Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Vojenské mise
Docela mě zajímá vás názor na tuto problematiku. Zjistila jsem totiž, že prozatím poslední oběť těchto misí (teď mám na mysli konkrétně Afgánistán) pochází z nedalekého města, kde učím, a pochovaný bude přímo u nás na hřbitově. Jde mi z toho mráz po zádech, protože jeho smrt považuju za zbytečnou.
Snažím se chápat začlenění naší malé republiky do různých NATO a podobně, ale na druhou stranu si říkám, kolik lidí zbytečně zemře kvůli debilům, kteří si na východě snaží něco dokazovat a ještě se nejlépe schovávají za náboženství. Ach jo. Tím víc to na mě doléhá, že vím, že bratránek je na vojenské škole a od něho samozřejmě znám zákulisí a vím, že ti kluci můžou účast v misi odmítnout jedenkrát, pak už musí chtě nechtě jet.
Toto byl mladý kluk, můj rovník, určitě zapálený tím, co tam dělal. Pomáhá tam lidem a nějakému oslovi se to nelíbí, tak je vyhodí do vzduchu. Je to hrozné. Zmařený mladý život. Ach jo, co se na tom světě děje….
Vy všechny ženušky máte úplně normální a tedy správné názory. Když jsem sloužil a často byl v několikaměsíčních kurzech a polních podmínkách, věřte, často jsem ztrácel pojem o normálním rodinném životě s dětmi, ssebou jenom tu plnou polní a kde zůstal ostatní život, kultura, výlety a radosti, pořad jen biflování nových voj. poznatků, až jsem si zoufal a leckdy na rodinu zapomínal. To jsem vojančil jen u nás v republice a bylo toho dost. Nejhorší je potom návrat s normálním zapojením do života, člověk je úplně nemotorný, najednou nechápe jak vlastně funguje obyčejný život a přijde na to, že vlastně pro civilní uplatnění se skoro vůbec nehodí, což je asi ten hlavní mindrák, manželka už si zvykla a vlastně mne ani nepotřebuje. Pak ten otrlý bojovník vlastně žije jako kůl v plotě. Peníze si pak může naložit, nejsou mu k ničemu a nejlepší léta fuč. Pak si řekne, už nikdy sloužit nechci, nakonec se i rozvede a na děti zapomene. Mizerná vyhlídka do budoucnosti.
co vím tak peníze za mise jsou dost značnou inspirací proč tam vojáci jezdí, znám pár co tam byli a někteří i vícekrát a vždy pro peníze a rozhodně to není jak jsem zahlídla v příspěvku zminovaných 26tis..co vím tak je tak velký zájem a většinou se ani ti co chtějí nedostanou …taky si myslím ,že chlap kterej jezdí každej den do práce autem tak tady na silnicích podstupuje větší riziko než chlapi v misi…nesouhlasím s misema , at se tam třeba umlátěj když chtěj a peníze které tam utíkají by se mohli použít jinde, na jednu stranu se nadávalo na rusáky (Já nepamatuji)ale děláme to samé …můj názor tak mě za něj nepranýřujte:-))))
O život přicházeli vojáci i v hlubokém míru. V bývalém VVP Dobrá Voda (na Šumavě) se připravovalo taktické cvičení a velitel roty – nadporučík kontroloval zamaskování bezzákluzového kanonu, za nímž byla skryta obsluha. Kanon byl nabitý slepou střelou a voják z obsluhy sebou pohnul tak nešťastně, že sumkou na opasku náhodou kanon odpálil. Nadporučík to dostal rovnou do břicha, střela ho zcela rozpárala a byl na místě mrtev. Jindy zase vojenský traktorista na posádkovém hospodářství klikou, která zůstala v otvoru na čele traktoru, propíchnul a zabil sedmileté dítě. Podobných případů bylo každý rok několik, ale nikdy se o nich nepsalo v tisku (informace se posílaly ministrovi šifrou). Jenže mise, to je vlastně ruská ruleta a úplná zbytečnost.
