Archiv diskuzí

ahojky já mám dvouletého syna asi před třemi měsíci nechtěl večer usínat. Tak sem s ním šla spát přečetla sem pohádku a nic zpívala jsem a nic vyzkoušela sem snad všechno a nic nepomohlo po týdnu jsem to vzdala a požádala manžela aby ho uspal. Manžel tam přišel a protože je synovi vzácný tak měl samozřejmě radost. Manžel si vzal syna do náruče a povídá mu to je moje postýlka, to je postýlka maminky. A kde máš postýlku ty? No a syn ukázal na svou postýlku. Manžel mu dal pusu na dobrou noc popřál dobrou noc položil ho do postýlky. zhasnul a od tý doby chodí malej spát bez problémů bez pohádky sám a má radost že je tak velkej že vždy k postýlce běží a těší se. A co je zázrak spí celou noc kolikrát stáváme až v 8 a o víkendu i dýl.

peta

jamana
16.2.2007 v 1:44

tak tohle moc dobře znám u nás se střídala období,jeden čas jsem uspávala malou na prsou,doslova jsem se natáhla na psotel a ona usínala na mě,a to jen na mě=o((pak sjem si řekla dost a nechala sjem ji v postýlce,a to tak že sjem ji hlavičku hladila rukou prostrčenou skrz,a postupně jsem tam nedávala ani tu ruku a jen na ni mluvila,když palakala,a pak jsem odstavila i tohle,je pravda že né vždycky usen bez problému,ale ted nechám otevřené dveře do vedlejšího pokoje a nejlíp jdu mýt nádobí a ona při tom usne asi tím že slyší že tam jsem ..nevím,ale denní spaní je ted taky náš bič,myslím že musíš být v pohodě,občas je to dřina,ale neboj nejsi sama myslím že je spíš míň mrňousků,kteří chrní bez problémů..měj se krásně

Peti i karamelo,i ja s vámi ve všem souhlasím.Mám šestiletou dceru a navykla si spát se mnou v manželské posteli už od malinka.Manžel se odstěhoval spát do obýváku,protože když byla mimčo,tak měl strach,aby ji nezalehl a taky se nevyspal dobře do práce.Mě bolely záda,ale trpěla jsem a spávala s ni až do nedávna.Pak se mi narodila druhá dcerka a řekla jsem už ne,ona bude spát ve své postýlce.Ale ouha při kojení jsem si ji vzala do postele a už se jí takzvaně nezbavila.Zase jsem trpěla a byla čím dál víc unavená a nevyspalá.Kojila jsem ji každou chvíli v noci a manžel dál přespával v obýváku.A to za mnou ještě v noci ze svého pokojíku šupla do postele ještě starší dcerka,takže jsme tam byli tři.Mačkali se ke mě a já si zase každé ráno stěžovala na bolesti zad a nevyspani.Takhle by ten kolototoč mohl pokračovat dalších minimalně šest let a manžel by šel stranou,protože děti jsou vše.Ale před několika dny jsem z téhle situace byla tak neštastná a neviděla žádné východisko,až jsem zabrouzdala na net rady,jak já říkám nad zlato o kojení v noci a hlavně o neuspávání dětí.A vzala si to opravdu k srdci.A výsledek se dostavil.Malá Adélka 20.měs. usiná sama jen s pusinkou před spáním a přečtenou pohádkou.A mě to stálo pevné nervy a obnět se trpělivostí.Vyspím se do růžova a ona spí také celou noc.Manželství nám klape a své dcerky bysme nedali za nic na světě.Takže záleží na každé mamině jak seb zachova,ale rozhodně nejsme my co si myslíme,že děti mají spát sami nazýváni krkavčimi matkami.ZRAVIM MAMINY
Iveta

