Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Labilní tchyňka..
Ahojky tak dneska toho mám na srdci více….
zítra mám jít na sraz po 10ti letech z gymplu…domluvila sem se s drahým,že v sobotu vynechá svou ,,povinnou“ pracovní návštěvu rodičů,kterou absolvuje už rok a půl bez vyjímky.A pohlídá malého a uvaří a já prostě budu ráno spát……
Jenže Paja tam dnes byl zavést mamince nový telefon a ukázat jí jak se s ním dělá. Když řekl,že v sobotu nepřijede tak se jeho maminka rozplakala,že to nemyslí vážně,že v každé rodině si lidi pomáhají a že jestli opravdu musí jezdit po nějakých návštěvách. Přitom o něčem takovém vůbec nebyla řeč..to si ,,vycucala“ z prstu.
1. nechápu proč drahý neumí říct rodičům na plná ústa jak se věci mají-pak vypadám že ho tam nechci pustit nebo co…
2. nerozumím proč jedna sobota vyvolá slzy
3. mám pocit,že mezi mě a manžovi rodiče tu barieru staví manža sám-nějak mi nejde na mysl že by nepochopili,že mám právo taky někam jít…on má vůči nim tak nepochopitelný respekt…jako by to byli cizí lidi…
4. na oběd nás pozvou tak 1x za 2měsíce-hody, Vánoce,Velikonoce,narozeniny… a když tam zajede manža s malým sám tak mě ani vidět nemusí…
Prostě jsou tak strašně jiní od mé rodiny,kde se prostě a normálně máme mezi sebou rádi a rádi se navštěvujem a rádi se vidíme a dáváme si rádi dárky….
Když jsme začli mluvit o koupi domu..tak jen spráskli ruce,že to bude hrozné,a kdo že jim bude jezdit pomáhat:-)))))
Holky potěšte mě nějakýma historkama z Vaší rodiny ať v tom nejsem tak sama:-))))) díky K
Karamelo, u nás je to něco podobného, jako u Kuřete – teda ne že by naši nepohlídali, nepomohli (spíš dědeček),ale babička je tak trochu od vnoučátek mimo, taková distingovaná dáma, ale pokud jsou „hodné“, může být :(… no ale říkám si, že by mohlo být i hůř, myslím, že to je opravdu rámec jejich schopnosti pomoci a moc už to neřeším. Spíš už si tak trochu zvykám, že v každé rodině je asi jako pomoc vnímáno něco jiného a každý má ty své schopnosti a hranice někde jinde. Ale u vás si taky myslím, že slzy jsou vydírání a tvůj muž by si měl uvědomit, že jeho rodina jste teď vy dva. Vnoučkovi můžou dát nějaký veledůležitý úkol 🙂 – taková společná práce s dědečkem je pro dítě nenahraditelná. Přijde mi to hodně sobecké – maminka (nebo tvůj muž) by měli přestřihnout konečně pupeční šňůru. A myslím, že máš plné právo si jednou za čas povyrazit – no co, manžel si „vyráží“ každou sobotu, ty máš taky právo…
Kami napadly mě ty samé otázky co Jovanku. Mám ten pocit, že si tchýně odmítá připustit, že manžel má už svou rodinu a jiné povinnosti.
Taky bych se na to neohlížela, protože je to citové vydírání. Prostě hlídá Kryštůfka a hotovo. Není se o čem bavit.
Je snad jedináček? Nebo si všechnu práci nechávají na sobotu, aby to manžel udělal? To pořád dělají těžkou práci, kterou nezvládnou sami?
Kašli na ni a jdi se bavit!!!!
To je mi líto, že se takhle zachovali, už jsme probírali, že má manžel pracovní soboty a bez pardónu, ale rodiče by si měli uvědomit, že už má i svou rodinu a to, že jim pomáhá je jeho dobrá vůle. Není přece otrok, pomáhá jim proto, že chce a ne proto, že musí. Když potřebuje JEDNU sobotu, určitě by to neměli obracet proti němu. Kryštůfek už je dost velký, určitě by nevyžadoval celou dobu něčí pozornost, mohl by mít svůj hodně důležitý úkol, který by mu babička s dědou mohli vymyslet a při jejich práci by mohli „zaměstnat“ nějakou drobností i vnoučka. Pro jednou by se určitě nic nestalo, když by nestihli všechno, mohli by si užít malého.
Manželova maminka bydlí s námi, když potřebujeme a nemá něco neodkladného, mohu jí děti svěřit. Moji rodiče si je berou většinou na jeden den o víkendu – ne sice pravidelně, ale často. Děti se tam těší, mamka si dopředu uvaří a udělá si nutnou práci, aby se jim mohla věnovat. Z legrace říká, že se psychicky připraví a pak funguje.
