Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Po kom to dítě je???
Jéééééé ty jsi, ale hodná holčička, jéééé, ty jsi, ale zlobivý chlapeček, ty uplakaný, ty chytrá, ty nadaný……..určitě všichni známe tyhle věty, buď zazněly z naších úst a nebo z úst druhých.
Kolikrát se pozastavíme a popřemýšlíme o tom, po kom to naše dítko vlastně je?????
Zajímá mě, jaké a po kom mají vaše děti vlastnosti, které buď milujeme a nebo z nich šílíme.
!!!!!Tato diskuze je souástí projektu “ pojďte si povídat“ a zapojit se do ní můžete i mino tento týden.Chcete-li k tomuto tématu rozepsat více, můžete svůj příspěvěk poslat do pátku (14.1.2011) poslat i jako článek, bude-li mít hlavu a patu a aspoň 250 slov, rády ho zveřejníme na hlavní straně. Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu(viz.článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-lednu-2011/!!!!!
Tak já začnu u Karolínky.
Podobná je strašně celá manželovo máma a jeho sestra.Po mě má určitě oči a nechuť k jídlu a postavu.Po manželovi je od malička hodná,ale vzteklá.Chytrá též po manželovi a bordelářka taky po něm.Když jsme přišli domů z porodnice, tak mi strašně váhově spadla, že jsme málem byli v nemocnici a já jsem kdysi v té nemocnici skončila.
Malý je obličej celý tatínek,akorát oči má po mě a pere se a už to dělala moje mamka, že se rvala i s klukama a já taky.Asi mám slabší geny,protože malý toho po mě moc nezdědil.Nohy má manžel strašně hubená lítka a malý má po mě silná,jinak je postavou celý manžel i s tím břuchem.Je taky po něm vztekloun a po mamince docela uklízí a sám od sebe.Akorát nevím po kom zdědil to pozdní mluvení,protože mi mamka říkala, že už jsme po druhém roce mluvili všichni.Vojtění má po mě,akorát dříve to byly jiné cviky,protože Vojta tu byl zakázaný.
Je zajímavé,že ač máme děti s jedním partnerem,snažíme se vychovávat děti stejně jsou stějně rozdílný….
Už to začíná v prvních dnech jejich života.
Podoba.
Celou dobu a do dneška slyším ten kluk je celý ty.A já celých 26 let si ho prohlížím a hledám společné rysy,které né a né najít:)
Mám zapadlé oči,on jak trnky velké.Malý má drobný nosík,snad bradička a pusina-snad.Léta ubíhají a okolí mě pomalu přesvědčí,že asi mají pravdu:) Jo,bude po mě.Jen celých 17let trnu,aby nebyl malý jako já.Sláva,koloběh věků nezklamal a to malý se po vojně vytáh.
Povaha.
Od malička tichý,neprůbojný,se svými vrstevníky si moc nerozumí,spíš taková skorochůva mladších.Proboha,vždyť je to kluk,který má dělat lumpárny,míčem rozbíjet okna sousedům.Marně lovím v paměti jaký já vlastně byla dítě.Vzpomínám na pár lumpáren,kdy mi doma řekli,že jsem horší než kluk.Napnutá poslouchám vyprávění jeho otce jaký on byl dítě a a srovnávám si v hlavě po kom asi je.
Je to jasný : podoba po mě,povaha po otci.
Uběhlo necelých 3,5 let a kolotoč začal na novo:)
Změna.Dcera od malička pravý opak svého bratra.Nacházím,že společné máme snad jen pohlaví,malou pusu.Jinak celá do rodu otce.Mám s čím srovnávat.Není pochyb,vždyť je tak podobná svým nevlastním sestrám,i z fotek jejich.A z vyprávění co jeho holky vyváděly,když byly mladší je jasné : Holka je do jejich rodu.
Jen ta povaha.Že by po babičce?:)))
Všetečná,divoká,do všeho hrrr,neposedí,nepostojí.Kolikrát jsem s fňuk vzpomínala jaký to bylo,když jsem si “stěžovala“okolo a záviděla kámoškám jejich trable s dítky,které já nezažila u svého prvního.Dcera vynahradila s úroky.
