Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zase se rozmnožíme:-)
Haha, teď jsem vás napálila, co? :-))))
No, nezbývá než tuto zavádějící zprávičku uvést na pravou míru – naše pětiletá labradorka Bára se rozhodla dát nám pod stromeček psího ježíška, no předpokládám, že ne jednoho:-)))
Už jsme ani nedoufali, že by nás to psí štěstíčko mohlo potkat, protože Baruška měla hned po narození jakýsi nepěkný břišní zánět, kdy ani pan doktor nevěřil, že to vůbec přežije, a když se z toho nakonec vylízala, tak jsme čekali na první hárání a ono nic. Nakonec jsme nad tím mávli rukou, Bára prostě nehárala nebo možná hárala skrytě, protože pejsci se nám občas na dvorek sbíhali, ale na ní to poznat nebylo…
Jak roky plynuly, tak už jsme pomalu od myšlenky na štěňátka upouštěli, protože finance na to, abychom ji nechali speciálně vyšetřit a léčit, prostě nebyly…
Jenže člověk míní a příroda mění, že:-)
Takže se letos stávalo, že jediný labrador-pejsek v naší vísce si skoro každý den nacházel únikový východ ze své zahrady a navštěvoval naši psici, jenže ta nijak nehárala a ani nebyla přístupná jeho šarmantním návrhům, tudíž jsme byli v klidu, brali jsme ho už skoro jako vlastního, protože k dětem byl miloučký a vždycky jsme jen poslali majitelům smsku, že kdyby náhodou hledali psa, tak ví, kde je…:-)
No ale… Přišlo září a můj muž, jak dělal na dvorku se dřevem, mi přišel vysmátý oznámit, že “se to konečně podařilo, mamko“:-))) že Baruška vyhověla pesanovu snažení a na chvíli se stalo to nezbytné, co by bylo nutné k nakrytí:-))) Prý až vykvikla, ale stála statečně:-)))
No, holky, mávli jsme nad tím rukou, Bára nehárá, tak to by byl teda zázrak, kdyby se to povedlo. Navíc to bylo v době, kdy jsme měli malinká koťátka a Baruška se jim stala druhou mámou, takže to, že se jí začalo nafukovat bříško, jsme jednak přikládali blížící se zimě, neboť naše fenečka je – slušně řečeno – statně stavěná (tlustá jak bachyně, ale to nesmím říkat před taťuldou:-))) a druhak falešnému březí, neboť péči o malinká koťátka naprosto propadla a nechtěla k nim pustit ani jejich vlastní maminku:-))
No a je to asi dva týdny, kdy za mnou přišel můj drahý a povídá – všimla sis, jak má Baruna nalité cecíky? Takhle obrovské je neměla nikdy… Tak jsme začali přemýšlet, sedli si k internetu a bádali a počítali… Ono to opravdu vychází, i když den nevíme přesně,a je možné, že se ona Věc stala i během dalších pár dní několikrát, neboť Candy si k nám nacházel cestičku skoro každodenně…
No ale i tak jsme pořád nevěřili, že by to opravdu mohlo být ONO, spíš jsme bádali nad myšlenkou falešného březí…
Ale naše Barunka v posledních dvou dnech vypadá na rozpadnutí, břicho už narostlo do nepřehlédnutelných rozměrů (i na ni dost velkých:-)) cecíky tahá skoro po zemi, těžce dýchá, mručí, třese se zimou, a když jdu pro dřevo, tak už mi nedělá společnost jako všechny předchozí časy, jen leží ve stodole na dece a čeká, až si jí teda konečně všimnu a přijdu ji pohladit. Což jsou teda příznaky, které falešné březí moc nepotvrzují, co?
Navíc včera jsem znatelně nahmatala pohyb štěňátek a moje panika dosáhla vrcholu:-)))
Ono se to totiž dobře řekne, no tak jsme to chtěli, přejeme si totiž jedno šťěňátko nechat pro naše děti, jenže co s psicí, která byla celý život zvyklá žít venku celoročně a venku jsou mrazy až praští? Je to pes, který váží jako dospělý chlap a doma je teda docela nepřehlédnutelný, navíc jejím zvykem je neležet na zemi, takže náš gauč by byl rázem jen její:-)))
Proč to příroda vůbec dopustila tak pitomě, aby se štěňata narodila v období vánoc? :-)))
Takže jsme včera seděli a bádali, jak to udělat, aby Barunka s pejsky byla v teplíčku, ale přitom nezničila náš milovaný nový gauč, abych nemusela neustále lítat po celém domě a uklízet, když nemáme dole skoro nikde dveře?
