Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
změna nějak rychle??
Holčičky musím si vylít srdíčko, ani nevím jestli to má být v šedé barvičce nebo růžové je to tak na půl. Víte, že jsem se zminovala o tom, že máme malej byt 58m na pět lidí je pidi za chvíli si tu budem špapat na hlavy.No včera jsem koukala na netu na reality a zalíbil se mi inzerát na byteček 4+1 a 93m, ale né v našem městě, ale 15km odsud byla bych blíž k mamce i práci. Manželovi jsem to volala a on at dohodnu schůzku.Paní z realitky se dojela kouknout i na náš byteček a hned si od manži sepsala informace. Já vím zatím to vypadá růžově, ale na mě to palo. Jednak musíme si půjčit prodáme náš, ale něco nám chybí a to 700tis, v tom by jsme si nechali 100na předělávky,(platili by jsme to asi 12 let od lišky) protože byt je po důchodcích a nic tam není podle mých představ já jsem taková tunta.No v noci jsem z toho nespala tak jsem dnes jak králík, bylo to moc rychlé rozhodnutí. Manžel mě přesvědčuje a uklidnuje, že mi to tam předělá, a že prostě velkej byt potřebujem, tak si říkám pro a proti a mám panickej strach, je to během pěti let už třetí stěhování, tolik jsem toho měnila a ted znovu…městečko znám i kamarádky bych měla blíž, i brácha tam bydlí…problém nastal s klukama větří byt chtějí a mít svůj pokojík také ale tady…starší mi to obrečel a dokonce chtěl jít bydlet k tátovi, i mu volal aby si postěžoval a tatínek mu řekl, že ON by mu to nikdy neudělal, a že by ho zajímalo kam dávám alimenty…holky mít ho u sebe tak ho zabiju hovado jedno, místo aby podpořil, i on to bude mít ke klukovi blíž…holky to byl šok, nemít Honzíka tak jsem šáhla snad po panáku a né jednom….no to je ta demokracie ….tak jsem se mu to snažila vysvěttlit v klidu i jsem byla ostřejší….no když jsme se vrátili z prohlídky bytu byl jak vyměněnej, měli jsme připraveno na kafe…ráno jsme o tom mluvili znovu, s tím že by si do té školy dojížděl ty dva roky by zvládnul také jsem do školy dojížděla, jen se o něj budu bát,když v místě jsou tři základky a všechny 10minut chůze…..no Míša přestoupí, také nadšenej nebyl, ale pak ho to přešlo byl se kouknout s náma a vybral si pokoj, kousek je nádherný hřiště a slíbila jsem mu že kamarádky kluka kterj s ním chodí a jsou jak kosí bratči vemem sem tam na víkend….jo Vašík ráno mluvil ok, s tím že může dojíždět do školy sem mu to asi přestalo tak vadit, snažila jsem se ho naladit, že bude mít svoje soukromí at na kamarády, nebo za pár let na holky:-), že tady si jeden sedne ke stolu a druhej blbě vidí na televizi, sám ví že je to malinké, no a zabralo i to že ho nechám vyřádit tvůrčím duchem rád maluje atd tak se bude na svém pokoji podílet zatím má vymyslet co si tam udělá…no já jsem celou noc nespala strach šílenej jsem trubka, dva roky koukám po bytech, ted se bojím dluhu, práce je tam jak na kostele, mám tu doktory atd a zase změna jako by jich nebylo dost za posledních pět let…rozvod, stěhování, pak stěhování další ke Standovi, pak šok s Honzíkem, ted zase stěhování a kolotoč…strach z toho jací budou sousedi, jestli nebude byt hlučnej, jak se to všechno dáme dokupy….pak se juknu na Honzíka a usmívá se na mě a já mu slibuju že bude mít svůj pokojík a bude si mít kde hrát…omlouvám se za neuspořádané myšlenky ale já je tam zatím nemám srovnané…dnes tu byla realitní makléřka se zájemci, no dojem líbilo se jim to, i já jsem smutná z toho že jsme to tu dali dokupi tak jak si přesdtavujem…..jejda já jsem asi tele….kdy se začnu radovat….snad to přijde vždyt to dělám kvůli dětem snad budou spokojiní a my také….no a aby toho nebylo málo zítra jdu na zkoušku a nebyla jsem schopná se na to pořádně kouknout, ale prý hlavně hodnotí práci co se jí davala vypracovaná a ta se jí líbila tak to snad bude dobré…..kdyby jste věděli co všechno se mi honí hlavou
Sluníčko, Bamisko, gratuluji k nááádhernému bytu i se zahrádkou :-)))
Gratuluji rovněž ke skvělému manželovi, který umí podržet, když to potřebuješ!
