Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak ho získat...??
Dobrý den, má někdo nějaké zkušenosti, nebo dobré rady..
Chtěla bych zkusit poradit, jak na mého přítele.. Jsme spolu rok a a donedávna, byl pozorný, milý, žárlivý, pořád měl o vše co dělám zájem, kam jdu kdy přijdu.. atd. Ted je to tak asi měsíc, a nemá moc snahu, ani už si nevšímá, že mám třeba nové naušnice, že třeba nejsem doma, ani ho moc nezajímá kde jsem nebo co třeba budu dělat když s ním nebudu. Prostě mě připadá, že zamilovanost opadla, a teď už je zase ve svých kolejích, s klukama na pivko, a pak až já.My spolu nebydlíme.. každý máme svoje, oba s rodiči bydlíme.Ale chtěla bych to zkusit ještě nějak zachránit a aby zase si mě všímal, nebo měl zájem .. je pravda, že se asi karta otočila, předtím jsem já byla ta kdo mu kolikrát neodepsal hned na smsku, nebo neměl čas jít s ním ven. A teď to začal dělat on. O já co jsem to začla pociťovat že se změnil, tak jsem začla na něj nalíhat co je děje? Že se změnil a ať mi řekne jeslti ho něco trápí. Pořád tvrdí, že se nic neděje, že si asi něco namlouvám.Asi i cití že jsem teď na něm nějaká závislá, pořád mu vypisují já, už nevydržím čekat až nepíše vždy on, když on kdykoliv zavolá nebo napíše nebo chce jít ven tak já jsem k dispozici.. poradí mi někdo co zkusit udělat aby se to změnilo… teda jestli to ještě půjde.Díky Radka
Hezky jsi to Piškotko napsala,k tomu už není ani co dodat.
jen to,že bych se nad tím měla i já zamyslet dokud není pozdě…
Já mám takový pocit, že to budeš muset změnit od základu. Jestli tě měl takhle jistou…víš, člověk si o to říká sám…. jedna holčina tady psala, že jí kdosi říkával: “Lidé si k tobě dovolí jen tolik, kolik jim dovolíš ty.“ Nebo tak nějak to znělo. A je to svatá pravda. Několikrát jsem měla možnost si to vyzkoušet. A funguje to na 101%. Já jsem dobrák od kosti, udělám pro druhého všechno, pomůžu ráda a pomůžu kdykoliv, až mám někdy pocit, že to přeháním, že si mě lidé neváží, za to, že jsem téměř kdykoliv k dispozici. Zvykli si na to. Mluvím o komkoliv, o rodině, vztazích, o kamarádech, všude stejně! Bylo to až pod mou úroveň, změnila jsem to, snažím se umět říkat ne, je-li to třeba, nedovolím už, aby si kdykoliv kdokoliv s čímkoliv narukoval, už to bylo moc, udělala jsem tečku. Konec. Dělej jak umíš. A hle, to je najednou úplně jiné chování…. Stejně tak to vidím u tebe. Sice neznáme nikdo tvůj vztah, ale je mi jasné, že tě asi měl pěkně omotanou. Dle tvého posledního příspěvku: v něm je několikrát naznačeno, že něco není v pořádku, třeba jak řekl, že jestli se trápíš, tak se rozejdete, že když vyškrtnout, tak tebe, mám z toho dvojí pocit, buď neví, jak to ukončit a nechává to takhle nešťastně zbytečně na tobě, nebo toho prostě má tak moc a je zoufalý, že se ho stále tak ptáš, ono to taky není příjemné (teď nemyslím zrovna tebe) když ženská furt fňuká “Co ti je miláčku, a není ti nic, a ty jsi dneska jiný a ty…..) Snad mě pochopíš. Mám takovou kamarádku, to bych nesnesla, takové udušení v lásce :o(((
