Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
nechci ho jen do postele
Ahoj, kdo mi poradí, jak získat chlapa ne jen do postele. Jsem rozvedená, je mi 30 let a mám 4 letou holku. Seznámila jsem se s chlapem se kterým mi je moc hezky, myslela jsem si, že to bude normýlní vztah, ale on mě má asi jen do postele. Udělala jsem chybu, když se ho hned na první rande pozvala k sobě domů. První a druhé rande jsem si hezky povídali a smáli se, bylo to moc fajn, nedělala žádné nátkaly nic. Ale třetí rande, už jsem to ani já nevydržela a chtěla se milovat, tak jsme do toho šli, pak když už mělo dojít na samotný styk, řekl mij jestli si to nenecháme na přiště, já že ne. Tak jsem se pomilovali a on pak odešel že musí brzo ráno vstávat, vím chodí do práce, rozváží noviny od 4 rána. Trochu mě to vzalo, že odešel hned po milování, ale pak jsem si řekla, asi je hodně unavený. Další rande bylo podobné, sice možná kdybych nepřidala ruku k dílu, možná by jsme se nemilovali. Koukali jsme na TV a pak to přišlo, po milování ale zůstal u mě spát a ve 3 hodiny vstával a šel do práce. Jenže je takový divný, myslím si, že mě má jen do postele, ptala jsem se ho jestli můžeme spolu do kina nebo někam, on že jo, ale k ničemu se nemá. Připadá mi, že mu vyhovuje že se prostě ozve za nějakou 3 až 4 dny užije si a pak jde zase dál. Nevím co si o něm má myslet, jenže já jsem do něj zamilovaná, ale on asi ne. Protože ty 3 dny co se neukáže mě vůbec nezná, nezavolá, nenapíše, prostě až mu to vyhovuje. Když jsem mu napsala já, že noc byla moc krásná, napsal mi až druhý den. Je pravda, že jsem se viděli teprve 4 rande, ale myslím si, že kdyby ke mě něco cítil, že by chtěl být alespoň se mnou více, nebo by mi občas zavolal nebo naspal, nevím. Ale já bych ho moc chtěla, ale jako partnera, ne jako milence, to já nechci. Mate někdo radu, jak se stát z milenky partnerka. A jde to vůbec.Děkuji za odpovědi Monika K.
Monika K.
Moniko,
občas sem do debaty tebe s Kali nakouknu. Já být tebou,vymažu si telefonní číslo (i z hlavy),ty si pořiď nové telefonní číslo a abys na něj zapomněla,přečti si tu na VD diskuzi s náznem MÁM NEKOJIT?PRO EMU! To je pro tebe myslím dost poučný. Tím myslím že ten tvůj idol nebyl jediný hajzlík na světě a že můžeš být ráda,že jsi s ním neotěhotněla. Jestli jsi to nečetla,tak s chutí do toho.
Držím palce,ať máš větší štěstí na chlapi.
Moni, to není ženská, jeho nedojmeš. Takovýhle chlapi nemívají svědomí, přinejmenším to berou jinak než my ženský. Už mu nepiš. Nevolej. Zapomeň na něj. Jen si s tebou hraje a ty mu na jeho hru přistupuješ. Tímhle vztahem nemůžeš nic získat, můžeš jen ztratit. Jestli se mu budeš opět ozývat tak si na tebe jeho kamarádi teprve budou ukazovat, protože on se jim pravděpodobně svěří s tím jak mu vždycky naletíš. Slova jsou slova, ale činy jsou činy, a jak sama vidíš a musíš to i cítit, tak tenhle člověk tě rozhodně nemiluje. Chápu že je to těžké, ale ty si určitě někoho kdo bude mít rád tebe i dcerku brzy najdeš. Tak hlavu vzhůru, není to jedinej chlap na téhle planetě. A kdyby se ozval, neodpovídej. Udělej za tím tlustou čáru a porozhlédni se jinde. A s tím sebevědomím, prosimtě, nesmíš to tak brát, seš prostě hodná a důvěřivá a narazila si na pitomce. Za to se stydět nemusíš, stydět by se měl on.
Lída
Ještě se Vás zeptám na jednu věc. Nemám mu třeba napsat, že je mi to moc líto jak mě využil a že ta jeho upřímnost byla jen samá lež. Nebo mám jen všechny jeho kontakty vymazat počínaje telefonem až po mail? A pak už jen zapomenout? co je lepsí? A kdyby se náhodou ozval, odpovědět mu nebo dělat že ho nezám?
