Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vadí vám kouření ???
Tak mě zase napadlo založit diskuzi o kuřácích. Chtěla sem už dlouhou dobu ale nějak na to nebyl čas. Napadlo mě to ve chvíli kdy jsme já a můj manžel leželi na koupališti na dece s naší 27měsíční dcerou a 5 měsíčním synem a asi metr a půl od nás si zapálila nějaká paní cigaretu. Všechen dým nám letěl do kočárku a té paní to zřejmě nevadilo. BOhužel s takovýmto přístupem kuřáků sem se setkala hodněkrát. Ikdyž vidí ve svém okolí malé dítě zapálí si. Jednou sem se i ozvala ale pánovi to nebylo po chuti a oháněl se slovy typu Svobodná země, on si může dělat do bude chtít. Jenže my máme také právo na svobodu a můžeme se rozhodnout že nám to vadí.
Zažili jste někdy něco podobného? Jak byste situaci řešili vy?
Já nekouřím už 14 let, ale před Terezkou jsem měla období, když jsem šla si sednou s kamarádkou – kuřačkou, tak jsem si s ní zapálila, ale pak už jsem zase nemusela.
Nejsem takový ten zapálený vyléčený kuřák, že bych byla nesnášenlivá, pokud jdeme s dětma, vyhledáváme nekuřácké podniky, a když jdeme do hospůdky, tak mi nejvíc vadí ty nasmrádlé věci, když přijdeme domů.
Nejlepší je to přes léto, kdy si můžem sednou na zahrádku.
Manžel je také vyléčený kuřák, ale tomu cigarety vadí hodně a dokáže to dát řádně najevo.
A vadí mi maminy, které vezou kočár a mají cígo v hubě, jinak to napsat ani nemůžu.
Co jsem jen zažila v Holandsku, tam se v restauracích kouřit nesmí a když jsem tam s přítelem byla v době, kdy ještě kouřil, tak se prostě sebral a šel automaticky kouřit ven a nic divného mu na tom nepřišlo. Zrovna tak na nádraží – mají tam zonu pro kuřáky a jinde si nikdo zapálit nedovolí…
Takže já bych byla rozhodně pro zákaz kouření v restauracích a co mám známé kuřačky, tak oni paradoxně taky, protože jim ten kouř vadí taky 🙂
Lien, o tomhle jsem slyšela nedávno zajímavý rozhovor. Vpodstatě bych s tím taky souhlasila, jednak kvůli dětem, ale i mi hodně vadí, že oblečení je po návštěvě kavárny dále nepoužitelné a člověk se pomalu stydí nastoupit do autobusu, protože je nasáklý kouřem jako starý hulič.
Ale zaujal mě názor, který mi přijde bližší. Podnikatel sám ví, kdo a jak ho živí, takže rozhodnutí by mělo být na něm. Když do restaurace chodí 80% kuřáků, pak by s přechodem na nekuřáckou možná obstál, ale asi spíš ne. A jestli do toho rizika chce nebo nechce jít, je jeho věc. Je nějaká nabídka a poptávka, poptávka je i po nekuřáckých restauracích, ale zkrátka by se tomu měl ponechat volný průběh a ne majitele do něčeho tlačit.
Osobně kdybych měla restauraci, tak bych moc nevěřila tomu, že mě nekuřácká uživí. Jo, ve velkých městech ještě snad jo. Ale jinak ne.
já bych to taky rozdělila,něco jako lien,
proč by enmohli kuřáci na obed někam jinam?
teda nejsem a nikdy jsem nebyla kuřačka,
ale přesto bych jim dala šanci.
Jo, už rozumím. Rozdělit reastaurace a hospody 🙂 *
Ježečku spíš jsem to myslela tak, že restaurace atd. by byly stropro nekuřácké, ale pak by třeba mohly být hulkluby – to je příklad a tam by bylo povoleno kouřit, už bych samozřejmě věděla, že když chci jít na jídlo s dětmi, tak půjdu do restaurace a ne do hulklubu. A určitě by musely mít i jiné podmínky, např. bez kuchyní apod., v podstatě by to nebyly restaurace, ale kuřácké místnosti, kde se smí scházet a kozumovat nápoje, tančit…..
Lien, tady logicky nelze udělovat vyjímky. Buď je zákaz 100% nebo ne. Dopadlo by to stejně, jako je to teď, někdo se prostě nebude měnit a chce mít kuřáckou hospodu. Limitovat to zvláštním povolením třeba MěÚ zase zavání korupcí a kdo se bude soudit, zda nedošlo k újmě na podnikání?
Tohle je právě zkušenost ze zahraničí, kde jsou o kousek před námi – opravdu to musí být 100% zákaz, nebo bez omezování.
Ale stejně, jakou máte zkušenost s restauracemi, kde je oddělený prostor pro nekuřáky?
Já osobně takovou, že pokud chci do nekuřácké zóny, tak musím tou kuřáckou hned po vstupu do restaurace projít. A to už mi třeba příjde paradox, který je mimo logiku pro práva nekuřáků, když to tak nazvu.
A taky jsem se setkala s vyhrazeným stolem pro nekuřáky,ale v jedné místnosti, která byla zahulená až po strop. Prostě takhle všelijak se dá obcházet. *
Ano, ale s určitými výjimkami, aby se mohli scházet i kuřáci, jen aby nebyla na sto kuřáckých jedna nekuřácká, spíš naopak. Se zvláštním povolením, nebo nějaký konkrétní podnik, kterému bych se pak vyhnula, ale zase jim šanci jít někam úplně vzít, se mi zdá dost drsné. I když v podstatě teď radši nikam nechodíme my nekouřící. A normální je nekouřit.
Vadí a hlavně sobečtí kuřáci…
V restauracích bych kouření zakázala, u nás je jediná nekuřácká restaurace a je tam pořád plno…a určitě tam chodí i kuřáci…
Nedávno jsem byla s kamarádkou na víno v takovém jakoby sklípku a kouřilo se tam, což jsem fakt nechápala…bylo to snad místo sklepa, takže žádné okna, pěkně se to tam drželo 🙁 takže už se mi tam nechce…
Vyjádřily by jste podporu úplnému zákazu kouření v restarucích? Tak, jak je to v jiných zemích. Taky nejprve remcali lidé, ale nakonec si zvykli a poslední zprávy jsem četla, že to snad i vítají, že se jim nechce chodit ven, tak prostě kouří méně a i kuřáci si libovali v tom, že opravdu, když příjdou domů, tak nesmrdí.
Já, jako nekuřák, bych byla pro zákaz. *