Peti i karamelo,i ja s vámi ve všem souhlasím.Mám šestiletou dceru a navykla si spát se mnou v manželské posteli už od malinka.Manžel se odstěhoval spát do obýváku,protože když byla mimčo,tak měl strach,aby ji nezalehl a taky se nevyspal dobře do práce.Mě bolely záda,ale trpěla jsem a spávala s ni až do nedávna.Pak se mi narodila druhá dcerka a řekla jsem už ne,ona bude spát ve své postýlce.Ale ouha při kojení jsem si ji vzala do postele a už se jí takzvaně nezbavila.Zase jsem trpěla a byla čím dál víc unavená a nevyspalá.Kojila jsem ji každou chvíli v noci a manžel dál přespával v obýváku.A to za mnou ještě v noci ze svého pokojíku šupla do postele ještě starší dcerka,takže jsme tam byli tři.Mačkali se ke mě a já si zase každé ráno stěžovala na bolesti zad a nevyspani.Takhle by ten kolototoč mohl pokračovat dalších minimalně šest let a manžel by šel stranou,protože děti jsou vše.Ale před několika dny jsem z téhle situace byla tak neštastná a neviděla žádné východisko,až jsem zabrouzdala na net rady,jak já říkám nad zlato o kojení v noci a hlavně o neuspávání dětí.A vzala si to opravdu k srdci.A výsledek se dostavil.Malá Adélka 20.měs. usiná sama jen s pusinkou před spáním a přečtenou pohádkou.A mě to stálo pevné nervy a obnět se trpělivostí.Vyspím se do růžova a ona spí také celou noc.Manželství nám klape a své dcerky bysme nedali za nic na světě.Takže záleží na každé mamině jak seb zachova,ale rozhodně nejsme my co si myslíme,že děti mají spát sami nazýváni krkavčimi matkami.ZRAVIM MAMINY
Iveta

Peti i karamelo,i ja s vámi ve všem souhlasím.Mám šestiletou dceru a navykla si spát se mnou v manželské posteli už od malinka.Manžel se odstěhoval spát do obýváku,protože když byla mimčo,tak měl strach,aby ji nezalehl a taky se nevyspal dobře do práce.Mě bolely záda,ale trpěla jsem a spávala s ni až do nedávna.Pak se mi narodila druhá dcerka a řekla jsem už ne,ona bude spát ve své postýlce.Ale ouha při kojení jsem si ji vzala do postele a už se jí takzvaně nezbavila.Zase jsem trpěla a byla čím dál víc unavená a nevyspalá.Kojila jsem ji každou chvíli v noci a manžel dál přespával v obýváku.A to za mnou ještě v noci ze svého pokojíku šupla do postele ještě starší dcerka,takže jsme tam byli tři.Mačkali se ke mě a já si zase každé ráno stěžovala na bolesti zad a nevyspani.Takhle by ten kolototoč mohl pokračovat dalších minimalně šest let a manžel by šel stranou,protože děti jsou vše.Ale před několika dny jsem z téhle situace byla tak neštastná a neviděla žádné východisko,až jsem zabrouzdala na net rady,jak já říkám nad zlato o kojení v noci a hlavně o neuspávání dětí.A vzala si to opravdu k srdci.A výsledek se dostavil.Malá Adélka 20.měs. usiná sama jen s pusinkou před spáním a přečtenou pohádkou.A mě to stálo pevné nervy a obnět se trpělivostí.Vyspím se do růžova a ona spí také celou noc.Manželství nám klape a své dcerky bysme nedali za nic na světě.Takže záleží na každé mamině jak seb zachova,ale rozhodně nejsme my co si myslíme,že děti mají spát sami nazýváni krkavčimi matkami.ZRAVIM MAMINY
Iveta

Peti i karamelo,i ja s vámi ve všem souhlasím.Mám šestiletou dceru a navykla si spát se mnou v manželské posteli už od malinka.Manžel se odstěhoval spát do obýváku,protože když byla mimčo,tak měl strach,aby ji nezalehl a taky se nevyspal dobře do práce.Mě bolely záda,ale trpěla jsem a spávala s ni až do nedávna.Pak se mi narodila druhá dcerka a řekla jsem už ne,ona bude spát ve své postýlce.Ale ouha při kojení jsem si ji vzala do postele a už se jí takzvaně nezbavila.Zase jsem trpěla a byla čím dál víc unavená a nevyspalá.Kojila jsem ji každou chvíli v noci a manžel dál přespával v obýváku.A to za mnou ještě v noci ze svého pokojíku šupla do postele ještě starší dcerka,takže jsme tam byli tři.Mačkali se ke mě a já si zase každé ráno stěžovala na bolesti zad a nevyspani.Takhle by ten kolototoč mohl pokračovat dalších minimalně šest let a manžel by šel stranou,protože děti jsou vše.Ale před několika dny jsem z téhle situace byla tak neštastná a neviděla žádné východisko,až jsem zabrouzdala na net rady,jak já říkám nad zlato o kojení v noci a hlavně o neuspávání dětí.A vzala si to opravdu k srdci.A výsledek se dostavil.Malá Adélka 20.měs. usiná sama jen s pusinkou před spáním a přečtenou pohádkou.A mě to stálo pevné nervy a obnět se trpělivostí.Vyspím se do růžova a ona spí také celou noc.Manželství nám klape a své dcerky bysme nedali za nic na světě.Takže záleží na každé mamině jak seb zachova,ale rozhodně nejsme my co si myslíme,že děti mají spát sami nazýváni krkavčimi matkami.ZRAVIM MAMINY
Iveta