Sraz si užij, nemysli na problémy, doufám, že se Tě manža zastal a stojí si za svým. Slzy jsou v tomto případě vydírání.
Karamelo, užij si sraz a nemysli na tchýni…… tatík se postará a ať si to nějak zařídí s rodičema sám.
Můj bývalý by taky k mamince jezdil tak často, kdyby jen byla blíž, nakonec tam stejně skončil (teď je konečně šťastný), dokonce si myslel, že se k nim nastěhujeme celá rodina. Ten můj tam chtěl trávit všechna naše volna……Vánoce (od štědrého dne do Nového roku), Velikonoce, všechny dovolené……….. Jo, on jo, jemu tam bylo dobře, já musela se vším v domácnosti pomáhat a děti pohlídali až když jsem je uspala, pak jsme teprve mohli někam jít….teda my? já. On na mě čekal s kamarádama v hospodě (přece je tak dlouho neviděl). Taky jsem začala cítit, že „nás“ rádi vidí, hlavně když přijede synáček sám. Dopadlo to nakonec tak, že tam jezdil na dovolenou sám, když jsem musela do práce a děti mi tu samozřejmě nechal. Ani kluci už tam moc nechtěli, taky to vycítili, že jsou tam jaksi navíc.
A maminka ať nepláče, jak sama řekla: v každé rodině si lidi pomáhají…… tak ať ona projednou pomůže taky Vám
Přeju, aby se na srazu sešlo co nejvíc spolužáků, prostě aby bylo veselo 🙂
Karamelko, a s čím tam máte neustále pomáhat?
Nedošlo jim, že třeba někdy potřebujete pomoct i Vy?
No rozhodně Tě obdivuji, já bych to tak dlouho netolerovala :-))
Každopádně si sraz užij :-)))
Kuře, na to je lepší nemyslet a nezabývat se tím. A radovat se z toho (mála), co je….
Karamelko, my to máme přesně naopak….
Mojí rodiče přes celý rok nejeví zájem a na Vánoce by se přetrhli. Kdybysme tam se sestrou a našimi ratolestmi občas nezašly, tak skoro ani neví, že nějaká vnoučata mají.
Zato tchýně, ta by se rozkrájela. Je to moc krásné, ale na druhou stranu se mi na to kouká hodně smutně, když mojí vlastní rodiče…. ale to by bylo na dlouho 🙁
A taky mi to nejde na rozum. S tím asi nic nenaděláš…
a ten sraz si užij 🙂
Dášo,no jenže oni potřebují v sobotu pracovat…to nejde aby tam manža jel i s malým,to by nemohli dělat….museli by se starat…a v neděli po obědě zase musí odpočívat oni….
Já už jsem si ten ,,pořádek“ udělala… o to nic:-)))) Jen mi to pořád nejde na rozum,no….
Omlouvám se za překlepy a chybějící písmena…
a za tohle peskuji své dyslektické syny!!! Jsem to ale matka, když dělám stejné chyby z nepozornosti, bez poruch učení…:-(
A proč by k rodičům nemohl manža s dítkem, Prostě jsi jednou výjiměčně pryč…a co, jako?
Tchyňka zkouší citově vydírat, ale vždyť může vidět syna i vnoučka…tak o co jde?
Jinak je pravda, že holka tíhne s dětmi spíš k mamince, než ke tchýni. Tak to prostě je, když aspoň trochu funguje vztah matka-dcera. Mám syny, takže jsem adeptka taky na tchyni snachy…
Karamelko,
al myslím, že jsi dot rázná ženská na to, aby sis udělala doma pořádek. Máš stejné právo si užít, jako Tvůj muž, a tatík ať si miminka užije…ať ví, co je toho loket, aspoň desetinu toho, co mateřství obnáší…
Ikdyž, upřímně, chlap tohle nikd nepochopí, pokud to nezažije denně aspoň po dobu dvou měsíců….
Alespoň já jsem to tomu svému ani po dvou dětech nevysvětlila. Jeden den je pro ně v pohodě. Za měsíc by ale lehli vyčerpáním a nevyspáním, anebo (v horším případě) by dítko zabili. :o) Skoro…Doufám, že se mýlím, a že jejich sobectví není až tak výrazné…
Karamelo,
jak já tě chápu….. Zvlášť věta o tom, že v mojí rodině se máme normálně rádi a navštívíme se a zavoláme si jen tak a nejen když jde o práci…. ta mě mluví ze srdce.
Návštěvy u manželových rodičů se podobají setkáním na nejvyšší úrovni s přísným protokolem, tchýně neopomene zdůraznit, že ten dort k narozeninám pekla do 4 do rána, a ten dárek, co mi dala k narozeninám, stál vážně dost peněz….
Neboj, nejsi v tom sama.
Marlen