Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nevim co mam delat
Ahojky Vsem,je mi30let a mam takovy probelm v manzelove rodine.S mym muzem ziji 7 let,stastne.v tom neni problem,ale v tom ze si se mnou nerozumi jeho sestra(svagrova)a pokazde kdyz jdem k nim na navstevu nebo oni k nam tak si se mnou skoro vubec nepovida ale s mim muzem okolim az moc,je totiz dost ukecana.Pokud si se mnou nema co rict(ja bych rada)tak ji za to nevynim.Ale starost mi dela bit v jeji pritom.a snaset to,citim se menecenna.Navic kdyz je v jejich rod.nejaka rod. seslost(dost casta)tak tam nesmi nikdo chybet(ani mi ne)a to je pro me uplne utrepni.Obklopena celou svou rodinu(ve ktere je velice vazena) +dalsi 2 svagrove,s kterymy si ohromne rozumi a ktere jsou z ni celi pryc.Mohli by se pro ni pretrhnout(ona je na to zvykla)ale i ja jsem to delavala,priznavam,ted se za to stydim.Nemam za potr.nekomu liz do zadku.Proste ani ty 2 svagrove si me nejak nevsimaji,nikomu jsem nic neud.a,vekove jsme skoro vsechny stejne stare,tak nevim.Nevadi nemusi me kazdi milovat ,co mi vadi je,chodit mezi ne a snaset to.Mam prestat knim chodit?Prosim Vas poradte nekdo……dekuji
Linda
Jo jo,Karamelo,mas pravdu.Ten muj o tom samozdrejme vi.Radi mi,abych se netrapila a prosi,abych se chovala jako by se nic nedelo.A abych si ji take nevsimala.Stim ze bych se bavila s chlapama,uprimne receno,ani moc netouzim,protoze preci jenom muzsky si toho maj co rict a myslim,ze bych jim tam akorad tak prekazela.Ale preci jenom,nemel by my ten muj muz bit oporou?Vi jak jsem se snazila aby bylo vse v poradku,a to hlavne kvuly nemu.Proste on nekdy dava sve rodine prednost,pred tou nasi-spolecnou.Vim ze by nemel ze jeho zena(ja)a deti by meli bit na prvnim miste.On uz je tak vychovanej.Ignorovat jeho pribuzenstvo by mi asi neprominul.Ale zas po me nikdy nechtel abych se vnucovala,apd.proste na tento problem me rika vykasli se na ni a taky si ji nevsimej.A jo,ja myslim ze to by stacilo,ale ja jenom nevim kdyz uz zase budem pohromade,jak se chovat,co delat,(odejit si po svem,to by se zase hneval ten muj)jediny s kym se da bavit je jeho maminka,ale ta se samoz.nebude celi vecer bavit jen semnou,ma tam prece sve deti..a spol.Asi budu delat to co radi Jarka,proste venovat se chvilku detem,rodicum,pomuzu z necim a nez se nadeju bude po oslave.Nebo reknu manzelovi at nas odveze domu driv nez obvykle,a on jestli bude chtit tak at se vrati.Tak jo Karamelo Jste moc mila.Zdravim,a diky……
Linda
Lindo,tak to by u nás teda neprošlo:-)),aby mi manžel říkal s kým se můžu bavit a co se hodí nebo ne. Trošku středověk ne? Přece jste rodina-tak se můžete bavit všichni. a pokud teda NE-tak já bych nic nechystala a sedla si s kafíčkem na dvůr a kochala se výhledem do krajiny-nebo si sebou vzala třeba knížku,časopis…na zvědavé dotazy bych odpovídala,že si s ,,holkama“ nemáš co říct-že se baví o blbostech:-). A když tohle manželovi nedojde,že už toho máš dost,tak třeba to dojde někomu jinému z rodiny.
