Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Moje VD začátky
Máte-li náladu, pojďte si povídat…
Zkuste zavzpomínat na své VD začátky – jak jste objevili tyto stránky? Co vás přimělo i k dalším návštěvám? Co se od té doby změnilo? Proč jste se rozhodli, že se (ne)zaregistrujete?
Vím, že podobná diskuze tu už byla, ale lepší téma do začátku nové “povídací hry“ mě prostě nenapadlo. O co jde, se dočtete v článku Pojďte si povídat… pěkně od začátku.
!!! Budete-li mít k tomuto tématu i delší povídání, můžete nám je do pátku (8.10.) poslat i jako článek, bude-li mít hlavu a patu a aspoň nějakých 250 slov, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Začátkem listopadu pak vybereme alespoň jednoho z autorů článků na tato týdenní témata a pošleme mu pěknou knížku 😉
Peti, kdybych napsala otevřeně, co bych tady mohla postrádat, byl by to asi průsvih. :-)) Takže to rozhodně riskovat nebudu.
Osobně bych byla asi smutná z toho, kdybych zde nepotkávala “staré“ přezdívky.
Nejvíc by mi chyběla asi diskutárna.
lestejsko, ani nevíš, jak mě tento tvůj příspěvek potěšil 🙂 děkuju:-)
Navíc jsi mi potvrdila, že intuice funguje, já ti totiž zrovna chtěla odpovědět na tvůj komentář ohledně vyhodnocení soutěže a mimo jiné ti navrhnout, abys připsala pár řádků i sem. No a pak mě napadlo, nejdřív sem kouknout, jestli jsi mezitím už nenapsala.
Takže vítej na VD a když budeš mít chuť, tak piš. Myslím, že těch vyhrocených diskuzí tu moc není 🙂
Ostatním taky děkuju za reakce, měla jsem obavy, jestli s tímto tématem nebudu otravná, protože to zde už opravdu párkrát bylo. No a vy místo nadávání ochotně píšete a dokonce i chválíte, tak snad mi nenaprší zítra do nosu 🙂 – ba ne, moc dobře vím, že ta pohoda, kterou tak opěvujete je hlavně vaše zásluha. Prostě – jaký si to tady uděláte, takový to máte 🙂
A jestli na mě máte ještě náladu, měla bych jednu doplňkovou otázku: Bez čeho byste si VD už nedovedly(i?) představit? A co byste tu naopak mohly klidně postrádat?
Díky, díky, díky!
No, já budu asi nejkurioznější… 🙂
Jednoho krásného dne jsem si seděla na lavičce a hned na vedlejší si sedla taková holka která byla těhotná a diskutovala s kamarádkou. Probíraly problém ohledně potratu, který musela podstoupit. A já se zájmem poslouchala, jak to zrovna neměla lehké otěhotnět a pak tedy to miminko, které bylo špatné a hodně povídala o stránkách, kde jí pomohlo to, že ji nikdo neznal, kde se nemusela přetvařovat, kde ji místo odsouzení za to, že to musela udělat čekalo povzbuzení, jak je statečná. Párkrát zmínila název stránek a tak jsem tady i já.
Rok neregistrovaná a teď už pár týdnů registtrovaná 🙂
Moc se mi tady líbí, ikdyž se moc do diskuzí nepouštím. Nemám ráda vyhrocené situace, kdy se holky uráží a nedokáží respektovat názor a postoj druhého. L.
… a navíc… VD jsou vážně návykové 🙂
Virenko, já si vzpomínám, jak jsme tě lámaly, ať se zaregistruješ – a pak jsi nám tu návykovost potvrdila ;))
Ahoj, Petro, opravdu hezké téma :))
Já si to pamatuju přesně – tehdy tři a půlletý Davídek začínal chodit do školky a byl to šílený boj – hrozně plakal, nechtěl… a já hledala radu, jak na to :)) aby chtěl 🙂
Přes Google mi vyskočily i tyhle stránky, ¨tak jsem klikla, zadala dotaz… no a už jsem klikala čím dál častěji a celkem krátce na to jsem se zaregistrovala – tuším to teď brzo budou 3 roky.
VD mě získaly tím, že tady nikdo nikoho neosočoval, hádky probíhaly spíše v přátelském duchu a přišla mi to tu vzácně otevřená a milá skupinka lidí – a jsem moc ráda, že tenhle trend si VD zachovaly. Měli jsme tehdy internet celkem krátce a já byla přesvědčená, že se nikdy nikde nebudu registrovat 🙂 A musím říct, že jinde než na VD registrovaná nejsem, i když občas nakouknu i jinam – ale nikde mě to moc neoslovilo. Co chodím do práce, na net chodím ne denně, ale už jen na VD – ty si neodpustím 🙂
A navíc je mi ctí, že jsem některé holčinky mohla poznat i osobně.
