Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Veselé vánoční a silvestrovské zážitky
Zkuste na chvilku odložit vařečky, prachovky a vypnout vysavače a další “nepostradatelné“ předvánoční atributy hospodyněk, uvařte si kafíčko nebo čaj a podělte se s námi o nějakou veselou či milou vánoční vzpomínku.
Zažili jste nějaký pořádný vánoční nebo silvestrovský trapas? Podařilo se vám podpálit záclony, osolit vanilkové rohlíčky nebo třeba zaměnit dárky pod stromečkem?
Máte nějakou vzpomínku, která se vám automaticky vybaví při vyslovení toho magického slůvka “Vánoce“?
Na které ze svých Vánoc vzpomínáte nejčastěji?
!!! Jednu z historek, které sem napíšete do konce tohoto roku, vylosujeme a její autor dostane knihu z ediční řady Slepičí polévka pro lidskou duši nakladatelství Práh – Jaká matka, taková dcera.
Mari, právě proto, že je opadavý, tak z něj nebude žádný nepořádek 🙂 No a taky je neobvyklý, takže splňuje dceřinu představu o neotřelosti :-))
Dostane zrcadlo (jak mi tady někdo skvěle poradil) :-)))
Jovi, tak ted oprašuji své znalosti z přírodopisu a mám dojem, pokud ne, tak jsem tupá, že modřín je opadavý, ne????
No a koukám, že to nemáš s dcerou lehké, ale vždycky mě aspon rozesměje……..a co ta opice, dostane jí???
Přece nechcete dopadnout, jak ta holčička s tím lízátkem:-)
To je hezké téma 🙂
Kamarádky tříletá dcera si letos – stejně jako vloni – přála k Vánocům lízátko. Vloni to rodiče podcenili a malá slečna dostala spoustu dárečků – ovšem kromě lízátka. Prý tak plakala, že se jali v době štědrovečerní večeře shánět po všech známých lízátka (všechny obchody jsou už zavřené). Letos to prý už mají vychytané 🙂
A víte, jaký stromeček chtěla moje drahá dcera letos? Modřín – prý takový nikdo nemá a taky z něj nebude nepořádek :-)) Jo, je to ta dcera, která chce opici…. 🙂
Milá Mariko81,
já tě tady ráda vidím,a že jsi mi hned reagovala na to, jak jsme k pejskovi – před lety – přišli. My jsme ke zvířátkům. Díky za pozdrav – jdu zase kmitat kolem cukroví. Hanka
Hannah ahoj, ty jo, já tě tu vidím po dlouhé době, ráda tě vidím a hned jsi mě dostala článečkem, četla jsem to s otevřenou pusou, čekající, co to bude a on pejsek……….já osobně si myslím, že zvířátko je krásný vánoční dárek, ale pouze těm, co jím dají lásku, starají se o ně a nehodí je za pár dnů k popelnici……je tu hnus:-(
Myslím, že nejvíce si asi užila svátků vánočních vloni Eliška. Kreslili jsme spolu, co by si přála na vánoce od Ježíška. Jelikož byla malá a kreslit moc neuměla, spíše povídala, co mám nakreslit a pak jen pomáhala vybarvit. Na obrázku byl stromeček, medvídek, kočička.
Stromeček také zdobíme v noci, aby to bylo překvapení ráno na Štědrý den.
Dvacátéhočtvrtého ráno Eliška vstoupila do obýváku. Dodnes lituji, že jsme to nenatočili. Vykulila očička a vyhrkla jůůůůůůůů. Již nic neočekávala, prostě si myslela, že to jsou ty dárečky, které dostala. Byl tam totiž stromeček a na něm baněčky ve tvaru zvířátek. Medvídků, kočiček, veverek a také spousta čokolády. Začala poskakovat kolem stromečku a pořád povídala, Ježíšek je moc hodný.
Večer již nechtěla trpělivě čekat na nějaké zvoní, prostě ranní překvapení jí stačilo.
Opravdu stačí málo ke štěstí dítěte.
Ahooooj všem!
Hezké Vánoce přeju!