Monika
Ahoj Lído, moc děkuji za Tvůj názor.Já vím, že máš pravdu. I Kali se mi snažila pomoci, ale já jsem tak hloupá a naivní, že jsem tomu pořád nevěřila a doufala v nějaký zázrak. Víš, už jsem dlouho sama a asi až moc toužím po tom aby mě někdo měl rád, dotýkal se mě i za cenu toho že v tu chvíli vůbec nevidím, že mě ten člověk jen využívá a může si se mnou dělat co chce. Teď je mi hrozně trapně, stydím se za sebe, že ve 30 letech jsem se nechala tak využívat, sebevědomí mám na nule a úplně se děsím vyjít ven, že si všichni na mě budou ukazovat, že jsem ta co se nechala jen využívat. Ti jeho kamarádi až je potkám, kdoví co si říkali. No, můžu si zato sama. Právě jsem nad tím přemýšlela, příští týden má svátek, že už mu ani nenapíšu a vymažu si jeho telefon, nebo mě to bude pořád nutit nad ním přemýšlet a vzpomínat. Prostě jsem nevěřila, že když mu povyprávím co jsem si prožila, že udělá něco podobného a jen mě využije. Navíc jsem s tím mohla počítat, on je mladý dobrodruh samotář, a já jsem svobodná matka se závazky.
Monika
Moni, nedá mi to ti nenapsat. Trvalo mi možná hodinu než jsem se prokousala celým tvým příběhem a musím ti říct, že to na mě budí celé dojem, že ten tvůj vyvolený tě opravdu jen využíval a nešlo mu celou dobu o nic jiného než občas se s tebou potěšit v posteli… Vymaž si jeho číslo, zapomeň na něj, a kdyby se ti ještě ozval, nereaguj a sama mu napiš, že je konec, že už ho nechceš vidět, nebo nejlépe, nepiš mu vůbec. Takhle se přeci nenecháš využívat! Já vím že je to těžké, že když je člověk zamilovaný, že se někdy dokáže ponížit, taky jsem bývala naivní, ale tohle už je opravdu moc! Nevěř tomu že by tě měl rád, už jen ty výmluvy co ti psal v těch zprávách, buď byl nemocný on nebo jeho tatínek nebo maminka, pořád mu nebylo dobře, no nic lepšího už si vymyslet nemohl? Naletěla si, to se stává, ale už nebuď tak naivní a v zájmu svém i tvojí dcerky na něho zapomeň. To není chlap pro vás. Ten pravý na tebe zajisté někde čeká. Tak nezoufej. A určitě si nic nevyčítej. Je vlastně štěstí že sis tady s Kali dopisovala a že se ti snažila otevřít oči. A pokud v tobě zůstává ještě nějaká snad jiskřička naděje, že tě mohl nebo může mít rád, NEVĚŘ tomu. Možná se ještě ozve, ale dožene ho k tomu jen touha po sexu. To je můj názor. A docela by mě zajímalo, pokud to tady čtou i chlapi, jak oni to vidí z mužského hlediska. Závěrem, držím ti palce abys potkala toho PRAVÉHO, tento muž to ROZHODNĚ ALE ROZHODNĚ NEBYL a nikdy nebude.
Lída
Kali, já si tohle oslovení zasloužím! Sama ze sebou si nevím rady. V hlavě mám slovo NE,ale v srdci to není. Asi fakt tak moc toužím, že si vůbec neuvědomuju, že si ten dotyčný se mnou jen hraje, využívá mě, atd. Pořád po něm toužím.
Ale je konec, on to vyřešil za mě, měla jsem tolik možnosti mu říct ne a být ta, která má hrdost. Ale on už šel jen po knížce a tak se asi rozloučil. Už není z jeho strany po čem toužit, vždyť si mě nemůže ani vážit. Jsem pro něj jen laciná ženská o které ví, že když zavolá a trochu zahraje divadlo, že mě zase má.
Teď může být trapně jen mě, a měla bych chodit z hlavou zklopenou až k zemi a chodit těma největšíma dírama města ať mě nikdo nevidí. Tak jsem to asi chtěla. Sebevědomí žádné a teď jsem si ho ještě více ušlapala.