S kamarádkami to ještě prober-jestli by některá nepřišla-přece jsou od toho kamarádky,ne ? aby pomáhaly:-)
Klidně se tady ,,vykecej“ kdykoliv budeš chtít-vždycky se najde ucho co si to poslechne,neboj:-)
Já měla taky takový problémek s jednou děvenkou…no a užíralo mě to a rozčilovalo..pak jsem to zkusila po dobrém a začla s ní rozhovor-o samotě- úplně normálně,probraly jsme jak jde život a co ona plánuje v tom svém a normálně jsme pokecaly…od té doby je to v poho…nemusíme spolu mluvit,nemusíme se nějak vřele objímat-ale sneseme se v jedné místnosti:-) což je výhra…je to nová přítelkyně manželova kamaráda a prostě se s ní musím vídat-na společných akcích. Takže já Ti rozumím jaké to je:-) Já jsem taková,že špatně nesu kritiku a jsem zvyklá,že mě lidi mají rádi:-) možná jsi na to taky byla zvyklá a teď nemůžeš pochopit,PROČ Tě ona ráda nemá…je to závist a strach z její strany-tak si to připomínej:-))) Vždycky tady lituju,že se neznáme-já takové situace docela ráda řeším a určo bysme spolu našly cestu-jenže to člověk musí poznat na vlastní kůži a být přítomen. Takže aspoň držím palce. K
Ahoj Karamelo,vim ze by me manzel rekl at se vratim zpatky,ze se to nehodi sedet s chlapama jedina zenska.Jedna vec.Druha,i o tom jsem premislela,pozvat si s sebou nejakou kamosku,ale neni zadna takova,kteraby se chtela zucastnit,na nasi-(jejich)rod.oslave.A ty dve slepice se semnou normalne bavi,kdyz tam neni ona.Jen kdyz je mezi namy ona,tak jsou jako vymenene.To se my take nelibi,uz jsem si rikala,az jim budou zas dobra(bez ni)tak se na ne vykaslu,takovou fales nemam za potrebi,no ne?Oni vedi ze jsem nor.clovek,kdyz jsme bez ni,tak mam pocit ze si se mnou rozumeji jeste lip nez sni.Nemam problem,ve spolecnosti jsem oblibena,vychazim z kazdym dobre,dokazu se bavyt jak ze star.tak i z mlad.lidmy,vzdy si najdu spol.tema.Tenhle problem mam jen v tehle rod.a to proto,ze jsem nejak nesedla te one-:)a problem je v tom,ze kazdy skace podle ni.Abyste rozumeli,ona je to takova:obdivovana,krasna,namyslena…Deti mame stejne,majetkove bych rekla ze je jeste ona na tom lip,a s muzem jsou stastni,myslim ze mi nema co zavidet. Jarko,tohle prave jeste neumim,nemyslet na to a hodit to jednoduse za hlavou,prave jak jsem jiz psala,uz ted mam hruzu z vanoc.A kdyz se jde po oslave domu,jeste dobry tyden se trapim,(nemyslim na nic jineho)vim ze me za to nestoji,a ze mam svych starosti dost,ale proste me to stresuje.Musim se to naucit,netrapit se proto a nemyslet na to.Zkousim to,ale zatim se mi to nejak nevede. To je uz jedno,nechci si porad jen ztezovat:))Ja Vam strasne moc dekuji Vsem,ze jsem se mohla takhle vypovidat a sverit se Vam s timto mojim problemem.Dekuji za Vas cas a za Vase uprimne rady.Ahoj
Linda
Lindo, já být tebou, tak to neřeším. Nechce se bavit, tak ať se nebaví. Podlézat někomu, to taky není můj styl. Tak se věnuji dětem, rodičům, pomůžu tuhle, támhle a najednou je konec oslavy a jde se domů. Po cestě si postěžuju manželoví, napřed ho upozorním, že budu nadávat, že se potřebuju vypovídat, a než dojdeme domů, tak je mi líp. Ale hlavně jsem se naučila na to nemyslet, protože takovýhle člověk mně nebude kazit život. A dělat si s tím starosti? To ani náhodou, já mám až dost těch ostatních starostí.