Jde o složitou věc. V každé zemi je opozice a něco vyznává a chce dosáhnout, vláda jí v tom brání, nebo je slabá. Zastávám názor nevměšování. Pokud komukoliv ze zahraničí někdo pomáhá, druhou stranu to aktivuje a je z toho nekonečný kruh, v němž se ničí životy, kultura i celé hospodářství. Jak známo, válka je pokračováním politiky. Dokud obě strany nepřijmou kompromis, nebude naděje válku skončit. To je ověřeno dějinami světa. Naděje zůstává ne v rozdělení, ale ve sjednocení zemí, v přijetí všeobecně prospěšných podmínek. Zbraněmi a zejména cizími žoldáky se nic nevyřeší, byť by měli sebelepší úmysly. Většinou totiž nejde o záchranu občanů, ale o jejich opanování za účelem hospodářského zisku – opět nejstarší strategie – začínající heslem: Rozděl a panuj. Kdo má sílu a je mazanější, panuje. Na to doplatila Afrika i země středního východu, Indočíny a další. Pak nelze ani mluvit o teroristech, pokud občané nechtějí cizí vládce a vojáky a chtějí zpět to uloupené. Bránějí se tím, co svedou, dokud nepřestane vměšování a nezískají svobodu v historickém teritoriu. Máme vlastní zkušenosti z válek, ze studené války, podobně v Jugoslávii, Palestině, Americe – všude je to stejné. Dokud nezačne obchodování rovného s rovným, ale někdo bude mít zájem urvat ze společného krajíce (světových zásob, prac. sil) pro sebe víc, dotud nebude na světě klidu. Oč je třeba svádět boj, jsou životní potřeby a likvidace nemocí, aby v budoucnu nikde nebylo hladu a nedostatku. Sem má směřovat úsilí vědy a činnost médií.
Kdyby svět řídily ženy nebylo by takových konfliktů a válek…jen muži si pořád potřebují dokazovat jak jsou silní a jedineční…proto se pořád vedou boje o území a moc.
Dani ono to není nařízeno islámem…to jsou právě jen ty chlapské fanatické mozky co si slova Koránu vykládají podle sebe..oni by si vždycky něco našli…
Kamarád mi zrovna psal, že se taky chystá do Afgánistánu, doslova psal:nevím do čeho přesně jdu,ale už se těším. Naprosto jsem nevěděla, co mu na tohle odepsat, já osobně to nechápu. má tři děti, nejmladší nemá ani rok, vedoucí funkci u vojáků, tudíž nemůžu pochopit, co ty kluky na tom láká. Že by ten adrenalin a pocit vzrušení? nEBO opravdu jen peníze?
Tedy Dano, to je dost těžký kalibr….
Čau všichni,
náboženství by mělo být postaveno mimo zákon, stejně jako fašismus, komunismus, atd. Nikdo nemá právo nikomu nařizovat pod jakoukoli hrozbou třeba i boží jak má žít a myslet.
Ale stejně jako oni jsou hrozba pro nás, tak mi jsme hrozbou pro ně. A proto bychom je měli mít pod dohledem.
Kdo tam jede, tam jede protože to chce, nikoho nenutili, nikoho tímto ani neodsuzuji. Podstupují, ale riziko sami na sobě. Bohužel mají tady rodiny a na ně by měli myslet především, k čemu jim je dům, auto, prachy co tam vydělají, když nemají možnost si je ve zdraví užít. Rodiny po nich truchlí nebo se doma koukají mámi na svý syny, mrzáky.
To je můj názor, Dana.
Ahoj všichni tady. Můj přítel odjíždí poprvé do Afghánu za pár dní. Vůbec si to teď nedovedu bez něj představit. Když na to myslím, udělá se mi špatně! Vím, že i pro něho to nebude lehké, ani neví co ho čeká. Ptám se sama sebe, jak se tento stav bezmoci a dlouhého čekání dá vydržet.(?)To loučení si nedovedu představit. Děti ještě nemáme, ale do budoucna bysme chtěli.
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.