Monika
Milá Mončo, snad mi to promineš, ale jsi doopravdy ťuňťa. Děláš dokola to samé a nepoučíš se. Už nevím, co ti poradit. Mrzí mě, že jsi v tom tak zamotaná, pokouším se ti rozumět a snažím se pochopit i tvou obrovskou touhu po doteku a pohlazení, ale přiznávám, že mi to moc nejde. Jsem jiná. Pokud by se ke mně nějaký mužský takhle choval, nedovolila bych mu, aby se mě dotkl. Musím znovu opakovat, co jsem ti už napsala:
Ber nebo nech být.
A pokud si volíš variantu „ber“ ve smyslu, že ho chceš, tak pak nebuď ubulená, že se nechová tak, jak by sis přála.
Kali
Ahoj Kali, moc Tě zdravím a dodatečně přeji krásné velikonoce:-)). Dneska jsem se vrátila od dědečka z Čech a hned jsem si říkala že ti musím napsat, jak jsem dopadla s tím mým Romem:-))
Tak si představ že ta knížka mu nedala spát, co si nechal u mě. Jak jsem mu naposledy napsala že nemám čas, tak mu to nedalo a za 4 dny na to mi 16.3. večer volal, že je nemocný, a že nemá co číst, tak jestli mám knížku doma že by se pro ní stavil. Tak já mu řekla, že knížku jsem nechala u našich, ale že mu pro ní klidně hned skočím. On že né, že to nevadí, ale prý až jí budu mít doma, tak ať mu napíšu smsku, že on si pro ní dojde, tak já že jo. Pak mi říkal, že by mě rád viděl, ale že je mu opravdu hodně zle, že jinak by se stavil, ale že jde ležet. Mezi tím hovorem se mě ještě stihl zeptat zda jsem byla v tom kině na jednom filmu, já mu řekla že ano a že byl moc fajn. On mi opět zase nakecal, než se rozloučil, že určo spolu ještě do kina zajdem. Pak jsme se rozloučili. Asi za hodinu, mi to nedalo a napsala jsem mu, že se mi to rozleželo v hlavě, že po 3 týdnech se zase ozve, že by mě rád viděl, slíbil mi kino a nakonec chce nutně vrátit knížku, že jak to vlastně doopravdy je, ať je upřímný. No mohlo mě to napadnout, že opět to budou jen kecy, hned mi na to odpověděl, že jsem paní špačková, že kdepak, že chtěl se mnou jít minulý týden na pivko, dnes je s antibiotiky doma, že je mu opravdu moc zle a že prostě jen už nemá co číst tak chtěl knížku, nic víc.
Tak jsem to nechala tak, dost mě to namíchlo na to, že jsem mu už nic nepsala a jen 4 dny na to v pátek jsem mu knížku poslala poštou. Ale nedala jsem mu nic vědět.(Nechápu totiž co si chtěl číst v knížce o cvičeni) V sobotu ráno asi když jsem nepsala celý týden tu smsku, že už knížku mám, tak v 7 ráno napsal on. Že byl po 14 dnech v práci, že už je mu líp, a že by mě rád viděl, jestli budu přes den doma, po obědě. Já mu odepsala, že budu doma až kolem 5 a že se nemusí bát, že knížku jsem mu už poslala. On už na to nereagoval. Ten večer kolem 21 hod volal, že jestli by se mohl zastavit na chvíli. Tak já opět Kali ale opravdu jak blbá souhlasila a řekla ať se teda zastaví, to jsem neměla dělat, jsem nenapravitelná. Opět to bylo trápení jen pro mě a hodně velké. Přišel asi za 30 minut, aniž by on mluvil o nějaké knížce, já mu hned ve dveřích řekla, že knížku jsem mu poslala poštou, on hned že jsem blázínek, že jsem neměla utrácet. Pak jsme si hodinu povídali o všem možném pořád do mě šprtal, popichoval do mě prstama a narážel kecama zase jako, že půjdeme spolu do sauny, na ten výšlap co mi slíbil, a to já mu řekla, že mi toho už slíbil masáž, atd. a on na to, já mluvil o výšlapu, no prostě čekal, že asi něco začne z mé strany, ale nééé, já to vydržela a seděla jsem vedle něj jak v lavici, já byla hrozně unavená, tak on říkal, tak jdeme spát, já že jo, tak on se zvedl a začal se oblíkat, já ho šla