Chvíli ti to bude trvat, ale stojí to za to. Protože jak sama píšeš, zůstaneš svá. Jak píše Karamela, že být středem pozornosti může být jenom jedna, tak to se mi na tebe moc nehodí. Myslím, že v tomhle problém není. Nech švagrovou, ať je tím středem ona. Pozdrav ji dobrý den a na shledanou, víc si jí nevšímej a možná se budeš divit, že když pozná, že ta její nevšímavost na tebe nepůsobí, tak jí to začne samotné vadit. Ale kdyby chtěla sama „přilézt ke křížku“, tak se moc nedej, nebude to upřímné a určitě by tě sekla po hubě, jak se říká tady u nás. Už nikdy bych s ní nesdílela žádné důvěrnosti. Já takovéhle lidi řadím do kategorie počasí a dost. O ničem jiném se s nimi nebavím. Nejsem urážlivá, to ani náhodou, ale tohle jednání se urážce rovná a já se nedokážu jen tak oklepat a když ona příjde, tak na všechno zapomenout a být s ní nejlepší kamarádka.
A nenervuj se a užívej si svého šťastného života s manželem. To ji možná nejvíc vadí.
Držím pěsti.
Jarka
Lindo ještě mě napadlo..máš děti? nejsi těhotná? a co švagrová? ona má děti? nezávidí Ti třeba tohle. Nebo domek-pěkné bydlení nebo může mít ona problémy ve vztahu se svým manželem.
A ještě – vůbec se neboj,že budeš svému manžovi kazit zábavu,klidně se přidej do řeči s chlapama. držím palečky. K
Lindo..máš to těžké…mě by možná nervy vytekly už dřív:-) než za rok… A co porušit rodinnou tradici a nechat,,slepice“ v kuchyni a jít si sednout za chlapama ?
Myslím,že Ty máš něco/nějaké štěstíčko/ které Ti ona závidí,víš. Ona je ta hloupá husa-ne Ty.
Můžeš naopak přehlížet Ty ji..když po Tobě bude něco chtít,tak se na ni podívej a řekni promiň co si říkala-já Tě teď neposlouchala:-))))
Prostě se bav v rodině s někým s kým Ti je dobře. Pokud Tě ona nebaví,tak ji na akce nezvi-pokud jsi nucena rodinou-tak zkus promluvit s její matkou nebo s jejím mužem a říct jim co si myslíš a aby Ti řekli jak to vidí oni- aby se chvilku dívali jak ony s Tebou jednají a zda se jim to zdá normální.
Prostě máš něco čím ji štveš-tak si to užívej:-))))
Nejspíš jsi přišla do rodiny poslední a dostatečně ji neobdivuješ a ona má z Tebe strach,že ji vezmeš její místo.
Taky by jsi mohla pozvat jen ty druhé dvě švagrové na nějakou akci,nebo jen na kafíčko a zkusit s nimi mluvit bez ní-klidně o běžných věcech-možná si ,,husičky“ udělají svůj názor a když ne tak se na to vykašli..
Jsou i horší rodiny,kde třeba někdo pije nebo dělá na oslavách ostudu,jsou rodiny kde se předhánějí kdo má co nového,kde si závidí,kde se pomlouvají.
Taky by sis mohla na oslavu pozvat svoji nějakou kamošku,aby jsi byla v přesile až přijde rodina a přinejhorším tu ,,akci“ prokecat s ní. Myslím,že manžel by Tě měl podpořit-ale zase se mu nesnaž brát jeho rodinu-to by jste se jen dohádali mezi sebou a možná o to té Tvojí vypečené švagrové jde:-) tak se drž a dej vědět jak jsi to zvládla holka. K
Jeste jsem zapomela dodat ze,ty dalsi dve svag.(co ziji z jejimy bratry)se semnou taky moc nebavi,oni totiz delaj vsechno podle ni,kdyby me mela rada tak oni taky,vim to protoze nekdy se stalo ze se semnou normalne bavila a hned i oni je to detincky,ale opravdu je to tak.Takze,jak by ste se citili?Treba Vy Karamelo?Skacu jim akorad do reci,kdybych se vyparila ani by si toho nevsimli….