S největší pravděpodobností tedy půjde do našeho vydlážděného sprchového koutu v koupelně, je tam teplíčko, dlažba se mi bude dobře uklízet, ale je mi naprosto jasné, že s čerstvě narozeným štěstíčkem mi přibude obrovská kupa práce navíc, už jen udržet v baráku čistotu a kontrolovat, zda jsou dobře živení, a vůbec zvládnout porod bez problémů, no holky, jsem nervózní jak prvorodička:-)))
A kdoví, kolik jich bude, může jich mít klidně osm i víc, no já padnu…:-)))
Takže s tím jsem se vám chtěla v rychlosti svěřit, protože jinak jsem v takovém časovém presu, že jen pročítám, nikde nepíšu, protože bych se musela rozčtvrtit, ale tuhle zprávičku jsem si nemohla nechat pro sebe:-)
Až to všechno proběhne, čekají vás fotečky těch nádherných kuliček – kéž by aspoň jedno bylo černé, černé labradory naprosto zbožňuju:-)))
NO TEDA MATILDO!!! Takový nervy! Ani jsem to nedočetla a na přečtení ostatních komentářů nedošlo vůbec. Musím ti napřed vynadat:-D Já se taaak těšila na nové miminko… Když jsem uviděla tvoje jméno, trošku ve mně zatrnulo. No nic, jdu to dočíst.
Psí miminka ti moc přeju.. Díky za krásnou růžovku, ať to dopadne všechno dobře a pod stromkem se batolí chlupaté klubíčko. Krásně jsi to napsala, až se tajil dech:-)
Hojte děvčata:-)
Horem, to víš, že jsi v pořadí, já bych vůbec teda oslavila tvůj příjezd k nám, ta dálka je neskutečná:-)))
Holky, já fakt nevím. Dneska jsem hodinu studovala na internetu příznaky a rozlišení pravé březosti od falešné… Bára by už už měla fakt být v termínu porodu, ale poslední dva dny je klídek a nic se neděje. Poslední dva dny taky nemůžu nahmátnout štěňátka a tak se nechávám neustále ukolébávat konejšením celé rodiny, že ty pohyby cítili všichni, nejen já… Protože jinak to prostě nepoznáte, falešná březost je naprosto stejná, jen prostě to nafouklé břicho je prázdné…
Na veterinu, to je prostě problém. Za prvé nemáme ani stovku navíc, a ultrazvuk by už teda stál víc. Za druhé, můj muž pracuje sedm dní v týdnu od rána do večera, není prostě nikdo, kdo by tu naši těžkou potvoru vzal k sobě do čistého autíka a odvezl nás na veterinu do města… Ale pokud budou tyhle příznaky probíhat dál, tak to budeme muset nějak udělat, tuhle neděli by měl být doma, tak to chce zavolat, jestli mají i v neděli před vánocemi otevřeno.
Takže vyčkávám, chodím za ní, dnes je v klidu, sice na vulvičce se jí objevil slabý hlen, ale i tohle může být při falešné březosti. Jediné, co mi nesedí, že je na první falešnou březost starší, většinou tím fenky trpí od prvního hárání. A jí už bude brzy šest let. Za druhé, většinou to mají fenky, co jsou silně fixované na majitele a žijí s ním doma, naše fena je celý život venku ve stodole, takže ten kontakt není tak úzký.
Lien, to víš, že asi hárala, jen u ní to hárání probíhá nějak skrytě, vůbec nešpiní, za celý život špinila očividně dvakrát. Proto jsme to krytí vzdali, protože nebylo poznat, kdy hárá a museli bychom to řešit přes veterináře.
Díky za každé vaše slůvko, já se přes všechnu nepohodu na ta štěňátka strašně moc těším a představa, že by to fakt nebyla březost, mě trochu děsí. Tak držte prosím palečky, já už se vidím pod stromečkem s hromadou plyšových kuliček v náručí:-)))
Ahoj Matildo 🙂
Taky jsi mě fakt šokla, že Vás bude víc 🙂 Ale tohle mi nahrálo i celkem do noty.
Tchánovcům se na Mikuláše ztratila fenečka, kterou si vzali před třemi lety z útulku. Po tom, co jim uhynul na jaře dlouholetý společník Baron, tak tohle pro ně byla docela rána, takže jsou ouplně bez psa a víš jak, barák bez psa, to není ono.
Takže pokud se u Vás pak najde fenka, tak jsem první v pořadí. Moc ráda bych jim udělala radost.
