Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
co dělat?
Hezký den, ráda bych četla od vás nějakou radu..
Brácha má kamaráda, který si ode mně koupil kočárek a následně po mně chtěl i autosedačku. Za kočárek mi peníze dal, ale za sedačku ne. Přišel s tím, že mu peníze příjdou na účet později, tak že mi je potom dá. Už je to měsíc a neozval se 🙁 Psala jsem mu sms 2x, že jsme se na něčem dohodli, ale neodpovídá. Brácha neví, kde bydlí a ani ho nepotkává. Nikdo to neví, jen prý někde na Letné 🙁 Moje máti mi tehdy říkala, ať mu sedačku nedávám, že není spolehlivý 🙁 já mu ale věřila 🙁 Nevím, co mám dělat. Včera jsem mu psala sms, že pokud mi do konce tohoto týdne nedá peníze (jedná se o blbou pětistovku), nebo nevrátí sedačku, podám stížnost na policii. Nebo jinam? Co myslíte? Jednám správně? Vždyť jen vím, že se jmenuje Robert. Jěště nikdy jsem tohle řešit nemusela 🙁 (a jsem poučená.)
Tak mi prosím poraďte, jak na to, děkuju.
Linduško,
teď je to pro tebe moc čerstvé, slzy přijdou až bude jejich čas.
Kamarádovi takto rychle zemřela před 4 lety maminka. Odjel na dovolenou a když přjel maminka byla v nemocnici, kam původně šla na banální vyšetření. Šel jí navštívit a doktoři mu řekli, že ji čeká několik dnů, max. týdnů života. Než si to stačil srovnat v hlavě, za 3 dny zemřela :-(.
Linduš, moc na tebe myslím, opatruj se.
Děkuji, děkuji :-(((( Je to takový zvláštní pocit, že už dotyčnou osůbku neuvidíte. Malý měl babičku moc rád. 26. května nastoupila do nemocnice se zvýšenou sedimentací a dnes..jěště včera jsem ji hladila po vlasech…strašně, ale strašně rychle odešla :-(( jakmile lehla do nemocnice a dozvěděla se, co jí je, vzdala to 🙁 já nastoupila mezitím do práce a postupně se dovídala samé nepříjemné zprávy. Všechno je strašně hnusné a ošklivé a smutné, a hlavně těžké, protože malý si chce hrát, chce jít na písek, musím fungovat, musím….nečekala jsem tak rychlý maminčin odchod. Sice mám oči jako pneumatiky, ale momentálně nebulím. Jak to? Copak je mi to lhostejné? Nechápu to 🙁 jen cítím, jak se klepu…
Omlouvám se, že sem přicházím jen s takovými zprávami, vy jste moje sluníčka, děkuju.
Jen vůbec netuším, jak budu fungovat za týden v úterý v práci. Zvládnu to?? Jak se zbavit těch vidin před očima? Bože, to je otázek…tak dobrou noc moje virtuální kamarádky. Zkusím spát. corina
cori : upřímnou soustrast, je mi to líto…drž se, nejsi na to sama.
cori : upřímnou soustrast, je mi to líto…drž se, nejsi na to sama.
Linduškoooo :((((
Vůbec nevím, co říct, na to se moc říct nedá…
Drž se, prosím – a kdyby cokoliv, majlíka máš…..
Jsme tady.
Linduško,
upřímnou soustrast. Je mi to moc líto. Drž se a když budeš mít chuť a náladu, přijď sem, tady tě vždycky podržíme a podpoříme.
Ach jo……. 🙁
Corinko, upřímnou soustrast. Držte se. :-(((
Corísku, my se asi neznáme, ale nedá mi to, je to strašná zpráva. V tuhle chvíli asi nemá cenu cokoliv říkat, tak alespoň nadálku posílám objetí. Drž se holka 🙁
Corinko, přijmi mou hlubokou a upřímnou soustrast, na to slova nestačí … je mi to líto… Prosím, buď statečná a drž se – už kvůli malému.
Když budeš chtít nebo potřebovat, víš, kde mě najdeš.
Ahojky moje zlatíčka, chtěla bych vám moc poděkovat. MOC.
Dnes mi do práce přišla zpráva, že maminka umřela. A já mám pocit, že já s ní….vzala jsem si volno, ani nevím, kdy bude pohřeb. Je mi nanic, ale malý mi nedovolí být v pr….prášky vyhodím a opiji se slivovicí. Cítím obrovské prázdno. Všem děkuji za milé slovíčka.
Padmé, mám radost, že budeš mít maminku doma, opravdu. Možná jsem studená a chladná z mého příspěvku, ale zdání klame. Tak pápá, musím končit. L.