Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Přišli jsme o kávové zrnko...
Ahoj holčiny,
chci vás pochválit, jak jste mě správně identifikovaly v příspěvku “Dvě čárky objeveny“. A díky moc za všechna milá přání. Ráda bych psala dál, jak miminko roste, jak se těšíme, ale…
Bohužel naše radost moc dlouho netrvala. V neděli jsme o naše zrníčko přišli. V neděli ráno jsem začala špinit, což mě vyděsilo, ale švagrová mě ujistila, že to se stává, že ona taky špinila. Do hodiny už ze mě ale tekla červená. Jeli jsme na pohotovost do České Lípy, protože jsme byli na chalupě a tam mi ultrazvukem potvrdili probíhající samovolný potrat. Chtěli si mě tam hned nechat, protože jsem krvácela hodně, ale já jsem chtěla přejet do Prahy, takže jsem je nakonec ukecala.
Za rekordní 3/4 hodinu jsme byli v Praze, volala jsem rychle mamce, jestli by u ní mohla Natálka spát, aby s náma nemusela do nemocnice a při té příležitosti jsem jí na Den matek sdělila smutnou událost. Pak jsem si doma vzala pár věcí (i když ty nejpotřebnější – pantofle, sprchový gel, kartáček s pastou ne…) a jeli jsme do Vinohradské nemocnice, kde mě hospitalizovali a za dvě hodiny mi provedli kyretáž.
V neděli jsem teda od zjištění do příchodu do nemocnice pořád brečela, pak mě to nějak přešlo a včera mě vyzvedávala švagrová a byla jsem celý den s ní, tak jsem byla v pohodě. Dokázala jsem o tom mluvit a být v pohodě, až jsem se sama divila.
Padlo to na mě až dneska, volala jsem svýmu gynekologovi, abych se objednala na kontrolu a kvůli neschopence a nějak jsem nebyla moc schopná to ani doříct.
Je mi moc smutno, chtěli jsme pro Natálku sourozence a nepovedlo se to. Přitom nekouřím, nepiju, žádný nemoci v rodině nemáme, já jsem nikdy s ničím nestonala, jedno těhotenství bylo naprosto v pořádku, tak proč to u druhýho nejde…???
Protože se Natálka narodila 17.11., bylo moje tajné přání mít hezké datum narození i pro druhé miminko a vycházelo nám to pěkně na 31.12., tak v tom se mi to trošku paradoxně splnilo, že jsem o miminko přišla na Den matek 9.5. To je taky hezké datum, co?
Arabat,
vím jak ti je, ale věř, že bude lépe. Taky jsem asi před dvěmi týdny přišla o mimi.Byla jsem sice na začátku, ale taky jsem to obrečela.
Tohle opravdu neovlivníš 🙁
Budu držet palečky aby to vyšlo a příští rok bylo mimi na světě :-))
Je mi to líto, že máš takovou nyní zkušenost a je to určitě hodně čerstvé a täk to bolí. Já jsem od jednoho lékaře slyšela, že většinou to příroda tak zařídí a prostě k tomu dojde. On říkal, že většinou v těchto případech se zjistilo poškození plodu a o to by to bylo pak pro Tebe horší. Určitě se to podaří a bude vše v pořádku.
Arabart,
to je mi moc líto. Příroda je ale mocnější, a člověk s tím nic nenadělá.
Moc ti budu držet palce ať to brzy přebolí a Natálka má brzy sourozence.
Arabart, to je mi moc líto, úplně jsi mi vehnala slzy do očí… Posílám ti pohlazení a trochu optimismu do žil. Asi to tak mělo být, možná zrnko nebylo úplně 100% zdravé a příroda to vyřešila sama. Držím palečky a věřím, že to nebude dlouho trvat, co nám oznámíš další radostnou novinu a o pár měsíců později už prozradíš i jeho/její jméno a míry… 😉
Arabart, není nic divného na tom, že tě to vzalo, představovat si člověk začne hned a pak to musí být hodně smutné. Moc držím palce, aby to brzy vyšlo.
My jsme se s manželem narodili na stejné datum (jiný rok) a do porodnice jsem odjela na své třicetiny. Nakonec to ale syn nestihl a narodil se až další den ráno. A tak jsme si řekli, že udělal dobře, že už při narození dal rodičům najevo, že bude mít na věci svůj vlastní názor. Takže u toho data záleží na úhlu pohledu 🙂
Arabart, moc se to sem nehodí, ale jak píšeš o těch číslech … když vidím ty nádherné dvoječky, já to číslo nade vše milovala a pořád jsem si vsugerovávala, jak určitě něco pro mě znamená, ale nemám s ním paradoxně v životě vůbec dobré zkušenosti…Moje osudové číslo je 1, ať jsem chtěla, nebo ne. Tím chci říct, že to není o číslech, což jistě víš :o) Jsem si jistá, že najdeš krásu právě v tom dni, který případne na narození Natálčiného sourozenečka, uvidíš! :o)
Arabart, byť jsem tedy nepoznala o koho jde při prvním příspěvku, tak o to víc mě mrzí, že to stalo právě Tobě:-(
Sama ze své zkušenosti vím, že se lehce řekne “čas je nejlepší lékař“, ale jak to udělat, aby plynul rychleji a opravdu co nejdříve vyléčil?!?! A taky moc dobře vím, jak jsem hltala každé slovíčko útěchy a naděje, prostě se mi tomu chtělo věřit, že se podaří.
Tak se neboj, osud bývá krutý, ale pak to několikanásobně vynahradí!! Tomu věřím…
Zdraví Tě a pohlazení s dávkou síly posílají všichni *Ježečci*
Ahojky, je to hrozné a nikomu tuhle zkušenost nepřeju. Věřím, ale že se tak stalo z nějakého důvodu, prostě nebyl ten správný čas. Zaměř se na něco jiného a uvidíš, že tu prcek bude co by dup 🙂
Já myslím, že když se mrňous narodí třeba 14.3., tak bude pro tebe i tohle datum moc krásné 🙂
Díky moc holky. Já vím, že se to stává, ani jsem nečekala, že mě to tak vezme. Ale to je tím, že jsem to opravdu hodně chtěla. A ono se říká, že když člověk hodně chce, tak to prostě nejde. Když jsme se snažili o Natálku, tak nám to trvalo rok a taky mi všichni říkali, ať na to nemyslím, že to pak půjde hned. Tak teď jsem taky chtěla moc a příroda to zase vyřešila jinak.
Chce to prostě čas a netrápit se…
Vím, že s tím datem jsem praštěná, ale pro mě jsou data poměrně hodně důležitá. Já jsem taky měla hezké datum – 2.2. – a vyšlo mi to i tak, že 2.2.2002 mi bylo 22 let, i když ten rok 2002 moc šťastný nebyl – zemřeli nám tehdy s manželem oběma babičky a manželovi i dědeček.
Takže asi opravdu přestanu hledět na data, ono to asi moc štěstí nepřináší :o)
I když toho 21.3. je taky moc pěkné datum… :o))