bobík …no a pak jsem vyrostla na knížce Krása nesmírná….
Krásné zasněžené ránko:o)
S novým dnem je tu nová otázka:o) Malinko odbočím od těch naších dítek, ale u čtení zůstanu. Zavzpomínejte na časy krátce minulé:o)A když se Vás zeptám na “Vaší první knížku“ co vás vzala v dětství u srdíčka, která by to byla???
Jsem docela zvědavá, jestli se tu objeví knížka, kterou nás četlo víc a vzala nás u srdíčka.
Samozřejmně pište příspěvky nejen k mým otázkám.
Ježečku, buď v klidu, Vaše rodina není nemocná. Sousedovic holčička čte letáky a Davídek vlastně taky (úplně jsem na to zapomenula). Díky tomu, že ty letáky kompletujeme a roznášíme, tak to možná už jako čtení příliš nevnímáme 🙂 ale je pravdou, že ten náš Dáda se v nich rád pohrabe a když je zlikviduje, beru to úplně v klidu.
Nicméně poslední dva dny ukázaly další dokonalou isnpiraci našeho malého čtenáře – a to čtení kalendáře. Babička dostala křesťanský kalendář, kde jsou pěkné fotky. A Davídek tam našel lampu a od té doby, když uvidí kalendář, bere ho a hledá dokud nenajde tu jeho “am-pu“ nebo “al-pu“, jak mu my rozumíme. Včera takhle prohlížel můj kalendář s recepty a stále na mne pokukoval, že chce najít tu svojí lampu a já mu marně vysvětlovala, že tam mám jen polívky, buchty a další dobroty.
Takže ono, co vlastně nejde použít ke čtení, že? 🙂 (třeba o jízdní řád bych se bála, určitě by byla pryč jako první stránka, kterou člověk nejvíc potřebuje 😀 )
Ano, čtu si s dětmi, ale je v tom malé ale…
Všem dětem se čtou pohádky, říkadla, básničky, písničky, jen u nás se dětem čtou letáky.
Ano, čtete správně, pravé, nefalšované letáky s jídlem, drogerií, oblečením. Na firmě mým dětem nezáleží, je jedno, zda je to Kaufland, Tesco, Globus…
Někdy si připadám, jako mimozemšťan, ale na druhou stranu, když vám někdo vypráví o párečkách, klobáskách, chlebíčku, jogurtu, sýrečku, mlíčku, kávičce a s patřičně podmanivým hlasem připdá občas “mňam mňam“, tak se asi nedá odolat 🙂
Nevím, jak a kdy přesně k tomu došlo, protože letáky doma neshraňujeme, ale tak jsem si to uvědomila, když Lálinek přiběhnul s letákem v ruce a už si sedal na zem a volal: “Mami, mami, hamňamňam.“ Nešlo odolat a tak stále čteme o těch voňavých jablíčkách, pomerančích, i dobrém vínečku:-)
Ale abych tady nevypadala, jako nemožná, tak čteme i knihy. Ale jen o zvířátkách. Žirafy, sloni, tygři, ale také slepičky, koníci a milované kočičky, které ve všech domácnostech dělají mňau, jen u nás je to “au“.
Věřím, že brzy přejdeme na opravdovou literaturu s pohádkami, ale jsou to opravdu kouzelné chvíle, kdy sedíme na zemi a jíme a jíme a aspoň nepřibíráme 😀 *
Bamisko to máš pravdu i mě se to tak nějak četlo krkolomě. A možná je taky velký rozdíl to číst jednomu dítku a nebo několika dětem ve školce. Každopádně…Rumcajse si raději pustím na DVD a nebo zkouknu večerníček:o)))
Jooo a kdybych zalesnila tu naši obr-zahradu, vzhledem k tomu, že rekonstruujeme, tak bych na tom byla podobně jak ta Manka….taky bez kuchyňské linky!!!! :o)
Lussy…Krtek je prostě Krtek!!!! Milovala jsem ho jako večerníček a milovala i nesnášela jako knížku, kterou jsem do zblbnutí četla denně Domče. Po několika měsících “teroru“:o) čtení “Jak krtek uzdravil myšku“ (a to jsme vlastnili i další krtky), jsem se natolik vypracovala, že jsem se přistihla jak čtu, ale myslím si nad svýma věcma. Do dnes to nechápu a už nikdy se mi to nepodařilo. Ale bylo to daný asi tím, že jsem to opravdu četla do zblbnutí těla i duše:o)Úplně si představuji ten úžas a zjištění tvé malé, že jsou všude samé knížky. Je to nádherný, jak ty mrňata jsou sladký a jejich bezprostřední reakce jsou odzbrojující :o)
suodal,
u nás byla první opravdová knížka, u které jsme jen nepopisovali obrázky, ale opravdu četli Krtek a kamarádi. Toho krtka děti prostě milují a naše Lucy teda obzvlášť. Ještě neuměla říct máma a když viděla krtka říkala: kch, kch a byla z něj vedle.
Vzpomněla jsem si na jeden zážitek spojený s knížkama:
v březnu (to jí nebyly ani 2 roky) jsem šla do knihkupectví koupit tátovi k svátku knížku (co taky jiného) a Lucy vzala sebou. Byla poprvé v knihkupectví. Vešli jsme tam, ona tam zkoprněle stála, rozhlížela se, pak vydechla, rozzářily se jí oči a řekla: knížky, tady taky, zase knížky, jééé. No byla úplně vedle, asi jako jiné děti v hračkárně:-).
Paní prodavačka byla nadšená, že tohle ještě nezažila a ke knížce pro tátu jsme si samozřejmě odnášeli leporelo Na statku a od paní prodavačky samolepky a záložku.
je fakt, že mě se to špatně čte….ale i na dítkách ve školce vidím, že je to nezaujme, a jsou víc roztěkané a neposlouchají tak jak u jiných pohádek, také nechápou některá slova a já pak každou chvilku vysvětluju co to je a uteče jim už zase co a jak se to děje….o dědiství a o tom že jsou to pohádky nádherné to s tebou souhlasím….jooo tak ty jsi na rumcajse, no to by také byla zajímavá diskuze…
Tak hrdině do tvé otázky!!! Jsem ji vlastně ani nezodpověděla a spíš jsem se vyjadřovala k tvému poznatku. Jsem zmatená:o))))
Tak pokus č. 2 :o)
Vlastně ani nevím… asi jsem nikdy nečetla tak šílený brak, že bych ho někomu nedoporučila. Ale to jsi asi slyšet nechtěla, že? Prostě teď mě nic nenapadá:o(