No dneska už jsou dospělí.Kluk je stále takový neprůbojný,no dcera je stále hrrr,ale v mezích a já si říkám,bude mít lehčí život v týhle džungly,ale to ukáže čas a nás bude čekat další koumání nad otázkou u v noučat : Po kom to dítě je???? a já tajně doufám,že to nebude tak moc brzo a v skrytu duše doufám,že aspoň jedno vnouče bude mít “nálepku“ :ty si celá babička Hanička…..
Tak za sebe:-)
Co se týče vzhledu, tak tady jsme si to řádně rozdělili, Natálka je po tatínkovi/mimo pohlavní orgán/ a Honzík je po mamince, samo, krásnej, vypadá vlastně, jak holčička:-)
Oči a vlasy řešit nemusíme, protože máme všichni oči hnědé i vlasy hnědé, takže se v nás nezapřou:-)
Co se týká vlastností, tak tady se vyřádily geny nás obou, až mě kolikrát mrzí proč zrovna tak a ne onak:-)
Natálka je hrozně tvrdohlavá, umíněná, stojí si za svým a sem tam si i dupne, všechno se jí musí říkat desetkrát, což zdědila po mě, kromě toho, že já fungují na první požádání, což u ní nefunguje, na druhou stranu je strašný flegmatik, klídek, pohoda, co se bude honit a stresovat, to má po tatínkovi a z toho já šílím…………..povím, běž se koupat, ted a hned, no samo, důležitější je začít uklízet hračky, rovnat knížky, koukat na pohádky, po opravdu důrazném napomenutí teda jako jde, ale hází grimasy na celý svět, to má zase po mě…………jinak je chytrá, po mamince, krásně kreslí, po mamince, je vůdčí osobnost, holčičky v parku jí poslouchají na slovo, to má po mamince, maminka taky vedla ve škole skupinku spolužáků………..důležitá vlastnost je temperament a neúnavnost, temperament zdědila po obou, za prvé manžel má bulharskou krev a já taky, takže tady platí, živá a dost……neúnavnost u ní nesnáším, i kdybych jí vláčela celý den po Alpách, tak stejně usne v deset večer a mezitím si ještě pohraje, skoukne program v televizi, i se třeba převlíká v posteli a mele pusou………tu vyřečnost má taky po mě, já taky pusu nezavřu, takže komunikace je u ní na vysoké úrovni, opět v osm večer už z toho šílím:-)
Dokáže být i pořádkumilovná, ale odsud podsud………hračky uklidí perfektně, ale věci ze školky migne na hromadu naruby, do skříně věci taky jen tak švihne, to má po tatínkovi, ten je taky takový, já jsem pořádkumilovná, mám ráda ve skříních komínky.
Jinak je vybíravá v jídle, heč a po manželovi, ona nemůže sníst sýr 30%, ale musí mít 45%, jinak má nos nahoru, jako manžel, to mu předhazuji pořáda a je mi to prd platné:-)
Takže většinu vlastností má Naty po mě, se mám, vyrůstá mi doma věrná kopie:-)
Honzík, no tak tady opět napíšu temperament zděděný po obou, opravdu živé dítě a hlavně gumové………taky po obou, nikdy jsem neměli nic zlomeného a zešitého, kromé mého palečku pořezaného.
Je to citlivka a uplakánek, no dobře, po mě uplakaný, po tatínkovi citlivka, rýma a Honzík umírá………jinak je spavý na svůj věk spí dost, to má po tatínkovi, mám doma dva medvídky, katasrofa, když já nemůžu.
Jinak je to hrozný vztekloun, taky dokáže skákat dva metry vysoko, když není po jeho, to má po mamince……….co mě dovádí k šílenosti je jeho chuť všechno rozebrat a rozbít, hihi, to má po tatínkovi, auta, kterým se podíval na střeva by zaplnila celou popelnici, nevím proč to dělá, jestli je to typická chlapská vlastnost, fakt nevím………..jinak komunikativní není, tady to připisuji lenosti se učit mluvit, či učit se novým věcem……………to má po manželovi.
Co je plus je jeho apetit, sní vše, to má po mamince, doufám, že po mě jednou nezdědí zadnici:-)
Bamisko, Mari, tak jsem překvapená, zároveň mě to i potěšilo. Já opravdu v malé žádnou podobu nevidím, i když za dva roky se maličko změnila, ale když jí viděli i lidé, kteří tatínka neznali, tak hodnocení znělo. Tatínka neznáme, ale asi je celá on.