Ty teď prostě buď svá, vykašli se na nějaké volání, pokud s tebou chce být, nebude to řešit smskama a přijde. Já ti strašně držím pěstičky, ale začni opravdu u sebe, a i kdyby tenhle vztah skončil, má cenu to udělat pro další vztah. Mít sama sebe ráda a znát svou hodnotu :o)
Dobré ranko…jo holky to máte pravdu vyříkat si to v klidu, ale copak to s ním jde… snažila jsem se o to minulý pátek a jediné co bylo pořád říkal, že se nic neděje, ale jeslti se kvůli něj trápím, tak že se rozejdem.. takže to byla super řeč.. byl opravdu hnusný… ptala jsem se ho co ho trápí, pořád říká nic… tak nevím jak na něj… a už abych pravdu řekla,mi došla trpělivost se ho pořád kolola ptát co se stalo, že je takový, práce, nebo td. Ale on pořád říkal nic a ať už se ho neptám.. Nebudu se ho pořád dokola doprošovat ať je se mnou ať ještě chvíli zůstane atd. Je fakt, že je podnikatel, a řekl, mi jen že toho má hodně, tak já mu říkala, tak musíš v klidu a nebo něco vyškrtnout a on mi na to řekl, tak jedině tebe… Tak co na to chcete říct..??? Ikdyž se u toho smál, ale já nemám ráda takové srandy… Je fakt že on si to může ke mě dovolit, protože ví a pozná, že já zase přilezu, prostě si se mnou hraje a zkouší co všechno může, cítí že já ho moc miluju… Ale teď jak jsem byla od soboty sama .. tak jsem si to všechno v té hlavě nějak srovnala a nemám zapotřebí aby se se mnou tak bavil a já ho prosila ať je se mnou.. to mu dělá dobře, ale už dost. Nic mi v ten pátek neřekl, tak já mu prostě nezvedám telefony a neodepisuji na smsky, ať si to v té hlavně srovná… a třeba přestane psát a vola a náš vztah bez jakéhokoli vyjádření zkončí. A nebo si to všechno uvědomí a přijde a řekne něce… Mám snad svoji hrdost a dál už nezajdu… Je to na něm…Jo a včera večer mi znova volal kolem 21h.. ale já mu to opět nezvedla…
Ahojky,dva dny v práci a takový zvraty.
Padmé má pravdu,mohl mít své problémy.Asi by bylo fakt nejlepší v klidu to rozebrat a ty pak z toho udělat závěr,abys měla klid v duši a zbytečně se dál netrápila s vědomím “co když jsem se unáhlila?“.
Oni jsou ty vztahy moc kompikované a kolikrát si je zamotáme i sami.Tím myslím všeobecně.
Radit se nedá,známe jen část vašeho vztahu a neboj ono to brzo přebolí.Jen se nesmíš uzavřít do sebe,začít se litovat.
Zajdi za nej kámoškou,vyraž do ulic a nech vše plynout v čase.Říká se že čas všechny rány zhojí a je to pravda.
Já vygruntovala,přeházela celý byt,skočila si k holiči.No prostě jsem se snažila zaměstnávat jak ruce tak hlavně hlavu,abych na to nemusela myslet.Za pár týdnů bylo fajn a tak se drž a nesmutni.
Pro jedno kvítí,slunce nesvítí a určitě potkáš toho pravýho.
A taky zázraky se dějí,vyříkáte si to a začnete znova s čistým štítem:)
Ale to vše ukáže čas…
Víš, Radko, ono je těžké takhle na dálku radit – obzvláště bez znalosti vás dvou – nicméně ještě mě napadlo – nemůže za tím jeho divným chováním být něco jiného – teď mám na mysli třeba ztrátu zaměstnání nebo nemoc…
Člověk někdy mění své chování neúmyslně a tím, že to svému okolí nevysvětlí, dochází k nedorozumění.
A pokud k vysvětlení nedojde vůbec, nabalují se pak nedorozumění jedno za druhým…
Jo, jo, mezilidský vztahy jsou složitý…
A nejlepší řešení by bylo si v klidu popovídat a probrat to.