Linda
Ahoj holky,ja Vam strasne moc dekuji za Vase nazory i rady.Karamelo z Tebou by souhlasil muj muz,hlavne at je dobre v rodine.Drive jsme spolu celkem vychazely (nerozumely si,ale vychazely)ale ted,posledni rok?Vubec…Ja jsem delala vsechno co pises Karamelo,chvalila ji obleceni,uces(bylo to uprimny)nebo se nabidla pomoc z uklidem.Kdyz se ji na neco zeptam sotva mi odpovi(ani se na me pritom nediva).Snazim se bit mila,zabavna,pohostinna.Kdyz poradame oslavu u nas,tak prijde,ale zas me prehlizi a ja akorad vsechny obskakuju vsechny se bavi mezi sebou(on je to trosicku problem s celou rodinou vite)a ja delam jako ze se taky narame bavim(citim se sama pred sebou trapne).Kdyz se sejde cela rodina tak muzi a zeny sedi zvlast,takze ten muj me ani nevidi.Kdybych ho mela vedle sebe tak bych se citila lip.Ale on se bavi a ja mu nechci kazit zabavu.Ja si myslim ze rok je dlouha doba,a me uz vazne dochazi sila i trpelivost.Snazila jsem se nebo mozna vnucovala,ale vnucuj se cloveku ktery,o“to ani nestoji,a myslim ze ani,za“to nestoji.Je to proste ponizujici.Vanoce(uz ted mam z nich hruzu)zas me to ceka,proto jsem chtela poradit jak se chovat ted,kdyz uz pretekl muj pohar trpelivosti.Takhle jsem se chovala dosud,ale ted uz chci mit take nejakou tu hrdost.Vim ze to myslis dobre Karamelo,ale nejde to, chtela jsem….Reno,vim ze takhle uz stratim nadeji ze by se to mohlo mezi namy nekdy jeste zmenit(v dobrem),a ze budu jeste vic zastrcena nekde v rohu,ale alespon budu Sva a nebudu se nikomu vnucovat,anebo se nejak strapnovat a ponizovat.
+
Linda
Je to „těžké“ téma a jak jsem již psala, Linda si to musí stejně vyřešit sama, ale potřebovala jen poradit a já řekla, co si o tom myslím a samozřejmě i ze své vlastní zkušenosti. A já osobně jsem velmi kamarádská, i když spíše málomluvná než někoho dobře poznám, ale chovám se ke všem stejně mile a vstřícně a hlavně upřímně a dokáži člověku pomoci, když potřebuje, ale když je mi člověk nějak nesympatický až namyšlený a zbytečně mě popouzí- takové lidi prostě nemusím. A já mám v rodině taky někoho, koho nemusím a jako rodina se velmi často vídáme všichni a já si k té osobě nesednu a nezačnu se s ní bavit, když nechci, ale když se mě na něco zeptá, no tak odpovím- ze slušnosti. Byl by rozdíl, kdyby šlo o člověka, at už namyšleného nebo jinak protivného, ale jinak bychom si rozuměli a měl by stejné názory jako já..to bychom našli společnou řeč a třeba by z nás fakt mohli být i nej kamarádky, ale tak blízko do toho zase nevidím…
Rena
Reno..jenže tady je to právě jiná situace,protože je to manželova rodina-to je ten problém. souhlasím s Tebou,že v případě nějaké známé bych to taky vůbec neřešila a prostě se s ní nestýkala a mohla by mi políbit…:-))) že.
Ale takto to dopadne tak,že ona bude sedět doma a manžel na rodinné oslavě, a bude si kousat nehty o čem se tam baví a jestli ji tam nakonec nebudou pomlouvat,že se jich straní a že jí oni asi nejsou dost dobří..víš to by taky nemuselo dopadnout dobře.
Otázka je PROČ ji nemá ráda? Jak to vzniklo? Třeba je jen maličká chyba v komunikaci. Nejhorší je udělat si úsudek o druhém hned jak ho uvidím a udělat si ho zrovna negativní…proč by měli všichni ostatní po mě natahovat ruce? Přeci i já se musím někdy snažit prolomit led a nastavit dlaň,otevřít srdce. Na každém člověku se dá najít něco pozitivního a něco o čem budu mít chuť se bavit…
Reno-přijde mi že mluvíš z vlastní zkušenosti-když píšeš,že někoho nemáš ráda a nelíbí se Ti jeho oblečení a nezajímá Tě-ale to už je takový celkový osobní odpor-to by ten člověk pak mohl být i pozlacený a Tobě nebude stát za to se pokusit se s ním bavit.
