Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
dědictví
Ahoj,jako dvouleté mi zemřel tatínek,matka mi nikdy jeho rodiče nepředstavila a nikdy jsem je neviděla.Babička s dědou mimo mého otce měli ještě jednoho syna.Pravděpodobně již zemřeli usuzuji z toho že mému otci by teď bylo 67 let.Zajímá mě jestli jsem měla nárok na část dědictví?Jestli ano co mohu teď dělat?Myslím si že když neuplatním nárok do 3let od jejich smrti je to promlčené,také si myslím že by mě bratr mého otce zapřel před notářem,tak ho ličila kdysi moje matka jako hamouna.Vím že bydleli ve Slaném a myslím si že mi nikdo nic neřekne třeba na matrice i když v rodném listě mám svého otce uvedeného,co můžu udělat?
Romana
Ze zákona dědí v první skupině děti zůstavitele a jeho manžel/ka, nově i partner (registrovaný). Pokud nedědí dítě, dědí namísto něho jeho podíl jeho děti.
Přeloženo do laické řeči – pokud váš otec zemřel a teprve po jeho smrti zemřeli i jeho rodiče, nastupovala byste do jeho podílu po jeho rodičích jako dědička vy (popř. další děti vašeho otce).
Občanský zákoník upravuje i ochranu oprávněného dědice, který byl při vypořádání dědictví opominut. Má proti nepravému dědici právo na vydání svého podílu, ovšem toto právo se promlčuje nejpozději tři roky po té, co bylo řízení o dědictví pravomocně skončeno.
Na vašem místě bych se pokusila např. dotazem na matrice v místě bydliště vašich prarodičů zjistit, zda již opravdu zemřeli, a pokud ano, dotázala bych se u soudu, kdy proběhlo dědické řízení a s jakým výsledkem. Pokud by vám ještě neuplynula tříletá promlčecí doba od pravomocného skončení dědického řízení, mohla byste podle výše majetku do dědictví spadajícího zvážit, zda strýce žalovat o vydání vašeho dědického podílu nebo ne (je totiž i možné, že hodnota dědictví byla zanedbatelná a žaloba by neměla příliš smysl).
Hlava šestá: Ochrana oprávněného dědice
§ 485
(1) Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
(2) Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.