Ahoj Ivo ! Já jsem si od třetího měsíce na sebe ušila bič.Malá měla 3-4 měsíce koliky a nejvíc jí to trápilo po 17 hod .Brečela dost a já jí uspávala v náručí.Někdy usnula při kojení ,ale pak se probudila.Tak jsem až do 8 měsíce kolem 19hod. zapadla do pokojíčku a když usnula,tak jí dala do postýlky a ona se po půl hod. probudila.Tak jsem jí vzala do náruče a chovala než usnula.Z pokojíčku jsem vylezla po 21 hod. hotová.Když bylo malé 8 měs. tak jsem onemocněla virozou a bylo mi tak zle, že představa skoro 3 hod. uspávání mě děsila.A manžel řekl dost,dáme jí do postýlky a zazpíváme písničku a necháme jí.Malá usnula po půl hod. pláče .Já bych tam šla už dřív ,ale manžel byl důsledný.Malé jsou teď dva roky a při uspávání teď máme rituál:Přečteme pohádku (většinou krtečka,teď si chce před spaním prohlížet i fotky),pak maminka zhasne a zpívá.Pak jí popřeju dobrou noc a jdu.Ale když byla malá naposledy nemocná (akut.laryngitidu -2dny v nemocnici,po návratu kašel doprovázený zvracením…),tak jsem spala s ní .Koupili jsme už velkou postel.A když se uzdravila, tak jsem se jí snažila vysvětlit, že maminka má svojí postýlku a že spí jenom vedle.Přesto je malá i po tom krátkém pobytu trochu víc přecitlivělá,pořád se chce chovat.Problém s usínáním máme odpoledne po obědě.Když vyjedem ven v kárce usne do 20min.Tuto neděli jsme po obědě vyrazili i s taťkou a s tříkolkou( malá se bránila, že nebude spát, že chce ven) A za půl hod. se mi zdálo,že malá na té tříkolce usíná.A opravdu bylo to legrační.Tatínek nesl domu malou a já tříkolku.Tak držím palce, aby jste usínali v klidu.
Mirka

karamela
14.2.2007 v 18:38

Peti-jistě nejsi krkavčí matka-jak už sem psala nahoře-taky sme použili metodu chození po 5min a výsledek je spokojené dítě i matka-ovšem není každý den stejný a dá se poznat kdy je to zkoušení trpělivosti a kdy nějaká bolístka-tyhle dva pláče se dooost liší:-)

Ahoj,
jsem zřejmě jediná krkavčí matka, měli jsme veliký problém s uspávání našeho malého tygříka, pokaždé si vynucoval naši pozornost a denní režim byl vždy narušen dvouhodinovým uspáváním a jelikož jsem jen člověk a náš malý je velice aktivní a já celý den z něj oči spustit nemohu, neměla jsem čas na domácnost, domluvili jsme se s manželem že učiníme konec tomuto vydírání a nechali malého v postýlce vybrečet každých 5 min jsem k němu chodila pohladila a řeklamu pár slov, pak po deseti minutách atd., sama bych to nezvládla ale manžel mi pomohl, trvala to dvě hodiny, ale pak nastal klid malý každý den po pohádce jde spát a už ho ani nenapadne protestovat. Poznal že své hranice nemůže překačovat, je klidnější a my také.
Petra

gita
14.2.2007 v 17:02

Ahoj holky, i my máme v manželské posteli skoro každou noc dvě hlavičky navíc. Už naši předkové na to měli přísloví :“Rodina, co spolu spávává, dlouho spolu zvostává“.