Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
je protivná
dobrý den dcera 3 roky je dost protivná,někdy je v pohodě jak mýlius,ale někdy,no někdy,několikrát za den se musím s ní rozčilovat,jak jí něco nejde je vzteklá sekne s tím,založí ruce a mračí se nebo začne vždy brečet na celé kolo,říká nám jděte pryč,ale pak zas dobrý. Buď dám na zadek,nebo s ní přestanu mluvit a čekám až přijde. Pak přijde až jí to přejde hladí mě a říká nebreč,to je od ní pěkný,ale za chvíli zas něco. A když přijde třeba babička tak jí říká třeba nekoukej na mě a je protivná.Domlouvám jí,ale stejně to pak zas dělá. Tak nevím.
Mirka
Ahojda můj názor je shodný s většinou , které tu padly. Mám holčičku 2,5 a je to nemlich to samé. Výroky typu „nemá tě ráda, nechci tě, běž pryč“ jsou vcelku běžné. S manželem jsme to ve vztahu k nám vyřešili jednoduše, buďto jsme si toho méně všímali,nebo s klidem jsme ji odvětili s vysvětlením, že to není hezké a že my jí to taky neříkáme. Rozčilování nad tím nemělo smysl. Ve vztahu k nám tato slovíčka nepoužívá už vůbec nebo jen minimálně. To samé dělala i ve školce , ale učitelky nahodili tu samou taktiku co my a už s tím taky problém není. Horší je to s babčou a dědou, ti si to opravdu moc berou, je jim to líto a nechápou to. Radili jsme jim co na to pomůže, ale prostě si říct nedají a moc s ní o tom diskutují, nebo přehnaně úzkostně na to reagují a výsledkem je, že dcerka jim to říká stále. Doma ji samozřejmě vysvětlujeme, že to není hezké, protože jí mají moc rádi, ale znáte to. Každopádně, pokud nezačnou její výroky ignorovat nebo to s ní moc horečnatě neprobírat, tak se to každopádně časem urovná.
Mirko, chová se úplně normálně. Naše Elí (3,5) jen vidí tátu ve dveřích a už na něj křičí – běž pryč, nemám ráda. Na babičku se vrhne s radostí a pak se to v ní najednou zlomí a hodinu s ní nepromluví. Nahodí „obranné rameno“, sklopí hlavu a nafoukne pusu. Nejlepší je si toho nevšímat. Časem to určitě přejde…
Mirko 🙂 Já myslím, že je to vývojem – prostě normální období u tříletých dětiček. Zjišťují svoje hranice, taky už chtějí spoustu věcí udělat samy a moc jim to nejde (nebo jim to zakážeme my, aby si neublížily), poznávají svoje hranice …. Náš tříletý je totéž – je to malé mazlivé zlatíčko, ale někdy ho „to popadne“, praští sebou, rozkřičí se nebo jde uraženě pryč… Sice toho ještě moc nenamluví, ale „běž“ nebo „škaledý blácha“ – to zvládne 🙂
Prostě – vydržet, tohle období zase přejde 🙂
Tak se také přidávám do klubu „protivných“ dětiček:-) Malá se mi začne někdy vztekat kvůli nějakému nesmyslu, tak ji vyšlu do pokoje, tam ať si dělá i stojky:-) Po asi dvou minutách šíleného řevu, jenom vždycky slyším, nikdo mě nemá rád…Jak potom můžu vydržet ji tam nechat:-) Už aby bylo hezky teplo, abychom mohly být více venku a snad je to opravdu jen období!! Nevím na to žádnou radu…
Ahoj, jako bych viděla našeho kluka a to mu budou 4. Dělá úplně to samé, pokud není po jeho, sekne se a dokáže řvát i půl dne :-(. Je škaredý na všechny okolo když se mu něco nelíbí a taky říká nech mě a běž pryč atd…Asi jsem neporadila ale doufám, že je to jen zase jedno z „období“…:-)
S.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.