Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak ho získat...??
Dobrý den, má někdo nějaké zkušenosti, nebo dobré rady..
Chtěla bych zkusit poradit, jak na mého přítele.. Jsme spolu rok a a donedávna, byl pozorný, milý, žárlivý, pořád měl o vše co dělám zájem, kam jdu kdy přijdu.. atd. Ted je to tak asi měsíc, a nemá moc snahu, ani už si nevšímá, že mám třeba nové naušnice, že třeba nejsem doma, ani ho moc nezajímá kde jsem nebo co třeba budu dělat když s ním nebudu. Prostě mě připadá, že zamilovanost opadla, a teď už je zase ve svých kolejích, s klukama na pivko, a pak až já.My spolu nebydlíme.. každý máme svoje, oba s rodiči bydlíme.Ale chtěla bych to zkusit ještě nějak zachránit a aby zase si mě všímal, nebo měl zájem .. je pravda, že se asi karta otočila, předtím jsem já byla ta kdo mu kolikrát neodepsal hned na smsku, nebo neměl čas jít s ním ven. A teď to začal dělat on. O já co jsem to začla pociťovat že se změnil, tak jsem začla na něj nalíhat co je děje? Že se změnil a ať mi řekne jeslti ho něco trápí. Pořád tvrdí, že se nic neděje, že si asi něco namlouvám.Asi i cití že jsem teď na něm nějaká závislá, pořád mu vypisují já, už nevydržím čekat až nepíše vždy on, když on kdykoliv zavolá nebo napíše nebo chce jít ven tak já jsem k dispozici.. poradí mi někdo co zkusit udělat aby se to změnilo… teda jestli to ještě půjde.Díky Radka
Tak jsem tady po svátcích, a musím říct, že je opravdu asi po všem.. Vůbec jsem se od pátku neviděli.. jen mi napsal na jeden email, že mě zdraví a jak se mám. A že na mě myslí.. já mu na něj ani neodpověděla… a včera mi jen napsal, že se nemůže stavit protože s ním jede jeho švagr.. tak a to bylo vše… takže asi předpokládám, že nemá význam se ho už na nic ptát a ani s ním vůbec mluvit, už mu nepíšu a ani nevolám. A jemu to tak uričtě bude vyhovovat zbabělci.. je ubohý.. když neumí ve svých 39 letech říct, ženě sbohem… a čeká až ona to vyřeší za něj.. Jen doufám, že už se nikdy neozve, protože to bolí jako hrom.. je to rána a nevím jak z ní ven. tolik jsem toho prožili hezkého, ale je fakt že poslední 2 měsíce jsem se jen hádali, a kdoví proč??? Možná právě kvůli jeho nerozhodnosti, s kým být … Holky co mám dělat??? Je mi hrozně…
No, když to tak vezmu, tak jsem možná nebyla daleko od nevěry bývalého… Ujel na žhavých sms z časopisů, a blbě se domníval, že to nic neznamená, doma přitom měl všechno! Nemá to cenu komentovat, ukončila jsem to zavčasu, i když o žádnou nevěru nešlo, ale pokračoval v tom i nadále, i přes naslibované hory doly, ať od něj neodcházím, že bez nás je ztracený. Ne, je pozdě, nebudu jedna z davu. Odpouštět se má, ale tady bylo více problémů, které nebudu rozepisovat, prostě chlapi jsou chlapi a kdo není tolerantnější, má to s nima těžké :o)
Piškotko to je určitě pravda, mám toho i důkazy kamarádka se mi zblbla do slovíček na chatu, inteligentní ženská a blbla, že si málem zničila manželství…jiná se i rozvedla…o chlapech ani nemluvě co mi holky vyprávěly, já na chat nechodím tak nemám zkušenost a příjde mi to debilní si tam něco vykládat s lidma, které neznám a jen náhodně na mě někdo tukne….to co vím jak se i holky byvily dvě zkoušely jednoho prověřovaly si ho oboum sliboval to stejné, ono se těm slovíčkům asi lehce uvěří když je ženská doma nemá…ale neuvědomuje si, že to jsou lživá slovíčka a nebo by si měla oživit ty jaká si dávala když s manželem či přítelem začínali také to tam bylo …no kdo tam vleze tak podle mě za jediným účelem….za chyby se omlouvám četla jsem to po sobě dlouho a mám to tak za pět kdyby se to známkovalo…
