Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak ho získat...??
Dobrý den, má někdo nějaké zkušenosti, nebo dobré rady..
Chtěla bych zkusit poradit, jak na mého přítele.. Jsme spolu rok a a donedávna, byl pozorný, milý, žárlivý, pořád měl o vše co dělám zájem, kam jdu kdy přijdu.. atd. Ted je to tak asi měsíc, a nemá moc snahu, ani už si nevšímá, že mám třeba nové naušnice, že třeba nejsem doma, ani ho moc nezajímá kde jsem nebo co třeba budu dělat když s ním nebudu. Prostě mě připadá, že zamilovanost opadla, a teď už je zase ve svých kolejích, s klukama na pivko, a pak až já.My spolu nebydlíme.. každý máme svoje, oba s rodiči bydlíme.Ale chtěla bych to zkusit ještě nějak zachránit a aby zase si mě všímal, nebo měl zájem .. je pravda, že se asi karta otočila, předtím jsem já byla ta kdo mu kolikrát neodepsal hned na smsku, nebo neměl čas jít s ním ven. A teď to začal dělat on. O já co jsem to začla pociťovat že se změnil, tak jsem začla na něj nalíhat co je děje? Že se změnil a ať mi řekne jeslti ho něco trápí. Pořád tvrdí, že se nic neděje, že si asi něco namlouvám.Asi i cití že jsem teď na něm nějaká závislá, pořád mu vypisují já, už nevydržím čekat až nepíše vždy on, když on kdykoliv zavolá nebo napíše nebo chce jít ven tak já jsem k dispozici.. poradí mi někdo co zkusit udělat aby se to změnilo… teda jestli to ještě půjde.Díky Radka
Raduš, možná ti dává ochutnat tvou vlastní medicínu, abys poznala, jak se cítil on, když ses k němu chovala jako teď on k tobě. Nejspíš to budeš muset překousnout a zkusit trochu zvolnit, jak už radily holky, jít si svou cestou jako dřív, vydržet a nenaléhat…. a pak se uvidí, jestli vztah ochladne, nebo znovu nabere sílu. Naléháním ho asi spíš odradíš. Přeju pevné nervy a trpělivost… držím palce.
Tak to Tě vítám do klubu:))) Já jsem taky dělala a sem tam i teď dělám takový chyby,že spíš myslím / myslela / na něj než na sebe.
Teda nikdy jsem nezvládla takhle “ cvičit“s chlapem.Jsem ten typ,co ztratí hlavu a je schopná udělat pomálu vše co mu na očích vidí.
Po pravdě z té mé závislosti mě dostal tenhle můj.
Asi jsem mu začla lízt na nervy s tím,že doma pečená,vařená.I já toho začla mít dost.Nějak po čase jsem se doma začla dusit.A tak když bylo nejhůř vypadla jsem za kámoškou,dětma.Nevydržela jsem to ani hodinu a klusala dom.
Náš vztah začal mít problémy a já se musela přemoct a začít úplně jinak.
No řeknu Vám,že to bylo zajímavý.Častěji jsem začla chodit k dětem,z ničeho nic jsem prohodila : sedíš u počítače,jdu ke kámošce,vrátím se až tu budu…
On mě dokonce začal podezírat,že mám chlapa a já se jen smála a jen prohodila: díky,jeden mi už stačí a šla dělat večeři.
Bylo mi najednou fajn,cítila sem se vykecaná,uvolněná a i on se začal chovat jinak.Najednou tu byli zas plány co budem dělat zítra,kam spolu pojedem,a ták.
Mám pocit,že asi dostal vítr z mého odchodu.Taky sem možná domýšlivá:)))
Chápeš co tím chci Ti říct? Vztah dvou není: jen mi dva,ale taky lidi kolem nás.
Asi bych řekla,žes to trochu dost přehnala jak jsi s ním zacházela.Pak stačí pár nemístních poznámek “dobrých“kámošů a on ikdyby nechtěl se musí začít tak chovat,aby se před nima neschodil.
To je jen jedna možnost.Ta druhá je,že mohl potkat jinou,která s ním “necvičí“.
Krutá pravda,ale taky může být.
