Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Prosba o radu
Dobrý den,
děkuji za Vaši odpověď ohledně 11letého syna Marka. Bohužel musím říct, že jsem se už pokoušela ho nějak zaujmout, rok chodil na karate-dost nerad, vždy to stálo přemlouvání, nakonec mi řekl, že ho to tam nudí a že u toho usíná…Nyní chodí na florbal. Občas si vymyslí výmluvu, že ho něco bolí, aby tam nemusel, ale někdy se vyloženě těší, tak uvídíme-snad mu to vydrží. Co se týče přírody – chtěli jsme ho dát do skautského oddílu, aby se tam naučil zásadám a pravidlům, které doma vyloženě „neguje“, ale to razantně odmítl. Na letním táboře o prázdninách první týden vyloženě trpí, volá 20x denně, museli jsme mu nechat už i zabavit mobil vychovatelkou, druhý týden už byl klid. Doma je věčně nespokojený, stále si něco vynucuje a často je až sprostý, říká, že má nejhorší mámu na světě, což mě samozřejmě bolí…ale z tábora psal srdceryvné dopisy a smsky, jak nás miluje a chce domů…Po příjezdu ani ne 3dny a vše začalo nanovo.Co si o tom máme myslet? Proč nemůžeme mít normální a klidnou domácnost bez neustálého stresu. Když mu za odměnu vyhovím, jen toho zneužije a oplatí drzostí, když ne a trvám na svém, máme doma několik hodin peklo…Jediné, co ho zajímá hodně, jsou auta, tuning apod., co se týká školních povinností, tak to jde spíše mimo něj, pětka sem pětka tam nebo poznámka, chvíli ho to trápí, během několika minut už je to „v poho“. Jsme už jako rodiče opravdu zoufalí-když manžel přijde k večeru z práce, tak Marek „oživne“ a začne nás vysávat z posledních sil:-) On na ty kroužky moc není, to bych ho opět musela do toho nutit a navíc už takto špatně zvládá přípravu do školy, která je v jeho případě ADHD časové hodně náročná- časté přestávky na odpočinek atd. Nyní, když mám doma roční batole, které vše odkoukává, mám obavy z jeho výbušných reakcí a nevím, jak tomu zabránit, kolikrát ani nechce odejít do svého pokoje se uklidnit, ale vyloženě ho baví být se mnou a provokovat, mám už pocit že to hraničí s psychickým týráním.
Normální puberťák…Moje arda je:Zkuste si ho třeba den nevšímat.
Dobrý den, mám pocit, že jste někdy byla u nás doma. Můj téměř čtrnáctiletý syn se totiž chová naprosto stejně.Škola byla o.k. tak do třetí až čtvrté třídy, pak se začal výrazně horšit.Kroužků vystřídal nepočítaně-vše ho bavilo chvíli.Teď chodí do 7.třídy a my s manželem už jsme s nervy na konci.Prospěch je přímo katastrofální,neustále lže,nejsme schopni ho jakýmikoliv prostředky donutit se učit (obvyklá hláška-já se učit nepotřebuju).Na denním pořádku jsou hysterické výstupy (i kvůli maličkostem).Typické odpoledne u nás vypadá tak, že přijde ze školy (já jsem na MD s 3,5 letým synem) naobědvá se (dohromady jí asi 5 jídel,vše ostatní je „hnusné a odporné“).Poté buď zasedne k počítači nebo play stationu,někdy jde ven.Jeho povinnosti v domácnosti jsou vynášení odpadků,venčení psa ráno a udržování pořádku ve svém pokoji.Pokud je tedy zaměstnán svými aktivitami a já mu např. připomenu, že je plný koš následuje obrovský a nepřiměřený výbuch vzteku.Vzteká se a křičí na mě velmi vulgární urážky,hází kolem sebe věci, které má v dosahu (snaží se je hodit i po mě),chová se velmi agresivně (dokonce i vybíhá z bytu na chodbu a tam křičí na celý dům o pomoc a že se bojí jít domů).Spouštěčem takové scény je takřka cokoliv – výtka za špatnou známku nebo chování ve škole,žádost o jakoukoliv práci nebo pomoc v domácnosti.Zanedbává hygienu,nemyje se,nečistí si zuby.Když trváme na tom, aby se vysprchoval nebo si vyčistil zuby, následuje scéna.Pokud ale jede na školní výlet má problém vůbec odjet,protože se mu určitě bude stýskat,pokud bych mu nechala telefon, volal by 20x denně (jako klasický maminčin mazánek,kterému se stýská).Je mi jasné, že díl těchto problémů je i žárlivost na mladšího syna – je mezi nimi věkový rozdíl 10 let.V poslední době pozoruji i tendenci malému ubližovat – ne přímo otevřeně,ale spíš neustálými provokacemi,strkáním (jakoby nechtěným),braním a ničením hraček. Tyto problémy ale začaly ještě než se malý narodil. Zkoušeli jsme snad už všechno možné – tresty,odměny,trpělivost,ignorování…Teď čekáme na vyjádření pedagogicko psychologické poradny, kam nás doporučila klinická psycholožka. Ta nám řekla, že je hyperaktivní a v pubertě a že máme být trpěliví.Jenže poslední dobou už to fakt nejde…
aja
Ahoj, tohle se mi zda uz jako vazny problem! Jednoznacna odpoved bohuzel neexistuje! Krome: Trpělivost, trpělivost, trpělivost 🙁 Ne, ted vazne, vzhledem k tomu, ze zde bude potreba znat vetsi detaily o jeho chovani a hlavne pricinach a nejen jeho (kdy to zacalo? Neni to po narozeni sourozence? Má kamarády? Co ho jeste bavi? Co ho nebavi? Kolik času spolu stravite? Chova se stejne i k otci? Jak trávíte společné chvíle např. o víkendu…)doporucuji obratit se na nejakoho detskeho psychologa, pokud jsem to dobre pochopila ma diagnostikovane ADHD, takze jste jiz pravdepodobne nejakeho navstivili. Drzim moc palce, at se to co nejrychleji srovna 🙂 Pevne nervy a hlavu vzhuru! 🙂 Vsechno lze vyresit!!!
Jo a pzn: Telefon na tabor nepatri!!! Obesli jsem se bez nich my, obejdou se i nase deti 😉
Martina M.