další věc si myslím to co se pokazilo se nedá vrátit tam kde to bylo a asi bych to ani nelámala, kor když ve hře nejsou děti…
Bamisko, přesně, to je to jediné, co jsem zapomněla zmínit, že internet a tedy především Facebook, Skype a podobné servery už zcela jistě mají na svém kontě mnoho obětí rozchodů a rotržek, peklo, tenhle internet! A přesně: toto jsou chlapi, oni mohou, my ne…
už jsem psala písnu znovu nevěř tomu když jste si řekli že ti řekne kdyby se něco dělo, neřekne leda v tu chvíli když to bude chtít ukončit definitivně, může tě trápit za to jak jsi se k němu chovala, nebo prostě otukává terén jinde a nechce si to zatím totálně rozházet s tebou…myslím že at poradíme co poradíme tak stejně tonepomůže, jen podle mě se snaž mít zvednutou hlavu a neponižovat se….každá ti tu můžem napsat své životní zkušenosti kor mi rozvedené, mému se také změnilo chování a člověk tomu v tom shonu nepřikládal význam, pak když jsem zjistila co se děje tak nasliboval hory doly a chtěl zůstat s náma, po zjištění že to nezkončil a půl roku pokračoval jsem to utla já(byli tam i jiné věci) já jen pro naznačení toho chlapy toho chtějí mít víc, také to neutnul se mnou ono mu to jisté svým způsobem vyhovuje a to vzrušující mít bokem…to víš milenky či jak je nazvat po něm nechtějí práci, zodpovědnost a nelejou jim do hlavy starosti….vidí u nich něco jiného a lákavého a vůbec jim nedochází že jim ty starosti, práci atd. budou lít do hlavy až je budou mít jistý a bude to jejich normální život a né jen tajná dostaveníčka a psaníčka….no a k netu metla lidstava a polovina rozchodů
Holky, tak jsem to pročetla a vložím se vám do toho: na jedné straně píšeš, že kdyby někoho měl, už by ti to mohl říct dávno… Na straně druhé říkáš, že slečnu na Facebooku má 14 dní, třeba opravdu vyčkává, co z toho bude, možná není jistá, a dost možná není žádný jiný vztah než ten váš. Co bych udělala určitě (i když i já jsem typ, který když se zamiluje, je v tom až po uši a jakýkoliv rozchod odmítá), tak bych zaťala všechny zuby a přestala ho vyslýchat a řešit. Něco na tom výše uvedeném seznamu je, řekla bych až 80% pravdy, chlap nemíní řešit, prostě neptej se ho na nic, začni myslet na sebe a svůj život, žij teď podle sebe, bav se s ním normálně, ale nebuď první, kdo napíše. Buď silná, pokud se ozve sám, má tě rád, pokud nenapíše, nezavolá, má jinou. Chlapi jsou hodně odlišní od nás, u nich neexistuje “domnívat se“, neexistuje “co když, co kdyby“, buď je to tak a nebo tak, já vím, je to tvrdá realita, sama uvidíš, jak se to vyvrbí, buď hlavně svá, byla bych upřímně i za sebe ráda, kdyby se ti to povedlo ho znejistit, prostě chlap nesmí mít ženskou jistou. Přidám i něco ze svého života: můj (teď už bývalý) přede mnou podváděl své přítelkyně, nestyděl se mi to ani říct, já ve vztahu byla k němu občas drsná, prostě když žárlil, nezájem, smiř se s tím, že mám přátele, vím, že to zní hnusně, ale sedět doma každý den s večeří a být mu kdykoliv po chuti, to časem přestane bavit každého, vezmu to i naopak: mě by to taky nebavilo, kdybych našla chlapa pokaždé doma, vzorného a milujícího… nechci aby to špatně vyznělo, ale trochu nejistoty vždy vztah hrozně oživí…snad to píšu srozumitelně.. Bývalý se doteď z rozchodu nemůže vzpamatovat a je to už přes 2 roky, stále žádnou nemá!!! Moc ti držím pěstičky, abys to dokázala. Já udělala spousty chyb ve vztazích předtím, dva z nich byly ukončeny ze strany chlapa kvůli mé pitomé žárlivosti.