A tenhle příběh je náš:
Na Vánoce se připravuju detailně, systematicky a dlouho. Prakticky již v době, kdy les opustí poslední čundrák a posléze i sběrač hub, vyhlížím šikovné smrkové větvičky pro vánoční dekoraci. Toho roku jsem se chystala stejně… detailně, systematicky. Třetí týden v prosinci náš byt zákonitě zářil čistotou umytých oken, medovými perníčky a voňavým jehličím. Zrovna jsem vyklápěla nepečená vosí hnízda, když se ozval telefon: „Hezké odpoledne, přeju. Neruším? Tak si představte, Matějovi odřekli, von povídal, že má tchýni satorii, že by to neustála. Pozejtří přijeďte, je váš.“
Náš. Pozejtří – snad proto, že i rodinný, často stávkující starý automobil věděl, že je Štědrý den – jsme bez úhony přijeli, viděli a vrátili se s plnou náručí štěstí ke štědrovečerní večeři. Tentokrát se naše hodování obešlo bez rybích šupin pod talíři a bez svíček v ořechových skořápkách, ale zato v neobvykle něžném zmatku pocitů lásky a štědré náklonnosti, protože s námi poprvé trávilo Štědrý večer naše nové jezevčíkové štěňátko. A taky proto, že šlo z náruče do náruče a mazlení s ním nebralo konce, usnulo spánkem šťastného mláděte již za prvních tónů „Tiché noci“, která naším domem pravidelně zní krátce před televizní pohádkou.
hannah58
Tak mám jednu čerstvou…
Včera jsme šli po náměstí a Anička se ptala, jak to je s tím stromečkem. Řekli jsme jí, že ho v noci nazdobí Ježíšek a nachystá si ho tak na večer, aby pak pod něj už mohl dát dárky – to věděla, ale zajímalo ji, odkud se ten stromeček vezme. Protože ho míváme pár dní předem ve sklepě a hrozí, že by ho mohla vidět, vysvětlili jsme, že stromeček pro Ježíška seženeme my a jen mu ho někam nachystáme.
Chvíli bylo ticho a pak najednou povídá: “Jé, podívejte! Támhle mu už ty stromečky nachystali, aby je našel!“
… před obchodem stály tři umělé stromky na prodej…
(ono to takhle napsané moc nevyzní, ale ten okamžik byl vážně kouzelný)
Musím říct, že jsem docela překvapená, že pořád ještě na Ježíška a všechno kolem věří, ale jsem za to moc ráda.
Tak u nás píšeme taky víc věcí a že si ježíšek vybere. No ale třeba u kamarádky si každý napíše 5 věcí, které určitě dostane (mají to rozdělený, myslím že 2 knížky a zbytek hračky nebo něco podobného) a kromě toho dostanou i spoustu dalšího. Což si teda myslím, že trochu strácí to kouzlo – co tam pod stromečkem bude…
No a my to už máme vymakaný, po večeři se jdem projít (už jsem psala) a ten, kdo odchází poslední, tak “naděluje“. U babičky je to podobné s tím rozdílem, že děda většinou zůstává mýt nádobí, tak naděluje on.
My ještě máme zvyk, že až ježíšek přinese dárky, tak rozsvěcí stromeček (na to je skvělá zásuvka s časovačem), babička ho zase nechává rozsvěcený, aby ho ježíšek našel.
Nemám moc času, ale pak se ještě rozepíšu:o)
Taky jsem byla několikrát u stromečku zklamaná, a proto se snažím, aby tam dítka našli vždycky něco z toho co si napsaly. Raději říkám, napiště víc, však on si jistě Ježíšek vybere. A z těch prvních třech míst se snažím alespoň jednu věc sehnat….v dnešní době spíš zaplatit:o)
Taky jsem chtěla strašně bundu…takovou tu neonovou barvičku. Nechtěla jsem tehdy nic než tu růžovou nebo zeleně-neonovou bundu. Taky jsem to nemohla vydržet a hledala…a našla….šedo-růžovou obyč. a nééé vysněnou neonovou:o((( Bože to bylo oooobrovský zklamání. Všechny ostatní dárky už mě vůbce netěšily.
Ale taky si pamatuji, jak jsem našla pod stromečkem (spíš vedle stromečku) nový kolo. To byla bomba!!! Jenže jsem ho samozřejmně chtěla hned vyzkoušet, jenže venku mrzlo a byl sníh:o( Takže radost-neradost z krásného dárku. Proto nikdy svým dětem pod stromeček nedám kolo, protože je to věc kterou bohužel nemůžou hned vyzkoušet a to tu radost z dárku kazí.