Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Knížky
Jeden článek na VD mě inspiroval k tomu, abych se vás všech zeptala na čtení. V poslední době se hodně mluví a píše o tom, že lidé méně nebo více čtou. Podle toho, jak jsou neustále plná knihkupectví, spíš si myslím, že to nebude tak zlé. Dokonce děti nacházejí ve čtení zalíbení. Já jsem jako malá holka strašně ráda dostávala k Vánocům knížky, pokud jich bylo hodně, měla jsem celé prázdniny o zábavu postaráno. Pamatuji se, že jsem milovala Ronju, dceru loupežníka, Děti z Bullerbynu, Káju Maříka… Později mi nevadila ani tzv. povinná četba, dokonce jsem si některé autory četla „celé“, protože se mi jejich knížky líbily. Dodnes mám ráda J.Š.Baara, Karolinu Světlou, K.V.Raise a vůbec autory „venkovských“ románů. Sem tam jsem zabrousila i do nové doby, ale asi mi chybí ta romantika minulých století. Co vy, když vám čas a děti dovolí, čtete? Co vás na knížkách baví? Máte raději knížku nebo jdete na film na její motivy natočený? Já se přiznám, že nejdřív radši čtu a pak teprve koukám a kritizuji, jak se to povedlo…
Jani, Velké trápení… Já milovala Prince a Skřivánka, Bibi, později Pusinky… a dívčí románky ze 40. let, ty schraňovala moje teta… a Gabra a Málinka, samozřejmě, Káju Maříka teď “nutím“ svým synům 🙂
Teprve teď jsem objevila tuhle krásnou diskuzi. Tohle je voda na můj mlýn. Jsem knihovnice a ráda čtu už od dětství. Moje děti se, bohužel, do čtení nehrnou. Je to zvláštní. U mých rodičů spousta knih, u nás doma také, mě děti viděly a vidí velice často s knihou, četla jsem jim když byly malé, kupovala knihy a všemožně se snažila v nich probudit lásku ke knihám, ale nic. Já myslím, že to v sobě musí mít nějak člověk zakódované. Já měla stejný základ jako mé děti, ale mě to pořád nutilo knihy vyhledávat (na rozdíl od mé sestry). Čítanky ve škole jsem měla hned přečtené a přihlásila jsem se do knihovny, abych si mohla přečíst celé knihy, když mě zaujaly ukázky. Na všech dovolených s rodiči jsem se v místě přihlašovala do knihovny.
Moje první knížka byla Honzíkova cesta a Malý Bobeš. Milovala jsem Foglarovky, Mayovky, četla jsem Štorcha, Vernea, Děti z Bullerbynu, moje nejoblíbenější kniha byla od Šmahelové Velké trápení. K Vánocům jsem vždy dostala horu knih, to jsem byla nejšťastnější. Také jsem každý rok dávala svým dětem knihy, ale s velkou odezvou se to nesetkalo. Ještě tak syn četl knihy s Bigglesem a nějaké scifi, ale dcera nečte vůbec.
Mezi moji velice oblíbenou četbu patří Gabra a Málinka a Kája Mařík, to si opakuju dodnes. Harry Potter se kupoval pro mne, stejně tak Pán prstenů. Také mám velice ráda Betty McDonaldovou a její dílko. No, byla by toho spousta, jsem ráda, že ve světě techniky pořád ještě někdo čte a že jsem našla spřízněné duše. Jana
Ahoj holky,možná se mi budete smát,že čtu knížky pro babičky ale já miluju Vlastu Javořickou,mám od ní přečteno všechno a mrzí mě,že toho nestihla napsat víc,je to o dobách našich praprababiček je to psané moc hezky,je to ze života,jsou tam i smutné věci.Jako dítě jsem tady milovala Káju Maříka a nedávno jsem ho přečetla znovu a jisrté pasáže s tetou kovářkou mě i dnes dokážou přivodit záchvat smíchu-když na to myslím,musím častěj číst svým dětem roční prcek z toho nemá moc rozum,ale 5 letá cácorka už ano,díky za krásné téma na vzpomínaní,jdu najít Malého Bobše:-)
Jé, krásné téma, také se připojím. Jako dítě jsem moc ráda dostávala knížky pod stromeček a trvá to dodnes.
