Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
dudlík ano nebo ne?
Ahojky všem. Zajímalo by mě, jak jsou na tom jiné maminy se svými dětmi, zda jim dáváte dudlík nebo ne. My ho zatím nemáme, ale poslední dobou si malý čím dál víc cucá prsty nebo pěstičku, tak nevím, zda mu jej přeci jen nedat. Před porodem jsem byla rozhodnuta, že mu dudlík dávat nebudu, v porodnici samozřejmě preferují to samé, ale teď jak na něj koukám, už si tak jistá nejsem. Díky za příspěvky. Janík
Cori, přesně tak, já jsem ho taky měla jako záchranu ve chvílích, kdy to fakt bylo nutné. No, a stejně záleží na dítěti, jak říkám, malý byl opravdu to nejnáročnější miminko a dudlík nechtěl, tož se vlastně celým prvním rokem prokřičel a provztekal, protože když se staráš o další děti, dům a zahradu, tak nemůžeš v kuse kojit a kojit a kojit:-)))
Nechci, aby to vyznělo, že jsme mu ty dudlíky neustále nutili, jak to tady odsuzujete, protože to ani nešlo… Prostě se mu dal k pusině, aby ho zkusil pomalu vsát a on ho jen odstrkoval jazýčkem a strašně se u toho šklebil, čímž nás dokonale rozesmál:-)
No a přišla babi a vrazila mu ho do pusy, než jsem stačila zakročit, malého natáhlo a od té doby i kdyby si ho předtím třeba vzal do ručky a prohlížel, tak teď už ho nechtěl ani vidět. Ale to bylo až u toho posledního, asi babičce připadalo, že se prostě s tím moc mazlíme. Dostala sprdunk a naštvala se. To jen dodatek k tomu “okolí“, taky se mě neustále každý den všichni ptali, proč nemá dudlík, když tak strašně pláče…Vladánek byl totiž každý den slyšet po celé vesnici, proplakal každou cestu v kočárku i v autě. Zrovna u něj bych dudlík opravdu uvítala. Třeba Kačka byla takové zlatíčko, že ho měla, jen když jí rostly zoubky nebo bolelo bříško, jinak usínala krásně sama… Jó to byly časy…:-)
Já jsem dudlík používala, protože mě jaksi “zachraňoval“ v situacích, kdy mi malý třeba křičel celou cestu z poradny, chodili jsme pěšky, protože to mám z domu tak dvacet minut. Jednou jsem to vydržela, podruhé ne. Já ho ale malému dávala později, ne když byl malinkaté miminko. Švagrová dává malé dudlík, i když je hodná a nepláče 🙁 Pak se dítě těžko dudloše zbavuje. Můj dojem.
I já kolikrát slyším (hlavně z manželovy strany) větu typu “já bych mu dala dudlík a hotovo“. Se přiznám, že už mi to kolikrát leze krkem. Kojit bych chtěla plně dál, tak jen doufám, že pokud mu toho dudáka někdy dám, nebude v tom problém. Za chvíli jdeme s prckem na tříměsíční prohlídku, tak se zeptám ještě doktorky, co ona na to…
Jsme plně kojící 😀
Virenko, pěkně jsi to napsala, tak s tím taky souhlasím. Já prostě chápu, že některé děti mohou dudlík vyžadovat – myslím tím, že třeba jsou fakt dost neklidné a dudlík je “záchrana“. Jenom prostě nechápu, proč většina rodičů (a to si fakt myslím,ž e je to většina) “cpe“ dudlík dítku okamžitě po propuštění z porodnice (protože většina porodnic to dneska nedovolí…). Sama jsem se docela často setkávala s nesouhlasem, že moje děti dudlík neměly, několikrát mi okolí “vysvětlovalo“, že ho to prostě “musím“ naučit, že když nechce, že “musím“ jenom vydržet a jak se mi krásně uleví, že mu budu moc dát dudlíka. Pořád mě všichni litují, jak to mám hrozné, že mu na uspání nedám dudlíka… a o tom jsem mluvila, akorát jsem to jako vždy napsala dost kostrbatě… 🙁
Pardon, úpis, správně má být: …čím mladší dítě, tím větší problém…
omlouvám se.
Věk už víme, další otázka je, jak je dítě živené. Pokud je lahvové (ať jenom nebo přikrmované lahví), je to podle mě otázka čistě výběru rodičů, dítě už dudlík zná a není moc co řešit.
