Archiv diskuzí

Musím se vším jen souhlasit.Náš miláček se vzteká a ječí u toho.Vůbec neposlouchá,nechce na sebe nechat šáhnout.Je fakt,že jsem zkoušela taky křičet-spíše opačný efekt,jediné co funguje spolehlivě je odvést pozornost a pak se snažit to vysvětlit.Doufám,že to brzy přejde,protože nervy mám jen jedny 🙂 Tak držím palce!
Pavla

Ahoj,mam 3 leteho kluka,v jeho dvou let jsem mela ten samy problem.Resila jsem to tak,ze jsem se chovala jak kdyz se nic nedeje,a ze mi to nevadi.Za cas mu doslo,ze je to zbytecne,ze nereaguji.Vzdy kdyz zacal ten jeho zachvat,tak jsem mu to skracene vysvetlila,ze se to nedela,dala ho do sveho pokoje a po 3min byl klid.Prisel za mnou jak,kdyz se nic nestalo.Tato metoda u nas trvala mesic,po mesici to byl zase nas hodny chlapecek.Pa Sara

Ahoj,mam 3 leteho kluka,v jeho dvou let jsem mela ten samy problem.Resila jsem to tak,ze jsem se chovala jak kdyz se nic nedeje,a ze mi to nevadi.Za cas mu doslo,ze je to zbytecne,ze nereaguji.Vzdy kdyz zacal ten jeho zachvat,tak jsem mu to skracene vysvetlila,ze se to nedela,dala ho do sveho pokoje a po 3min byl klid.Prisel za mnou jak,kdyz se nic nestalo.Tato metoda u nas trvala mesic,po mesici to byl zase nas hodny chlapecek.Pa Sara

Verju
24.3.2007 v 10:37

Jo Arabart, u bouchnutí to taky funguje:-)) Nebo už chytáme zajíce, ona ho pak hledá kde je:o)
Když mi děláme kašpařiny u všeho. Já když začnu Natálce u jejího rozčílení něco vysvětlovat, tak si stejně jede svou, a evidentně jí to nezajímá co v tu chvíli říkám a stejně tomu asi moc nerozumí-nějakým výkladům. Na to si asi musím počkat.
Takže my se spíš opravdu jen snažíme odpoutat pozornost.

Arabart
24.3.2007 v 9:05

Já od malé taky odcházím a nechávám ji vyvztekat, když to pak trvá ještě dlouho, tak jdu za chvíli za ní a mluvím na ní a snažím se jí vysvětlovat, že jí to nepomůže (i když v 16 měsících tomu ještě asi moc nerozumí).

Jinak Verju, tvoje finta mi zabírá spíš na to, když se malá bouchne nebo spadne, začnu se najednou hrozně smát a ona zapomene, že se bouchla a taky se hned směje :o)

Verju
23.3.2007 v 22:00

Ahojky, já tuhle objevila na naši malou fintu. Když se vztekne, u toho třeba i zaječí, tak já udělám že se strašně leknu a popadnu se třeba za čelo a řeknu Jé to jsem se lekla!
No a malá se začne řehtat a pak už blbne a křikne, abych znova udělala tuhle blbinu. Tím je po vzteku.
teda nezabírá to vždy, ale prakticky vždycky se snažím odvést pozornost, něčemu se jevit, že jsem něco zahlídla z okna, ona zvědavá přiběhne, nebo si zpívám a tancuju,(jsem kolikrát jak blázen). No ale zabírá to, teda na tu naši jo(20 měs.)

Jojo, to znám. Takže já nejdřív trpělivě mluvím, rozmlouvám s ní a vysvětluju a snažím se odvést pozornost od vztekání, hladím ji a pokud se opravdu vzteká a nekomunikuje, tak ji řeknu ať přijde za mnou, až se vyvzteká, vše ale mírným a přívětivým hlasem. Pak ji ignoruji, dokud se nevyvzteká. Ona totiž, pokud od začátku s ní mluvím po dobrým, tak zjistí, že vztekáním stejně ničeho nedosáhne, protože ji pak po celou dobu ignoruji, tak za chvíli přestane a sama za mnou přijde už klidná. A pak pokračujeme v činnosti tam, kde jsme přestali. A řeknu ti, že toho vztekání je čím dál míň. U naší malé toto zabírá, ale na jiné dítě zas třeba něco jiného.
Gabča