No a k temperamentu, my se ho nijak krotit nesnažíme, asi bycho tak z ní udělali naprosto “neřízenou střelu“. Takže se spíš snažíme najít činnost nebo prostor k tomu, aby se mohla vydovádět.
Např. naposled na cvičení celou hodinu běhala okolo tělocvičny dokola, zatímco všechny ostatní děti a maminky se snažily nějakým způsobem cvičit, Maruška bez ustání běhala a běhala. Příjemné mi to nebylo, ale vím, že tohle je to, co potřebovala, tak jsem tam stála a koukala jak běhá. :-/
Nebo když začne kopat do věcí, někdy i do zvířátek, tak jí nabídnu na kopání míč, nebo sníh apod. Nebo na bouchání polštář atd. prostě zajistit, aby se mohla vybít a zároveň si neublížila ani nic nezničila.
Jinak přes den nespí a večer usíná pravidelně poslední, už jsem rezignovala i na společné uléhán do postele, protože po přečtení pohádky začala plakat, že spát nechce, takže teď jí jen řeknu, aby až půjde spát zhasnula a vyčůrala se a většinou vnímám, že mě přelézá až když spím.
No prostě nekrotíme, protože ani krotit nejde.
A k tvůrčí činnosti, na tu právě nemá čas ani trpělivost. Obrázky probíhají asi takk, že vezme pastelku a zběsile čárá po papíře i po stole, potom si jí vymění a ještě jednou a konec. Někdy papír ještě roztrhá. Jediné snad u čeho vydrží v klidu a delší dobu je stříhání, obstříhává papír kolem dokola, to jí baví. A občas také vydrží u prohlížení knížky.
S modelínou si hraje podobně, maminka jí splácá do koula a Maruška roztrhá na kousíčky a maminka opět splácá……
Uvidíme časem, ale už teď uvažuji o přihášení do nějakého sportovního kroužku, třeba na sebeobranu apod. Aby se vybila a zároveň aby ten sport měl i nějaký smysl pro budoucnost, ale jsem zatím ve fázi uvažování, co to bude se také uvidí, zatím chodíme na plavání a cvičení a myslím, že i to jí baví.
No kdo dočetl až sem, tak tedy klobou dolů, takhle jsem se dlouho nerozepsala.
mari šikulka téma hlídá a nenechá hozapadnout 😀 tak to má být, jen mi někdwe chybí popis těch tvých lupínků
no a já ještě připíšu vzhledově jsou všichni kluci spíš po tatkovi a jsem ráda po mě by byli jak kulička, po mě mají ve vzhledu všichni modré oči, a ještě asi nějakou maličkost…
k vlastnostem víš že mě spíš napadají ty špatné než něco vyzvednout 😀 napíšu ted co maj po mě…Vašík má po mě potřebu mít poslední slovo což je někdy boj, také má po mě lásku k malování a výtvarnu, krásně maluje a baví ho to…..Míša jsem psala vzteklost a nervní když se neco nedaří po mě, ale zatluču to, přiznám to jen tady :-D…no a naše nejmenší prdelka trochu se děsím začíná se vztekat jak se mu něco nedá tak si říkám zase to má chudák po mě tatka je naprostej pohodář, no a jak se mu vezme miska s jídlem, nebo pronesu jogurt kolem něj tak se řve a zlobí až sebou lehne…no to jsem přece celá jáááá jak by mi někdo šáhnul na jídlo…:-D
Mari, silně v sobě potlačuju pocit, že jsi tím chtěla říct, že je umíněná po mě?! No, za prvé, je ummíněná v tom, co chce dokázat, tedy jde si za svými znalostmi a dovednostmi a to je snad kladná vlastnost:-) a za druhé, po mě to taky nemá! Já jsem kliďas a ticho tady bude!! Já bych řekla, že to je právě ten boj s něčím, co se mi nelíbí na druhém a tuší, že to podědila (tak se snaží dělat obráceně). Asi i moje děti mají od každého něco, ale poslední dobou obzvlášť sleduju takové ty malé vyjímečnosti, které podědili právě po tom svém nosiči genů.
Piškotko, nechci ti brát iluze a možná i to je možné, někoho k pořádkumilovnosti vychovat, ale mě se to nějak nedaří a to ani moje děti nemají vzor v rodičích. I manža je velmi pořádkumilovný. Oblečení putuje okamžitě do skříně. No, vidíš Mari, tohle taky Lenka po tatínkovi nepodědila:-) Třeba jednou, ve svém….