U kojeného dítěte je vždycky nutné přemýšlet jako první o tom, jestli mi dudlík stojí za potíže s krmením. Čím starší dítě, tím menší problém, tříměsíční by už snad potíže mít nemuselo – ale většina dobře plně kojených dětí dudlík v tomto věku odmítá přijmout… Odstavení nebo nedostatečné kojení je ale relativně častým důsledkem dudlíku a člověk by potom neměl říkat, že ho něco takového nenapadlo.
Prstíky si děti sají a cucají relativně často. Co se dítě odnaučuje hůř, se podle mě nedá vůbec říct, protože každá máme úplně jiné dítě. Dítě- savec bude hůř ukončovat dudlík i ručičku, dítě od mala dudlíkované a savec si často po odejmutí dudlíku začíná poprvé v životě cucat palce. Podle mě tohle závisí čistě na dítěti, ne na způsobu, který zvolíme.
Velmi neklidné dítě může šidítko dobře uklidnit. Obvyklé chování dítěte bych ale šidítkem neřešila tak automaticky a je dobré si uvědomit, že správné slovo pro dudlík je skutečně šidítko. Naprostá většina příbuzenstva ve věku babiček bude dudlík podporovat až prosazovat, to je jediná stoprocentní věc. Jejich generace bývá také označením šidítka často velmi dotčená, bohužel. Nikdo tohle ale za žádnou z nás nevyřeší a děti, které si sají palec, taky nejednou vyplivnou dudlík a vezmou si palec, nic nového pod sluncem 🙂 Jediné, co bych opravdu nepodporovala, je vnucování dudlíku. Pokud dítě dudlík plive a odmítá, matky, které mu ho do pusy opakovaně cpou dny nebo týdny, ty opravdu nechápu a nelíbí se mi to. Jinak každý ať dělá co nejlépe vymyslí…
ctiradka: malý bude mít teprve tři měsíce, jsem si myslela, že jsem to tam napsala, ale zřejmě jsem si to neuvědomila… 🙂
Za mě?? Já na dudlíku nevidím nic špatného, malá ho měla už v porodnici, sestry nenamítaly nic…………odnaučila se od něho ve dvou letech, nikdy jsem neviděla, že by si cucala prsty……malý dostal taky dudlík v porodnici, opět sestry nic neříkaly………..má ho do ted, ale jen na spinkání, už se mu blíží dva roky, takže začne odnaučování……….mě teda hodně pomáhal, když mimčo plakalo na procházce dudlík pomohl, když plakalo, nevím proč, dudlík ho uklidnil…….prostě na každém záleží, bud a nebo……..odnaučovat cucání prstů je opravdu složité:-)
Ani jeden z mých synů dudlík neměl. Nejsem zastánce dudlíků jako takové, myslím tím, že většina lidí kolem má pocit, že miminko “musí“ mít dudlík a já nesouhlasím s tím, že se dudlíky dávají dětem automaticky, aby jako “neřvaly“. Nechápu maminky, které jsem vídala třeba na poradně, jak ležícímu miminku (několikatýdennímu, prostě malinkatému) rvaly do pusinky dudlík, ani když neplakalo a když ho vyplivlo, zase rvaly dudlík.. i když nebyl zjevný důvod mu ho rpostě zrovna do pusinky nacpat….Nicméně i já jsem říkala, že pokud si dítko bude cucat ruky, tak raději dudlíka, protože ten se potom dá jednou vyhodit a odnaučování je snažší….
Z praxe … Je určité období, kdy je NORMÁLNÍ, že dítko ručičky zkoumá tím, že si je cucá. Dělaly to oba moji kluci, asi ve věku 4-6 měsíců. V tu dobu jsem jim oběma dudlíka zkusila dát, ale protože se hned nechytli a dávili se, vytáhla jsem ho a asi po třech pokusech dudlíka zase schovala. Zrovna tou dobou jsme se dostali taky na neurologii a dotaz od Mudry zněl, zda má dudlíka – odpověĎ byla, že nee, ale že si zrovna začal cucat ručičky (celou pěstičku, nebo někdy jenom palec) a že ho zase nechci naučit na cucání ruky. Doktorka mi na to řekla, že je v pořádku, že v tomto období si dítko cucá ruku, že to není důvod k panice, jenom, že to msuí nejpozději do roka (to mi přišlo teda dlouho, se přiznám) přestat. Já jenom ještě doplním, že moje obě děti si cucali ručku možná celkem dva měsíce a potom sami přestali, nijak sjem je to neodnaučovala….
Nepíšeš, jak je tvoje dítko staré, ale třeba to spadá do stejného období, o kterém píšu já…. 🙂