vyprovodit, a on se tak na mě podíval hluboko do očí a dal mi pusu a říkal, kdybych měl doma zamčeno a neměl klíče, můžu k tobě přijít? Já na něj hledím a říkám, to víš, azyl ti poskytnu. Pak mě objal a říkal, že si zajdeme na to pivko, co chtěl ten minulý týden. Já mu říkala, že se těším a jeho odpověď zněla netěš se! Nepochopila jsem to, jestli mi tím chtěl říct, že je konec, nebo co, nevím. Prostě jsme se rozloučili a šel. V neděli jak říkal, že půjdeme na pivo se nic nedělo, tak jsem si říkala, tak knížku už má, tak co bych já ještě chtěla. No ale zase jsem se mylila, v úterý pozdě večer mi napsal: Co zítra večer s 1l vína? bílé nebo červené? Jinak knížka už došla, díky… Já se hodně rozhodovala, jestli do toho jít nebo ne. Říkala, jsem si, tak už jsem jeden večer to vydržela vedle něj sedět jako s kamarádem, tak proč ne. Dobře se mi s ním povídalo, a jsem ráda, že vůbec někdo za mnou přijde. Takže nakonec jsem napsala, že souhlasím. Takže ve středu večer kolem 20h dorazil, opravdu s 1l vína, víc ani náhodou, a začal hezký večer při televizi a povídání. Ale skončilo to úplně jinak než jsem chtěla, byl tak iniciativní, že mě připadalo, že zkoušel jestli se mu ještě poddám. Samo, Kali, nevydržela jsem a tím pádem jsem byla já opět ta co prohrála, on byl ten král, který opět zvítězil a asi zvítězí ikdyby přišel za rok. Mám pro něj slabost, nemám vůbec žádnou hrdost, ne, Kali, nejsem schopna to ukončit, byl to on kdo to ukončil, vlastně asi se tím večerem rozloučil. Sice jak odcházel opět mi tvrdil, že příští týden přijde atd. a že půjdeme i na ten výšlap. To jo, nic takového, už je to zase skoro tři týdny a nic se neděje. Navíc tentokrát jsem to nevydržela a napsala mu já po třech dnech co u mě naposledy byl, že pro něj něco mám a že bychom si mohli udělat zase nějaký hezký večer, ale on už mi ani neodpověděl. Tak je mi jasné, je konec a ten konec udělal on. A to už si budu vyčítat celý život. Ale bohužel, nebyla jsem schopna mu říct, ne. Jo, když jsem ho neviděla, šlo mu napsat, nemám čas. Ale jak jsem ho uviděla byl konec, nešlo to zastavit, natož ještě jak se mě dotkl.
Prostě Kali jsem nula….a konec udělal on… a mě opět zůstaly jen oči pro pláč..
Monika
Ahoj Mončo, zkus to hodit za hlavu a už se tím netrápit. Ozvat se jednou za tři týdny je opravdu hodně MÁLO. Myslím si, že by to takhle pokračovalo dál, pokud bys to neutla ty sama. Záleží to na tobě, jak se rozhodneš. Já bych v tom nepokračovala. Vztah dvou lidí by neměl být o neustálém čekání a tady v tom případě ty bys pořád jen čekala a čekala. Nemůžu s jistotou říct, jestli se ozve nebo ne, třeba to ještě jednou zkusí. Pokud by volal, asi bych mu to řekla na rovinu, jak to vidím já (že si takhle vztah dvou lidí nepředstavuji a že to takhle nechci). Já bych to uzavřela. Držím ti palce, abys dokázala být hrdá a statečná. Přeji ti hodně štěstí 🙂
Kali
Ahoj Kali, tak jsi měla jako vždy pravdu! Ano, dotyčný… mi napsal opět po 3 týdnech, že se omluvá, že píše až teď, že co dělám, že by mě rád viděl. Nic jsem na to neodpověděla, druhý den volal, protože ho muselo hodně překvapit, že já mu hned neodpovídala. No ani jsem nezvedla ten telefon jak volal. Pak večer jsem mu jen napsal, že nemám čas. On už na to nic. Tak jsem teď zvědavá jestli mu to nedá a bude mě ještě chtít vidět, nebo to pochopil a už se neozve. (Co myslíš Kali, bude se ještě ozývat? Jak se má zachovat?)
Jsem moc ráda, že jsem to zvládla a to díky tobě. Děkuji Ti Kali za podporu.
Monika