Tak ať to všechno dobře dopadne a dej vědět 🙂
Matildo, Ty lupínku! To je teda “název“ zprávy! :-)))
Jinak samozřejmě blahopřeji, bude to jistě krásné a kouzelné, štěňátka jsou báječná :-). Hlavně ať to proběhne hladce a v klidu, snad to “maminka“ zvládne bez problémů a Ty to také přežiješ ve zdraví :-)))
jé, to je super, naše nepodržela nikdy 🙁 a příští rok už to zkoušet prý nebudeme, takže štěňata nebudou. To určitě zvládneš, máš přeci maminku fenu, ty maminka štěňat nebudeš, tak se nenervi, v klidu, Bára se postará /doufám, že jsem nepopletla jméno/.
Jo a jen, já teda nevím, ale fena přeci když nehárá nepodrží, tedy takhle to mám odjakživa vštípené, tak jestli jste si spíš hárání nevšimli, než že by “mladí“ dováděli mimo její dny.
Jeeeeeee psi miminka:D ale priznavam, taky me napadlo, ze mame na VD dalsi tehu, kdyz jsem uvidela nadpis…
Zuzi ja bych treba ovcaka uz nemenila…je to milacek rodiny a pritom hlida a nikdo sem jen tak nevleze…maleho miluje:D co vic si prat?
Mati tak at porod dopadne dobre, pamatuju na kamaradku, jak se bala prvniho porodu u sve feny…a ona ji nakonec vypekla tim, ze rodila driv a tudiz sama a vse zvladla!!!!
tesim se na fotecky, psy mam opravdu rada…kdyby manza nebyl proti, tak mam klidne doma dva!!!
No Matildo, jak jsi psala do OV, že jsi dala do tamtamu zprávu, tak jsem rozklikla hlavní stranu a koukám jak výr, cožeeeeeeee?????
Rozkliknu a ona zpráva o fence…………tak nevím, jestli jsem smutná, že ty teda ne anebo mám radost z pejska:-)
Mám radost, taky žiju v přesvědčení, že naše fenka je prostě jalová, ale může se taky stát zázrak a bude mít malinké miminka, já jsem takový zvířecí lidumil, takže bych ty miminečka i kojila:-)
Hlavně ted drž maminu v teplíčku a moc vám přeji tucet štěnátek, jsem přející a Zuzce a Jarmuschce klidně pak můžeš dát i po třech, at májí holky radost…………..hlavně at jsou pak všichni v pořádku a nejsou problémy…….jo a hodně mlíčka mamině, bude zapotřebí a tobě teda pevné nervíky při hlídání a krmení té tvé velké smečky/ včetně děí/:-)
Matildo, tak to je pěkná zprávička. Ale tu starost o štěňátka ti teda nezávidím.
Ať to dopadne dobře a Vánoce strávíte v klidu 🙂
Mati – krásná zpráva, štěnátka pod stromeček 🙂 , kupa starostí, ale hl. radosti
Už jste to dál nekonzultovali s veterinou? Když měla zamlada ty problémy, aby se třeba něco nezanedbalo?
Už se těším, až pověsíš fotečky mrňousků…fakt koukám, jak se tady rodí o 106 🙂
Holky, to jsem ráda, že jsem vás trochu přivedla na jiné myšlenky:-)
Zuzi, není problém, papíroví nejsou, jen čistokrevní (teda doufám, jiného psa jsem tady na zahradě v inkriminované době nezahlídla, ale člověk nikdy neví, že? :-)), navíc nejsme od sebe moc daleko, tak byste si přijeli vybrat:-)
Jarmusch, podumejte, třeba taťku přemluvíš:-))
Danásku, zdravím moc, tebe tu vídávám opravdu málo:-)
No, já rozdávám, nakonec budou třeba jen dva nebo tři… Ale všude čtu, že mají štěňátek víc, holky, já jsem tak napjatá:-)
Ale dneska je hafice v klidu, včera se mi zdála strašně nervózní, pokníkávala, dokonce jsem chtěla dát na noc do stodoly chůvičku:-))) Myslela jsem, že mě manža s tím nápadem pošle někam, ale on se zamyslel a že prý to není tak špatný nápad, že teď už se z postele zvedat nebude, ale zítra ji tam dáme určitě:-) No a ráno jeho první kroky vedly přímo do stodoly a hned mi hlásil, že ještě nic… TAky se moc těší, tak doufám, že všechno proběhne v klidu:-)
Tak, já jdu uložit malého a zase se přihlásím s průběžnými novinkami:-)