Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Bojím se!
Bojím se, ale asi to není to správné slovo, nepodobá se to tradičním neodbytným obavám a stresu, který vrní někde v oblasti krku. Jsem teď prakticky pořád v práci,když jsem doma, mám příslužbu, v posledním týdnu jsem byla doma jen 2 odpoledne. Tomík přede mnou úspěšně schovával “připokakané“ trenky a pyžamka, která jsem našla až včera při pokusu vyprat prádlo. Všechno je plné hlenu a krve… Ráno nás uložili do nemocnice, Tomovi je úplně dobře, kromě TOHO. Dnes v noci toho byla plná postel, a průjem nemá, unikly mu i 2 tuhé bobečky. Jsem teď chvilku doma z nákupu a za účelem dalšího praní (došla pyžamka), tak se pokouším ze strachu vypsat. Nebýt Tom doktorské dítě, snad nějaká infekce, nebo parazity? Mám strach, že to bude jako se vším, že za tím bude nějaká rarita, něco, aby to nešlo podle pravidel, tak, jak to u rodiny lékaře nejde skoro nikdy. Seznam zítřejších odběrů je dlouhý na A4, je vidět, že kolegové toto pravidlo znají taky… Takže sbalím ručník, hygienické potřeby, knížku a učení a jedu vystřídat taťku, vítaného rozptylovače, který se na to vybavil šachami a kartami.
Prosím, moje virtuální kamarádky, držte nám palce, ať cokoliv, jen nic opravdu vážného, prosím. Snesu a vydržím hodně, ale co je kolem dětí, dělá ze mě hromádku emocí, slabě řečeno. Takže jen prosím, přes děti ne…
Virenko, taky na Vás myslím a přeju ať je všechno dobré.
Virenko,
už to tady napsalo mnoho maminek před náma,ale i my na Vás myslíme a držíme palečky.A přejeme brzké uzdravení.
Tento týden se zřejmě nese ve stylu střevních potíží.Naše pětičlenná rodinka s tím válčí od minulého víkendu,u nás to tedy byly jen dvoudenní potíže,ale také nic moc.A obavy jsem měla největší u té nejmladší-stolička napřed bílá jako křída(že by žloutenka)poté řídká žlutá přecházející ve vodu no a teď-uf-konečně normál.Strach o dítě je přirozená věc!!
Ctiradko, to je snad fór…. raději být za hysterku než něco zanedbat. Dobře jsi udělala, co kdyby, že… 🙂
Virenko, máš nějaké nové zprávy?
POkud jde o děti, je každá máma vystrašená, taky bych byla na Tvém místě, nedivím se….. a Držím aplce, aby to nebylo nic vážného.-..
Můj syn se po bezproblémovém těhotenství narodil kleštěma, prý temenní poloha, moc tomu nerozumím…. každopádně jsem byla upozorňovaná, že je z neonatologického hlediska rizikový, že kdyby se mi cokoiv nezdálo (a hlavně v souvislosti s hlavičkou), tak mám raději upozornit…Ve třech měsících jsem si všimla, že syn měl každou zornici jinak velkou (nevím, jestli to neměl dříve, ale prostě jsem si dříve nevšimla..), moje MUDr. nmás poslala na neurologii na vyšetření a první slova ve zprávě od neuroložky zněla “úzkostlivá matka“….
Připadala jsem si jako histerka……
Ahoj Virenko,Míša se narodil s píštěli před boltci,z kterých poté začal vytékat hnis,podstoupil dvě operace na ORL,neúspěšné,nakonec ho úspěšně odoperovali v jiné nemocnici,to celé se táhlo od jeho roku cca do tří let.Takže vím a dovedu si představit co prožíváš.Jednou mi dětská lékařka řekla že jsou i horší věci,dost jsem nad tím přemýšlela a opravdu měla pravdu.Držíme palečky,hodně štěstíčka…
Držím, ťukám a ty si, Virenko, zaběhej nebo aspoň pořádně zafuň, ať to vrnění v krku nepřejde v něco vážnějšího 🙂
Virenko, taky posíláme Tomíkovi i Tobě velké pohlazení a spoustu naděje, aby to bylo jen něco banálního!
A i kdyby nakonec v nemocnici na víkend zůstal – vždyť má před sebou tisíce dalších víkendů!!! :-))
Také mě chytil “břichabol“ a to jenom při čtení. Také jsem taková, když jde o děti. Tomíkovi posíláme na dálku velké pohlazení a Tobě hodně pevné nervy. Ať to dobře dopadne a máš pro nás samé dobré zprávy. Lída
Držím palce, ať to všechno dobře dopadne. Budu na vás na všechny moc myslet, hlavně dej vědět, že už jste v pořádkuuuu ((-:.Bramborka
Virenko, myslím na vás a pevně doufám spolu s ostatními, že se opravdu nic vážného nepotvrdí a Tomíkovi bude jen líp a líp. Držte se, já vám zatím držím pěstičky…