Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Kterak mi dnes neukradli auto
Holky, dneska mám teda zážitek, uf.
Malá je na noc u babička, já byla objednaná na brzy ráno na rehabilitaci. Hned jak jsem se vzbudila, pořád jsem měla v hlavě myšlenku, že kdyby mi ukradli auto, že bych byla namydlená a tak, prostě nevím, ale pořád se mě ta myšlenka držela.
Ráno teda nasednu do auta a jedu do města. Parkování hrůza, vedle polikliniky jsou i 2 střední školy, takže je to vždycky problém. Auto jsem nakonec zaparkovala až za jednu ze škol a mazala na rehabilitaci a pak do města nakoupit.
K autu jsem se vrátila za 1,5 hodiny. Vedle něj seděli na zídce čtyři takový týpci, asi studenti a kouřili. Blížím se k autu, vytahuju klíče, že otevřu kufr a dám tam nákup, kluci na mě koukají a najednou ten jeden jde ke mě a říká: Pani, tohle je vaše auto???“
Mě hned problesklo hlavou, že se asi něco stalo, a začala jsem ho prohlížet, jestli není poškrábaný nebo tak něco.
Řekla jsem mu, že je moje. On šel ke stěrači a vyndal nějaký lísteček a říká: Tak tohle už nebude potřeba. Pani, nechala jste si ve dveřích klíče, tak jsem vám tu napsal vzkaz, že je mám já. Sem si řikal, že je lepší když je vemu já, než ňáký cikáni, co?“
No já nejdřív nechápavě čučela, protože klíče jsem držela v ruce, ale za vteřinu mi docvaklo, že to jsou moje náhradní klíče a říkám mu: “Ježiši, ale kde se vzaly ve dveřích spolujezdce? Ty já dneska vůbec nepoužívala.“. “No to já nevim pani :-)“.
Milionkrát jsem mu děkovala, oni ze mě měli samozřejmě prdel (pardon),ale fakt jsem byla šťastná, protože za hodinu a půl je fakt zázrak že někdo ty klíčky nešlohnul a autem neodjel.
Pořád mi vrtalo hlavou, kde se tam ty klíče proboha vzaly. Pak mi docvaklo, že manžel má odpoledne, až pojede z práce, vyzvednout malou u babičky a ráno si zřejmě přendaval z mého auta do svého autosedačku.
Tak jsem mu hned volala a říkám mu to. Takže to tak bylo. Nemohl ráno najít moje klíče (ty byly v kabelce) tak si našel náhradní, odemknul si moje auto, autosedačku přednal, odjel do práce a ty náhradní klíče nechal zvenku v zámku. Já si toho ráno nevšimla a bylo to.
Samozřejmě přísahal, že je URČITĚ ve dveřích nenechal a položil je na palubovou desku.
Až mu bude 60,tak netrefí domů, neustále někde něco nechává, klíče od domu zvenku ve vrátkách, mobily, doklady, hrůůůůza. Ale tohle by teda byl mazec největší.
Lussy tak to je šupa!a pak,že je ta naše mládež hrozná:-)
Tož tak to byla haluz! 🙂 To bych mu asi vděky vrazila ještě dvě stovky do ruky a děkovala až do odjezdu!
Lussy, jde vidět, že dobří lidé, hlavně ti mladí ještě jsou.
Bylo to velké štěstí. :-))
Lussy tak to je teda opravdu stesti jako blazen!!!!!:DDDD a je super, ze se ti hosani takto zachovali…myslim, ze takovych kluku moc neni:(((
Lussy,já to četla se zatajeným dechem..a pak že je dnešní mládež zkažená..není:))..naštěstí se ještě najdou poctiví mladíci:))
Lussy, týjo! Já to četla jak detektivku!
Paráááda. Skvělé!:-))
Měla jsi kliku jako hrom.:-)
Blahopřeji.
Lussy , to je mazec, ale jak je vidět, ani mladí týpci 🙂 nejsou všichni zkažený.
Je moc fajn, že je všechno v pořádku a můžete jezdit dál.
Holky, dneska mám teda zážitek, uf.
Malá je na noc u babička, já byla objednaná na brzy ráno na rehabilitaci. Hned jak jsem se vzbudila, pořád jsem měla v hlavě myšlenku, že kdyby mi ukradli auto, že bych byla namydlená a tak, prostě nevím, ale pořád se mě ta myšlenka držela.
Ráno teda nasednu do auta a jedu do města. Parkování hrůza, vedle polikliniky jsou i 2 střední školy, takže je to vždycky problém. Auto jsem nakonec zaparkovala až za jednu ze škol a mazala na rehabilitaci a pak do města nakoupit.
K autu jsem se vrátila za 1,5 hodiny. Vedle něj seděli na zídce čtyři takový týpci, asi studenti a kouřili. Blížím se k autu, vytahuju klíče, že otevřu kufr a dám tam nákup, kluci na mě koukají a najednou ten jeden jde ke mě a říká: Pani, tohle je vaše auto???“
Mě hned problesklo hlavou, že se asi něco stalo, a začala jsem ho prohlížet, jestli není poškrábaný nebo tak něco.
Řekla jsem mu, že je moje. On šel ke stěrači a vyndal nějaký lísteček a říká: Tak tohle už nebude potřeba. Pani, nechala jste si ve dveřích klíče, tak jsem vám tu napsal vzkaz, že je mám já. Sem si řikal, že je lepší když je vemu já, než ňáký cikáni, co?“
No já nejdřív nechápavě čučela, protože klíče jsem držela v ruce, ale za vteřinu mi docvaklo, že to jsou moje náhradní klíče a říkám mu: “Ježiši, ale kde se vzaly ve dveřích spolujezdce? Ty já dneska vůbec nepoužívala.“. “No to já nevim pani :-)“.
Milionkrát jsem mu děkovala, oni ze mě měli samozřejmě prdel (pardon),ale fakt jsem byla šťastná, protože za hodinu a půl je fakt zázrak že někdo ty klíčky nešlohnul a autem neodjel.
Pořád mi vrtalo hlavou, kde se tam ty klíče proboha vzaly. Pak mi docvaklo, že manžel má odpoledne, až pojede z práce, vyzvednout malou u babičky a ráno si zřejmě přendaval z mého auta do svého autosedačku.
Tak jsem mu hned volala a říkám mu to. Takže to tak bylo. Nemohl ráno najít moje klíče (ty byly v kabelce) tak si našel náhradní, odemknul si moje auto, autosedačku přednal, odjel do práce a ty náhradní klíče nechal zvenku v zámku. Já si toho ráno nevšimla a bylo to.
Samozřejmě přísahal, že je URČITĚ ve dveřích nenechal a položil je na palubovou desku.
Až mu bude 60,tak netrefí domů, neustále někde něco nechává, klíče od domu zvenku ve vrátkách, mobily, doklady, hrůůůůza. Ale tohle by teda byl mazec největší.