Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Rozvod
dobrý den,je mě 32 a mam děti 8+4 let staré a s manželem jsme spolu 14let.Jenže to není to,co jsem si představovala a poznala jsem někoho,kdo mě umí chápat a brát takovou jakou jsem a opravdu mě umí udělat šťastnou a toho člověka já miluju.On je o pár let starší,má 2skoro dospělé děti.Ale oba víme, že chceme žít spolu. Takže oba to chceme doma říct, v klidu to probrat a naše manželství ukončit tak, aby jsme mohli být s tím, koho opravdu milujeme. Když jsem to doma naznačovala,manžel říkal, že by děti stejně vyhrál on (jenže nevím-je pracovně vytížený,většinu času jsem s nimi doma já,když se vrátí domů večer, tak většinou s nimi moc není a hned se věnuje dál své práci…) že mě by je nenechal. Ja se nechci nechat zastrašit, s přítelem jsme si na internetu sehnali nějaké čtění ohledně rozvodu a chceme v brzké době to doma oznámit..jen nevíme, jak…bojíme se reakcí.Vím třeba já, že mě moji rodiče tím pádem zavrhnou, v manželovi se vidí, budu i pro okolí a rodinu asi ta nejhorší – ale oni nežijou s námi a nevědí, co se odehrává doma atd…a já chci být šťastná a vím, že toho koho teď miluju, že ho miluju a že to je on,se kterým chci strávit zbytek života…Máte někdo zkušenost, radu…? Díky
Kamila
Tak jsem se nějak dostal na tuto stránku a jak tak pročítám tyto rady tak z pohledu chlapa mě to nenechává klidným. Píšete zde své názory tak ,jako kdyby byly chlapy všechny tak špatní. Co když ten dotyčný neumí žít dvojí život a poznal že i když doma měl hezký vstah a jeho děti ho mají rády ale on už není tak šťastný jako dřív a chce ještě zkusit nový život. Všude se píše že žijem jen jednou tak proč nezariskovat. On třeba nechce podvádět manželku, protože ví jak jí tím ubližuje a raději by to vyřešil tak že odejde úplně a začne žít nový život s novou láskou. Může si nabít nos jak ona tak i on, ale pokud spolu nebudou bydlet ,tak to stejně nikdy nepoznají až budou řešit společné problémy a tak. Nakonec jak píšeš,tak i on má děti a pokud víš jak se k nim chová tak vycítíš i v tomhle jeho povahu. A pokud viděl i tvé děti, tak snad poznáš jestli to s dětmi umí a zda ho mají rády nebo se ho bojí a k němu nejdou. No nechci ti radit ani tak ani tak ale běž za hlasem svého srdce i kdyby to jednou bolelo ale jinak nepoznáš zda to mělo cenu nebo ne.Přeju hodně štěstí.
Johny
Zkus nový vztah před dětmi zatím utajit a žít , jak chceš podle možností. I to se dá nějaký čas zvládnout. Rozvod bych zatím nevolila.
Ahoj Kamilo, nechci ti radit, ono to v tomhle případě ani moc nejde, nicméně zůstává faktem,že za tři měsíce člověka nepoznáš. Chápu, že ses zamilovala. Rozumím tomu, že je to krásné. V žádném případě to neodsuzuji, dokážu to pochopit. Přesto všechno si myslím, že by ses měla na chvíli zastavit a zamyslet, jestli tvé rozhodnutí není ukvapené. Vyměníš 14 let společného života + 2 děti za tři měsíce zamilovanosti? Rozhodnutí je samozřejmě na tobě, nikdo nemá právo ti do toho mluvit, protože je to tvůj život. Ale jakmile to manželovi řekneš, nepůjde to vzít zpátky.
Přeji hodně štěstí :-)) A ať to dobře dopadne.
Milá Kamilo – tři měsíce nejsou žádná doba. To se nacházíš v té největší zamilovanosti a nevidíš svět realistiky.Počkej 2 roky a když ho budeš milovat pořád stejně, tak se rozváděj. Tohle asi slyšet nechceš, ale nepal ty mosty zbytečně rychle. Už je pak ztěží postavíš a máš 2 poměrně malé děti. A ty mají svého tátu určitě rádi. Seš za ně zodpovědná. Užívej si všech radovánek mileneckého vztahu, ale s rozvodem počkej.Proč chceš hned povinnosti s tím druhým mužem? Nastane realita všedního dne a zamilovanost vyprchá. Pokud nemáš doma manžela, který tě bije, pije alkohol, nedává ti peníze a jen tě ponižuje, tak prosím. Jinak bych zatím vyčkávala.
