Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nemožnost zůstat s malým dítětem v nemocnici
tuto diskuzi zakládám,protože moje kamarádka kvůli přestavbě na dětském lůžkovém oddělení nemohla zůstat po operaci přes noc s ročním synem v noci v nemocnici.Neměli pro ní volné lůžko.A jelikož se nám to může stát všem.Chtěla bych vědět,jak byste to řešily vy?Po případě,jestli někdo víte,co by dělali,kdybych se nechtěla prostě od syna hnout,s tím že radši nebudu spát a budu u něj sedět.Když jsme byli se synem na pohotovosti(měl zánět předkožky)tak jsem si papír taky četla a úplně mi mrazilo,že by si nás tam mohli nechat.Rovnou jsem upozornila přítele,že jestli si nás tam nechají,tak prostě neodejdu,ať se děje co se děje.Mohli by mě nějak donutit?Třeba vyvést ochrankou?:-)Syn je na mě dost citově fixovanej,večer ho uspávám a někdy se stane(naštěstí málo)že se probudí a zjistí,že tam nejsem(jako v posteli,jsem v obýváku),tak se pak budí celou noc a kontroluje,jestli jsem nikam nešla.Když jdu třeba s holkama večer na skleničku a on se probudí,musím domu(pláče dokud nepřijdu a není k utišení)U babičky sice vydrží(je tam průměrně 2 večery v měsíci),ale už se stalo,že jsme v noci pro něj jeli(plakal,že chce maminku a nebyl k utišení)Sice to s věkem polevuje(dokonce už se občas nechá uspat od tatínka:-) ),ale tímhle by si asi chudák odnesl trauma na celý život(je mu 2,5roku) Takže sice se nás to momentálně netýká(pobyt v nemocnici)ale člověk nikdy neví,takže chci být moudřejší o rady,Díky
Nessy, já byla s klukama v nemocnici bez problémů přijatá na plánované zákroky a jednou po úraze na pozorování. Se starším jsem musela do Prahy, tam jsem už při předoperačním vyšetření nahlásila, že chci být s ním – prý do 6 let je to automatické na požádání, jediný problém tenkrát viděli v mém stavu, byla jsem ve 30.týdnu těhu a báli se spíš o mě. S mladším synem jsme byli na předoperačním letos v květnu a rovnou se mě ptali, kdo s ním má být nahlášen jako doprovod, kvůli pojišťovně a stravování. Vůbec jsem s tím neměla problém. Mám pocit, že je to někdy spíš na pohodlnosti nemocnice, protože kamarádka měla v Praze na Vinohradech taky problém a musela si vymýšlet, že tenkrát ročního syna ještě kojí (už ho v té době odstavovala), aby jí tam s ním nechali. Dva roky na to šli znovu a bez problémů tam přijali jejího manžela jako doprovod. Možná by nebylo od věci se informovat i na pojišťovně.
Nessy, nechci pouštět nepravdivé informace, ale mám pocit, že nová vyhláška ministerstva zdravotnictví už toto upravuje. Právo dítěte na doprovod. Tuším, že jsem to četla v tom jejich balíčku změn.
holky,díky moc!Mě by taky od něj nikdo nedostal,jsem ráda,že se ale mám o co opřít a kdyžtak na ně vytáhnout chartu práv dítětě!Škoda,že jsem to nevěděla dřív,řekla bych o tom bývala kamarádce
presne jak pise petka…ja tohodle vyuzila…tvrdili ze nemaji luzko….tak jsem si dotahla nafukovaci….ta charta ma platnost v celem svete jen ji malokdo zna a vyuziva…tehdy kdyz jsem ji vyuzila ja…koukali na mne v nemocnici jak na blazna….a volali pravnikum….ale mne nedostali pryc.
Nessy, existuje charta práv dítěte, kde je uvedeno, že dítě má v době nemoci právo být s rodičem po celých 24hod. denně. Že někdy nemocnice tvrdí opak je druhá stránka věci. Samozřejmě z organizačních důvodů někdy není možné, aby maminka měla u dítěte lůžko a musí spát ve vzdáleném pokoji pro matky. Nic by jí ale nemělo bránit zůstat třeba jen na židly u dítěte.
Viz : http://www.ditevnemocnici.cz/index.php?clanek=6
– bod č. 2
tuto diskuzi zakládám,protože moje kamarádka kvůli přestavbě na dětském lůžkovém oddělení nemohla zůstat po operaci přes noc s ročním synem v noci v nemocnici.Neměli pro ní volné lůžko.A jelikož se nám to může stát všem.Chtěla bych vědět,jak byste to řešily vy?Po případě,jestli někdo víte,co by dělali,kdybych se nechtěla prostě od syna hnout,s tím že radši nebudu spát a budu u něj sedět.Když jsme byli se synem na pohotovosti(měl zánět předkožky)tak jsem si papír taky četla a úplně mi mrazilo,že by si nás tam mohli nechat.Rovnou jsem upozornila přítele,že jestli si nás tam nechají,tak prostě neodejdu,ať se děje co se děje.Mohli by mě nějak donutit?Třeba vyvést ochrankou?:-)Syn je na mě dost citově fixovanej,večer ho uspávám a někdy se stane(naštěstí málo)že se probudí a zjistí,že tam nejsem(jako v posteli,jsem v obýváku),tak se pak budí celou noc a kontroluje,jestli jsem nikam nešla.Když jdu třeba s holkama večer na skleničku a on se probudí,musím domu(pláče dokud nepřijdu a není k utišení)U babičky sice vydrží(je tam průměrně 2 večery v měsíci),ale už se stalo,že jsme v noci pro něj jeli(plakal,že chce maminku a nebyl k utišení)Sice to s věkem polevuje(dokonce už se občas nechá uspat od tatínka:-) ),ale tímhle by si asi chudák odnesl trauma na celý život(je mu 2,5roku) Takže sice se nás to momentálně netýká(pobyt v nemocnici)ale člověk nikdy neví,takže chci být moudřejší o rady,Díky