Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Johanka Kaplická
Zdravím všechny,
dneska nepíšu nic osobního, ale něco, o čem už asi leckdo z vás ví i déle než já. Manžel mi teď v poledne řekl, že včera zemřel architekt Kaplický, a navrch jen 6 hodin po narození svojí dcerky, která se jmenuje po něm, Johanka. Hodně mě to zasáhlo. Moc moc se mi líbil Kaplického projekt Národní knihovny, jako máloco mě hořce mrzelo, jakým způsobem to pražská politická skupine s Bémem a Klausem v čele smetli z povrchu Pražského. Věděla jsem, že se má v těchto dnech stát otcem, a stalo se. Johanka přišla o tatínka v den svého narození, tudíž každé narozeniny budou pro ně s maminkou asi velmi bolestně radostné :-(.
Proč o tom sem píšu? Setkávám se denně se ženami po porodu a sama jsem mámou. Nechci si vůbec představovat, co musí jeho žena Eliška prožívat od včerejšího večera… Nechci, ale představit si to umím víc než dobře, a celou tu tíži situace ženy těsně po porodu. A tak to píšu sem, kde jsem si jistá, že podobný pocit nemám sama…
Je mi líto obou “holek“. Více maminky, protože ta nyní chápe, co se stalo. A malé to bude muset vysvětlovat tak za 3-4 roky a tím pádem si to připomínat znova.
Je to rána osudu.
Včera mi zemřel bratranec (autonehoda) a “zbyl“ po něm 14-letý syn, který byl na tátu dost fixovaný. Také je to pro všechny hrozná rána. Tak jsem smutná dvojnásob.
Mně se ta včerejší zpráva taky hodně dotkla, je mi Kaplického manželky moc líto, co musí prožívat…
Na druhou tranu si říkám, že je fajn, že se narození dcerky dočkal, že ji viděl, že umřel asi opravdu šťastný. Kdyby ho smrt zastihla třeba týden nebo den před narozením holčičky, bylo by to všechno i pro jeho ženu mnohem horší.
Katka
Holky, kopíruji článek, jak to vidí jeho bývalá partnerka:
Mě to taky rozbrečelo… to musí být strašné! Narodí se děťátko a už je polosirotek. Chudák jeho paní, ty pocity si raději ani nechci představovat, tu úzkost, která se přebíjí s láskou a pocitem zodpovědnosti, který teď má vůči Johance. Pan Kaplický byl velice sympatický pán a takový osud si jeho rodinka nezasloužila!!! Moc bych přála mladé mamince, aby se z toho šoku brzy vzpamatovala a uměla dál žít…. Bože, ta malinká ani svého tatínka neviděla…. nepoznali se… je mi z toho fakt smutno…
MAKINEA-uplně s tebou souhlasím,knihovna se mic moc líbila.
jo jo teď to mám před sebou v novinách
Virenko, taky mě to ráno HROZNĚ zasáhlo, taky hlavně ta souhra okolností… Porod je zážitek, pecka, ten první neočekávatelný, vše tak silné, vše krásné, ale i moc těžké… A ty hormony a slzy… Ach jo, bude to mít moc těžké. Musí to být zdrcující.
Na druhou stranu v tom možná za čas uvidí tu symboliku, to, že tatínek žije dál v Johance…
Já jsem byla jednoznačně pro tu jeho knihovnu, na místě jakém byla navržena. Ne že by se mi líbila úplně bez výhrad, ale myslím, že kdyby se všichni vždycky držely jen běžných a obvyklých představ, tak bychom se v oblasti umění asi nikam neposouvali a asi bychom malovali pořád ttak v jeskyni na zeď. K umění to patří a byla by to otázka zvyku, za sto let by se nad jeho stavbou jistě nikdo nepozastavoval jako nad něčím nepatřičným.
MAKINEA
Opravdu podivný vstup do života maličké Johanky… Držím palce mamince, aby tu tolik smutnou a složitou situaci zvládla co nejlépe…..
Virenko taky jsem se zhrozila…je to strašné-opravdu divný osud. Ani nevím,viděl vůbec svou dcerku ?:-(((((
Maminka musí být úplně na dně-tolik lásky na rozdávání a teď tolik smutku-chudák maličká Johanka-maminka jí nejspíš brečí do peřinky.
Doufám,že někde najde sílu aby se o malou zvládla postarat. V tak emotivní chvíli asi člověka nenapadne,že mu za pár hodin umře partner-i když je o tolik starší. Je to nespravedlivé. K
Virenko, taky na to celý den musím myslet… V den narození jeho dcery – opravdu ironie osudu…