Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Kritika a pochvala ve školce
Mám 5-ti letou dceru, do školky chodí druhý rok. Včera měla první “supl“ – celý den se o děti starala p.učitelka z vedlejší třídy. Když jsem dceru vyzvedávala, p.učitelka mi řekla, že dcera je šikovná a moc hezky kreslí. Málem to se mnou seklo…A uvědomila jsem si, že to je poprvé za dva roky, kdy dceru někdo pochválil. S kritikou ale naše p.učitelky na adresu dcery vůbec nešetří – “špatně se přizpůsobuje, skoro nejí…“ atd. – a většinou to říkají před dcerou.
Tak bych vás, milé maminky, chtěla poprosit o vaše zkušenosti s chválením a kritikou ve školce, abych věděla, jak to chodí jinde. Děkuji a přeji hezký den.
Jen pro úplnost – dcera se opravdu špatně přizpůsobuje (stydí se) a skoro nejí, ale má i spoustu silných stránek…jako každé dítě.
Děkuji vám všem za příspěvky. Nikdy dřív mě taky nenapadlo o tom přemýšlet, až po té pochvale od cizí p.učiteky – bylo to od ní milé. Zlaté paní učitelky vám závidím 🙂 Dcera měla loni taky takové, letos už je to “jen“ bronz … ty zlaté loňské p.učitelky postupně odešly ze školství.
Tak u nás paní učitelky taky jsou toho názoru, že je lepší si vyřešit věci hned a samy. A je to tak dobře, proč žalovat na děti věci, které už jsou “dávno“ zapomenuté.
A naše Hanička začala chodit do školky minulý týden. Je tam úplně nejmladší. A to víte, že jsem se ptala, co a jak. Paní učitelka mi řekla, že je dobrá, že si hezky hraje, jen je trošku “svá“ a smála se u toho. A ještě mi řekla, že to je vzdorovací období a že to ještě budeme muset chvíli vydržet!:-) Ale obě děti se do školky každé ráno těší a to je pro mě to nejdůležitější!!! Opravdu máme ZLATÉ paní učitelky!
vse je o komunikaci….chtejte informace….:)
Zatím si na naše učitelky nemohu stěžovat, tu a tam Verču pochválí a že by si někdy stěžovali…to si ani nějak neuvědomuji. Spíš informují (např. že si rozškrábla štípanec, že plakala, chtěla zalepit, pak zas odlepit) – a z jejich hlasu jsem vycítila, že jim to nebylo na obtíž, spíš se snažily co nelépe vyhovět (nebo že nechtěla cosi dělat – tuším učit se básničku, tak že ji nenutily a pak se sama přidala – se slovy Verunka je svá,ale i když seděla v koutě uměla básničku mezi prvními). Ani u jiných rodičů jsem si nevšimla, že by jejich děti nějakým způsobem kritizovaly – možná máme štěstí a nebo příjde smšť až o třídních schůzkách :-))).
Dando, nikdy mě vlastně nenapadlo o tom přemýšlet, jestli učitelky chválí – až teď. Mám štěstí, že je Martínek ve třídě u mé kamarádky – říká o něm, že je moc chytrý kluk, ale třeba taky to, že jí jako čuně (to ostatně znám i z domova). Dětí mají ve třídě taky hodně a tak když přijdu pro něj do školky, je tam většinou pěkný šrumec, nebo s nima ještě učitelka něco vytváří, takže moc není čas. Ale co se týče dovedností – dělají různé úkoly na takové pracovní listy (tak 2x do týdne) a všechny ty pracovní listy jsou vždycky v šatně k nahlédnutí, takže se můžu podívat, jak to šlo všem ostatním a porovnat jejich práci s Martínkovou…to se mi moc líbí. Mají také na nástěnce vyvěšená témata, o kterých si ten měsíc povídají, takže když doma zabrousím na jedno z témat, je mi hned jasné, jestli dává pozor a co se nového naučil.
Myslím, že když dítě něco zvládá dobře a nemá s ničím problém, učitelky to berou jako samozřejmost – chválí jen ty děti, kterým něco nejde a najednou se jim to třeba povedlo…
O zlobení se toho ve školce moc nedozvím, protože učitelky zastávají ve většině názor – “vyřeším si to s ním sama“ a rodiče informují, když už jde o větší prohřešek.
Jsem s naší školkou maximálně spokojená a Elišku tam dám taky.
Cvrček
Pamino a Jano13, děkuji za vaše zkušenosti – koukám, že to asi chodí všude podobně. U dcery ve třídě je také hodně dětí – 26. Někde jsem četla, že kritika dítěte v MŠ by měla být vždycky zároveň vyrovnaná i pochvalou za něco, co dítě dělá dobře, ale to je asi opravu sci-fi. Jano13, za vybojovanou komunikaci máš můj obdiv!
já si tu komunikaci musela “vybojovat“. Syn je hodně svérázné povahy, je poměrně klidný, pak z něho vypadne nějaká slovní perlička a tak… doma občas silně vzteklý… to jen na okraj.
První rok chodil do školky smíšené a paní učitelka byla moje kamarádka takže komunikace OK, pak jsme se přestěhovali – síla učitelky neříkali nic, max. si postěžovali, že skoro nejí, nechce si hrát s dětma, no ža snad se to srovná… ale hglavně jsem z nich pořád musela tahat informace…
Nějak pochopili, že ocením, když mě budou informovat… takže teď si nemůžu stěžovat – kluk ať je jakej je prostě má snad dobré jádro jako každé dítě a když se s učitelkou domluvíme, je vidět pokrok… jídlo si občas přidá, nenutí ho jíst co vyloženě nechce, začlenil se mezi děti… ale první půlrok byl boj.
Dando, u nás ve školce se o dětech skoro nekomunikuje. Je to asi i tím, že ve třídě bývá kolem 25-27 dětí, tudíž hodně. Já se vždycky jen dozvím, když náš prostřední býček dělá ve školce nějakej průšvih(sprostá slova, kopnutí paní učitelky atd.) Nejdřív mě to vykolejovalo, teď už to přijímám s větším klidem:-)
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.