Je vidět,že jsem tu celý den sama,tak se vykecávám:) Promiň za ten román.To víš,když já spustím ,nevím kdy je dost:)))
Hani, je fakt že já jsem na něm závislá a každý chlap to pozná. Když ženská začne být závislá ma chlapovi. Üplně jsem se otočila, předtím jsem nic neřešila a žila jsem svůj život s kamarádkama občas na diskotéku, nebo jsem chodila civičit, a on byl ten který mě uháněl pořád kde jsem atd. že chce být se mnou. Od ledna jsem se nějak začli hádat a to jsem vždycky vyvolala já… měla jsem totiž jiné nabídky a nevěděla jsem zda chci být s ním.. už několikrát jsem mu řekla, že je konec a on byl vždycky ten co dolízal a prosil mě ať jsem s ním.. no prostě jsem s ním si cvičila jak jsem chtěla ale teď poslední měsic je to naopak on civičí se mnou, přestal mi psát tak hezké sms, už mi moc ani nevolá prsotě se otočil, je v té pozici co jsem předtím byla já… on je na koni a já po ním… monžná někoho má, možná to jen hraje a zkouší mě co vydržím… říkal, že už se mě nebude doprošovat ať jsem s ním… začíná chodit zpět zase s kamarády na pivko, pobavit se, na florbal.. a za mnou nespěchá… tak nevím co mám dělat, a já jsem teď ta co se ho snaží přemlouvat ať přijde ať je se mnou… no prostě jsem si otočili role, teď jsem na něm závislá já. A teď nevím co mám dělat, zda jak říkáš začít zase žít ten svůj živo jak předtím. Chodit s kámoškama na diskotéky, užívat si života jak předtim,… a nebýt na nim závislá.. Vím, že mu to lichotí, … ale je fakt že ho pořád miluji… a nechci ho ztratit… Takže co mi radíš? Mám to zkusit být nezávislá a žít si svůj život.. a ono mu to třeba bude vrtat hlavou co se děje?
Asi “tu druhou“ nemá ještě jistou, tak nechce ztratit tebe, kdyby to náhodou nevyšlo. Pokud tedy nějaká druhá je.
Raduš,ikdyž mu je pomalu čtyřicet není nikde záruka,že má rozum a postaví se čelem k problémům.
Zkus se netrápit,půjde to těžko,ale začni žít svůj život a přestaň ho vyslíchat.Tím se akorát schazuješ.Sama vidíš,že je to k ničemu.Tím,že se v tom stále patláš, ubližuješ sama sobě.Vypadni za kámoškama,vrať se k tomu co Tě baví-bavilo a nech tomu volný průběh.
Z Tvého psaní mám pocit,že už stejně tušíš,že je konec,ale ještě to není tak ,aby se to vyřklo nahlas a je v Tobě ještě špetička naděje,že by se to vše mohlo vrátit do starých kolejí.
A co když někoho má? Chová se fakt prapodivně. Je zvláštní že jako by uťal se fakt asi 3 týdny chová tak trochu odměřeně. Už tak nepíše jako jindy, už ani nenabídne jít se mnou na oběd, už mi ani nezavolá… a teď na facebooku jsem zjistila že tam má nějakou novou slečnu, co byl před 14 dny na akci tak si s ní asi píše, je moc hezké. A já teď nevím co mám dělat. Když jsem na něj udeřila ať je ke mě upřímný, že proč se ke mě chová tak chladně, zda je v tom žena, že v klidu a míru opustím náš vztah, tak mi říká, že se nic neděje, že si pořád něco vsugerovávám, a namýšlím. Tak mi někdo poradtě co mám dělat a jak se chovat. Je mu je 39 a mě 31let. Tak snad by mohl už mít trochu rozum ne. Vždycky mi říkal, že když se bude něco dít že mi určitě řekne. Je možné aby ze dne na den se tak začal chovat, už ho fakt nezajímá co dělám kde jsem byla a atd. Jindy se ptal … a teď jsem já ta kdo ho vyslíchá. Všechno co jsem před tím dělala já a byla nad věcí, teď dělá on a já jsem ta co je úplně v pytli a trápí se co se děje. Co mám dělat?