Jako dítěti nám rodiče dost četli, pamatuji si tatínka, jak nám četl před spaním: Foglarovky (to je paráda, kolik z vás je miluje!), Mayovky, E. Štorcha. Já sama moc ráda četla Děti z Bullerbynu, vše od Martiny Drijverové. V dospělosti spíš „odechovku“ – D. Steelovou, Cooka, Joy Fieldingovou, Barbaru Woodovou. Bohužel co máme syna, nemám na čtení skoro čas… Ale krásně jste mě navnadily, to křeslo s knížkou – paráda. A ráda najdu a znovu přelouskám i Foglarovky.
Do knihovny jsem chodila od mala, sestru tam začala vodit snad ve 3 letech (také ráda čte). A syna budu také vodit. Zatím mu čtu hodně doma.
Karamelo, u nás je to podobné, manželovo rodiče moc nečtou, nemají doma knížky a on taky moc ne.
Lenka
Lenousi a Ájíku, ona ta kniha je spíš něco malilinko jako H. Pawlovská. Trošku jiný humor a trošku smutnější, o starém pánovi, původně Ukrajinci už s angl. občanstvím, kterého si vezme mladá sexy Ukrajinka kvůli získání občanství.
Ericha von Danikena mám taky zvládnutého – všechny knížky, k tomu mě zase přivedl můj taťka, taky všechny možné dostupné knížky o pyramidách, využití pyramidální energie, … (manžel to taky čte a momentálně máme doma dvě pyramidy, jednu malou tak 50 x 50 na pokusy dole v garáži natočenou na největší geopatogenní zónu v domě a pak druhou velkou přes celý jeden pokoj v rozměrech si 2,50 x 2,50, kam chodí manža relaxovat). Jinak momentálně taky snažím pročítat numerologii a zajímám se zatím pouze okrajově o grafologii.
Robin Cook taky super, jako zdravotník oceňuji detektivky ze zdravotnického prostředí.
Historické romány od Vaňkové taky nemají chybu, hlavně ty o Karlu IV.
Kromě Harryho Pottera jsem ani nijak nepřišla na chuť sci-fi, foglarovkám a mayovkám.
Čachtickou paní od Nižnanského mám taky zmáklou, těším se na filmové zpracování, už by snad brzy měl přijít do kin ten film od Juraje Jakubiska.
No já bych tipovala Krátký příběh Ukrajinských traktorů ? Ale možná jsem úplně mimo :))) Vloni jsem četla zajímavou knížku – Historička – od E.Kostové, byl to takový historicko dobrodružný román o upírech – asi blbost, ale četlo se to samo. A pro děti jsem objevila krásné příběhy lesních skřítků – Bukvínkova kouzelná píšťalka je jeden z nich, byly celkem asi tři. Vydalo to Karmelitánské nakladatelství, ilustrovala to V.Klimtová a je to moc pěkné počteníčko. Pro děti tak od 5let. Já do knihkupectví moc nemůžu, utratila bych hróózně moc peněz 🙂
Pamino, proboha o čem ta kniha je. Podle názvu se dá těžko poznat, jestli je to nějaká metafora nebo skutečnost. Zní to velice zajímavě, připomíná mi to maturitu mojí mamky, ta dostala téma Sovětští kosmonauti :-))
Tahad:-) Däniken:.aaaaach skvělé
Kaťule:-) to nebude kluci x holky to je v tom jestli ho rodiče ke čtení vedli či ne.. se mnou chodil do knihovny vždy otec..jeho mamča byla knihomol….
a můj manža taky nečte sám..jeho rodiče nemají doma jedinou knihu..ve stěně v knihovně mají vystavený porcelán:-)) ale malému čte moc rád a asi tím dohání co ve svém dětství zameškal:-))) K
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.