Ahoj, tak po kom prcek je , toť otázka? 🙂
Každý od narození říká něco jiného.
Vzhledově – někdo je po mně, někdo je po ex.
Extchán říká, že má jejich pusu.
Exova babička říkala, že Eli je celý můj brácha.
Vlásky má zatím sv.hnědé, takže spíš po mně. Oči modré, ty já nemám, a ex má každé oko jinak barevné.
Bude zřejmě “menší“ , protože nikdo nejsme čahoun. Ale nohy, kratší a takové pevné podstavce má po ex.
A povahově ? Řekla bych celkově, že je pohodář a klidné dítě.
Pěkně jsme odmala najeli na nějaký ten režim, a to nám snad taky pomáhá.
Na druhou stranu …jak se Eli umí vztekat, to je masakr! Samozřejmě hlavně, když jsme spolu sami dva.
Už jsem to tady zmiňovala v létě… 2měsíce bouchání hlavou o cokoliv – a fest. Čelo samá modřina. Pak nastal útlum a máme to tady znova, vylepšené o ně! ně! ně! a znovu bouchání hlavou, házení věcma.
Jinak stále vaří… hrnce a vařečky ho nepustí asi nikdy 🙂
Každopádně člověk zjišťuje, že ani skoro po 2 letech 100% neví, co se zrovna prckovi děje v hlavě a jak na něj. Pořád se učím.
Mari díky 🙂 No, s tou pečlivostí je to u ní jak kdy, spíše jsem myslela, že já si vždy všechno předem nachystala, naškatulkovala (kéžby mi to bylo vydrželo aspoň zčásti do dospělosti), a Sára dělá totéž, všechno předem přichystá a taky v mnohém musí být po jejím, ona to chce tak a ne jinak, je to malá “Pannička“, typická. Ovšem jaksi se to minulo účinkem u její skříňky s oblečením, tam to musím jooo hlídat, jinak to flákne jedno přes druhé a do toho i špinavé, opička, takže se snažím vést k pořádkumilovnosti :o)
No rozebiranim hracek jeste tak ani ne i kdyz auticko na takove ty srouby, jak je k tomu naradi, tak to rozebral kolecka bez naradi:D smejdit smejdi, ale vybere si dycky jednu vec a tu vytahne a pak si s ni hraje…spis je zvedavy co v tech skrinkach mam:D dneska zrovna vytahl z supliku u linky ten nejvetsi hrnec i s poklickou…manza nedavno skladal pocitac, tak mu Marek asistoval, vse ho zajimalo…
no a s tou klidnosti, ted ma obdobi vzdoru, tak nekdy se vztekne, ale nic hrozneho…nastesti si necha vse vysvetlit…
Tak, už se můžu zastavit na kus řeči:-)
Bamisko, budu ráda, když se rozepíšeš k tématu víc, tu vzeklost znám moc dobře:-)
Beruli, krásně jsi to napsala, zajímá mě, jak se perete s tou paličatostí???
Zavo, krásně jsi to shrnula a zaroveň jsi mě pobavila ouškama, to je asi v podstatě rodový znak u vás, že??? Zaujala mě Lenka, po kom má umíněnost, když její tatínek takový není????
Piškotko,vám se Sárinka vyvedla, celkem i závidím, z každého rodiče mít půlku je um.
Zaujala mě pečlivost, rozumím tomu, že každá věc má své místo, vše prostě musí být dokonalé???
Nadi, děkuji za obsáhlý příspěvěk.
Opravdu to starší dítko nemá žádnou vlastnost po tobě, ani nic nepatrného??? Ono člověk si rád všímá vlastností, které převažují, ale co ty malinké??
U 4-letého se klučíka se opravdu geny nahrnuly z každého, napsala by jsi v čem je šikovný???
A u těch dvojčátek, už věřím, že každé dokáže být jiné.
Jaká je holčička, je hodná???
Lien, tak to je skvělé, že má Maruška po tobě aspoň pipku a očička a myslím si totéž, co Bamisky manžel, je tam podoba i na tebe.
Zajímá mě, jak se snažíte krotit její temperament???
A určitě nenajdeš jinou vlastnost??? Co třeba tvůrčí činnost??
Marysku, kliďase ti závidím!!!!
Projevuje se u Marečka nějak ta zvídavost?? Co třeba rozebírání hraček, či navštěva skříňěk a šuplíků???