Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máte zkušenost s lékařem - cizincem?
Holky,
zajímal by mne Váš názor na lékaře cizince.
Ošetřoval nás někdy lékař, který nebyl Čech?
Byly jste s ním spokojené?
Jaký máte názor na to, že můžete v nemocnici potkat lékaře jiné národnosti – Ukrajince, Slováka, Pákistánce?
Já jsem za svůj 5 týdenní pobyt v nemocnici měla tu čest potkal se s několika lékaři cizinci a nevím…
Nejsem rasista ani nemám xenofobní názory, je mi jedno jak lékař vypadá a odkud je, mě vadila jediná věc – že neuměli česky. Teda, neuměli – kdyby to byla prodavačka, která takto česky umí, tak jí budu obdivovat, jak krásně se naučila česky, ale u lékaře mi to přišlo málo.
Příklad: vizita, lékař fešák – Pákistánec. Česky rozumí to je evidentní, ale jeho hláška: Sitrá budé welkej wizit a vy uvidět co dál je pro mě nezapomenutelná.
A to se hodně snažil, aby mu bylo rozumět.
Ještě jsem se setkala se Slováky, ti se snažili o češtinu, ale i když jim to ujelo, samozřejmě jsem jim rozumněla.
A pak jsem ještě narazila na nějakého Araba, který mluvil fakt dobře, ale měl malou slovní zásobu. Normálně mluvil a občas to prokládal slovy: takový tó, víte co?
Tak jsem si tak říkala, co chtějí naši lékaři dělat v Německu. Sice musí mít složené nějaké zkušky z němčiny, ale výše jmenovaní lékaři taky určitě skládali nějakou zkoušku z češtiny a neměla jsem z nich zrovna nejlepší pocit.
Abych nebyla špatně pochopena, nestěžuju si, kdyby bylo nejhůř, chtěla bych samozřejmě zavolat doktora s kterým se domluvím, ale přišlo mi to prostě takový zvláštní.
Hlásím se do klubu šťastlivců – celý život zatím zdravá jak řípa (ťuk-ťuk), sportuju, nepiju, nekouřím, zdravě jím, vše v normě. Porodila jsem zdravou holku (ťuk-ťuk). I když to do poslední chvíle opravdu NIKDO nečekal, doktoři museli přistoupit k akutnímu císaři. Kdyby ne, máme to už bohužel obě za sebou. A stejně si připadám (a jsem) i nadále normální a zdravá 🙂
Marina
Radko, přesně tohle jsem nedávno někomu napsala. Pravdou bylo, že jsem nebyla zdravá, jen fyzické tělo se ještě zuby nehty snažilo tvářit, že se nic neděje.
Zdravá žena otěhotní a taky porodí bez “lékaře“ (mmch já to nejsem :-(). Lékař je od slova léčit, léčit se musí člověk sám, léčící nikoho nemůže vyléčit, ten by měl pomáhat nalézat cestu, pokud ji člověk sám nenahlédne. “Lékař“ neléčí, nýbrž opravuje. Správný název by měl znít “Opravář poruchy na hmotném těle, v případě poruchy volejte 150.“ Pak by se teprve ukázalo, kolik lidí je ve skutečnosti potřebuje. Na žádného zdravého bezmocného chudáčka jen tak pro nic za nic žádná zlá ošklivá nemoc neskočila, za vše jsme zodpovědní sami. Nabádáš ostatní především k upřímnosti k sobě samým. Přiznat si i tohle je upřímné, chybujeme, proto jsme nemocní.
Život a čas nás má co učit, VŠECHNY.
v době, kdy jsem rodila jsem byla zdravá. žádná nemoc, žádná abnormalita, a přesto bych prostě já i dítě umřela. myslím, že čas a zkušenosti tě naučí. howg.