No s mým věkem a zkušenostmi ,ten seznam je víc než pravdivý:)))Jen je někdy dost těžký se podle něj řídit…
no nevím jestli bych se podle těch bodů řídila, sice mi to přišlo mejlíkem ale brala jsem to úsměvně tot vše
jinak jak píšou holky zpátky táhnout a brát mu volnost nejde, nevím kolik je tobě a příteli? dej tomu volný průběh a uvidíš jak se to bude vyvíjet, chlapy jsou neradi někam tlačení v žádném věku…..sice se zamilovanost vytrácí,ale zůstává tam láska a to by vychladnout nemělo pokud je to to pravé….držím palečky, netrap se bude dobře
Ahoj Radko, chlapi uvažují prostě jinak (mrkni hlavně na bod č.15). Možná ty body vypadají jako vtip, ale ono to tak většinou skutečně je…Takže vůbec nepanikař, Tvůj přítel Tě má pořád stejně rád, jen z něj už vyprchala ta úplně počáteční zamilovanost, kdy bez Tebe nemůže ani dýchat…
Marina
1. Narozeniny a Valentýn a výročí nejsou výzvou k našemu opětovnému pátrání po dárku.
2. Občas na vás nemyslíme – smiřte se s tím.
3. Neděle = sport. Je totéž co úplněk nebo příliv a odliv. Nic s tím nenaděláte.
4. Nakupování není sport a nikdy je za sport považovat nebudeme.
5. Záchodové prkýnko – už jste velké holky. Když je nahoře, dejte ho dolů. My ho musíme mít odklopené, vy zase sklopené, nebudeme vyvádět kvůli tomu, že jste ho nechaly dole.
6. Řekněte jasně, co chcete. Vyjasněme si jedno: jemné náznaky nezabírají, důraznější náznaky nezabírají. Prostě to řekněte!
7. Ano a ne jsou dokonale přijatelné odpovědi takřka na každou otázku.
8. Choďte za námi s problémem jedině tehdy, budete-li ho chtít vyřešit. Na soucit máte ostatní ženské.
9. Kontrolujte prosím olej v autě!
10. Pokud nechcete nosit prádlo jako fotomodelky, nechtějte na nás,abychom se oblékali jako hoši z telenovely.
11. Domníváte-li se, že jste tlusté, pravděpodobně jste, neptejte se nás. Odmítáme na to odpovídat.
12. Nechte nás koukat na jiné ženské, stejně se podíváme – máme to v genech.
13. Prosíme – kdykoli je to možné, mluvte až o reklamních přestávkách.
14. Kryštof Kolumbus nepotřeboval poradit, my taky ne.
15. Náš vztah už nebude nikdy takový, jaký byl během prvních dvou měsíců, co jsme spolu chodili. Smiřte se s tím a přestaňte si stěžovat kamarádkám.
16. Všichni muži rozeznávají pouze 16 barev – stejně jako výchozí nastavení Windows. Nemáme nejmenší tušení, co je meruňková nebo skořicová.
17. Položíte-li nám otázku, na kterou nechcete slyšet odpověď, očekávejte odpověď, kterou nechcete slyšet.
18. Pokud se vás ptáme, co se stalo, a vy odpovíte nic, budeme se chovat, jako že se nic nestalo.Víme, že to tak není, ale za hádku to nestojí.
19. Nejsme jasnovidci. Naše neschopnost číst vaše myšlenky není důkazem toho, že nás nezajímáte.
20. Pivo je pro nás stejně vzrušující jako pro vás kabelky.
21. Máme vytvarovaná těla! Kulatá je také tvar.
Ještě pošlu jeden citát:
Když někoho miluješ, daruj mu volnost.
Vrátí-li se, je Tvůj.
Když se nevrátí, nikdy Tvůj nebyl.
Milá Radko, v tomhle se opravdu těžko radí. Každý mužský je přece jen trochu jiný a na každého platí tím pádem něco jiného. Nicméně – v obecné rovině platí, že vždycky chceme to, co nemáme a to, co máme, se nám přejí a nejevíme o to zájem (jsme my to ale divné nátury, že?!)
Pro tebe z toho vyplývá – “neprudit“.
Žádné výslechy – v kolik přijdeš, kde jsi byl, kam jdeš…
Žádné doprošování a přemlouvání – nechod s nima (s kamarádama), buď se mnou…
Někde jsem četla (v nějaké knížce), že pokud láska trvá, nedá se jí ubránit (zabránit) a když láska odejde, nedá se přivolat zpět.
nepřihlášená Padmé