No, ze zkušenosti-neměla bych to asi říkat:)), vím že je zbytečné vyvracet jakkoliv tvoje city:)), ale souhlasím s JiPav, stejně si uděláš po svým a ze srdce ti přeju, at se rozhodneš co nejlíp. Ale opravdu bych ještě chvilku počkala než to doma oznámíš. Bohužel znám z okolí hodně žen, které za jasnou vidinou, že odejdou za jiným doma vše zbořili a ten druhý se „zalekl“ a bylo po obou vztazích. Tímto tě nechci nikterak odrazovat, jen naprosto vím, jak se cítíš. Něčím podobným jsem si prošla taky-Psssst:)), několikrát jsem měla doma sto chutí to říct, zvlášt když mě manžel naštval, ale naštěsstí jsem se udržela…viděla jsem tehdy, jak ten druhý je skvělý, báječný, jak má na mě čas, chápe mě, poslouchá co říkám, máme stejný názory….atd. atd. Nikdy bych tomu nevěřila, byla jsem naprosto zblblá a představovala jsem si bůhví co, ty jeho řeči-kdybych se měl znova rozhodnout, tak se vždy rozhodnu pro tebe…apod…. Asi po víc jak půl roku jsem nestačila zírat…asi mi spadli ty pomyslné růžové brýle a do dneška kroutím nad sebou hlavou….a jsem hrozně moc ráda, že jsem doma nic neříkala….Možná jsem měla tu výhodu, že jsem procitla po tom půl roce, můžu říct, že to bylo krásný, ale hrozně ubíjející, chtěla jsem být s ním, nemohla, nechtěla jsem být doma, musela….takže chápu čím procházíš, ale zkus tomu dát ještě chvilku času…A když už, co teda počkat, až to doma řekne první on? To už bys mohla mít relativně jistotu….
JiPav…on moje děti má rád, stejně tak jako já jeho…moje děti mají rádi i jeho. A prostě vím a hodně mě již pomohl za tu dobu, co jsme spolu…a prostě je to úplně jiný vztah, než jsem doposud znala…prostě vím, že se milujeme a že si navzájem umíme dát to, co nám v namše manželství schází ;o)
Kamila
Justyno známe se trochu dýl už….ale vztah máme něco přes 3měs a prostě víme, že k sobě patříme…
Díky všem za rady
Kamila
Kamila
Možná mě někdo odsoudí, ale na vašem místě bych si sepsala všechny plusy a minusy u jednotlivých partnerů a před tím, než něco doma oznámíte bych se pořádně zamyslela. Píšete tu, že vás nový přítel chápe a bere takovou, jaká opravdu jste a umí vás udělat šťastnou. Bude to ale umět i v okamžiku, kdy se k němu přestěhujete? Bude mít rád vaše děti? Znám totiž několik případů, kdy ženy opustily své manžely – měly pocit, že se jim dostatečně nevěnují, nenavštěvují společně kulturní akce, nejezdí každý víkend na rodinné výlety. Měly pocit, že jejich noví partneři budou ti praví. Opak ale byl pravdou. Všechny po rozvodu zjistily, že noví partneři jsou úplně jiní, než jak se jevili při občasných schůzkách a hledali vlastně jen někoho, kdo se o ně postará, vypere jim, každý den jim uvaří teplé jídlo atd. Dnes by se rády vrátily k svým předchozím partnerům, ale již to nejde. Jsou na všechno samy, nešťastné a vzpomínají na to, jak se kdysi měly dobře, ale nedokázaly si toho vážit. Ale jak zde již bylo napsáno v předchozích příspěvcích, je jen na vás, jak se rozhodnete a já vám přeji aby jste svého rozhodnutí nikdy nelitovala a byla opravdu šťastná.
Kamilo..je to tvuj zivot tva rodina….prozivala jsem to same ma vlastni maminka me nenavidela…ze se rozvadim….docilila tak akorat toho ze k ni vnuci nechteli chodit….budte silna…nikdo nevi jak to u vas je….JE TO VAS ZIVOT!!!!drzim palce
brmbulka
Samozřejmě, že pokud je manžel alkoholik, prostě není možné s ním žít, vůbec bych neřešila, co okolí, rodiče…ale pokud je manžel jinak „normální“ sečkala bych, co se z toho vyvine, i kdyžtě to táhne pryč