Petro, fakt, stále a znovu opakuji, stvořila jsi jedinečné stránky a kamarádky, co sem chodí, JSOU jedinečné bytůstky :))
Kekunko, víš, že někteří lidé naskakují do vlaku za jízdy??? Zkus naskočit do plkárny a uvidíš, jak se povezeš:-)
A víte, že už si svoje začátky vůůůbec nepamatuju? 🙁 Myslela jsem, že kvůli jménu, ale ne, muselo to být dřív. I když podle data registrace…
Myslím, že mě sem původně přivedl vyhledavač, když jsem něco potřebovala zjistit. Možná kolem porodnic. Pak si pamatuju to jméno – hledala jsem význam jména Debora (které dala kamarádka své dceři), a tady na VD se v jedné diskuzi pod článkem objevovalo. Bylo tam zajímavé počtení nad jmény, jejich významem, barvami, … Pročetla jsem sem tam nějaké články a komentáře, ale opravdu jen minimálně. Občas mě totiž pěkně namíchly – např. názory na mladé matky od tuším mamčilenči.
Zaregistrovala jsem se až na konci září 2007. Kvůli Klubkové soutěži. 😉 Nakonec jsem ze sbírání klubíček strašně dlouho vůbec nic neměla. Neměla jsem dost klubíček, většina cen mě ani nelákala, nové se neobjevovaly, … Až pak, jak Petra udělala velké změny, tak jsem svá klubíčka částečně využila.
Ze začátku jsem se tu rozkoukávala a připadala si zmatená. Objevila jsem diskuzi TaHad, která měla problémy s přítelem. Objevila jsem Emu a Helenu, kterou zmiňuje Lussy. (Padmé není ona Helena, neb Padmé je vdaná a má staršího syna, zatímco tamta Helena se zmiňovala, že syna má mladšího a s ženatým chlapem, tj. je s dítětem sama.) Zapojovala jsem se do diskuzí a jeden čas jsem tu byla opravdu denně. Jenže přišlo nedorozumění a já se stáhla. Atraktivnější soutěže mě přetáhly na jiný server, ale na VD jsem stále nakukovala.
Díky VD jsem si našla dvě opravdu dobré kamarádky, kterým důvěřuju a za mnohé jsem jim nesmírně vděčná – jsou to Padmé a Petra. 🙂 Holky, díky! (Mohu např. odkázat na svůj článek Zasněžená vzpomínka aneb Padmé, děkuji.)
Ale jsou tu i další, které mi něčím pomohly, v něčem povzbudily, něčím podpořily, i když o tom vlastně ani neví. Mnohým z vás jsem vděčná za ledacos. Např. Pavlíncev za diskuzi o menstruačním kalíškku, Ájíkovi za články o katolictví, Bramborka mě zase rozesmívala svými články o rodinném domečku, …
VD opravdu dokáží pozitivně ovlivnit život. Respektive to dokáží fajn lidičkové, kteří sem píší.
V současné době se tu vyskytuju v podstatě denně, ale spíš jako čtenář, komentáře píšu málo, ačkoli mě to mrzí. Je tu mnoho úžasných holek, které obdivuju. Ráda nakukuju do Plkárny, jak se ta či ona z vás má, ale i když výjimečně čas mám, nemám odvahu se zapojit, naskočit do rozjetého vlaku. Nebojím se, že by mě holky vyštípaly, jen mi to přijde takové nepatřičné…
Takže ač jsem tu málo vidět, jsem na VD pořád a jako “Velký Bratr“ vše sleduji. 😀 😀 😀
Pardon za délku, já jak se rozepíšu…
Dostala jsem se sem přes odkaz na jiném webu – jednalo se soutěž o šátek na nošení dítka. Ta cena mne moc lákala, pak jsem se tu rozhlédla a nějak zůstala. Nastalo období, kdy jsem byla více aktivní, pak zase méně… teď tu sice “nejsem“ příliš vidět, ale zůstávám stále s Vámi!
Ahoooj:-). Co mě přivedlo na VD? Vyhledávala jsem fotosoutěže na téma pes a tady bylo téma Dítě a pes:-). Zvláštní a už tu budu mám tušení 2 roky:-)
Já VD našla náhodně. A mám to tady ráda. Přijde mi to tady takové domácké 🙂 Mezi sebou si tykáme, povídáme a radíme.
A je neuvěřitelné jak mě dokážete rozesmát nebo také rozplakat.
Prostě si taky mezi Vámi připadám jako doma.
Některé z Vás jsem poznala už osobně a jsem za to moc ráda. Škoda, že nevyšlo více setkání, která byla plánovaná.
Za VD jsem moc ráda a i když nemám vždy čas napsat, poradit, poklábosit, každý den alespoň nakouknu.