Jak říkám-velkou komplikací je tu fakt,že dotyčná je z rodiny. K
Nevím, ale ptát se na to, jak se měla v práci, když jí nemám ráda a vůbec mě to nezajímá nebo jí pochválit oblečení, které se mi třeba ani nelíbí a pod. mi připadá falešné a trapné a hlavně se bude muset Linda přetvařovat a nevím jak je na tom s tímhle, ale já bych to nedokázala a nejspíš bych taky hned zčervenala:-)a bylo by po „kamarádce“. Ale samozřejmě si to Linda musí vyřešit sama jak nejlépe uzná za vhodné, ale co vím jistě je, že bych nechtěla za svou přítelkyni někoho s kým si nerozumím a navíc mě štve. Omlouvám se, je to jen můj názor z mé strany. Nechala bych to tak a chovala se jako vždy a věř, že se to samo vyřeší, at to bude jakkoliv.
Rena
Lindo nejspíš trochu žárlíš a je opravdu těžké být středem pozornosti někde kde už tohle místo ,,vlastní“ někdo jiný:-))) Vykašli se na to..tohle Ti přece nestojí za nějaké nervy-vždyť je to dětinské. Chovej se mile a vstřícně a s jakýmsi nadhledem..pokus se na sebe upozornit jako na dobrou kuchařku-přines něco vlastní výroby na oslavu,vytáhni se zajímavým dárkem pro oslavence,vymysli nějakou zábavu na oslavu.
Pokud Ti vadí,že se ,,ona“ baví s Tvým mužem a Ty jsi v pozadí..pak se zase Ty bav s jejím manželem:-)
No a pokud se na to cítíš a chceš tomuhle ,,boji“ udělat konec-staň se její nejlepší kamarádkou-pochval jí oblečení,vyptej se na to jak se má v práci,co její dětičky,požádej ji o nějakou radu-uvidíš jak roztaje a nakonec to bude ještě fajn přítelkyně.
Možná vysíláš jasné signály negace vůči ní-nejspíš se jí vyhýbáš,mlčíš,sedáš si daleko od ní,křížíš ruce při rozhovoru-takže ani nemá chuť s Tebou mluvit. Zamysli se jestli Ti to stojí za to a pak bojuj. Můžeš i uspořádat oslavu u sebe doma a tam být opravdovou paní situace. K
Reno,diky moc za Tvuj(Vas)nazor.Potrebovala jsem utvrdit-co je spravne.Ikdyz uz jsem dost stara na to abych to vedela sama.Ale nekdy ne,nekdy proste nevim jak,a co,rict v dane situaci(nebo jak se zachovat) pokud neuslysim nejdriv neci nazor-:)Jeste jednou dekuji moc za Vasi radu
Linda
Zdravím, pokud se s někým nechci bavit, že je mi třeba nepříjemný, má jiné názory apod., tak bych se s ním bavit neměla a nebudu si hrát na něco kým nejsem, ale jelikož vím, co je slušnost a navíc, když patří do rodiny, zůstavala bych pouze u nutné- společenské konverzace. Prostě odpovídat jen na co se mně ptají a pod. a bavila bych se třeba se svým manželem, který by mi v tom měl pomoci. Aspon já to tak dělám. Dnes je kolem nás spousta lidí s kterými si nerozumíme a i já mám takovou zkušenost a když se sejdem a je tam ta osoba, prostě se bavím s ostatními lidmi, kteří tam jsou a hlavně to vždy řeknu manželovi a ten mě potom podpoří nebo odpoví za mě apod. Ale hlavně si nenechte nikým zkazit náladu nebo třeba celý den. Většina lidí je jiná než jak se chová a právě takovýto lidé tím maskují své komplexy, takže jsou pro mě spíš k politováníhodni. Hodně štěstí.
Rena