Dobře, napsala jsem, že normální žena je schopná porodit bez lékaře. Použila jsem slovo normální, měla jsem použít zdravá. A na tom si trvám. Jestli tě to pohoršuje a uráží, mě může mrzet ale to je tak všechno, co s tím můžu dělat.
lien, nemám nic proti matkám, které nechtějí očkovat děti, které chtějí rodit doma, které jim odmítají v nemoci dát léky, aby si zvýšily víru v sebe a vyléčily se samy, ale pokud někdo kategoricky řekne, a to jsi opravdu napsala, že NORMÁLNÍ matka porodí bez lékařů, už je to za hranici. a to tak že velmi. nevím, jak to cítí ostatní matky, které tu pomoc lékařů potřebovaly, ale mě to připomíná mého bývalého kamaráda, který se dal k jehovistům: ty jsi potřebovala krev? ty bys jinak zemřela? tak jsi asi měla. na téma “pomoc lékařů“ jsem dost citlivá. když má člověk nebo bohužel jeho dítě třeba rakovinu, tak má “zdechnout v houští“? asi jsi měla dosud štěstí, a žádné podobné problémy neměla. promiň, ale mě tvá definice normálních matek hluboce urazila. a je nás víc.
radko rozčiluješ se zbytečně, já jsem ti upřesnila, jak jsem to myslela a víc asi nemá smysl o tom psát, nepopírám, že jsou případy, kdy je třeba lékařská pomoc, píšu to už snad po sto padesáté, tak jestli to ani teď nepřečteš, asi přečíst nechceš. A o jak víc normálnější si připadáš je tvoje věc, třeba jsi :-), ale to s intervencemi lékařů do porodů nemá nic společného.
takže lien, naposled s tebou k tomuto tématu. normální matka porodí klidně sama. fajn. nejsem normální. jen nevím proč. první těhotenství jsem přenášela o čtyři týdny. (ano virenko, i tohle bylo kdysi dávno možné:-( ) kdyby nebyl císař, což opravdu bez doktorů nezvládnu i kdybych si prst v prdeli zlomila, tak tu nejsem.
poslední dítko totéž, jen to bylo pouze o dva týdny. takže podle tebe nejsem normální? nebo jsem raděj měla v bolestech umřít i s dítětem? nějak to tvoje vyjádření o normálních matkách nechápu. mimochodem, připadám si o 200% normálnější matka než ty, která nedáš dítku lék, aby neztratilo víru v sama sebe, jak jsi kdysi psala.
Danielo, mě se nechce při tomhle tématu slovíčkařit, jestli to chápeš takto, dobře, já až tak evidentím černobílým viděním netrpím. Tedy doufám. 🙂
Vírenko, nemám co k tomu víc říct, tvůj druhý odstavec mě asi zase trošku postavil na zem a radost samozřejmě taky nemám.
Lien, jasně, jenže to, co teď probíhá v rámci krizového dění, je právě odchod nemocničních doktorů vesměs z oborů akutní medicíny. Nejen odtud, ale mě jako pacienta bere právě ta situace s očekávaným zhoršením dostupnosti akutní péče. Ambulantní péče ničím příliš ohrožená není, tam je podle mě ta oblast, kde by se šetřit dalo, pokud by populaci šlo nějakým způsobem k tomu přimět. K tomu je ale potřeba zase systémový krok, změna postupů – reforma. Nadužívání péče, které nezlepšuje celkové zdraví obyvatelstva, jistě, už 15-20 let je to předmětem debat a nikým neuskutečňovaných reforem, protože volič-pacient si přeje slyšet pravý opak.
Pokud větší část populace přijme jako fakt, že úmrtí v rámci nějaké konkrétní nemoci je životní realita a možnost, nikoliv selhání lékaře jako profesionála a jeho pochybení diagnostické či léčebné, je vyhráno. Ujišťuju tě, Lien, že k tomuto je sakramentsky daleko. V současnosti i úmrtí, které bylo v rámci situace prakticky neodvratné, je předmětem soudních sporů a v očích pozůstávajících jde prakticky vždycky o lékařovo pochybení. Všechno, všechno je závislé na reformních krocích, které by měly vymezit situaci novým způsobem. Která nepřichází a nepřichází už fakticky 20 let. Tudíž já, pokud stát nechá situaci dojít k tomu, že doktoři odejdou, jim zamávám, jako pacient z toho ale žádnou radost nemám. To tedy fakt ne.
Koukám, že mi Daniela vzala slova od pusy:-)). Akorát se chystám napsat to samý.