Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Omluva
Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně omluvy. Můj syn způsobil škodu majitelce novinového stánku tím, že ještě se třemi výrostky se vloupal do bedny s časopisy a vzali si nějaká DVD. Teda můj syn byl u toho jen přítomen a pomáhal zahladit stopy. Má na krku spolupodílnictví. Škodu jsme uhradili a ještě bychom chtěli napsat omluvný dopis, ale nevíme, jak by tento dopis měl vypadat. Prosím Vás tímto o radu. Předem děkuji
PUMA72
Pumo, to se stává i v lepších rodinách:-) Stačí, když se děcko chytne party, nebo má nějaký problém, a je to. A je jedno, jestli je vychováváno ulicí, protože matka chlastá, nebo se o něj rodiče vzorně starají. Kdybys byla špatná matka, tak to neřešíš.
Mě spíš zarazilo, že se chcete omlouvat jen kvůli kurátorovi a že se ptáš ty a ne synek. Já osobně bych ho po něčem takovém donutila jít se omluvit hned, a ne až mě k tomu vyzve nebo navede kurátor. A k tomu tvému: Mimochodem, ta paní se ani nedostavuje na všechna ta jednání, zřejmě vůbec nemá zájem.— A ty se divíš? Nějací spratci ji okradou, kdoví kolik s tím měla starostí a škody a teď má kvůli nim ještě lítat po soudech??? A ještě mě zarazilo to tvoje: Teda můj syn byl u toho jen přítomen a pomáhal zahladit stopy. Pokud to bereš takhle, je to špatné. Byl u toho, zůčastnil se krádeže, tak kradl, tak zaslouží stejný trest. Nebo když by někoho zabili jeho kámoši a on JEN hlídal, jestli někdo nejde a díval se, tak ho taky budeš omlouvat??
Hlavně si synek musí uvědomit, co udělal a nesmí to už opakovat, nebo si zničí celý život.
radka
Pumo, proč bys byla špatná matka? Někdy se to prostě stane…. nemůžeme děti hlídat na každém kroku a čím jsou starší, tím to jde hůře… Zvláště u některých dětí je puberta bouřlivé období, to se stává. Držím palce, ať to zvládnete a už nic podobného řešit nemusíte.
Pumo, stejně jako Piškotka si myslím, že kvůli tomu co syn provedl, nemusíš být špatná matka. A jak je vidět, trápí tě to a chceš aby se syn omluvil. To by špatná matka nedělala. Já už o tom tady párkrát psala. Člověk se snaží děti vychovávat tak, jak je to podle něj nejlepší, řešíme tady na co má koukat v televizi, aby se něco nepodepsalo na jeho chování a ono to vyroste, dostane se do špatné party a moc se s tím dělat nedá. Jen je třeba s dětmi hodně mluvit a stále jim vysvětlovat co je špatně a co dobře i když už jsou velcí. A pak jen doufat, že alespoň nějaké poučení si z toho vezmou.
Jinak souhlasím s holkama, měl by se dojít omluvit osobně.
PUMO72, určitě jsi dobrá matka, ale některé věci prostě neovlivníš:o( Myslím, že všechny v duchu trneme, jak se bude v pubertě a dál vyvíjet cesta našich ratolestí.
Qinty, díky moc za radu a pochopení, opravdu to není pro nás jako rodiče, lehké. Ikdyž se člověk snaží své dítě sebelíp vychovat, stačí aby se chytlo nějaké party a problém je hned. Obdivuji rodiče, kteří bez problémů vychovají několik dětí. Asi nejsem dobrá matka…
PUMA72
Qinty, díky moc za radu a pochopení, opravdu to není pro nás jako rodiče, lehké. Ikdyž se člověk snaží své dítě sebelíp vychovat, stačí aby se chytlo nějaké party a problém je hned. Obdivuji rodiče, kteří bez problémů vychovají několik dětí. Asi nejsem dobrá matka…
PUMA72
Pumo, ale jak píší holky, ať to syn hlavně napíše SÁM. Takhle bude mít z toho poučení největší možné.
Někdy prostě musíme zatnout zuby a vydržet, nechat v tom potomstvo vymáchat se samo….
Tak ať už příště takové věci řešit nemusíte! 🙂
Pumo, já bych to napsala asi takto:
Místo a datum
Vážená paní,
dovolte mi, abych se touto cestou omluvil za své nepředložené chování, kterým jsem Vám způsobil škodu a hodně starostí.
Mrzí mě, k čemu jsem se snížil a věřím, že mou omluvu přijmete.
S pozdravem
podpis
Vím, že to pro tebe není jednoduché, ale snad se z toho syn opravdu ponaučí. Poslala bych to doporučeně
Držím pěsti.
QInty
Díky všem za názory, bohužel osobně to nejde, protože potřebuji kopii odevzdat na probační úřad a sama úřednice nám osobní setkání nedoporučuje. Mimochodem, ta paní se ani nedostavuje na všechna ta jednání, zřejmě vůbec nemá zájem. Jinak, já samozřejmě vím, jak se mám omluvit, ale písemně jsem to nikdy zatím nepotřebovala a jako každá matka se snažím synovi pomoci, ikdyž mě samozřejmě štve, co udělal. Ale on, mimo té omluvy ještě musí zaplatit podíl z toho činu a musí také odpracovat několik hodin věřejně prospěšných prací, s čímž souhlasím. Myslím, že je ale potrestán dostatečně a že si to bude pamatovat. Kdyby ta omluva nešla přes úřady, nechala bych to samozřejmě na něm. Kdo tohle nezažil, ten to asi nepochopí…bohužel, já chtěla jen radu, ne soudy.
PUMA72
Pumo, souhlas s ostatními – určitě bude mnohem účinnější, když se v tom syn trošku „vykoupe“ – osobní omluva je nejen mnohem slušnější, ale bude mít u syna jistě větší výchovný efekt. Držím palce 🙂