Ne každý to holt zvládne. Říct upřímně a na rovinu, jak ten vztah bere, jak to cítí a co by si přál…
jo jo holky moc vám děkuji… za rady.. čas to všechno snad spraví… dneska mi napsal sms Žiješ? Já jsem na to vůbec nereagovala… a pak k večeru mi volal ale já to ani nezvedla… Je prostě pro mě ubohý.. a už jiný nebude…
Dneska už vím, že jak ho potkám tak jen odvrátím hlavu, protože s takovým člověkem si nemám co říct… Nechal mě tak dlouho trápit a já blbá se ho pořád doprošovala….
Milá Radko, každý rozchod způsobí bolest (tedy samozřejmě pokud jsi ho měla a máš třeba pořád ještě ráda a jsi normální ženská) a často se i stane, že po něm (po rozchodu) zůstane v duši nebo na srdíčku šrám.
Nezbývá Ti, než jít dál…
Bohužel mé zkušenosti jsou takové, že muži jsou “zbabělci“, netvrdím, že všichni, ale troufnu si napsat, že většina. Neumí se k problémům postavit a neumí je řešit. Slýchám to často okolo sebe (pracuji mezi mužskýma) a jen žasnu (v tom negativním slova smyslu).
Já vím, že je Ti teď smutno a nemůžeš to pochopit. Zkus si říct, že “JE TO JEDNO“ jestli Ti to vysvětlil nebo ne, z jeho chování jsi už vycítila (vyrozuměla), že vztah není v pořádku (z jeho strany).
Mně vždycky maminka říkala (když jsem byla mládě), že mám svůj protějšek hodnotit podle toho, co dělá, jak se chová, NE podle toho, co říká. Je v tom obrovský kus pravdy. Zkus si to pro sebe vyobrazit – odstřihni si jeho řeči od jeho činů. A uvidíš, co se ti zobrazí. Někdy to bývá překvapivé zjištění.
Jinak tomu pomůže jen čas. První dny jsou vždycky nejhorší. Z toho se “vyhrabeš“. Uvidíš. Zase bude dobře. A líp.
Ahoj, ono ani tak nezáleží na věku, ale na tom, co má dotyčný v hlavě – mozek, rozum, chlapské jednání a ost.
Takže někdy se 20letý kluk umí chovat líp než 40letý “chlap“.
Neboj, dej tomu pár dnů, týdnů a zase bude líp…
Vždycky to bolí, svírá u srdce ,a říkáš si, proč zrovna já?
Už nikdy nikoho nenechám, aby mi takhle ublížil.
Čas, přátelé a rodina, koníčky tu bolest časem otupí, a určitě potkáš jiného, správného 🙂
Držím palečky. Iv
Děkuji… ale bude mi to asi hodně dlouho trvat.. Byl to člověk se kterým mi bylo po dlouho době moc dobře a byli jsme si hodně podobní… Tak mě to bolí… Ale on je jistě úplně vpohodě.. Nečekala bych, že by mi nebyl schopný říct, že už prostě nechce se mnou být.. měl tolik možností, mohl je říct už nechci v tom dál pokračovat… ale tak jak nevíš na čem jsi.. to je smutné.. ještě před 14 dny jsem mu říkala, že jsou všichni stejně zbabělí, že to neumí říct, tak on hned že to není pravda, že on kdyby se něco dělo by mi to vždycky řekl… A když si vemu jak se poslední dobou choval.. že byl zlý a podrážděný… tak to opravdu nasvědčuje tomu, že nevěděl kudy kam.. a tak byl zlý…Jen nikdy nuvěřím že v 38 letech chlap udělá něco takového.. čeká až já řeknu dost…
To je mi moc líto…. Vyhlížela jsem Tě. Drž se holka, je to těžké, vím jak to bolí, ale hlavně mu nenadbíhej, nechoď za ním, nepiš mu. Máš pravdu, chlapi jsou zbabělí, nechtějí řešit problémy, nechal to patrně na tobě. Je to těžké já vím, ale zkus to brát tak, že máš teď spoustu času na sebe, zajdi si ke kadeřnici, zkus chodit více za přáteli, najdi si nějakého koníčka, je jasné, že člověk se v tom bude topit, ale neboj se, to zlé přejde a pak to uvidíš jinak…. Vždycky to tak je…. Vydrž to!!! Držím pěstičky.