jejda,to sem zas něco pomotala:)
Né,myslím tím že bys neměla být na něm tak závislá.Sama píšeš,když si je chlap jistý….a je to tak.
S tím,že já taky hned nedokázala jít s pravdou ven.
Popravdě? Začla sem se vyhýbat bývalýmu,telefonáty nic se neděje,nemám čas,výmluvy na děti /někdy/ a chodila sem ke kámošce na drby a rady jak to ukončit,protože se to rýsovalo na vztah co jsem teď.
Řeklo by se slabá ženská,ale kde je dáno že i chlapy se nechovají tak?
Tím rozhodně neříkám,že ten Tvůj je takový.A tím jsem Tě zblbla.Promiň.
V každém vztahu jsou tmavší chvilky,kdy si nemáš s tím druhým co říct,každý potřebuje mít i čas pro sebe a žádné uhánění to nezlepší,ba naopak.
Zkus to a uvidíš.
Když Ti volá,nemusíš to mít tak zlý jak to vypadá.
Hani, tak teď to nechápu, tak co mám udělat?? Ty píšeš že jsi ubližovala něčeu co už bylo dávno uzavřené,… tak teď jsem z toho jelen… Tak co mám vlasntě dělat? Jít od toho, nebo to zkusit… on se mi pořád ozývá.. ale už to není to co to bývalo…
No vidíš,už jsi na správné cestě:)))
Tak hodně zdaru a výdrž Ti přeju.Není ten začátek vůbec lehký,ale stojí to za to.
A jestli je podobného ražení jak já,nedivím se.Já taky pár týdnů bývalýmu tvrdila,že se nic neděje a ono se dělo.Než sem sebrala odvahu se k tomu postavit čelem a chovat se jak dospělá…. Pocit,že ubližuju jsem vlastně prodlužovala to co už stejně bylo uzavřeno.
Zase se nechci uchlácholit, ale kdyby měl jinou, už dávno mi mohl říct, a dost, chci konec a je to. Nejsme přeci manželé nemáme žádné závazky, tak proč by mi to nemhol říct. A navíc vždy tvrdil, že když se bude u něj něco dít, že mi to vždycky řekne. Protože já ho proto prosila, a říkala mu, že jsem dospělí a nemá cenu se trápit, že si to klidně můžem říct, a jít od sebe aniž by jsme si dělali nějaké scénu. Navíc ani spolu nebydlíme.. takže snad v 39 letech by mohl tohle udělat… Možná bych měla zkusit variantu, se fakt trochu otočit, a nebýt na něm závislá a prosit ho kdy přijde a proč není se mnou,… a zkusit si žít fakt svůj život,.. a pak se uvidí zda mu budu chybět. Taky někdy mu říct, ne,když bude chtít se sejít a né že vždy na vše kývnu… Myslím si, že každý chlap vycítí když je na něm žena závislá, proto si k ní může dovolit tolik věcí, protože ví, že ikdyž se pobaví v nějaké společnosti, že já budu na něj stejně čekat…Takže rady zní že mám zkusit žít svůj život, a nevyslíchat ho a netlačit na něj…??? Trochu se odtáhnout a být nad věcí.. jako dneska nemámš čas, nevadí já taky ne.. jdu třeba cvičit…