Dopředu i k dětem, které si zvyknou možná rychleji než Vy s mužem 🙂
Takové úvahy, jaké teď máš, jsou asi důležité, musíš si to prožít a propřemýšlet, aby sis pak to lepší o to více vychutnala.
Neboj, všechno bude dobré! Držím Vám všechny palce :-))
Nepřihlášená Jovanka
Bamísku, ten byteček je mooooc pěknej. A můžeš si ho předělat jak chceš. Já jsem holka z města (Brno), vyrostla jsem v paneláku a teď jsem na vesničce, která má cca 600 obyvatel a náš pozemek činí 2500 m2. Změna byla obrovská, práce je tu pořád moc (je to stará zemědělská usedlost, a koupili jsme ji od starýho mládence a ke všemu byl velmi jednoduššího myšlení…tak si představ jak to tu asi vypadalo)…ale díky tomu, jsme si mohli pořídit pejska a Domče brášku:o). Zní to možná divně, ale je to tak:o)…během 3 let jsme se stěhovali 3x a po čtvrté do našeho vlastního. Ten váš nynější byteček je opravdu malinkej, uvidíš, že po nastěhování do novýho budeš psát během měsíce…v životě bych už neměnila. A budeš se potom sama sobě smát, jak jsi v podstatě panikařila:o))). A dětem se nediv, podívej co se honí hlavou tobě … na tož jim. Oni mají větší strach než ty. Neznám tě, ale podle toho co píšou holky máš skvělou rodinu a to je důležitý. Tak se neboj…náročný bude jen to stěhování a pak už jen metry a metry většího prostoru pro všechny:o))))))))))
To mi Lussy povídej,já zírala když jsem projížděla realitky v Pardubkách.A to mi máme / myslím,nevím přesně/ 27m za 960tis.Jedna místnůstka.
Bude se jim tam líbit,bude.Do Čáslavy na kole je to za humny,takže tetička Hanička si za pár měsíců počochní Honzíčka:)))))
bami,
já bych řekla, že za ty prachy je to super byt. A píšou tam, že je k dispozici i chatka se zahrádkou, tak to je super ne? A dům je celý opravený, to je velký +.
My jsme taky ze stř. Čech i když ze druhého konce a takový byt pod 2 miliony nekoupíš ani omylem.
Bami, hlavu vzhůru a jdi do toho :-))
Bude to dřina, ještě to obrečíš několikrát, ale nakonec budeš ráda :-))
Já se stěhovala z OV do NJ. Nikoho jsem tady neznala, všechno zůstalo v OV, rodina, přátelé, doktoři, prostě všechno.
A dneska vím, že zpátky nich nešla ani za nic.
Pořídily jsme si domeček. Hypošku máme na 25 let. Spravené máme pouze přízemí protože na patro nejsou penízky ( nejdříve musíme udělat totiž střechu a na to chybí finance)
Ale jsem spokojená, do bytu bych se vrátit nechtěla :-))
Takže v konečném stavu, sice zadluženi na celý žívot, ale spokojeni.
Uvidíš, že se to zvládne. Hlavně aby jsi se začala těšit.
Tvoje obavy jsou zcela normální. Já se taky bála jít do toho a koupit barák, který byl v naprosto příšerném stavu. Vevnitř i kolem dokola.
Taky jsem to obrečela,ale teď bych neměnila :-))
No krásný:) Já Vám to schvaluju:)
To bude bydleníčko,uvidíš,že budeš v něm šťastná a ti tvoji chlapy v sedmým nebi.
http://www.sreality.cz/detail/prodej/byt/4+1/caslav-caslav-nove-mesto-zitenicka/4095743580
děkuju za milá slova opravdu mi moc pomohla až jsem se u toho rozbrečela…
přidávám odkaz na byteček, manžel slíbil opravit zdi sádrákem kde to bude potřeba, záchod je tím dřevem tmavý, tak dá dlaždičky, obložení na chodbě vipadá na fotkách docela dobře, ale ve skutečnosti to tak není tak půjde pryč, v obýváku pravděpodobně zbouráme tu zed je to papundekl a ten prostor otevřem alíbila by se mi tam kuchynka s pultíkem…na chodbě se manželovi nelíbí to dřevěné a ta vestavěná skřín tak to chce také zrušit…no prostě totální předělávání…pán si todělal sám všechno i kuchyn a je to vidět…takže kdyby někoho něco tvůrčího napadlo budu ráda
Bamisko změna je život a nový byt je výzva… můžeš tvořit a doladit si věci podle sebe… vím, že dělat to zas a znova je někdy otrava, ale budete mít každý prostor pro sebe a u společného stolu se jistě najdete:-)))
S realitama je to těžké, buď hledáš marně, sedíš na netu a klikáš .. nebo Ti přistane inzerát v ruce ani nevíš jak… já chtěla domeček strááášně moc- hledali jsem a objížděli pomalu 2 roky, ale nakonec se našla nabídka na výhodnou koupi bytu 4+1 ve městě kde jsme chtěli a už to jelo.. za 3 měsíce komplet rekonstrukce a dluh na 10let… no já ten domeček budu mít, ale pozdějc:-))) Teď mám jiné priority:-) Ono to bydlení je důležité, ale fajn fungující rodina je důležitější a to Ty máš, Ti Tvoji chlapi jsou zlatí:-)) K.
Vítej do klubu,Bami nešil, vždyť jsou tam všechna pro.
Já Ti rozumím,zvykla sis,ale zvykneš si znova a je to NAPOSLED a sama víš,že není zbytí.
Vem si nás:) Prozměnu jdem do menšího.Dluh u Komerčky rovný milion,já u Ge Money 207tis.,za 16 let důchod,akorát aby se splatila hypotéka.A to nemáme děti,které by nám časem přispěli na domáctnost.
A to nemluvím o tom,že já vyrůstala celý život na západě a v Pardubkách je Petrova rodina,3 ženský z VD a drží mě jen to,že budu mít k Vám okolo blíž,když bude nejhůř.
Osuš slzičky a hurá s úsměvem a plány do budouctnosti.
Takže doufám,že těch 15km / slabých 20min.autobusem/ je k Pardubicím:))))
Ahojky Bamisko:o)
Tak skoro stejný myšlenky se mi před cca 6lety honily taky hlavou. Bydleli jsme po podnájmech a najednou domek. Tolik jsem po něm toužila a najednou když tu byl, bylo strašně divný to všechno opustit a jít do vlastního. Je to výzva od života a byla by jsi hloupá(když to potřebujete jít do většího a nový byteček se vám líbí a má to víc pro než proti) čekat na něco jinýho. Jak píše Lussy něco jí táhlo do realitky, nám se stalo osudným jméno vesnice…byli jsme ve třech vesničkách a každá byla na úplně jiným konci republiky, ale základ názvu vesničky se vždy motal kolem slova písek. Tak jsme v té třetí koupili domeček. A ty jsi jukla náhodou na inzeráty a on tam byl….Myslím, že je naprosto normální, že máš z toho “obavy“. Všechno nový je divný a tajuplný než si to “ohrabkáš“ a zvykneš. A nejlepší na tom je, že do toho nejdeš sama :o)))
A teď jsem právě zjistila, že opět nejsem přihlášená. Tak co nejmíň obav a hodně krásnýho v novým bytečku:o))) SUODAL